Garamond strana 14 z 45

Vzpomínky na Léta Páně 1962 – 1975, jak si to pamatuji já, Beatrice Landovská, narozená v září 1962 v Praze v Dejvicích, v porodnici na Roosweltově ulici.

Jako každý rok císař v Zakázaném městě netrpělivě očekává osobní dodávku čaje, aby mohl oficiálně přivítat jaro. Soudce Ti si sice také rád dopřeje šálek dobrého čaje, nikdy by ho ale nenapadalo, že bude jmenován čajovým komisařem a vyslán do odlehlých končin, aby na císařskou sklizeň dohlédl. Naštěstí mu na cestě dělá společnost jeho třetí manželka, paní Cao. Jakmile Ti dorazí na místo, pouští se do řešení vražd a domnělých sebevražd, které podezřele souvisejí s lahodným zeleným nápojem. Cenným pomocníkem se mu stane toulavý mnich, který z jediného doušku odhalí vše. Připravte si i vy svůj šálek čaje a ponořte se do napínavé četby.

V Čchang-anu je hlad a nouze, dodávky potravin váznou, obyvatel je příliš, a tak císařovna a dvůr sáhnou po prostém řešení: odsunout půl milionu duší do Luo-jangu. Vyhlásí losování jmen rodin, které budou vypovězeny, ale účelově ho zfalšují, protože se císařovna chce zbavit příbuzných svého zesnulého manžela. Tomu odpovídá i průběh strastiplné cesty, které se z vlastní vůle zúčastní i soudce Ti: někdo chce totiž jednoho po druhém zahubit tchangské prince. Zároveň se do konvoje zapojí – bez soudcova vědomí – i jeho nejmladší dcera, Malý poklad, která se zamilovala do vojáka-tanečníka, jehož jméno je na seznamu exulantů. K průvodu se přidá i první žena soudce Ti paní Lin, protože chce nezdárnou dcerku přivést k rozumu. Cesta je obtížná a navíc je v zájmu nejvyšších míst, aby do Luo-jangu dorazilo co nejméně osob. Kdo likviduje jednoho po druhém prince z dynastie Tchangů? Kdo pronásleduje čtyři sta tisíc obyvatel metropole, které losování odsoudilo k přesídlení do jiného města? To se dozvíme až v závěru. Věrný své vášni pro kriminální případy nás soudce Ti provádí zákruty čínské kultury. Kdo jiný než on by byl s to čelit takovému sledu úskočných vražd, zhroucených mostů a úmyslně poškozených hrází a neztratit přitom nic ze svého důvtipu a klidu?

V souboru tří dojemných příběhů autor vykresluje paralely i kontrasty mezi náboženskými systémy (křesťanstvím, judaismem, islámem) a dokazuje, že vždy by měla rozhodovat v první řadě lidskost. Obsahuje povídky Oskar a růžová paní, Noemovo dítě, Pan Ibrahim a květy Koránu.

Na konci roku 676 spravuje soudce Ti malé městečko ve východní Číně, když se náhle objeví dlouho nezvěstný dědic bohaté rodiny Nieu. Jeho otce to velmi potěší, ale ostatní členové domácnosti už tak nadšení nejsou – zmizelý muž vstal z mrtvých právě včas, aby jim pod nosem vyfoukl staříkovo jmění. Během oslav čínského Nového roku, kdy se duše musí očistit, aby mohly přivítat obnovu přírody, se rozpoutá divadlo těch nejhorších pudů. Představení začíná.

V září 2017 se neurolog Michel La Van Quyen probudil s ochrnutu polovinou obličeje. Lékři stanovili jako diagnózu přepracování a předepsali absolutní klid. Autor popisuje blahodárné účinky ticha, v němž byl ponořený a které mu pomáhalo postižení vyléčit. Zkušenost ho inspirovala k rozsáhlému výzkumu a s pomocí neurologie objasňuje přístupným způsobem, co víceméně všichni instinktivně tušíme: pohroužíme-li se do akustického, ale i vizuálního, podnětového či myšlenkového ticha, náš mozek přejde do velmi zvláštního režimu. A právě toto odpojení mu pomáhá v regeneraci a při vyplavování toxinů, které způsobují různá neurodegenerativní onemocnění. Ticho ve všech svých formách navíc příznivě ovlivňuje kreativitu, zlepšuje paměť, a dokonce nám pomáhá při budování vlastního já. Autor pomocí vědy potvrzuje přesvědčení velkých myslitelů Východu i Západu, že ticho má ohromující moc, a je jen na nás, abychom jí využili.

