HOST - vydavatelství strana 45 z 51

Když věříte na trolly, jste prostě jenom zvláštní, ale když víte, že existují, je to jako prokletí. Na sámském území v severním Švédsku se objeví neobvykle velký vlk. Ochránci přírody pod tlakem veřejného mínění rozhodnou, že nebezpečné zvíře odchytí a převezou do Norska. Do cíle však už nedorazí. Diana se po studiích medicíny vrátila do rodného města, šťastně se vdala a narodila se jí dcera. Když se dozví, že se její dávná kamarádka z dětství Susso ocitla v obtížné situaci, rozhodne se ji navštívit. Nemůže ovšem tušit, jak nedozírné následky pro ni bude toto setkání mít. Sussina matka Gudrun zjistí, že z psychiatrické léčebny uprchl Lennart Brösth. Ani v nejmenším nepochybuje, že odsouzený zločinec nezapomněl, kdo před deseti lety stál za rozprášením jeho sekty. Je jen otázkou času, kdy se všichni opět ocitnou ve víru nepochopitelných a děsivých událostí.stí.

Štěstí v rodině, úspěch v kariéře i pohoda v posteli začínají v zákonech. Západní společenská stabilita poválečných let je paradoxně v mnohém dílem komunismu: demokratické státy ze strachu před radikalizací obyvatelstva přijímaly opatření, jimž se dnes souhrnně říká sociální stát. Snad žádné skupiny obyvatel se tento vývoj nedotkl tak výrazně jako žen: vzdělávací politika a státní podpora jim umožnily kariéru, sexuologie a zdravotnictví částečně odtabuizovaly sexuální život a ženské tělo přestalo být vlastnictvím někoho jiného. S rokem 1989, kdy skončila komunistická hrozba a začala sílit mantra deregulace, se trend obrátil a sociální stát začal korodovat. Dnes jsou ženy více ohroženy chudobou a sexuální vztahy se opět pojí s materiálním zajištěním. Kristen Ghodseeová v provokativní studii analyzuje, jaké dopady má kapitalismus na soukromí, kariéry i sebevědomí žen a kudy by se mohl v budoucnu ubírat.

Příběh nejtragičtější technologie dvacátého století. Během posledních sta let někde na světě vždy existoval minimálně jeden koncentrační tábor. O prvních moderních koncentračních táborech se dá mluvit už na konci devatenáctého století, kdy se staly novou technickou součástkou bitevní strategie. Válečná technologie se ale s každým desetiletím i kontextem vyvíjela — co do apokalyptického rozsahu použití i pragmatického cynismu zřizujících vlád. Jedna dlouhá noc vypráví politické i lidské dějiny koncentračních táborů. Andrea Pitzerová čerpala z archivních záznamů a po celém světě pořizovala rozhovory s pamětníky i odborníky, nejen aby načrtla vývojovou osu této odpudivé technologie, ale hlavně aby ukázala strašlivou daň, kterou si vybrala na lidských životech. Své vyprávění začíná v roce 1892 na Kubě a postupně se přesouvá na Filipíny, do Jižní Afriky, válečné Evropy, sovětských gulagů, až po dnešní tábory v Číně a Severní Koreji nebo věznici na Guantánamu. Pokaždé měly tábory ochránit místní obyvatelstvo nebo celé národy. Jejich pravý účel však byl jiný: koncentrační tábory byly a jsou nástrojem politického útlaku, a dokonce likvidace. Místem, kde končí lidství.

V mlhách Skotské vysočiny, která se převaluje nad hrbolatými poli a průlivem Minch, se na horizontu ztrácejí ostrovy a z osamělých domů mizejí lidé… Šestnáctiletý Robert přijde domů pozdě, jako obvykle se pohádá s otcem a zavře se v pokoji. Pak beze stopy zmizí. Stejně jako před několika týdny jeho matka. Inspektorka Monica Kennedyová zatím vyšetřuje případ těla, které bylo nalezeno na severozápadním pobřeží Skotské vysočiny. Intuice jí napovídá, že jednou smrtí tento případ rozhodně neskončí. Sociální pracovník Michael Bach si zase dělá starosti o svého mladého klienta Nichola Morgana. Už sedm dní ho nikdo neviděl a Michaelovi od něj přišla podivná esemeska. Monica se snaží chytit vraha, který číhá ve tmě, a Michael pokračuje v zoufalém pátrání po Nicholovi. Doufá, že ho najde dřív, než děsivý vrah znovu udeří.

