Dauphin strana 21 z 38

Staromama je mistrovským uchopením prostoru multikulturního sedmihradského milieu, směsice drsné rurality a knižní vybroušenosti, tradic minulosti a současné ironie, epické matérie a formálního experimentalismu.

Povídkový soubor Máte někoho, kdo vás miluje? je první knihou bulharského prozaika a básníka Kalina Terzijského převedenou do češtiny. Obsahuje šestnáct textů, jejichž společným tématem není ani tak láska – ač by to název mohl napovídat – jako spíš život sám, ve svých nejrozmanitějších podobách, včetně těch nejpodivnějších a nejgrotesknějších. Hrdiny těchto mikropříběhů sledujeme často v situacích, které se na první pohled jeví jako banální (procházka městem v lijáku, setkání se žebrákem), ale nakonec se ukazují být klíčovými a v určitém smyslu mezními. Terzijski umí nejenom bravurně popsat proměnu „spořádaného“ muže v bestii nebo zmapovat život obyčejného člověka, má i výjimečný smysl pro absurdno a (černý) humor.

Janine ve svých sedmnácti letech podivně otěhotní. Tak trochu zvláštní nehoda, neboť otcem je brčko. Narodí se jí syn Geert postižený Aspergerovým syndromem. Geniální autista

Dvojčátka Aud a Maud sedí na zadním sedadle, když jejich otec ztrácí kontrolu nad vozem. Celé rodině se rázem změní život a pro matku, Ruth Boreovou, ve zlomku vteřiny všechno končí. O několik let později Aud Boreová létá nad Oslem v helikoptéře Rádia Taxi, které přináší dopravní zpravodajství. Asistuje jí osmnáctiletý Lovall, který si začne mapovat fenomén, který objeví v novinách: poklidnou cestu řidičů ohrožuje černý Mercedes, který „napodobuje“ nehody – vysokou rychlostí se přiřítí na místo, kde v minulosti k nějaké nehodě došlo, avšak vyhne se tomu, aby se zopakovala. Gunstein Bakke otevírá svým románem, který kombinuje esejistické a poetické pasáže, nové perspektivy chápání silničního provozu a rovněž bourá představy o tom, co považujeme za román.

Dvojčátka Aud a Maud sedí na zadním sedadle, když jejich otec ztrácí kontrolu nad vozem. Celé rodině se rázem změní život a pro matku, Ruth Boreovou, ve zlomku vteřiny všechno končí. O několik let později Aud Boreová létá nad Oslem v helikoptéře Rádia Taxi, které přináší dopravní zpravodajství. Asistuje jí osmnáctiletý Lovall, který si začne mapovat fenomén, který objeví v novinách: poklidnou cestu řidičů ohrožuje černý Mercedes, který „napodobuje“ nehody – vysokou rychlostí se přiřítí na místo, kde v minulosti k nějaké nehodě došlo, avšak vyhne se tomu, aby se zopakovala. Gunstein Bakke otevírá svým románem, který kombinuje esejistické a poetické pasáže, nové perspektivy chápání silničního provozu a rovněž bourá představy o tom, co považujeme za román.

Iluzionista přináší povídky o lásce naplněné i nenaplněné, o všedních každodenních věcech i o hodnotách, které lze pocítit jen ve výjimečných momentech. Vyprávění se promítá v různých podobách, od zjevného realismu k mnoha jiným žánrům, detektivce, thrilleru nebo erotické povídce. Lengoldová se představuje jako jasnozřivý pozorovatel drobných detailů a prchavých citových záchvěvů. V povídkách jako Mohla jsem to být já, „Stín“ nebo Ofélie, odejdi do kláštera se jí velmi osobitým způsobem daří propojovat tělesnou schránku s duchovnem. Nezáleží na tom, jak všednodenní jsou situace, které autorka popisuje – motivy odloučených milenců, rozpadlých manželství nebo nenaplněných očekávání –, Lengoldová se soustavně pídí po autenticitě a k jejímu nalézání se staví se sofistikovanou ironií, výrazným znakem své literární tvorby

Intimní sbírka intimních básní prodchnutých vírou, venkovem, moudrostí. Svou skromností a civilností výjimečný jev na české poetické scéně.

Nikde není určeno, že úkolem poezie je sdělovat krásu. Zvláštní blaho působí i pohyb drátěného kartáče proti srsti, tedy poezie, která ukazuje naši slabost. Verše, které přesně zaznamenávají, kde a jak v životě selháváme, do jakých propastí jsme se vrhli a proč. Vyzrálý básnický debut strašnické básnířky přináší napětí, nejistotu, vzrušení. A možná uvolnění. Možná.

"Dobroudružství života snad nejznámějšího indiánského náčelníka Geronimo - čtyřicet let nelítostného boje za právo svobodně žít, dvacet let válečného zajetí v rezervaci. Za svého dětsví nezahlédl jediného bílého muže. Později se však jeho život nesl ve znamení urputných bojů proti bledým tvářím. Geronimo –postrach mexického pohraničí. Vlastní autobiografie Geronima, kterou nám v písemné podobě zachoval pan Barrett. Autobiografie tvoří první díl této publikace a druhý díl - Historie Apačů, je založena na dostupných historických faktech, které se těchto kmenů týkají. Tyto informace nám pak pomůžou zorientovat se v čase a dění tehdejších událostí, abychom mohli posoudit, jak výjimečná byla historie apačského národa. "

Sedíme na římse tmavého světa, u stolu, hájeného hrstkou elektronů z mýtické elektrárny. V parčíku ve větvích zachycený kus igelitu, znamení nevalné naděje, která si protiřečí. Ale zůstáváme sami sebou. Trváme na svém, jako zvířata nebo rostliny. Být sám sebou obnáší permanentně se vydávat skutečnosti. Neschovávat se za psaní, výlety, rozhovory… Připouštět touhy, vnikat a unikat .

