Epocha strana 48 z 107

Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy – samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru. To vše za cenu izolace země od „zhoubného“ vlivu cizinců ze západu a vojenské diktatury na domácí scéně. Od počátku 19. století však zájem „jižních barbarů“ o japonské ostrovy neustále stoupal. Po roce 1854 muselo Japonsko otevřít své přístavy evropským a americkým plavidlům a následně navázat i oficiální styky se západními mocnosti. Tento střet s naprosto odlišnou kulturou destabilizoval systém vojenské vlády tokugawského šógunátu, který se otřásl v samotných základech. Následovalo období dvou dekád vnitřních i vnějších konfliktů, které Japonsko nenávratně změnily. Tváří v tvář západní hrozbě se vojenská vrstva ukázala jako neschopná zemi efektivně bránit a se vznikem moderních institucí a ozbrojených sil se stala anachronismem. Po letech otřesů, úkladných vražd, válek a revolucí se samurajové náhle stali minulostí a Japonsko se vydalo vstříc modernímu světu. Tato kniha vůbec poprvé nabízí pohled na tento složitý a bouřlivý proces v českém jazyce. Českému čtenáři se tak otevírá zcela nový svět Japonska na konci doby samurajů v éře tzv. restaurace Meidži, která znamenala zásadní přelom v dějinách celého Dálného východu.

Toto je nejslavnější swingers party všech dob. Magická a démonická, zkrátka kotletovská. Série s Tomášem Koskem, religionistou, detektivem, a nakonec hlavně hrdinou boje s temnými silami, se stala kultem mezi fanoušky fantastiky. A tohle je souborné vydání jeho příběhů. V nich hraje roli akce, humor, ale zejména sexuální magie. S ní si Kotleta pohrává za pomoci skutečných magických systémů z celého světa – vúdú, kandomblé, santeríe, africké magie a nakonec i evropského čarodějnictví a v zábavných příbězích ukazuje, jak by vypadal svět, kdyby magie skutečně fungovala.

Jak se máme inteligentně rozhodovat ve světě stále více ovládaném technologiemi, když nechápeme rozdíl mezi pseudovědeckými mýty, myšlením New Age, fundamentalistickým fanatismem a ověřitelnými vědeckými hypotézami? Sagan komentuje naši historii a kulturu, zkoumá a s podloženými fakty vyvrací klamy z dob minulých, jako je čarodějnictví, léčení vírou, démoni i UFO. Přes to všechno se v dnešním takzvaném věku informací až znepokojivě daří pseudovědám s příběhy o mimozemských únosech, vyvolávání zemřelých a společných halucinacích, které si vyžadují pozornost a respekt. Jak Sagan jasně a výmluvně dokazuje, zpěv Sirén nerozumu není jen nesprávnou odbočkou naší společnosti, je nebezpečným pádem do temnoty, která může ohrozit naše základní svobody. Vítěz knižní ceny Los Angeles Times za vědu a techniku.

Byly to výjimečné a výjimečně kruté případy. Když kriminalisté poprvé stáli na místech vražd, nad zuboženými těly obětí, připadal jim neznámý pachatel jako vzdálený přízrak. Jako monstrum s nepochopitelným myšlením a ještě zvrácenějším konáním… Jaká byla realita? Profesionální dráha policejního vyšetřovatele a šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče je lemována především sexuálními vraždami. Případ pětinásobného vraha Hojera či kauza tzv. spartakiádního škrtiče Straky vstoupily už na výrazně zkrvavělý piedestal historie české kriminalistiky.Markovič ale také řešil brutální vraždu v hodkovičském lese – která svého času inspirovala scénáristu Jaroslava Dietla, stejně jako pozměnila učebnicové kánony o předpokládaném pachatelově profilu. Dozvíme se také nelítostnou pravdu o dvojnásobné vraždě v Prokopském údolí. O vraždě v restauraci U dvou koček, jež vyústila v soudní maratón. O psychopatu Vocáskovi, prvním doživotním odsouzenci, který se dnes snaží prodrat na svobodu. Navštívíme místa činu, pitevny, psychiatrická zařízení… Zasvěceným průvodcem nám bude Lovec přízraků.

Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on? František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.

