Hladohlas strana 2 z 19

Blogy Ľubomíry Romanovej číta celé Slovensko jedným dychom. Možno preto, že nie sú vymyslené, ale ide sa o skutočné prípady, ktoré sa stali počas jej služieb v nemocnici. Ale možno práve preto, že pri ich čítaní si každý vnímavý čitateľ uvedomí, čo všetko má, pretože my, Slováci, sme experti na necenenie si toho, čo máme. Stále sa za niečím pachtíme, neustále nám niečo chýba. A keď príde choroba či úraz, sme schopní prosiť aj Boha (ktorého sme pred časom zavrhli), aby sa vrátil včerajší deň, keď sme boli ešte zdraví. Vtedy ide zrazu všetko bokom a nám dochádza, že sme nahraditeľní, peňazí je dosť, len aby to zdravíčko bolo. A táto kniha vás nielen pobaví, ale aj poučí o tom, čo je kritický stav alebo umelý spánok. Ľubomíra Romanová je totiž anestéziologička (živí sa spánkom) a jej práca, to sú hodiny zdanlivej nudy a minúty hrôzy. Pár momentov, kedy strieka krv, čelá doktorov sa potia, chirurgické nástroje sa mihajú rýchlosťou blesku pod žiarou svetiel, ľudské duše odchádzajú, ale sa aj bez neurčeného systému vracajú do tela, ponúka cez slová aj vám. Sú to najľudskejšie príbehy, aké môže napísať len sám život. Verte, keď dočítate túto knihu, za všetko poďakujete. Sami. V duchu.

Co je pro nás nejcennější z toho, co nás v našem životě obklopuje? Správně. Lidé a jejich bezprostřední přítomnost. Čím zajímavější, příjemnější a krásnější budou, tím lépe se budeme cítit. Rodina, práce, odpočinek, sport, umění - to je vždy živá komunikace. Je to účast na tvorbě živého organismu, který se nazývá vztahy, a do kterého vplétáme naše těla, naše city, naše myšlenky, naše emoce a duše. Již v lůně matky se stáváme účastníky těchto vztahů. Dětství je aktivním procesem učení se o modelu těchto vztahů, které vytvořili naši rodiče, blízcí, škola i celá společnost. Rostouce učíme se je vytvářet sami. K narozeninám přejeme hodně štěstí, pevné zdraví, radost a dlouhá léta, na svatbě lásku, věrnost i vzájemné pochopení, v práci nové úspěchy a štěstí v osobním živote. Ale proč si přejeme zrovna tohle? Nejspíš proto, že dnes v našich vztazích nám právě tohle velmi chybí. Co je tedy příčinou vzniku deficitu lásky, radosti, štěstí, vzájemného pochopení, něžností…? A proč místo toho máme přebytek kvalitního komunikačního odpadu - zlosti, agresivity, nenávisti, úzkosti, strachu, žárlivosti, apatie a deprese? Odkud se to všechno bere a kdo to vytváří? Odpovědi na tyto otázky a to jak vytvářet uvědomělé a překrásné vztahy s dětmi, s milovaným člověkem, s rodiči, s kamarády, se spolupracovníky atd. se dozvíte v této knize. Dostanete velmi jednoduchý a efektivní nástroj, jak vytvářet, měnit, zlepšovat nebo bezbolestně ukončovat jakékoliv vztahy. Ve zde předkládaný způsob není třeba věřit. Na nástroj (např. na kladivo, ani na to, že jím můžete rozbít stěnu) není třeba věřit, ten buď používáš, nebo ne. Pokud ne, tak místo kladiva budeš do stěny hrdinsky bouchat vlastní hlavou do konce života, což většina lidí také dělá. Tato kniha není ani směrem ani cestou, kterou se máte vydat, ale umožní vám vytvořit novou a kvalitnější úroveň vztahu tam, kde se právě teď nacházíte. Existující model vztahu v současné společnosti se jeví jako zastaralý, nedokonalý, plný předsudků (z různých sfér), nepochopení, násilí a agresivity. Tento model přestal být ovladatelný a efektivní, čímž pádem získal destruktivní a také patologický charakter ve vztahu k člověku samému. Ubližuje tak jeho zdraví a také životu. Každý z nás to však muže změnit. A právě k této konstruktivní změně muže dojít pouze ve vaší hlavě, pouze tady a teď, jenom díky vašemu vlastnímu úsilí. Nikdo jiný to za vás nikdy jindy neudělá. Řešení a nástroj držíte v rukách. Výběr je na vás.