Výjimečný text, který na pozadí života výjmečné ženy obsáhne dějinnost barokního Mexika, jeho předkřesťanské, křesťanské či hermetické kořeny a stejně tak pohled na starý kontitent, pohled přes mohutný okeán, pohled až dráždivě vzrušující protože chytrý, krásný a jiný.

Bezmála dvacet let uplynulo od napsání prvního dílu tohoto pozoruhodného životopisu o neméně pozoruhodném muži. Bylo tedy právě načase, aby i čeští čtenáři měli možnost nahlédnout do nejtemnějších zákoutí života a duše velkého spisovatele, jakým byl Marcel Proust. Biografie, kterou vám předkládáme, je bezesporu tou nejhodnotnější knihou, která kdy o Proustovi vyšla. Jen málo odborníků by se mohlo tohoto úkolu zhostit s větší pokorou a zároveň důrazem na fakticitu informací než Jean-Yves Tadié, jenž proustovskému bádání zasvětil mnoho let intenzivní práce. V tomto díle je vše, co se můžeme o Proustovi dozvědět, vše, co je nutné znát, abychom pochopili jeho osobnost a jeho dílo. Konečně máme možnost zjistit, kým autor Hledání ztraceného času skutečně byl a co vše následně utvářelo hodnotu literárního odkazu, co po sobě zanechal. Na devíti stech stranách prvního dílu publikace, jež obnažuje autorův život od jeho narození po první léta 20. století, se nám otevírá překvapující svět génia, který můžeme prožívat takřka po minutách ve Swanovském opojení. Biografie Marcela Prousta není jen biografií muže z vysoké společnosti, který se vyrovnával s vážnou nemocí, homosexualitou i nedostatkem uznání. Je to především biografie člověka, který svou velikost těžil z toho, co tvořil. Neboť právě tomu se zcela obětoval.

Máte před sebou knihu, která vás z doby dnešní, na kterou si často rádi postěžujeme, přesune o sto let nazpátek. Možná, že když autora necháme vyprávět nám o tom, jak se žilo dítěti v počátcích 20. století, nebo co s sebou neslo za úskalí být lékařem v době druhé světové války, zjistíme, že naše doba není až tak zlá. Evžen Nešpor byl nejen vyhlášeným lékařem, ale také zcestovalým dobrodruhem se smyslem pro detail a s empatickou duší. Díky tomu se kniha stává poutavou po stránce geografické a historické, ale také čtivou a dojemnou po stránce lidské. Málokdy čtenář narazí na tak přirozený vypravěčský talent, který se s námi dělí jak o věci úsměvné, tak hrůzné, které k naší historii však bohužel neodmyslitelně patří.

Ani životopis ani hagiografie, nýbrž poetický text o životě Svatého Františka z Assisi, text o kráse matek a radosti dítěte a o andělském úsměvu Boha. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi. Ta věta se zázračně hodí na Františka z Assisi. Moc se o něm neví a to je dobře. To, co se o někom ví, popravdě brání, abychom ho poznali. Přes to, co se o něm říká v přesvědčení, že dobře víme co, na něj vlastně nevidíme. Třeba se říká: sva-tý-fran-ti-šek-z-a-si-zi. Jako ve snu, aniž by se člověk probudil z mrákot jazyka. Vlastně se nic neříká, tak nějak se to nechá říct. Necháváme přijít slova, ta ovšem přicházejí v pořadí, které nepatří nám, nýbrž lži, smrti, životu ve společnosti. Jak málo skutečných slov si denně sdělíme, skutečně málo. Možná se zamilováváme jen proto, abychom konečně promluvili. Možná si otvíráme knihu jenom proto, abychom začali konečně naslouchat. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi.

Velkolepý román finské vycházející liteární hvězdy na pomezí porna, příručky uživatele ketaminu a existenciální sondy euroamerické civilizace, vše patřené vypouklým zrcadlem Finska. A to vše v postmoderním hávu, inu hledejte pravého lékaře této civilizace! Lékařský román je mistrným vylíčením lásky, smrti a politiky. Vypráví příběh čtyř propletených osudů na hranicích jednoho impéria. Konec roku 2003 je v mnoha ohledech horký a intenzivní, z hlediska politiky i života jednotlivců. V Iráku slibují západní armády provázení obyvatel na cestě k demokracii a kapitalismu. Daleko od tohoto bojiště, v severoevropském přístavním městě, tráví výzkumný pracovník, třicátník Niklas, čas popíjením a obavami o přítelkyni Innu, jejíž otec umírá na rakovinu. Jedné noci uzří Niklas vizi, která jej promění. Uvěří, že nalezl lék na Inniny obavy. Ale Niklas musí čelit skutečnosti, že dosahy vlastních činů nelze vždy předpovědět. Ve své třetí, bravurně napsané novele, skládá finský autor Riku Korhonen dohromady nezapomenutelným způsobem spletitý příběh, poutavou analýzu mediální války a romantický text prostoupený jemným humorem.

Manuál záchrany všech přpepracovaných, přegooglovaných,přefacebookovaných, přecomputerovaných, přemobilovaných a přemailovaných, tedy nás všech, kterým život protéká skrze prsty nikoli prožitky nýbrž daty, které mizí kdesi v nenávratnu spolu s našim štěstím. Jak zahálet a tím si uchovat svěžet a zdravý rozum. Jak přežít v době computerů bez antidepresiv. Chvála pomalosti a rozumu.