Cesta strana 13 z 16

Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností tohoto svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy. Oba diskutující se přitom neustále potkávají ve svých osobních náboženských zkušenostech a rozhodujících životních dějinných událostech, jako je např. otázka holocaustu. Podstatnou roli zde hrají základní, existenciální otázky - utrpení a vina, ale i láska a smysl života.

Jaký je život v hliněné chýši s osmi sourozenci a miskou rýže třikrát denně? Proč se indický puberťák nesmí zamilovat? Kde se dospělí lidé podepisují otiskem prstů? Poutavé vyprávění manželů Dvořákových o jejich dobrovolné službě ve venkovské škole p ro chudé děti, v jedné z nejzaostalejších oblastí Indie. Příběh z míst, kam vás žádná cestovka nevezme.

Naprosté odevzdání se do Ježíšových rukou, mystické prožitky, láskyplná péče o nemocné, obrácení mnoha zbloudilých duší. To je stručný obrázek o sv. Kateřině Sienské, jejíž životopis přeložil z angličtiny P. František Lízna SJ. Tato světice pozdního středověku oslovuje svým životem i dnes - přivádí současného člověka k pokornému obdivu její úplné odevzdanosti Ježíši, obětavé služby druhým a v neposlední řadě vede čtenáře k zamyšlení nad hodnotami dnešního světa.

"Už více než pětatřicet roků naslouchám ve své ordinaci lidským osudům. Povětšinou těm, které se týkají vztahů. A to nejen vztahů mezi mužem a ženou, dětmi a rodiči nebo vztahů mezigeneračních, ale i těm, které se vytvořily mezi rodiči a školou, obča nem a institucí nebo učiteli a jejich žáky. Jde o stesky, jejichž četnost i obsah se postupem času rozšiřují. Po těch letech mohu říci, že všechny vztahy, společně se stavy, vytváří bludný kruh. Mimo svoji ordinaci se pohybuji prakticky po všechna lé ta ještě mezi soudy, výchovnými ústavy mládeže, kriminály, komisemi péče o dítě a více než dvacet let se věnuji soudnímu znalectví. Denně se setkávám nejen s duševními chorobami, ale i s takovými specialitami jako jsou vraždy, loupežná přepadení, zná silnění, sexuální zneužívání dětí, trestné činy alkoholiků a toxikomanů. Koneckonců i já sám se pohybuji v bludných kruzích patologického prostředí tohoto světa a nacházím zde i bludné kameny, které dělají lidské životy skutečně přetěžkými. Kruhy i k ameny jsou v prostoru, kde řešení složitých osudů mých klientů neladí s učenými knižními teoriemi a proto v této publikaci nebudu vycházet z teorií, ale z mojí lékařsko-diakonské praxe. Pokud se čtenář na některé stránce takzvaně "najde", možná mu sv itne i naděje na řešení jeho osobního problému. A v takovém případě jsem tuto knížku nepsal zbytečně."

Druhý z cestovních deníků redaktora Radia Proglas Filipa Breindla. Papuánská Velká noc připomíná cestu do Oceánie, kde dokumentoval činnost katolických misionářů ve státě Papua-Nová Guinea. Čtenářům přibližuje, jak se hlásání evangelia spojuje s pom ocí ve vzdělávací, zdravotnické a sociální oblasti a líčí oslavu Velikonoc v ostrovní provincii Východní Nová Británie, kde společenství věřících prožilo oslavu Zmrtvýchvstání v kulise činné sopky. Publikaci doplňuje obrazová příloha, mapy a základní údaje o oceánské zemi.

Charisma tohoto homiletika nespočívá v plané extaltičnosti projevu, ale v souladu slova a výrazu v jazyce okořeněném osobitým humorem, který nestravitelnou teologickou omáčku změní v rajský pokrm ducha, chutný pro všechny generace.

Autor v krátkých příbězích nastiňuje pravdu osvícení víry a života. Jak často se něco jeví jiné, než opravdu je. Každou anekdotu v této knize přečtete za minutu. Budete mít mistrův jazyk za poněkud matoucí, nadnesený, dokonce přímo za bezobsažný. Boh užel to není lehká kniha ke čtení. Nebyla napsána jako instruktážní příručka, ale jako nástroj, který nás má probudit.

