Garamond strana 14 z 38

Amir a Efi vyrůstají v rodinách poznamenaných holocaustem. Jejich dětství vládnou postavy dědy Lolka, válečného hrdiny a výstředního skrblíka, který podrobuje čajové sáčky „selekci“, a dědy Josefa, učeného a svatého muže, který odmítá mluvit o minulosti. A tak jim nezbývá než pídit se po ní na vlastní pěst. Když dospějí, konečně se všechno dozvědí, ale i tak ale zůstane mnoho otázek nezodpovězených. Byla nacistická zvěrstva po zásluze potrestána? Jak pochopit ohavnost těch zločinů? Je rozdělení na oběti a viníky tak jednoduché? Jen svatí šli do plynu? Román Jídlo se nevyhazuje se citlivě a přitom s humorem vyrovnává s jedním z nejbolestivějších traumat izraelské společnosti. Zdánlivě autobiografický text, zalidněný desítkami historických i smyšlených postav, zpřítomňuje neotřelým poetickým jazykem hrůzy minulosti, jejíž stíny ovlivnily celou jednu generaci zachráněných. Amir Gutfreund se narodil roku 1963 v Haifě v rodině přeživších holocaust. Vystudoval na haifském Technionu aplikovanou matematiku a v současnosti pracuje jako matematik pro izraelské armádní letectvo. Coby prozaik debutoval v roce 2000 románem Jídlo se nevyhazuje (Šoa šelanu), který mu přinesl mezinárodní úspěch a byl přeložen do řady jazyků. Za svou pozdější knihu Statky na pobřeží (Achuzot ha-chof, 2003) získal prestižní izraelskou Šapirovu cenu.

Slavná Bulgakovova sci-fi novela líčí příběh slavného chirurga, který prostřednictvím transplantace mozku vytvoří homunkula, jenž nakonec ohrožuje nejen jeho, ale celé okolí. Novela z r. 1925 byla v SSSR zakázána až do Gorbačovské „perestrojky“.

Na počátku historického románu z pražského židovského města stojí slib dvou přátel a domluvený sňatek jejich dětí. Jak už to ale bývá, člověk spřádá plány a Bůh je mění. Osudy Evy, vnučky slavného rabiho Lowa, a rabiho přítele Davida Ganse přímo ovlivní okolnosti vzniku i zániku Golema, bytosti, jíž rabi Low vdechl pomocí kabaly život, aby ochraňovala židovské město. Hrdinou příběhu ale není samotný rabín, ale právě David Gans, matematik, astronom a kabalista, jenž se stýká s Tycho Brahem, Johanesem Keplerem a ostatními učenci v rudolfinské Praze, a v neposlední řadě Eva, s níž přichází potichu, po špičkách do příběhu láska.

V dalším příběhu románové řady Nové případy soudce Ťi, v níž Frédéric Lenormand znovu oživil slavnou postavu okresního soudce působícího v Číně v 7. století za vlády dynastie Tchang, se tentokrát tajně ujímá vyšetřování jeho všetečná manželka. Původně nevinná hra se však záhy změní v nebezpečné dobrodružství. Touha po bohatství a moci, zvrácené choutky a nenávist se jako smyčka stahují kolem nevinných obětí…

V luxusním nevěstinci v Pu-jang bylo nalezeno tělo bez hlavy, a protože město patří pod správu soudce Ti, začne soudce hojně navštěvovat tuto uzavřenou společnost, což nelibě nesou zejména tři jeho manželky. Zatímco Ti pronásleduje nepolapitelného vraha, který za sebou zanechává jednu mrtvolu za druhou, jeho manželky se vzbouří. Soudce Ti musí vynaložit veškeré své detektivní umění, aby rozpletl, co se za vraždami a revoltou manželek skrývá.

Román Jiřího Weila začíná zdánlivě banálním úkonem: dva čeští zaměstnanci mají na Heydrichův rozkaz strhnout ze střechy Rudolfina sochu židovského skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Potíž je v tom, že nikdo neumí skladatele mezi ostatními sochami rozpoznat, a tak je omylem smyčka provazu nejdříve omotána kolem sochy Richarda Wagnera. Tato skutečná událost z doby protektorátu rozhýbává sled skrytých příčin a následků zasahujících do životů skutečných i smyšlených osob.