Souborné vydání bestsellerové postapokalyptické série. Je po válkách, které nikdo nevyhrál. Válkách, které rozvrátily svět. Ale lidé přežijí všechno. I výbuchy jaderných zbraní. Přitom vše začalo jen jednou invazí – Ruska na Ukrajinu, kterou se Rusům nepodařilo dobýt... Takové je pozadí dnes už legendární postapokalyptické série Spad, která se dočkala pěti dotisků a poprvé vyšla v roce 2016. Kotleta v ní možná predikoval, jak by mohla vypadat válka, která se skutečně začala odehrávat na počátku roku 2022, ale hlavně jeho příběh přinesl zprávu o lidech, kteří se svého lidství nechtějí vzdát ani když je jenom na obtíž. A právě hrdinové a hrdinství jsou tím, co z této série udělalo nejprodávanější českou sci-fi za posledních dvacet let a příběh nadčasovým, i když se jeho kulisy staly, bohužel, v některých částech až příliš realistickými.

Příběh z daleké budoucnosti, kdy po lidech zůstaly už jen záznamy a simulované světy. Obří hvězdný počítač putující vesmírem jako muzeum na konci dějin v nich poskytuje útočiště mnoha digitálním vědomím. Jedním z nich je androidí dívka Cogita, která se ve své virtuální domovině probouzí ze zvláštního snu.

Na první pohled panoval zákon, řád a systém. Občas ale někdo musel někoho střelit do hlavy. Občas někdo musel řádu a systému amputovat prst, aby celé tělo nezemřelo na infekci. To byla naše práce. Dělali jsem věci, které se dělat nesměly, ale musely. Které byly často zavrženíhodné, ale naprosto nezbytné. Které nezřídka byly v naprostém rozporu s tím, co jsme chtěli, ale nám to nevadilo, protože tohle my prostě dělám. Řešíme problémy. Nejsme normální. Nikdo normální by se nikdy nenechal nalejt k policii, ale my jsme extrém. Práce, co děláme, je špinavější než dvouhvězdičková štětka a za vrchol sociálního vyžití považujeme pozdravení se s někým, kdo si v posledních dvou hodinách nečistil zpod nehtů krev. Jsme PSZÚ – Policejní Sledovací a Zásahový Útvar (nebo taky Parta Slizkých Zkurvených Úchylů – což je vzhledem k tomu, že mezi námi jsou sériový vrah, pedofil, žhář, sadistka, nerd a další hříčky přírody, tak nějak přesnější). Vrána k vráně sedá – a my jsme hejno bílých vran. Neměli nás hledat, neměli nás najít, ale hlavně si neměli myslet, že jim tohle může projít! Je jedno, že jde o sektu převtělujících se telekinetiků, my totiž přicházíme s tou největší opthalmo-stomatologickou lekcí všech dob – oko za oko, zub za zub.

Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – města na obrovských pilířích, chráněná před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno a nyní nastal čas vrátit se na zem. Jenže povrch je jiný než bezpečné výšiny měst v oblacích, a nejde jen o krvelačné Cizince – největším nepřítelem byl pro člověka vždycky zase člověk. Tam dole jsou však i věci, s jejichž pomocí by mohli lidé znovu ovládnout Zemi, a získat je bude to nejtěžší, co čeká výpravu slovanského města tyčícího se vysoko nad povrchem. Kristýna Sněgoňová se vrací do kulis svého nejúspěšnějšího románu a přináší příběh, který rozvíjí fascinující svět měst v oblacích.

Svět je v troskách. Když se hroutil, postavili lidé svou spásu – města na obrovských pilířích, chráněná před vším zmarem tam dole. Ale to bylo dávno a nyní nastal čas vrátit se na zem. Jenže povrch je jiný než bezpečné výšiny měst v oblacích, a nejde jen o krvelačné Cizince – největším nepřítelem byl pro člověka vždycky zase člověk. Tam dole jsou však i věci, s jejichž pomocí by mohli lidé znovu ovládnout Zemi, a získat je bude to nejtěžší, co čeká výpravu slovanského města tyčícího se vysoko nad povrchem. Kristýna Sněgoňová se vrací do kulis svého nejúspěšnějšího románu a přináší příběh, který rozvíjí fascinující svět měst v oblacích.

