Cesta strana 6 z 16

Knížka brněnského vědce - genetika Eduarda Kejnovského je mozaikou pestrobarevných střípků myšlenek, pocitů, snů, rozhovorů, do níž autor začlenil vše, co na něj naléhá – krajinu kolem nás a její proměny, lidské hemžení a vztahy mezi lidmi, lidská toužení po lásce, přátelství, svobodě i štěstí. Dotýká se také otázek vědeckého bádání, vztahu rozumu a emocí i tématu smrti.

Přísloví nám říkají pravdu, která se přenáší z generace na generaci. Pro snadnější zapamatování mívají často podobu rýmovaného dvojverší. Bývají nazývaná i mudroslovím, protože je zpravidla pronesl někdo velmi zkušený a moudrý. Přísloví se jako prastarý slovní útvar vyskytují snad ve všech národech a jazycích a stala se součásti národní tradice. Jsou dědictvím zdravého selského rozumu našich předků. V situaci, kdy se normy chování ve společnosti porušují, mají přísloví připomenout jejich dodržování a praktikování. Na rozdíl od citátů nemají přísloví konkrétního autora. Výjimku tvoří biblická kniha Přísloví, jež je připisována věhlasnému králi Šalamounovi. Ten v Izraeli vládl kolem roku 970 před Kristem. V jeho knize Přísloví volá Moudrost k sobě všechny, kteří si nevědí rady. Slibuje jim pomoc, porozumění a poučení jak se vyhnout nebezpečným úskalím i léčkám. Jak si zachovat a chránit svůj život. „Kdo hřeší proti moudrosti, činí násilí své duši...“ vzkazuje nám přes mnohá staletí král Šalamoun. Jeden z našich současníků, J. H. Newman zase vtipně poznamenává: „Bibli čtu proto, abych se dověděl, co lidé mají dělat, a noviny proto, abych se dověděl co dělají.“

Každodenně bojuji se svými chybami a emocemi. Často mě svazují, někdy až příliš řídí můj život. Někdy jim až příliš podléhám. Žalmy byly lékem na emoce krále Saula. Proč by tedy nemohly pomoci i mně v mých malých i větších bojích a těžkostech? Žalmy jsou všemocný lék, stačí denně pár kapek.

Čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální. Jsou ovšem psané tak, aby byly srozumitelné jak lidem věřícím, tak i nevěřícím.

Bilingvní česko-anglické texty základních modliteb a mešní řád v drobné brožurce. Skvělý praktický pomocník jak pro ty, kdo do zahraničí vyjíždí, tak pro ty, kdo ze zahraničí přijíždí. Použit je nový anglický překlad mešních textů.

„V každém člověku existují programy, které Bůh dosud neaktivoval. / Apoštol Pavel si zakládal na ekonomické soběstačnosti – kdyby žil dnes, nepřesvědčoval by stát, aby byl štědřejší, ale vybízel by lidi, aby byli podnikavější. / Peklo je dům plný nezvaných hostů./ Kdybychom trvali na tom, že musíme být na každou změnu dokonale připraveni, nikdy bychom se nehnuli z místa./ Stádo chrání silný vůdce, jednotlivce Hospodin.“

Na zásadní a mnohdy palčivé otázky, kladené účastníky duchovních cvičení, autor nabízí odpovědi hluboce zakotvené jak v bohatství spirituální teologie, tak i ve výborné znalosti lidské psychologie, podložené zkušenostmi s mnohými osudy. Opírá se o Písmo, Ignácova Duchovní cvičení i řadu dalších duchovních autorů. Vedle obecnějších výkladů o zákonitostech duchovního života a modlitby se zaměřuje především na provázení duchovním životem v náročných situacích (přetíženost, specifické problémy mládí i stáří, osobní utrpení, nepříjemnosti ze strany okolí) a na potíže s modlitbou (hledání správného způsobu modlitby, roztržitost, lenost, únava). Poukazuje na tvůrčí potenciál vnitřních nesnází, které naznačují, ve které oblasti došlo k nezdravému vývoji a na co je tedy zapotřebí se při jejich řešení nejprve soustředit.

Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství. Ježíš nás osvobodil od bezduchých náboženských pravidel a vrátil nám svobodu Božích dětí. Když se však neotevřeme Duchu svatému, který zmocňuje k naplnění této svobody v tvořivé lásce, zůstáváme nadále odkázáni na berličky formalismu a pokrytectví, jež zastírá naši omezenost a povrchnost. Žití ve skutečných vztazích - k sobě, Bohu i bližním - u nás nahrazuje "duchovní autismus", vztahová paralýza. Odlišnost a hříšnost svých bližních nepřijímáme s velkorysým pochopením, ale stavíme se k nim odmítavě, kriticky a povýšeně. Boha nemilujeme, snažíme se Jej pouze konzumovat - a s nikým, kdo není "náš", se o Něj nebudeme dělit...