Červen 1781, Anglie. Na háku v deptfordské loděnici se najde tělo. Umučené a s vypálenou otrokářskou značkou. O pár dní později přijme kapitán Harry Corsham — válečný hrdina, který má před sebou slibnou kariéru v parlamentu — nečekanou návštěvu. O pomoc jej přišla požádat sestra jeho starého přítele, vášnivého abolicionisty Tada Archera. Prý se chystal odhalit tajemství, které by mohlo britskému otrokářskému průmyslu způsobit nevratné škody. Tvrdil, že se ho někdo snaží zabít. A teď se po něm slehla zem… Harry se pustí do pátrání. Naváže na Tadovo vyšetřování a dostane se hluboko do nitra konspirační sítě, kterou se jeho příteli podařilo odkrýt. Tím ohrozí nejen svou politickou kariéru, ale i rodinu. Navíc se bude muset vypořádat s vlastní minulostí a riskovat odhalení, které by ho mohlo zničit. Budeli vůbec schopen přežít nebezpečí, které na něj čeká v Deptfordu.

Úskalí věrnosti, lásky a víry na příběhu přistěhovalecké rodiny ve Velké Británii. Isma je volná. Vyrostla v Londýně a po matčině smrti se roky starala o mladší sourozence, dvojčata Aneeku a Parvaize. Nyní přijala pozvání své profesorky do Ameriky, kde si konečně může splnit sen, který na dlouhou dobu odložila. Nedokáže se ale přestat strachovat o svou krásnou a tvrdohlavou sestru Aneeku, která studuje práva v Londýně, ani o bratra Parvaize, jenž se zničehonic rozhodl dokázat, že je právoplatným synem svého otce, džihádisty, kterého ovšem nikdy nepoznal. Parvaiz se dostal až do Sýrie a své nešťastné sestry nechal daleko za sebou. Co pro něj mohou udělat? Co by měly udělat? Vypovídá bratrovo rozhodnutí také něco o jejich vlastních životech?

Kdo jsme, když spíme? Novinářka Alice Robbová se na jedné výzkumné výpravě v Peru naučila lucidnímu snění, při němž si spící člověk uvědomuje svůj stav, a dokonce může ovlivňovat podobu vlastních snů. Pro Robbovou to byl matoucí a zároveň povznášející zážitek. Následující měsíce zasvětila studiu vědeckých textů o snech a nemohla si vybrat lepší chvíli: kognitivní vědci a psychologové se v současnosti začínají znovu zajímat o sny a snaží se pochopit, proč se nám zdají. Nesníme totiž náhodně, sny zjevně mají svůj účel. Pomáhají nám učit se, a dokonce i překonávat traumata. Robbová čerpá z historických i aktuálních výzkumů, ze zkušenosti vlastní i zprostředkované a dovozuje, proč má snění pro naše duševní i tělesné zdraví zásadní význam.

Olmo je jediný, kdo si uvědomuje, že se Diego ztrácí do světa, odkud není návratu… A udělal by cokoli, aby bratra zachránil. Olmo a jeho starší bratr Diego tráví léto s dědečkem ve Val D’Aosta — na chatě, kterou před svou smrtí zakoupili jejich rodiče. Doufají, že kouzelná krajina a práce v dětském táboře pomůže uklidnit Diegovu rozhněvanou a nepokojnou duši. Ovšem jakmile se zvedne vítr, lyžařské lanovky se rozhoupou a údolí zahalí temné stíny mraků. Se stejnou nekonečnou trpělivostí, s jakou během toho léta přijímá výstřelky svého bratra, staví Olmo model mrakodrapu Empire State Building, který přečkal náraz bombardéru B-25. Uvědomuje si přitom, že síla budovy tkví v každém jednotlivém dílku. Odborníci hovoří o „přípustném napětí“, nejvyšší míře zatížení, jež budova snese, aniž se zřítí. Ovšem kdo stanoví přípustné napětí pro rodinu a lásku, která ji drží pohromadě?

