Epocha strana 41 z 91

To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Švrčinová-Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije.Osmkrát se s ní vydáme do míst, před kterými se s úctou a obavami zastavují i pouhé naše představy. Na tolik potřebnou a všudypřítomnou odvahu se tu nijak zvlášť neupozorňuje. Ta jen tiše a sveřepě trvá jako svědectví nezničitelné vůle dát nový smysl vlastní existenci, otřesené tragickou ztrátou dvou dětí. Himálajský deník je knihou hrdé výzvy i nekonečné pokory.Výzvou k himálajským vrcholům, pokorou před neviditelnými horstvy vlastní duše… Obojí je třeba překonat.Kdo rozhodne, co je těžší?

Představte si svět, který je tak přelidněný, že celý povrch kontinentů je zastavěn do výšky několika set metrů, představte si svět, kde většina lidských bytostí pozbyla vlastní vůli a žije jen proto, aby pracovala a regenerovala své síly, představte si svět, v němž je společnost ostře rozdělena na pracující a vyvolené, představte si svět, který tak připomíná strukturu úlu, že se zde pro běžné pojmy používají slova trubec, dělnice, plástev, královna… Jaký může být osud jedince, který se omylem dostane do soukolí nestvůrného systému, ale také jaký může být osud vyvoleného, který se vzepře zavedeným pořádkům. Podaří se uniknout z nestvůrného bahna plástve? Podaří se prorazit tím nestvůrným systémem násilí, byrokracie a zvůle, kde není místa pro soucit a lásku?

Stála Libye skutečně za zřícením letounu PanAm? Jak to bylo s československým semtexem a americkou trhavinou C–4, které měla Kaddáfího džamáhíríje k dispozici. Kdo první spojil semtex a Libyi s katastrofou v Lockerbie a kdo následně vyslal svého emisara k plukovníku Kaddáfímu. Jak probíhaly československé dodávky zbraní a vysílání našich vojenských a civilních odborníků do Libye. Jak libyjské pohledávky potopily Českou námořní plavbu a jak protilibyjské embargo OSN málem zlikvidovalo kopřivnickou Tatru. O těchto a dalších záležitostech, ale zároveň i o tom, jak v Libyi v předlistopadové době žili a pracovali naši lidé, se rozepisuje autor, který sám působil v Libyi pět let. Shodou okolností v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou. Po listopadovém převratu vedl půldruhého roku v Tripolisu zastupitelský úřad Československa a z této pozice měl možnost nahlédnout pod pokličku mnohým zamlčovaným či zkreslovaným kauzám. S pomocí archivních materiálů, odborné literatury a vzpomínek pamětníků, včetně bývalého premiéra Štrougala, rekonstruuje jejich skutečný průběh i události pozdějších let, kdy vzal Západ „zreformovaného“ Kaddáfího krátce na milost, aby vzápětí s pomocí džihádistů rozehrál partii násilného svržení libyjského režimu.

Pod nánosem času i utvářením poněkud zjednodušeného obrazu legií dnes zaniká jedna podstatná skutečnost: že totiž československé dobrovolnické vojsko v Rusku bylo složeno z obyčejných mužů. Autor nabízí plastičtější obraz, než jen obvyklý faktografický výklad – zabývá se především každodenností legionářů v období od léta 1914 do předjaří 1918. Čtenář se tak dozví, jak žili (a přežili) v ruských zajateckých táborech a co vše je mohlo motivovat ke vstupu do legií. Detailně se seznámí s jejich ubytováním, stravou, způsoby trávení volného času či složitými kontakty s místním obyvatelstvem. Ve frontové každodennosti nechybí vedle samotného boje ani vnímání smrti, zranění a nemoci, stejně jako řady jiných stresujících faktorů. Tato svědectví a někdy až fascinující příběhy jsou spojeny se jmény a osudy konkrétních legionářů. Na knihu bude navazovat druhý díl, pokrývající léta 1918–1920.