Permakultura není pouhým přístupem k zemědělství: její principy mohou inspirovat alternativní životní styl, zodpovědný vůči přírodě i člověku - ať už se zásadami řídíme bezvýhradně, nebo do svého běžného života začleníme pouze ty podněty, které jsou nám blízké. Permacomix je zároveň praktickým manuálem i vyprávěním o autentické zkušenosti. Třicátník Gaëtan deprimovaný ze svého zaměstnání v korporátu, se nečekaně nadchne pro permakulturu, která dlouho fascinovala a přitahovala jeho milou Izii, a to mu konečně poskytne vhodnou příležitost zvolnit. Začínají se seznamovat s etickým konceptem, jehož záměrem je budování udržitelných lidských sídel inspirovaných přírodou. V karavanu, který se stane jejich novým domovem, se vydávají na cestu s kočkou a seznamem kontaktů na lidi, kteří jim mohou pomoci v dobrodružství, jež je zároveň duchovním putováním. Komiks citlivě popisuje cestu, kterou dvojice začínajících nadšenců podstupuje v touze po poznání, cestu dlouhou a náročnou, ale nesmírně vzrušující. Příběh neustále vybízí k otázkám: Je vůbec možné "žít permakulturně"? Co přesně tento souhrn pojmů a postupů obnáší? Mohla by být permakultura klíčem k plnohodnotnějšímu, harmoničtějšímu a spravedlivějšímu životu? Cécile Barnéoud, ilustrátorka z Nantes, pracovala jako koloristka pro edice L'Asiath?que a vývojářské studio Beemoov, kde vedla různé projekty pro mládež. Permacomix - Naše životy v permakultuře je její první publikovaný komiks. Guizou je umělecké jméno dua scenáristů, zarytých permakulturistů a angažovaných zastánců změny. Prostřednictvím tohoto komiksu sdílejí své zkušenosti a znalosti o permakulturním životě.

Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v "dívčím orchestru" v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize popisuje jednu z mnoha absurdit života ve vyhlazovacím táboře s vědomím, že díky zvláštnímu režimu a hudbě byl její osud snesitelnější. Fania Fénelonová popisuje s ironií i černým humorem žárlivost a napětí mezi členkami souboru různých náboženství i národností, kterým i přes ochranu ze strany nejvýše postavené ženy v Osvětimi Marie Mandelové hrozil každým dnem přesun do bloku 25, odkud vedla jen jedna cesta. "Za kus žvance jsi schopná čehokoli. Spi si s kým chceš, to je tvá soukromá věc. Stejně to, co prodáváš, nestojí ani za štipec tabáku. Ale plazit se před tou sviní s krysím ksichtem, ty židovka, to je hanebnost!" "Pročpak tohle všechno neodrecituješ Almě? Ta na nás přece řvala, že se jí nedostalo za koncert pochvaly!" Zlost se rozpouští, zůstává jen pachuť a strašná únava. Má pravdu, Alma snila o tom, že jí pogratuluje říšský vůdce SS. Hloupost a dětinskost toho všeho tváří v tvář miliónům zavražděných je tak trapná, že toužím najednou po jediném: být sama, nic neslyšet, plakat a vše vyplakat... Šílený den však ještě nebyl u konce. Zavolala si nás Alma a všechno postavila na hlavu. Jasným a radostným hlasem nám sděluje: "Chci vám říct, že jsem s vámi spokojena." Vyjeveně na ni civíme. Zbláznila se? Jenny si ťuká na čelo. "Právě mi sdělili, že se orchestr líbil. Himmler se usmál!"