Mello pro své příběhy čerpá inspiraci z náboženských tradic křesťanství, zenového buddhismu, taoismu nebo islámské mystiky. "Lidské srdce touží po Pravdě, která je osvobozuje a činí šťastným. Proto je velkou záhadou, proč bezprostřední reakce člověka na Pravdu je nepřátelská a ustrašená. Duchovní učitelé našli způsob, jak překonat odmítavý postoj svých posluchačů - vyprávět příběh. Budete-li poslouchat pozorně, příběh vnikne do vašeho srdce a překoná překážky bránící vstupu Božího ducha

Mello pro své příběhy čerpá inspiraci z náboženských tradic křesťanství, zenového buddhismu, taoismu nebo islámské mystiky. "Lidské srdce touží po Pravdě, která je osvobozuje a činí šťastným. Proto je velkou záhadou, proč bezprostřední reakce člověka na Pravdu je nepřátelská a ustrašená. Duchovní učitelé našli způsob, jak překonat odmítavý postoj svých posluchačů - vyprávět příběh. Budete-li poslouchat pozorně, příběh vnikne do vašeho srdce a překoná překážky bránící vstupu Božího ducha

My, křesťané, jsme sužováni tisícem a jedním problémem bezprostředního i vzdálenějšího okolí. Trápí nás Ukrajina, válka v Iráku, Sýrie, vlny uprchlíků, modlíme se za mír v Nigérii, pomáháme v léčebnách alkoholiků, pomáháme mentálně nemocným, organizujeme kampaně za ochranu nenarozeného života, staráme se o budoucí matky, které okolí nutí k potratům, bojujeme proti eutanázii a podobně. Zdálo by se, že toho v agendě máme dost, a že to stačí. Evropa nikdy v novodobých dějinách nebyla tak rozvibrovaná, rozkolísaná jako je dnes, kdy se zřejmě poprvé v dějinách nesnažíme vybudovat něco nového, ale stůj co stůj alespoň udržet to staré. Encyklika Laudato si´ nepřináší ke všem těmto problémům a starostem ještě další starost navíc, encyklika to vše integruje, dává našemu snažení rámec a soustřeďuje nás na to, co je opravdu důležité. Když chránit život, tak veškerý.“

Jean Vanier, teolog, filosof, spisovatel a zakladatel dvou významných mezinárodních organizací pro pomoc mentálně postiženým lidem, klade ve své nové knize základní otázky plynoucí z naší každodenní zkušenosti: Proč je na světě tolik utrpení? Proč existuje zlo? Proč žijeme? Končí všechno smrtí? Autor ve svém přemítání vychází ze svých vlastních prožitků, ze zkušeností s postiženými lidmi, z biblických textů i z historie. V jeho odpovědi na tyto otázky je obsažen důraz na společenství s lidmi z okraje lidské společnosti, které dává životu mnoha jeho následovníků obsah a smysl.

Každý z nás nosí ve svém srdci kousek mnicha. Už při našem stvoření jej do nás Bůh vložil. Můžeme se tedy vydat spolu s Malým mnichem na jeho cestu, kterou prochází první rok v klášteře. Musí tam vybojovat mnoho duchovních bitev - těch ve svém nitru i těch, které se odehrávají v okolním světě, při setkáních s druhými lidmi. Krátké příběhy jsou plné životních pravd, hovoří o zkušenostech každého z nás a mohou nás naučit, jak být - podle Ježíšových slov - dětmi bez toho, abychom se stali dětinskými. Kniha, která zaujme zvláštní atmosférou, s nádhernými ilustracemi a v mimořádném grafickém provedení.

Kniha obsahuje vybrané citáty z Citadely, velkolepého životního díla slavného letce a spisovatele, seřazené do tematických okruhů pojednávajících o lásce, štěstí, cestě, tvorbě, přírodě, řádu věcí, plynutí času, smyslu života i Bohu. Myšlenky jsou doprovázeny fotografiemi krás přírody, lidové i sakrální architektury a leteckými fotografiemi převážně jihomoravských hradů, zámků i půvabných koutů krajiny.

"Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!" (Flp 4,4) Není snad křesťana neznalého tohoto apoštolského povzbuzení. Ovšem zrovna tak neexistuje věřící, jehož život by byl jen růžencem nekonečných radostí. Víra může trpět bolestmi: bolestí z nezdarů, ze vztahů, z lidí, z církve - a nejvíce z hříchů… Nad těmito bolestmi, ale také nad tím, jak se s nimi vyrovnávat, se autor zamýšlí.

Je tomu již více než osm let, co se zrodil projekt křesťanské sociální sítě signály.cz a více než pět let od doby, kdy vyšla kniha složená z blogových příspěvků jejích uživatelů. Za tuto dobu bylo uživateli webu zveřejněno více než 24 000 dalších blogových příspěvků. A protože řada z nich rozhodně stojí za přečtení, rozhodli jsme se vám některé z nich zprostředkovat ve druhém díle knihy Klávesnicí mezi nebem a zemí, tentokrát s podtitulem Boží doteky. Snažili jsme se vybrat takové články, které by přinesly trochu radosti a povzbuzení nebo podněty k zamyšlení. Články, které mohou připomínat velikost Božích skutků a stát se inspirací, jak vnímat krásu Božího stvoření každý den. Často si pamatujeme dny, kdy se nám nedaří a všechno se na nás sype, a zapomínáme, že i v obyčejném všedním dnu přichází chvíle, ve kterých můžeme pocítit Boží dotek. Někdy se nás Bůh může dotknout skrze člověka, kterého nám pošle do cesty, jindy k nám promlouvá prostřednictvím přírodních krás nebo uměleckých děl. Právě pestrost způsobů, kterými se nás Bůh může dotýkat, nás inspirovala při tvorbě druhého dílu Klávesnicí mezi nebem a zemí.