Třetí díl pamětí Otakara Husáka začínají jeho záměry do budoucna. Po skončení bojů o Slovensko chtěl opustit armádu, věnovat se podnikání a také se oženil. Prezident Masaryk s ním ale měl jiné plány! Husák tak pokračoval ve službě, byl povýšen na generála a s ministrem Benešem se podílel na vyjednávání prvních spojeneckých smluv v Jugoslávii a Rumunsku. Mladou republiku však trápila politická nestabilita, která vyústila ve vznik úřednické vlády Jana Černého. V té byl na prezidentovo doporučení jmenován ministrem národní obrany. Stal se tak budovatelem armády, o jejíž celkovou budoucnost musel bojovat na všech frontách. Nechybí tak přiblížení polemik a diskusí v parlamentu, senátu i na stránkách tehdejšího tisku, přičemž nezapomíná přiblížit některé, dnes již téměř zapomenuté politiky té doby. Prostřednictvím korespondence a dochovaných dokumentů se také vrací k situaci a historii československé legie v Rusku v letech 1919–1920. Maximální pracovní nasazení a stres však zanechaly stopy na jeho zdraví.

Albrecht Smuten, autor komiksových stripů Pac & Pussy, přichází s novým brutálním komiksem Terapie masem, který rozhodně není pro děti, není ani pro dospělé se slabší povahou. Připravte se na krev, střeva, párky a další masné výrobky, to vše zabalené v netradiční vizuální kombinaci cartroonu a noirové estetiky.

Kniha je prvním svazkem edice věnovaným vzpomínkám novodobých válečných veteránů. Autor se po ustavení mírové mise UNPROFOR v roce 1991 stal jedním z vojenských psychologů vyšetřujících ve Výcvikové základně mírových sil OSN v Českém Krumlově uchazeče o službu v jednotkách OSN. Od března 1992 na území bývalé Jugoslávie působil československý prapor, který byl v dubnu 1993 vystřídán českým praporem. Josef Falář strávil jako psycholog českého praporu na území oficiálně neuznané Republiky Srbská Krajina celý rok. Kniha obsahuje zajímavé informace o vzniku, působení, rozmístění a úkolech našich jednotek v rámci mise UNPROFOR. Očima vojáků jsou podány úsměvné i tragické zážitky převážně z období od dubna do září roku 1993. Text je proložen unikátními dosud nepublikovanými dokumenty a fotografiemi pořízenými přímými účastníky mise. 

Albrecht Smuten, autor komiksových stripů Pac & Pussy, přichází s novým brutálním komiksem Terapie masem, který rozhodně není pro děti, není ani pro dospělé se slabší povahou. Připravte se na krev, střeva, párky a další masné výrobky, to vše zabalené v netradiční vizuální kombinaci cartroonu a noirové estetiky.

Když chytrý a pracovitý kluk jménem Luboš dostane stipendium na jedné z nejprestižnějších středních škol, představuje si, že se ve společnosti těch nejlepších bude rozvíjet a dokáže velké věci. Jenže ačkoliv ho skvělé přednášky, oslňující večírky a velká sportovní klání doslova uchvátí, v některých ohledech zůstávají jeho očekávání nenaplněna. Mladík, který začíná od nuly, se najednou ocitá mezi zlatou mládeží, jejíž příslušníci mají už od narození vyšlapanou cestičku do bezstarostného života. Postupně se mu tak odhaluje stinná stránka takzvané lepší společnosti. Poznává drsné, až bizarní pouliční zápasy spojené s černým obchodem, stává se svědkem bezohledného a arogantního chování a intrik některých svých vrstevníků. V takovém prostředí pak „získává“ úhlavního nepřítele – arogantního spolužáka Nicolase Čolka, s nímž ho navíc spojuje zájem o jednu krásnou dívku. Má však i kamarády, na které se může za každých okolností spolehnout.

V příspěvcích osmi autorů ze tří zemí střední Evropy se z různých pohledů vypráví o byrokratizaci a deformaci provozu vědeckého bádání a univerzit od devadesátých let 20. století. Pozornost se soustřeďuje na patologické proměny, které vyvolala snaha uplatnit neoliberální dogmata v této oblasti, a jak se ve jménu omezení zásahu státu do oblasti vědy a vzdělání podporoval rozvoj klientelismu a korupce, jak se opatření, která měla pluralizovat možnosti a podpořit iniciativu jednotlivých vědců a badatelských kolektivů změnila v prostředky oligarchizace, atd. Kniha optimisticky považuje období tvrdé vlády neoliberálních přístupů za odbyté a uvažuje o výhledech pro přicházející dobu.