Dauphin

Česká ekonomika je v pozici závislosti. Masivní odlivy zisků ze země, nedůstojná pozice ve světové ekonomice, ztráta kontroly nad hospodářstvím, disproporčně nižší úroveň mezd, než je hospodářský výkon. Dá se s takovou situací bojovat? Jakou roli při obnově naší ekonomické suverenity bude hrát průmyslová politika? V tomto sborníku ukazujeme nejen inspirativní zkušenosti naší minulosti, zkušenosti jiných zemí v podobné situaci, ale zejména cestu k budoucí silnější, národní ekonomice.

Sbírka Kruh z tabáku je reflexí tradičního indiánského obřadu Vision Quest, který David Jan Žák prožil v lesích Šumavy pod vedením zkušeného šamana.

První český překlad pilíře vrcholné středověké aristotelské arabské filosofie zvaného druhý mistr Abú Násra al-Farábího. Ústředním tématem Ctihodného města je ctnostný režim, politický řád, jehož hlavní zásadou je vytváření dokonalosti člověka prostřednictvím ctnosti. Al­-Fárábí chápe společenské nebo politické vědy jako prostředek ke zkoumání člověka v té míře, v jaké se liší od ostatních živých bytostí i od bytostí božských. Snaží se porozumět jeho specifické povaze, jež vytváří jeho dokonalost, a způsobu, jakým ji může dosáhnout. Na rozdíl od jiných živočichů se člověk nestává dokonalým jen díky přírodním principům, jež v sobě má, a na rozdíl od bytostí božích není dokonalý odjakživa, ale musí své dokonalosti dosáhnout prostřednictvím činností, vycházejících z rozumového chápání, z úvah a volby mezi různými alternativami, jež mu jeho rozum předkládá. Společnost rozděluje al­-Fárábí do dvou skupin: dokonalou (kámila) a nedokonalou (náqisa). Město považuje za nejmenší společnost, jež je schopna zabezpečit štěstí svým jednotlivcům, a ideální město je takové, v němž lidé vzájemně spolupracují na dosažení štěstí stejně tak jako společenství (umma) a osídlení (macmúra). Dokonalé společenství je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí, a dokonalé osídlení je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí.

Aladinův problém je posledním z řady velkých beletristických děl Ernsta Jüngera, zabývajících se otázkou bytí člověka v tomto světě. Aladinův problém je kouzelná lampa nesoucí materiální, duchovní a erotickou moc nečekaně proudící k jedinci. Jak s ní člověk naloží a co mu tato moc umožní? Nebo na ni ztroskotá a zahyne? Aladinův problém je v příběhem mýtickým, vyprávěním o nástupu doby titánů, o smrti bohů a konci nadčasovosti. Aladinův problém je snahou uchopit kosmos a obnovit kulturu v její finální expresi: ve službě mrtvým – jako teskné zření na nevratně mizející bytí. Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?

Druhá básnická sbírka Šimona Petáka, sbírka zrání a usebrání, doplněná ilustracemi Katariny Kadijević. Tato kniha se těší laskavé podpoře MK ČR.

Verše intenzivní i snové, z času a místa mezi spánkem a bděním, kde kaluže polykají stíny a dny se plazí jako šepot nemoci. Verše psané strachem. Hmoždíře drtí věty a otázky se kladou před stromy. S vírou, že melodie dokážou léčit. Že v pozvání smrti k večernímu stolu může žít naděje.

Druhá sbírka intimních civilních veršů, znamení drobných zranění od autora Martina Brože.

Seznamte se, hlavní hrdina novely Poslední voják lásky se jmenuje Gustík. Gustík je sirotek trpící zvláštní poruchou: „ Vlastně neumím prožívat přítomnost. Vždycky pro mě všechno existuje teprve ve chvíli, kdy to ztratím, kdy na to můžu už jen vzpomínat. “ Gustíka sice nyní potkalo nečekané štěstí, nová láska, ale není si jist tím, zda není přece jen příliš pozdě, jelikož se už patrně ocitl v druhém poločase svého života. Gustík je spisovatel, a tak velmi často potřebuje být sám. Navíc teď musí přijímat i podivné zakázky, protože uživit dva, když je člověk neúspěšný autor, to dá skutečně zabrat.

Květiny v hlavních pušek jako jediná munice revoluce a její pozůstatky jako metafora vyhasínající paměti dějinné události jsou pouze jedním z mnoha působivých motivů románu Nezapomenutelní (v originálu Os Memoráveis) portugalské spisovatelky Lídie Jorge. Její román paměti se věnuje karafiátové revoluci v Portugalsku v roce 1974 a přináší literární rekonstrukci vojenského převratu, který během jediného dne nenásilným způsobem ukončil jednu z nejdéle trvajících diktatur v Evropě. Tři mladí reportéři zpovídají o desítky let později několik přímých účastníků této historické události. Narážejí přitom na zapomnění, do něhož aktéři revoluce ve své zemi upadli, na nedocenění jejich role, leckdy ale i na příběhy nemilosti a ostrakizace.

