Cesta strana 3 z 14

"Už více než pětatřicet roků naslouchám ve své ordinaci lidským osudům. Povětšinou těm, které se týkají vztahů. A to nejen vztahů mezi mužem a ženou, dětmi a rodiči nebo vztahů mezigeneračních, ale i těm, které se vytvořily mezi rodiči a školou, obča nem a institucí nebo učiteli a jejich žáky. Jde o stesky, jejichž četnost i obsah se postupem času rozšiřují. Po těch letech mohu říci, že všechny vztahy, společně se stavy, vytváří bludný kruh. Mimo svoji ordinaci se pohybuji prakticky po všechna lé ta ještě mezi soudy, výchovnými ústavy mládeže, kriminály, komisemi péče o dítě a více než dvacet let se věnuji soudnímu znalectví. Denně se setkávám nejen s duševními chorobami, ale i s takovými specialitami jako jsou vraždy, loupežná přepadení, zná silnění, sexuální zneužívání dětí, trestné činy alkoholiků a toxikomanů. Koneckonců i já sám se pohybuji v bludných kruzích patologického prostředí tohoto světa a nacházím zde i bludné kameny, které dělají lidské životy skutečně přetěžkými. Kruhy i k ameny jsou v prostoru, kde řešení složitých osudů mých klientů neladí s učenými knižními teoriemi a proto v této publikaci nebudu vycházet z teorií, ale z mojí lékařsko-diakonské praxe. Pokud se čtenář na některé stránce takzvaně "najde", možná mu sv itne i naděje na řešení jeho osobního problému. A v takovém případě jsem tuto knížku nepsal zbytečně."

Naprosté odevzdání se do Ježíšových rukou, mystické prožitky, láskyplná péče o nemocné, obrácení mnoha zbloudilých duší. To je stručný obrázek o sv. Kateřině Sienské, jejíž životopis přeložil z angličtiny P. František Lízna SJ. Tato světice pozdního středověku oslovuje svým životem i dnes - přivádí současného člověka k pokornému obdivu její úplné odevzdanosti Ježíši, obětavé služby druhým a v neposlední řadě vede čtenáře k zamyšlení nad hodnotami dnešního světa.

Jaký je život v hliněné chýši s osmi sourozenci a miskou rýže třikrát denně? Proč se indický puberťák nesmí zamilovat? Kde se dospělí lidé podepisují otiskem prstů? Poutavé vyprávění manželů Dvořákových o jejich dobrovolné službě ve venkovské škole p ro chudé děti, v jedné z nejzaostalejších oblastí Indie. Příběh z míst, kam vás žádná cestovka nevezme.

Soubor textů, uspořádaných do sedmi týdenních cyklů, chce naznačit bohatost, rozmanitost, krásu a hloubku světa křesťanské modlitby - pokladu, z něhož čerpali a do něhož přispívali věřící všech dob.

Vyprávění šitbořického pana faráře.

Krátké příběhy, v nichž Mistr - hinduistický guru, zenový roši, taoistický mudrc, židovský rabín, křesťanský mnich či súfický mystik - pomáhá nalézt předsudky a falešnou zbožnost ve vztahu k Bohu.

Ve stanovisku jeho autor oceňuje, že se sociální demokracie v posledních dvou parlamentních volbách začala daleko výslovněji než předtím zdůrazňovat, že hájí zájmy středních a nižších příjmových vrstev proti zájmům privilegovaných a ekonomicky úspěšných (tj. usiluje o větší přerozdělování ve prospěch chudých), měla by ji však podle něj doplnit o ideu rovné hodnoty či důstojnosti každého člověka, která se od 18. století rozvíjela v liberálním humanismu, sociálním učení církve i myšlenkách sociálně-demokratického hnutí.

Návrh (analýza) daňové reformy CESTY argumentuje, že by daňová politika měla vzhledem k nerovnému postavení jednotlivých skupin poplatníků na trhu (zboží, služeb a práce) vycházet z principu diferencovaného přístupu vůči nim. Měla by znovunastolit rovnováhu mezi přímými a nepřímými daněmi, kterou pravicové vlády posunuly výrazně směrem ke zdanění spotřeby. Navzdory prohlášením o "rozpočtové odpovědnosti" strategie vlády vede k dramatickému snižování příjmů státního rozpočtu a celkovému zadlužování, které již v roce 2011 dosáhlo vyšší úrovně, než bylo plánováno.

Koncepce (analýza) penzijní reformy CESTY (verze s NDC) navrhuje podobně jako verze s e zohledněním výchovy dětí v průběžném systému korigovat či přebudovat stávající systém - změnit charakter a výši odvodů a odstranit či zmírnit diskriminaci rodin s dětmi. Důrazně oponuje privatizaci penzijního systému prosazené vládní koalicí v sérii zákonů na počátku listopadu 2011. Vychází z modelu individuálních účtů důchodových nároků (notional defined contribution, NDC), které se osvědčily v řadě evropských zemí (např. Švédsku, Itálii, Polsku, Lotyšsku, Norsku), a které obnovují princip plateb do systému na bázi sociálního pojištění. Pro budoucí důchody počítá s vytvořením dvou veřejných penzijních pilířů, solidárního a pojistného. První vytvoří rovný důchod v základní výši; druhý se opírá o princip starobního pojištění v podobě procentuálního podílu z hrubé mzdy, jímž podporuje zásluhovost.