Kniha obsahuje historicky první úplný překlad VillonovaMalého i Velkého testamentu včetně balad,písní, rondeaux a epitafů. Villonův život si čtenářmusí složit z hrstky útržkovitých, ale mimořádněvýmluvných faktů. Narodil se v roce 1431 nebo1432 a vystudoval fakultu svobodných umění pařížské univerzity. Nebyl asi tak úplně špatný student:dotáhl to až na mistra (1452) a jeho veršesvědčí o sice nijak mimořádné, ale dosti širokévzdělanecké kultuře. V roce 1455 zabil v hádcekněze Philippa de Chermoye a od té chvíle nabraljeho život nový směr. Rok nato byl sice omilostněna mohl se vrátit do Paříže, ale ještě téhož roku sepodílel na krádeži 500 zlatých pistolí v Navarrskékoleji a musel znovu uprchnout. Léto 1461 strávilve vězení v Meungu z příkazu orleánského biskupa;byl propuštěn, když městem projížděl novýkrál Ludvík XI. Po návratu do Paříže se znovu zapletldo rvaček a krádeží a v roce 1462 byl zatčena odsouzen k oběšení. Poté co byl rozsudek změněnna desetileté vyhnanství, opustil Villon Paříža jeho stopa se definitivně ztrácí.

Francouzský bestseller z roku 1998, který vynesl autorovi celosvětový ohlas. Uprostřed tápající a nevýrazné literatury zapůsobil jako časovaná bomba. Houellebecq v něm rozvíjí témata, která rozpracoval již v prvotině Rozšíření bitevního pole (česky 2004). Na pozadí příběhu dvou nevlastních bratrů, přísně deterministického vědce na jedné straně a sexuálního štvance na straně druhé, neúprosně tepe degeneraci mravů v Západní Evropě, kde „pocity lásky, něhy a lidské pospolitosti do značné míry zmizely“. Za střídání pronikavých analýz a klasických románových pasáží se pokouší o jakýsi všeobjímající historický průzkum vývoje mravů a důvodů současného individualismu, vedoucí k poněkud vědeckofantastickému vyústění, v němž oba hlavní protagonisté zastávají, každý svým způsobem, nezaměnitelnou roli. Pokus o „totální“ román konce století.

Ve svém posledním detektivním případu se autorka Fred Vargas vrací k případům nám již dobře známého, sympatického, ale ne zrovna systematického, zato velkou intuicí nadaného komisaře Adamsberga a jeho věrných spolupracovníků, především majora Danglarda. Komisař na pracovní cestě v Londýně narazí na jistou podivnost, která se ho zdánlivě netýká - na záhadu sedmnácti mrtvých nohou, odseknutých i s botami a nalezených před slavným londýnským hřbitovem Highgate. Doma ho pak čeká nevídaně brutální vražda, k níž došlo na pařížském předměstí. Adamsberg při pátrání začne sledovat jistou "upírskou" stopu, která ho zavede až do jedné zapadlé srbské vesničky. A na scéně se znovu objeví londýnské nohy. A jako bonus - komisař najde syna, o kterém dosud neměl potuchy.

Pokud se něco zdá být příliš výhodné, než aby to byla pravda, je to přinejmenším podivné. Když si manželé Robinsonovi pronajmou byt v londýnské čtvrti Knightsbridge za čtvrtinu obvyklé ceny, vzbudí to pozornost kapitána Hastingse, který případ levného bytu předá k vyřešení svému příteli Herculu Poirotovi. V povídce Záhada lovecké chaty brání Herculu Poirotovi chřipka zúčastnit se vyšetřování případu. Dokáže ovšem sám Hastings zjistit, proč cizinec, který navštívil pana Pace před jeho zavražděním, odešel oknem? V povídce Cikánka má Dickie Carpenter fóbii z cikánů, vyplývající z tajemného prožitku z dětství. Má se nového setkání znovu obávat, nebo může být tentokrát jeho spásou? V poslední povídce Lampa s tajemným nádechem slyší malý chlapec v bytě, kam se se svojí matkou právě nastěhoval, záhadné kroky a hlasy jiného chlapce. Mohou jeho vjemy souviset s osudy bývalých nájemníků?