Merry Gentryová je žena, s níž není radno si zahrávat. Pracuje pro soukromou detektivní kancelář v Los Angeles, která se specializuje na případy s nadpřirozenými motivy. A že ve světě, kde vedle lidí žijí všemožné druhy kouzelných bytostí, o takové případy vůbec není nouze. Jenže Merry není jen člověk s malou příměsí kouzelné krve, která jí propůjčuje zvláštní schopnosti. Ve skutečnosti je princeznou Temného království, členkou královské rodiny, a od trůnu ji dělí jen několik krůčků. Právě intriky a úklady těch, kteří by ji rádi odstranili z nástupnictví, ji přiměly utéct do lidského světa a za každou cenu svou pravou identitu skrývat. Poklidná léta, kdy ji ohrožovali jen zločinci a nástrahy velkoměsta, však skončila. Její tajemství bylo prozrazeno a nezbývá než se vrátit ke dvoru a čelit mocenským pletichám, v nichž sex a láska jsou jen nástroji k dosažení vyšších cílů. Zachovat si důstojnost a zůstat věrná svým citům a zásadám není snadné, když jde Merry na každém kroku o holý život… Princezna Meredith, dědička Temného trůnu, ještě před pár měsíci pracovala jako soukromé očko v Los Angeles. Její teta, královna Vzduchu a Temnoty, jí nabídla svůj trůn za podmínky, že počne dítě dřív než její bratranec Cel. Závod o stvoření nového života je však zároveň bojem o holý život. Zatímco se Merry snaží otěhotnět s královskými strážci, ve faeských kopcích se probouzí zapomenutá magie, která nejenže posiluje schopnosti jejích milenců, ale mění i celou Říši kouzel. Nyní přibyl v Merryině loži Mistrál, vládce bouří. I královna Andais musí ovládnout svůj vztek a žárlivost, protože nový kapitán její stráže probudil s Merry nejen mrtvé zahrady, ale i tu nejtemnější magii, jíž se nemůže postavit nikdo, dokonce ani Mereditini nejsilnější a nejmilejší: Doyle a Frost. Pokud Merry dokáže získat kontrolu nad prastarou magií, kterou fae kdysi ovládali, může to znamenat naději pro ni a její vládu nad Říší.

Jméno Leonid Brežněv zná v České republice skoro každý, včetně těch, kteří se narodili nebo vyrůstali po listopadu 1989. Muž, spojený s likvidací reformního procesu v Československu v roce 1968, ovlivnil životy Čechů a Slováků tak jako málokterý jiný zahraniční politik. A s ním i ti, kteří od poloviny šedesátých do poloviny osmdesátých let v Kremlu rozhodovali o tom, co velmoc jménem SSSR udělá. Alexej Kosygin, Jurij Andropov, Michail Suslov, Andrej Gromyko, Konstantin Černěnko a další. Reportér a publicista Martin Novák poprvé přehledně a z různých pohledů mapuje brežněvovské období, jež nazývá érou “katů pražského jara”. Řadu míst spojených s Brežněvovým životem a jeho režimem autor navštívil a dlouho shromažďoval dokumenty i svědectví. Popisuje Brežněvovo složité dětství a dospívání na Ukrajině, Stalinův dlouhý posmrtný stín na veškeré dění v Sovětském svazu, dramatické detaily spiknutí proti Chruščovovi, tvrdý boj o pozice v Kremlu, pronásledování a týrání disidentů, marné pokusy o reformování nemocné sovětské ekonomiky. Vedle toho se zabývá také podrobnostmi dialogu mezi Washingtonem a Moskvou v první polovině sedmdesátých let, vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, konfliktem s Čínou, invazí do Afghánistánu či krizí v Polsku v roce 1981.

Sám autor této knihy nevycházel při své práci z údivu nad tím, jak fatální roli sehrály někdy aktovky v moderních dějinách. Aktovky na místě útoku na Reinharda Heydricha byly dokonce čtyři! Aktovka Stauffenbergova, s jejíž pomocí měl být zlikvidován Hitler. Co měla skrývat Mussoliniho aktovka? Co se stalo s penězi z aktovky K. H. Franka? Jakou úlohu sehrála aktovka, nalezená během alžírské války? Anebo: co vše měl v aktovce Jan Palach? Jak to bylo s aktovkou ledabylého špióna Falouta, který své příruční zavazadlo s tajnými spisy zapomněl na kbelském letišti? Jaká tajemství obsahovala aktovka hudebního skladatele Eugena Suchoně, objevená léta po jeho smrti? To jsou některé z „případů aktovek“, které vstoupily do dějin – a nejsou zdaleka poslední.