Návrh (analýza) zdravotní reformy CESTY neodmítá snahy o zefektivnění systému a posílení jeho vstřícnosti vůči pacientům, usiluje však o solidaritu, prevenci, univerzální dostupnost a vysokou kvalitu zdravotní péče. Nevylučuje možnost pacientů si připlácet za lepší komfort a širší rozsah zdravotní péče, ale odmítá povinné zavedení dvousložkového pojistného podle nizozemského vzoru. Za ústřední princip pro hospodaření ve zdravotnictví neziskovost, kterému rozumí jako využití potenciálního zisku pro reinvestice do předmětu činnosti nebo pro snížení ceny produktu. Stěžejní částí návrhu je požadavek na transformaci stávajícího "pojistného" a jeho nahrazení "zdravotní" sazbou daně z příjmu fyzických osob.

Koncepce (analýza) penzijní reformy CESTY (verze se zohledněním výchovy dětí v průběžném systému) navrhuje podobně jako verze s NDC korigovat či přebudovat stávající systém - změnit charakter a výši odvodů a odstranit či zmírnit diskriminaci rodin s dětmi. Důrazně oponuje privatizaci penzijního systému prosazené vládní koalicí v sérii zákonů na počátku listopadu 2011. Návrh chce zachovat současný tzv. průběžný systém, ale navrhuje upravit odvody do systému i výměru důchodu podle počtu aktuálně vychovávaných dětí a délky jejich výchovy. Za klíčový faktor považuje pečlivé vyhodnocení náhradového poměru (poměru odvedených částek a obdrženého důchodu během života) v jednotlivých příjmových skupinách, zejména s ohledem na jejich dožití. Prosazuje také vyšší zapojení OSVČ do systému, do něhož nyní přispívají v průměru jen polovinou částky, co běžní zaměstnanci.

Ve stanovisku jeho autor argumentuje, že malý růst ekonomiky ovlivňuje slabá domácí poptávka podkopávaná politikou pravicových vlád, které redukují výši mezd ve veřejném sektoru. Druhým důvodem malého růstu české ekonomiky je vyčerpání modelu navázaného na zahraniční investice, zejména automobilový průmysl a jeho subdodavatele. Autor považuje za vhodné hledání nového modelu založeného mj. na větší podpoře vzdělání.

Senát Parlamentu České republiky schválil v polovině června 2012 návrh ČSSD na novelizaci zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, a zákonů o volbách do PČR, Evropského parlamentu a zastupitelstev krajů. Komentář k tomuto návrhu vysvětluje, v čem spočívá jeho přínos, a zdůvodňuje, proč by měli navrhovatelé zákona a zástupci strany v parlamentu usilovat o hlubší reformu dosavadních pravidel včetně problematické "kontrolní" role Kontrolního výboru poslanecké sněmovny. Všímá si problematiky nezávislých kontrolních institucí a potřeby zpřísňování pravidel pro fungování a kontrolu stranických obchodních společností. Připomíná, proč by ČSSD měla podpořit sankce, které budou postihovat největší přestupky týkající se financování politických stran a hnutí v České republice.

Kniha vzpomínek představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných. Editoři pátrali v řadě archivů a byli v kontaktu s mnoha pamětníky.

...a tak zkouším z paluby zamávat či poslat znamení, že zde jsem. Volám ze svého plavidla po někom, kdo by rozuměl, nakláním se přes palubu a odhazuji do moře lahve se zprávami, ale zdá se, že celý nekonečný svět je pustým oceánem, že zde není nikdo, ke komu by zprávy mohly doputovat. Ostatní lodi planet a flotily galaxií nejsou než bludnými Holanďany, vory bez života, nahodile plovoucí vesmírem. Já, jediný žijící, ve skoro nekonečně a výstředně velkém vesmíru, jsem jediný námořník na palubě Země v tichém a černém moři nebeských hlubin.

"Petr Vrbacký kreslí své obrazy rychlými, přímými tahy, navíc tahy děsivě pravdivými. Přímočarost knihy je podtržena tím, že všechno, o čem je řeč, vlastně tušíme všichni, jen to někdo řekl nahlas. Sám název titulu je paradoxní, vždyť každý z nás občas něco toužíme potichu zašeptat do vrby, a ve stejném okamžiku se vykřičet až na pulty knihkupectví. Jako v oné pohádce o císařových šatech nastavuje autor v pěti břitkých obrazech věřícím i ateistům zrcadlo, Petr má navíc dar naservírovat čtenáři sebepoznání s jemným humorem, ironií i láskou. Že pohled to často není příliš povzbuzující, již, pravda, není vinou zrcadla." (Marek Orko Vácha )