Druhý díl epické fantasy série Licanius. Po ničivém útoku byla pro všechny Augury vyhlášena amnestie, takže směli vyjít z úkrytů a otevřeně se postavit temným silám, které hrozí Andaře. Davian a jeho noví spojenci spěchají na sever směrem ke stále slabší hranici, avšak nové hrůzy, s nimiž se cestou setkají, naznačují, že jejich povolání možná přišlo příliš pozdě. Davianův spojenec v hlavním městě, nový Strážce severu, bojuje s vrahy a odhaluje nebezpečné politické tajemství. Mezitím Asha začíná potají vyšetřovat, proč zmizely Stíny. A Caeden závodí s časem, aby splnil svou zrádnou smlouvu s Lythy. Když se mu ale vracejí vzpomínky, začíná si uvědomovat, že rozdíly mezi dvěma stranami v této pradávné válce nemusí být tak zjevné, jak se zpočátku zdálo…

I obyčejná zeď může být fascinující. Většinu života strávíme ve městech a budovách. Přejíždíme po mostech, čekáme na výtah, dýcháme v podzemních garážích, přivrtáváme poličku nebo se v práci díváme z okna — a stavby i konstrukce, které nám toto všechno umožňují, téměř ani nevnímáme. Stavební inženýrka a popularizátorka Roma Agrawalová přibližuje čtenářům stavební technologie a principy konstrukcí i jejich vývoj od pravěkých hliněných a proutěných chatrčí až po futuristické mrakodrapy a několikakilometrové mosty. Nejde jí přitom o architekturu, ale o odpověď na otázku: Jak to všechno funguje? Se stejnou jasností a vstřícností pak vysvětluje, proč nespadne dřevěná chalupa ani obrovský palác, jak se hloubí podhorský tunel a na co všechno se musí myslet při stavbě mostu. Zároveň vypráví o životech stavitelů a vynálezců, kteří zdokonalovali materiály i konstrukční principy například pro Panteon v Římě nebo Eiffelovu věž v Paříži.

Holly Wakefieldová pracuje jako forenzní psycholožka se specializací na sériové vrahy. Špičkou ve svém oboru se nestala pouhou náhodou — důvod ovšem pečlivě tají. Detektiv Bishop z Metropolitní policie v Londýně požádá Holly o spolupráci při vyšetřování vraždy. Holly se při pohledu na rozřezaná těla a způsob, jak jsou teatrálně naaranžovaná, vyděsí. Ještě větší šok ji ale čeká, když se od soudní lékařky dozví, že takto zohavené oběti nevidí vyšetřovatelé poprvé. Je jasné, že někde venku řádí sériový vrah, který nevyhnutelně udeří znovu — a to brzy. Pronásledování sériových vrahů není pro Holly nic nového, tentokrát s ní však pachatele cosi spojuje. Něco, co se Holly snaží celý život skrývat. A nyní jí nezbývá než se temné minulosti konečně postavit čelem…

Stane–li se vaším náboženstvím láska, budete se všude cítit jako doma. V Německu se dostane k moci Hitler a Schlimannovi se odtud stejně jako další Židé rozhodnou uprchnout. Útočiště najdou v Turecku, ale ani tam se nevyhnou problémům — vojenské převraty vnášejí do země nepokoje a nejistotu. Oni sami se v novém domově musejí vyrovnat s cizí kulturou, a navíc se opět setkají s antisemitismem. Současně je to příběh neobyčejných, silných žen. Trápení a životní zvraty Elsy, Suzan, Sude a Esry jsou úzce spjaty s otřesy, jimž je vystavena jejich vlast. Román založený na skutečných událostech se odehrává v období od nástupu nacistů až po věk sociálních médií. V příběhu čtyř generací odvážné židovské rodiny autorka zkoumá hlubiny hrdosti, oddanosti a vytrvalosti.