Existuje souvislost mezi vraždou válečného hrdiny rozřezaného na kusy, podezřelými aktivitami věhlasného kaligrafa, záhadným zmizením sbírky nefritů a nejasnostmi v manželství obchodníka s čajovými konvicemi? Zatímco v jeho podprefektuře padají hlavy, soudce Ti se snaží zjistit, co skrývá choť dovozce čajových konvic, překrásná paní Li. Jako by samotné vyšetřování těchto vražd nestačilo, mandarína každou noc povolává přízrak a vyžaduje způsobný pohřeb. S rozplétáním příze této navýsost čínsky důmyslné zápletky ctihodnému soudci Ti pomáhá jeho věrný pobočník Tao Kan, nenapravitelný kapsář neschopný opustit svědkův příbytek s prázdnými kapsami.

Příběh dominantního otce a syna ve formě fiktivníh zpovědi, kde je vše pravda. Může se život přes noc obrátit naruby? Osmnáctiletý Alex Delval sní o tom, že se stane hercem jako jeho otec. Když je mu ale nabídnuta role, přepadnou ho silné pochybnosti. Jeho démoni ho doženou k alkoholu. Vypukne rvačka. Opona. Znovu při vědomí se Alex ocitá tváří v tvář neznámému muži. Šedesát let, příjemný vzhled. Psycholog. V hlubinách noci mezi nimi vznikne nečekané pouto. Alex se poprvé odváží poddat. Jak se stát sám sebou, když vyrůstal ve stínu mýtu? Jak překonat představu „syna někoho“, aby konečně převzal kontrolu nad svým osudem? Otec a syn. Láska a nenávist. A život před sebou. Alain-Fabien Delon (1994) je francouzský model a herec. Ve svém literárním debutu, románu Z panského rodu, čerpá ze zkušenosti dospívání ve stínu slavného otce: Alaina Delona.

Poetický příběh s detektivní zápletkou ze zanikajícího židovského ghetta, takzvané páté pražské čtvrti - Josefova, patří k méně známým knihám spisovatele Viktora Fischla. Když vyhoří vetešnictví Zigmunda Barbiera, je zatčen tiskař z Brendeisovy tiskárny Emil Holub. O jeho nevině jsou přesvědčeni doktor Karlin se správcem židovského hřbitova Kolomanem Gottliebem, kteří si marně lámou hlavu s tím, kdo stojí za sérií žhářských útoků na vetešnictví v jejich čtvrti doopravdy. Pravý viník žhářských útoků se skrývá někde mezi synagogami a obchůdky, kde se setkávají lidé moudří i pošetilí, mladí milenci i staří přátelé, smolaři i výherci milionů, chapr Šalomoun Markus, kartáčník Geduldiger, dámy z nevěstince vdovy Bandlerové, věčně opilý lampář Vastl, a nad celou čtvrtí se vznáší přízrak Golema, který může mít mnoho tváří. Pátá čtvrť (1989) patří k dalším kouzelným příběhům Viktora Fischla, česky píšícího básníka a prozaika z Jeruzaléma, autora mimo jiné románů Kuropění (1975) a Dvorní šašci (1982) či Hovorů s Janem Masarykem (1951).

Vyšetřovat vraždu prostituky uprostřed Slavnosti květů se soudci Ti opravdu nechce. Co má ale dělat, když ke zločinu došlo před zraky jeho První paní? Jeho drahá manželka si tuto skandální vraždu bere osobně, a tak soudci Ti nezbývá než povolat své věrné pobočníky Ma Žonga a Tiao Tchaje a pustit se do vyšetřování, které je zavede mnohem dále, než by se na počátku mohlo zdát. Soudce a jeho pobočníci se dozvědí mnohé z tajů odehrávajících se v komnatách dynastie Tchang i tajemství zájezdních hostinců při Hedvábné stezce.

