Epocha strana 102 z 107

Strhující utopický thriller známého britského autora má vše, co má kniha tohoto žánru obsahovat: kvalitní námět, čtivost, napětí i dostatek fantazie. Je 21. století a v biotechnologickém ústavu kdesi v Oregonu se John Cope probudí z kómatu a ocitá se ve světě, který již nepoznává. Ztratil paměť i svou identitu a zjišťuje, že během svého dlouhého spánku se planeta ponořila do kosmické zimy, vyvolané pádem meteoritu před deseti lety. Třetina Spojených států se stala divokou tundrou, kde neplatí žádné zákony… Je John opravdu tím vyvoleným, který má spasit lidstvo, nebo je to obyčejný vrah, odsouzený v minulosti za strašlivé zločiny? Zachrání jej lékařka Mhairi Magnussonová před děsivým osudem lidského morčete?

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. „Slezské války“, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. V tzv. „Sedmileté válce“, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v nepříliš dlouho trvající tzv. „Bramborové válce“ nedlouho po válce sedmileté nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše. Kniha nabízí v historických souvislostech nový úhel pohledu na všechny uvedené války.

Třetí díl knižního seriálu Hráčky, Rabúni, dostává další rozměr, který byl doposud schovaný v náznacích předcházejících dvou dílů. Čtenář se dozví další tajemství a ostré příběhy, které potkávají studentku Bobinu alias Gambu.

Publikace přináší portrét amerického politika a politologa. Henry Kissinger, židovský běženec z hitlerovského Německa, se stal nejproslulejším diplomatem své doby. Někteří ho nazývali druhým nejmocnějším mužem světa, jiní novodobým Metternichem. Jedni v něm viděli génia tajné diplomacie, druzí jej označovali za válečného zločince pro to, jak neváhal použít sílu, aby podpořil svá jednání. Byl snad jediným politikem, který předstíral milostné schůzky, aby mohl vést tajné rozhovory. Ať působil v Bílém domě jako prezidentův poradce nebo na ministerstvu zahraničí jako jeho šéf, či ať dosud rozdává své rady mocným tohoto světa za mnoha tisícové honoráře, zůstává legendou, která má stejně horlivé stoupence i odpůrce.

Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů rudolfinské Prahy. S určitým despektem pohlížel na počínání pruského krále Fridricha před Prahou a s obdivem popsal názory chebského kata z počátku 19. století Karla Hussa. Kischovy kriminální příběhy se odehrávají ve světlech divadelního jeviště stejně jako v temnu vězeňských cel. Jejich pestrost může i po více než třech čtvrtinách století přitahovat zájem čtenářů a vzbuzovat touhu pokračovat v jeho stopách.

Moderní dějiny zasazené do oblasti dnešního Karlovarského kraje uvádějí čtenáře do víru únorových událostí roku 1948. Doba před a po Únoru, svědectví o tom poskládané z dosud nepublikovaných materiálů z centrálních a regionálních archivů, dobového tisku, kronik a vzpomínek pamětníků tvoří kulisy osudového historického zvratu v životě řadových občanů, kteří sem vesměs před krátkým časem přišli. Jejich prostřednictvím tak nahlédneme za kulisy osudového historického zvratu, do života řadových občanů, kteří sem vesměs před krátkým časem přišli. Čtenář sleduje i osudy německého obyvatelstva. Téměř idylické líčení o „statečných strážcích hranic na nejzápadnější výspě tábora míru“ z předchozího času dostane při této konfrontaci vážné trhliny. Skutečnost byla jiná. Vzniká tak autentický obraz tehdejšího času, mravů a jejich aktérů.

Soubor povídek, které mají společné téma: napětí, strach, hrůzu a děs. A že je Miloslav Švandrlík neobyčejně vynalézavý ve strašení a nahánění husí kůže, se můžete přesvědčit i vy sami. Bát se se Švandrlíkem je neobyčejný čtenářský požitek, který ovšem nevede k deportaci na psychiatrickou kliniku, ale ke čtenářskému maratonu až na konec knihy. Texty jsou doplněny ilustracemi nezaměnitelného Neprakty.

Vesmír, v němž vládnou muslimové, nabízí velmi zajímavé obchodní příležitosti. Tedy pokud se živíte pašováním zakázaného alkoholu a pornografie. Daniel Kalandra je ovšem více než jen pouhý pašerák. Je také velmi schopný terorista, kterému se podařila nejl

Kniha obsahuje skoro 300 vtipů, legrácek a obrázků z tvůrčí dílny krále českého kresleného humoru. Pamětníkům jistě připomene hezké chvilky. Pro ty, kteří si to nepamatují bude překvapením, co všechno se v pohádkách stalo.