Mysl a vesmír Thomase Nagela je rešerše filosofických otázek týkajících se základního fyzikálního a biologického výzkumu lidské mysli. Nagel tvrdí, že přírodní a společenské vědy nejsou schopny vysvětlit existenci mysli a vědomí v paradigmatu, ve kterém se momentálně pohybují a tudíž je třeba revidovat používané metodologie. Píše, že mysl je základním aspektem přírody a že jakákoli filosofie přírody, která ji nedokáže vysvětlit, je zásadně chybná.

Malý výběr z povídek Andreje Platonova - zahrnuje pět povídek z let 1926-1936: – Formanská ves, Hliněný dům v okresním parku , Nezbadatelný člověk, Řeka Potudaň a Hnojný vítr. Nezbadatelný člověk (Sokrověnnyj čelověk ) je zčásti autobiografické vyprávění z dob ruské občanské války, v němž se střídá podání bezprostřední surovosti bojů s okamžiky až bájně dobrodružnými (plavba dobrovolníků na Krym). – Formanská ves (Jamskaja sloboda) zachycuje autorovy vesnické vzpomínky z předrevolučního dětství. Hlavní postava reprezentuje typicky platonovský typ hrdiny, jímž je nejposlednější z posledních – prostoduchý nádeník bez ambicí a cílů. Hnojný vítr ukračuje do ciziny, do Německa těsně po Hitlerově nástupu k moci, ale při hrůzostrašném líčení nacistických zvěrstev jaksi na zapřenou pranýřuje sovětský hladomor z počátku třicátých let 20. století.– Řeka Potudaň zastupuje autorovu tvorbu z třicátých let, kde předrevoluční dětství i občanská válka ustupují do dějinného pozadí ve prospěch doby po vítězství bolševiků. Budování mírového života v SSSR je však opět zcela po platonovsku podáno na příkladu nejprostších lidí, nevybavených znaky hrdinství, unavených dlouholetým utrpením a hledajících štěstí jen v nejzákladnějších prvcích lidské komunikace. I ta však z nedostatku zkušeností bezmála selhává, než se nakonec jakoby zázrakem – na pozadí tajuplné řeky coby svědkyně – zdvihne z popela.

Druhá kniha poesie, poesie ženské a civilní autorky, která se donedávna výhradně věnovala zvlaáštní literární kategorii "šuplíková poesie".

Německé pohádky mají k hororu zvláštní nenucený přístup. Zažívat hrůzu a děs při jejich četbě je současně strašidelné i potěšující. Zvláště když na konci pohádky je strach překonán a vyvážen špetkou ironického humoru. V mnohých německých pohádkách z devatenáctého století se vyskytují a opakují temné, násilné motivy. Ne vždy je v nich zlo potrestáno a dobro odměněno. Rošťáci občas uniknou spravedlnosti, vede se jim dobře a nevinní mnohdy trpí a hynou. Pohádková hrůza ale téměř nikdy není samoúčelná, je odleskem odvěkého zápasu mezi dobrem a zlem a také varováním, že když si člověk nedá pozor, mohlo by odněkud přijít něco děsivého.

Druhá kniha povídek Kláry Hůrkové přináší opět texty autofikční i zcela smyšlené. Zabývají se hlavně mezilidskými, zejména milostnými vztahy z pohledu ženy, která je prožívá. Autorka však akcentuje také obecnější existenciální témata jako hledání smyslu života v různých formách lidské činnosti, víru v konspirační teorie či životní postoje spisovatelů. Důležitým motivem spojujícím povídky je pak ztráta milovaného člověka a vyrovnávání se s ní.

Edgar Mitchell, jeden z dvanácti mužů, kteří stanuli na Měsící, popisuje v této autobiograficky laděné knize nejen obdivuhodné dobrodružství poutě vesmírem, ale i cestu stejně objevitelskou – zkoumání nevýslovného tajemství lidského bytí a vědomí. Edgar Mitchell nabízí vizi, v níž technologie a intuice se vzájemně harmonizují a snaží o dosažení hlubokého vědomí. Pravá cesta průzkumníka spočívá v tom, že nikdy neodmítne dobrodružství v pátrání po neznámém v kosmu i ve vesmíru našeho nitra.

TSAGIGLÁLAL je sbírka vyprávění indiánů obývajících náhorní plošiny severozápadu USA a jihu kanadské Britské Kolumbie TSAGIGLÁLAL je dvacet pět příběhů v pěti kapitolách zaznamenaných podle původních vyprávění indiánských kmenů. TSAGIGLÁLAL je první ucelený soubor mýtů a ledend z amerického severozápadu přeložený do češtiny