Poprask kolem Havelocka obsahuje dvě povídky. V /Plodech nejdražšího vzdělání/ se autor nepříliš nadšeně setkává v Benátkách s potrhlou známou a stane se proti své vůli jedním z aktérů komických situací jak vystřižených z grotesky. Druhá povídka se točí k

Dvojjazyčné komentované vydání pěti povídek ze stejnojmenné sbírky slavného argentinského autora. Cortázar přivádí čtenáře do mnohoznačného světa, kde se neznatelně prostupuje skutečnost s imaginací, postavy provozují zvláštní obřady,mizí hranice snění a

V tomto vydání představujeme tři svérázné a proslulé detektivy z povídkové tvorby Agathy Christie (1890-1976). V povídce Podivný šprým se objevuje okouzlující slečna Marplová, která dopomůže dvěma mladým lidem rozluštěním záhady k závratnému dědictví, detektiv Parker Pyne dokonale vyléčí vojenského navrátilce z příšerné nudy (Nespokojený voják) a Hercule Poirot se v povídce Dobrodružství s claphamskou kuchařkou ujme proti všem svým zásadám až podezřele banálního případu.

Zatímco s většinou detektivních románů Agathy Christie měl český čtenář možnost se seznámit, značná část její rozsáhlé povídkové tvorby zůstává do češtiny nepřeložená. Opět se zde setkáváme se svéráznou slečnou Marplovou v povídce Útočiště, s metodickým Herculem Poirotem v povídce Vražda na plese a s Parkerem Pynem v povídce nazvané Případ manželky ve středních letech.

Třetí kniha královská, kterou napsala Jochi Brandesová, je historickým románem odehrávajícím se v biblických dobách, za vlády králů Saula, Davida, Šalomouna a historicky navazuje na události popsané v Královských knihách Starého zákona. Tématem románu je kontroverzní vyvraždění Saulových potomků králem Davidem a rozdělení království na jižní Judsko a severní Izrael, přičemž král David není v románu vykreslen v příliš přívětivých barvách. Jochi Brandesová využila znalosti starozákonního textu a zápletku vystavěla na na základě nejrůznějších vsuvek a narážek. Kniha však zdaleka není pokusem o přepis biblického textu, ale poutavou a místy odvážnou verzí dějin založenou na historických souvislostech.

Román předního argentinského spisovatele a bývalého velvyslance v Československu oživuje příběh pobytu Ernesta Che Guevary v Československu , který je dodnes zahalen tajemstvím. V životopise Ernesta Che Guevary stále zůstává neprobádaná významná kapitola: jeho tajný pobyt v Praze v první polovině roku 1966. Revolucionář tu pod falešnou totožností a se změněným vzhledem strávil několik měsíců po krachu své revoluční mise v Kongu a před posledním tažením v Bolívii, kde 9. října 1967 skončil i jeho život. Z Prahy se vší pravděpodobností řídil přípravu bolivijské akce, která se podle jeho představ měla stát ohniskem revoluční přeměny Latinské Ameriky a definitivního světového střetu mezi kapitalismem a socialismem. Nejasné epizody z Guevarova života využil argentinský prozaik Abel Posse k pokusu přiblížit se revolucionářově osobnosti a jeho každodennímu životu v Praze. Guevara se tehdy skutečně stýkal v kavárně Slavia s mladými českými hispanisty a studenty pražské Filosofické fakulty, kteří ho zasvěcovali do socialistické reality, přesto zůstává v souvislosti s jeho utajenou návštěvou mnoho nezodpovězených otázek: Konfrontoval se Guevara s každodenností československého socialismu? A jak to, že neexistují žádné Guevarovy osobní záznamy z Prahy, jestliže si skutečný Che za každé situace vedl deník, psal úvahy a poznámky?