Byly to výjimečné a výjimečně kruté případy. Když kriminalisté poprvé stáli na místech vražd, nad zuboženými těly obětí, připadal jim neznámý pachatel jako vzdálený přízrak. Jako monstrum s nepochopitelným myšlením a ještě zvrácenějším konáním… Jaká byla realita? Profesionální dráha policejního vyšetřovatele a šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče je lemována především sexuálními vraždami. Případ pětinásobného vraha Hojera či kauza tzv. spartakiádního škrtiče Straky vstoupily už na výrazně zkrvavělý piedestal historie české kriminalistiky. Markovič ale také řešil brutální vraždu v hodkovičském lese - která svého času inspirovala scénáristu Jaroslava Dietla, stejně jako pozměnila učebnicové kánony o předpokládaném pachatelově profilu. Dozvíme se také nelítostnou pravdu o dvojnásobné vraždě v Prokopském údolí. O vraždě v restauraci U dvou koček, jež vyústila v soudní maratón. O psychopatu Vocáskovi, prvním doživotním odsouzenci, který se dnes snaží prodrat na svobodu. Navštívíme místa činu, pitevny, psychiatrická zařízení… Zasvěceným průvodcem nám bude Lovec přízraků.

Kniha renomovaného německého archeologa poskytuje úplný obraz Olympie. Popisuje její vývoj od lokální řecké svatyně a věštírny až k mezinárodně uznávané scéně setkávání národů a jejich mírového zápolení. Slovem i obrazem zachycuje nejvýznamnější památky, slavné osobnosti a pozoruhodné události až do jejího zániku.

Novinka o Alexandrovi Velikém se od většiny jiných publikací, zasvěcených tomuto tématu, liší tím, že její autor se nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který porážel své řecké, perské i indické odpůrce v bitvách, jejichž vítězné zakončení se zdálo nemožné. S hlubokým prožitkem historických fakt barvitě líčí Alexandra v přesvědčivě životné podobě jako člověka neobyčejně schopného, vynikajícího silou, moudrostí i velkorysostí svých plánů na dobytí světa a vytvoření veliké říše blahobytu a rovnosti národů, ale dokáže jej stejně tak postihnout ve slabých chvilkách lidské nedokonalosti, nemoudrých rozhodnutí, pochybností, přehmatů i zavrženíhodných skutků. Nabízí také čtenáři možnost proniknout do Alexandrových nejintimnějších prožitků a citových vzplanutí, umožňuje vidět ho ve věrohodném prolínání nadprůměrných schopností, vyvěrajících z jeho mimořádné fyzické i duševní vyspělosti a vzdělanosti, a zhoubných sklonů, vzkypění vášní, a nakonec i v citovém vzplanutí veliké lásky, která mu umožňuje povznést se nad pouhé tělesné rozkošnictví. Hrdina je velký starověký vojevůdce a vladař, ale zůstává člověkem ve vší úplnosti lidské podstaty, i když sám začínal s rostoucími úspěchy podléhat samolibému přesvědčení, že je bohem. Z tohoto omylu jej vyvedla až předčasná smrt. Kniha je beletrizovaným vylíčením dramatických událostí zrodu makedonského království, jehož mocenský vzestup dovršil král Filip II. Makedonský svými výboji do sousedních knížectví a nakonec i ovládnutím Řecka, jež sjednotil v rámci Korintského spolku k plánovanému tažení proti Persii. Těsně před odchodem do války byl však při svatbě své dcery Kleopatry zavražděn příslušníkem své tělesné stráže. Kdo stál za tímto atentátem není dodnes spolehlivě objasněno. Podezírána byla i zavržená královna Olympia, matka Alexandra, následníka trůnu, kterého Filip počal zatlačovat do pozadí, a sám Alexandr, jemuž Filipova smrt otevřela cestu k moci. Kniha zobrazuje cestu Alexandra I. Makedonského k ovládnutí celé perské říše a sleduje jeho vzrušující osudy až k okamžikům náhlé smrti.

Svazek přináší další žeň z téměř nevyšerpatelných archivů Jiřího Wintra řečeného Neprakta.Kniha je svědectvím o neobyčejné spolupráci dvou velmistrů českého humoru. Miloslav Švandrlík vypráví peprně až poťouchle o tom, jaké to bylo s Nepraktou a jak jej on sám vidí. Neprakta se vyjadřuje po svém, tj. kresbami, a těch je zde přiměřeně tématu 260.

Doprovodná publikace k výstavě Sklo v Praze uspořádané Muzeem hlavního města Prahy v roce 2002.

V tomto svazku malé domácí encyklopedie českých příjmení najdou čtenáři příjmení všech prezidentů republiky, příjmení kuriózní či neobvyklá či příjmení vyvolávající úsměv i pohoršení.

Zajímavý soubor význačných postav lidské historie pohledem humoristů Švandrlíka a Neprakty. Jsou uváděni hrdinové, o jejichž historické existenci nelze pochybovat, rekové dávných bájí i nebojsové, patřící mezi výplody nezkrotné fantazie spisovatelů. V abecedním pořádku se představují antičtí rekové, jako Achilles, Hanibal a Héraklés, staročeský Horymír i středověká Jana z Arku, nejsou vynecháni literární hrdinové Dantes, Cimbura, Fanfán nebo Fantomas, ani figurky známé z nedávné minulosti, jako Frištenský, Schliemann nebo Zeppelin. Většinou jde o chlapíky kladné, ale několik výjimek si autor přece jen dovolil - ty čtenář bez problémů pozná a jistě po právu odsoudí.