Interaktivní kniha, v níž si můžeš zahrát na detektiva a na základě obrázků a výpovědí svědků a podezřelých odhalit pachatele: Kniha obsahuje 12 zajímavých detektivních příběhů: Horko v ledovém hotelu, Krádež v Satabdurském chrámu, Panika v cirkusu Bereroha, Zrádce na hradě Rohlíku, Záhada ve škole Samurajů, Koncert s deseti záhadami, Krádež v karavanu, Čarodějný lektvar, Farma vzhůru nohama, Silvestrovská noc a osm záhad, Poklad sedmi trpaslíků, Sabotáž na Marsu, Krádež v supermarketu.

V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné. Novinářce a spisovatelce Margot Vanderstraeten se to podařilo. Za léta, kdy v moderně ortodoxní židovské rodině jako studentka doučovala děti, si vybudovala pevné přátelství s rodinou Schneiderů, a nakoukla do světa, jehož čas, směr i rytmus i v moderní době udává 613 židovských přikázaní. Díky jejímu čtivému vyprávění se tak dozvíme, proč židovské ženy v Antverpách nosí na hlavách paruky, že každá věřící židovská rodina má dvě separátní kuchyně a jak jsou důležité dohazovačky sňatků. Podíváme se jejíma očima i do ortodoxních komunit v New Yorku a Jeruzalémě, kde autorka některé židovské přátele nadále navštěvuje poté, co odešli z Antverp. V Belgii a Nizozemsku figuroval Mazl tov mezi 10 nejprodávanějšími tituly roku 2017, deník De Standaard jej vyhlásil za nejlepší non-fiction roku a belgická královna Mathilde tento autobiografický román označila za jednu z nejdůležitějších knih.

Novela Nevěsta za sebou zavřela dveře, za niž autorka obdržela prestižní Brennerovu cenu, je příkladem autorčina smyslu pro humor. Na pozadí malé rodinné tragédie zde umně rýsuje portrét jedné společenské vrstvy a zároveň si utahuje z rodiny svatebčanů, kterým nevěsta dává ve svatební den nečekaně košem. Margie, hlavní hrdinka novely, která za sebou zavřela dveře, popisuje naprosto věrohodně a přitom s humorem, jeden z nejvypjatějších okamžiků v životě izraelské rodiny den svatební. Mladá nevěsta se od rána zavírá v ložnici svých rodičů a odmítá z pokoje vyjít, nebo alespoň vysvětlit, proč se nechce vdávat. Svatební obřad se blíží a mladá nevěsta zůstává neoblomná. Nepomáhají sliby, přemlouvání ani výhružky. Kromě zarputilé Margie a ženicha Matiho se setkáváme i s nervózními, starostlivými rodiči obou snoubenců a dalšími příbuznými. Matalonová v novele nabízí pronikavý pohled do fungování základní jednotky izraelské společnosti, kterou je rodina, a odkrývá spletité vazby jednotlivých společenských vrstev a jejich třecí plochy. Izraelská spisovatelka Ronit Matalonová (1959-2017) patřila k významným hlasům současné hebrejsky psané literatury. Kromě cenami ověnčené prózy se věnovala žurnalistice, v 80. a 90. letech, v době první intifády, psala reportáže z Pásma Gazy a Západního břehu pro levicově orientovaný deník Haarec. Kromě toho se věnovala esejistice, vyučovala srovnávací literaturu a kreativní psaní na univerzitě v Haifě. Ve své tvorbě se Matalonová, jejíž rodina pocházela z Egypta, věnovala převážně identitě mizrachi Židů, tj. orientálních Židů původem z arabsky mluvících zemí. Ti oproti Židům aškenázského, evropského původu zažívali především bezprostředně po založení Státu Izrael útlak ze strany vládnoucího, převážně aškenázského, establishmentu. Zároveň se jasně profilovala jako feministka.

Komiksové zpracování jednoho z nejvýznamnějších románů dvacátého století vypráví příběh tichého úředníka Mersaulta, který v Alžíru krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije Araba. U soudu hájí svoji pravdu a odmítá nařčení, že je bezcitný a lhostejný. Mersault je nakonec odsouzen, ale nikoliv ani tak za vraždu, ale proto, že podle výpovědi svědků neplakal na pohřbu své matky.