Každý z nás zná nějakou Kim Čijong… Postava Kim Čijong, obyčejné třicátnice, je korejským čtenářům — a zejména čtenářkám — důvěrně známá. O věrohodnost jejího příběhu se autorka nemusí nijak zvlášť snažit, protože jednotlivé životní epizody tvoří součást obecné každodennosti a společně sdílené zkušenosti. Symbolický je už sám výběr jména: Čijong je údajně nejčastějším křestním jménem dávaným korejským dívkám v roce 1982. Téměř každý tak ve svém okolí zná nějakou tu „Kim Čijong“, která od útlého dětství přes školní léta, později v manželství a v zaměstnání postupně zažívá drobné ústrky, obtěžování i zjevnou diskriminaci. Jednoho dne však hlavní hrdinka začne mluvit jinými hlasy. Hlasem své kamarádky, své matky… Manžel jí domluví návštěvu psychiatra a ona mu vypráví svůj příběh, který je zároveň příběhem všech korejských žen. Před rozuzlením každé příhody už většinou podvědomě cítíme, co bude následovat, byť bychom se možná raději mýlili. Společenská realita vycházející z tradičních hodnot a postojů je však v tomto ohledu mrazivá a neúprosná.

Digitální média nejsou zlo. Ale s dávkováním raději opatrně. Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil způsob, jakým konzumujeme média, včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení přelévá z platformy na platformu, mezi internetovým prohlížečem a eknihou, odehrává se především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin. Řada odborníků i laiků se obává, jaké důsledky budou nová média mít na naše intelektuální a kognitivní schopnosti. Neuroložka a odbornice na proces čtení Maryanne Wolfová v knize Čtenáři, vrať se shrnuje dosavadní vědecké poznání o vlivu digitálních médií na proces čtení a lidský mozek. Nová média nechápe jako ohrožení, nýbrž jako výzvu: už tu s námi jsou, takže se s nimi musíme naučit zacházet tak, aby nám dobře sloužily.

V psychologickém thrilleru od autorky románu Slepí je obhájce prominentních kriminálníků sám obžalován z vraždy. Úspěšný manhattanský advokát Peter Caine bez výčitek zastupuje vrahy, pedofily a násilníky. Je zvyklý v soudní síni vyhrávat: své práci a touze uspět obětuje vše, včetně vztahu s přítelkyní a pubertálním synem. Když je zavražděna jeho bývalá milenka Charlie Doylová, život se mu obrátí naruby. Charlie byla nevlastní dcerou newyorského státního zástupce Harrisona Doyla. Ten jediný kdysi dokázal Petera v soudní síni porazit a nyní je přesvědčený, že za vraždou jeho dcery stojí právě jeho někdejší rival. Navíc tomu nasvědčuje i řada důkazů. Peter se zoufale snaží dokázat svou nevinu a přitom si uvědomí, že nejvíc člověku můžou ublížit jeho nejbližší. Pravda o vraždě Charlie Doylové je mnohem zvrácenější a zlověstnější, než by si kdo troufal pomyslet…

Drsný, avšak citlivý příběh Židovky Stelly Goldschlagové, oběti nevýslovných krutostí, kterou posléze nutili působit nevýslovné krutosti jiným. Píše se rok 1942. Do Berlína přijíždí Friedrich, tichý mladík původem od Ženevského jezera. Ve výtvarné škole se tu setkává s Kristin, která ho vodí po tajných jazzových klubech a pije s ním koňak. Dostane od ní první polibek a může si vedle ní namlouvat, že válka je někde daleko. Jednoho rána mu však Kristin zaklepe na dveře zraněná a přizná, že mu neřekla pravdu. Ve skutečnosti se jmenuje Stella a je Židovka. Gestapo ji odhalilo a nutí ji k ďábelské dohodě: bude-li udávat ukrývající se Židy, zachrání své rodiče. Přistoupí Stella na tento návrh, nebo odmítne? Příběh z nacistického Německa založený na skutečných událostech nastoluje dilema, zda má člověk zradit raději sám sebe, nebo vlastní rodinu.