Krátká zamyšlení a kázání na některé neděle a slavnosti v liturgickém roce cyklu A. Kázání zazněla převážně při bohoslužbách v kostele sv. Augustina v Brně a na nedalekém Biskupském gymnáziu.

"Na podzim 2009 jsme s P. Jiřím Šlégrem začali plánovat cestu do Guyany a Surinamu. Věděli jsme, že nejedeme na výlet, že naším cílem je zviditelnit potřeby dvou neznámých států na severovýchodě jihoamerického kontinentu, a přiblížit zejména činnost tamní církve, která přes relativně malý počet věřících vykonává velké dílo v sociální a vzdělávací oblasti nebo v pastoraci vzdálených a řídce zalidněných pralesních oblastí."

Deník psaný na pěší pouti z Vyšehorek do Sieny a Říma není pouze cestopisem, ale i svědectvím o osobnosti autora: je z něj zřejmá jeho mužná houževnatost pokořující překážky, soucítění a solidarita s lidmi i zvířaty, citlivá pozornost vůči smyslovým vjemům a smysl pro krásu, mimořádná vnitřní svoboda projevující se nekonvenčním myšlením a jednáním, suchý humor na hranici absurdna, hluboká oddanost církvi i kritičnost vůči ní, především však celou jeho bytost prostupující samozřejmá, sebevědomá a sugestivní zbožnost.

"Co dělá biskupa biskupem, není vnější nádhera, ale vnitřní síla." Právě zdroje vnitřní síly autora této věty se snaží poodhalit kniha rozhovorů s knězem, známým kazatelem, valdickým vězněm, jeřábníkem, teologem, vysokoškolským učitelem, biskupem, spoluzakladatelem Radia Proglas, mikulovským proboštem, s jednou z klíčových postav skryté církve nejen na Moravě.

O životě a práci Matky Terezy a Misionářek lásky - řádu, který založila. Jejich služba Kristu má zvláštní charakter tím, že se věnují službě mezi nejchudšími z chudých v Kalkatě i jinde po celém světě. Přeložil, předmluvu napsal a doporučuje o. František Lízna

"Co dělá biskupa biskupem, není vnější nádhera, ale vnitřní síla." Právě zdroje vnitřní síly autora této věty se snaží poodhalit kniha rozhovorů s knězem, známým kazatelem, valdickým vězněm, jeřábníkem, teologem, vysokoškolským učitelem, biskupem, spoluzakladatelem Radia Proglas, mikulovským proboštem, s jednou z klíčových postav skryté církve nejen na Moravě.

Oba autoři - Anselm Grün (nar. 1945, známý benediktinský mnich, ekonom kláštera, dr. theologie a psycholog), Wunibald Müller (nar. 1950, psychoterapeut, teolog a psycholog, vedoucí rekolekčního domu v opatství Münsterschwarzach v Německu, je ženatý a má dvě děti) - chtějí v této knize sledovat tajemství duše, jak se s ním setkáváme v Bibli, v duchovní tradici, v poezii, v hlubinné psychologii, v psychoterapeutické práci a v konkrétních zkušenostech našeho života. Nechť náš rozhovor vede všechny čtenáře k vnitřnímu dialogu s námi a otevře jim oči pro tajemství jejich duše a života a pro tajemství Boha, který sídlí v hlubině našeho nitra. Ať je to povzbudí, aby své duši věřili a přenechali se jejímu vedení, aby tak síla a dynamika, které z ní vycházejí, učinily jejich život plodným.

Neuvidíte-li zázraky a divy, říká Kristus, neuvěříte. Přál bych si, abych se uměl dívat kolem sebe, abych viděl. Kéž bych svůj život zde, nebe a hvězdy, květiny a motýly vnímal jako zázrak, jako něco nesamozřejmého, jako něco, co by nemuselo být. Kéž bych příběh Země včlenil do svého osobního příběhu. Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec.

O životě a práci Matky Terezy a Misionářek lásky - řádu, který založila. Jejich služba Kristu má zvláštní charakter tím, že se věnují službě mezi nejchudšími z chudých v Kalkatě i jinde po celém světě. Přeložil, předmluvu napsal a doporučuje o. František Lízna