Host strana 100 z 185

Muriel Barberyová píše o hlubokých věcech se svůdnou lehkostí, ironickým jazykem vypráví prostý a dojemný příběh o setkávání a míjení, o slepotě a vidění, o pomíjivosti i věčnosti. Mezinárodní bestseller / ve Francii prodáno 1 100 000 výtisků / vychází v 35 zemích. Jmenuju se Renée. Je mi padesát čtyři a už sedmadvacet let dělám domovnici v čísle 7 na ulici Grenelle. Je to pěkný soukromý dům se dvorem a zahradou uvnitř, který je rozdělený na osm velmi luxusních bytů. Všechny jsou obrovské a v každém někdo bydlí. Jsem malá, ošklivá, tlustá vdova, mám kuří oka a někdy, když mám těžké ráno, sípu jako mamut. Naprosto přesně odpovídám tomu, co obecné společenské vědomí označilo paradigmatem domovnice, takže nikoho by ani ve snu nenapadlo, že jsem sečtělejší a vzdělanější než všichni bohatí obyvatelé našeho domu. Jmenuju se Paloma, je mi dvanáct a bydlím v Paříži v jednom drahým bytě v čísle 7 na ulici Grenelle. Navzdory všemu tomuhle štěstí a všemu tomuhle bohatství už dost dlouho vím, že konečná stanice je stejně akvárko. A jak to, že to vím? Já jsem totiž dost inteligentní. Dokonce výjimečně inteligentní. Proto jsem se taky rozhodla. Na konci tohohle školního roku, v den svých třináctých narozenin, tedy přesně 16. června, spáchám sebevraždu.

Poetika kompozice je klasickým vzorem strukturně-sémiotického bádání Moskevsko-tartuské školy a zároveň jedním z prvních zásadních pokusů o popis kompozičních forem v ruské filologii. Strukturně-sémiotický přístup se zde organicky snoubí s výsledky ruské filologie dvacátého století, tj. s výzkumy M. M. Bachtina, V. N. Vološinova a V. V. Vinogradova. Uspenského styl je charakteristický přísným a zároveň srozumitelným výkladem materiálu, metodologickou jasností a množstvím konkrétních příkladů, především z ruské literatury. Jeho výzkum vyúsťuje do propracované koncepce „hlediska" jako základního strukturujícího faktoru kompozice literárního díla (i jiných uměleckých druhů). Na závěr knihy jsou připojeny dvě stati o poezii: o problémech kompozice u Velemira Chlebnikova a o anatomii metafory u Osipa Mandelštama

Lexikon je koncipován jako pracovní pomůcka, která umožňuje lépe se orientovat na poli pojmů a předmětů, na němž se dnes i odborníci orientují jen s obtížemi. Interdisciplinárně zaměřený lexikon podává kompaktní přehled o různorodosti literárněvědných a kulturologických přístupů, osvětluje ústřední pojmy a seznamuje s autory a autorkami, kteří určovali teoretické diskuse. Jeho snahou je poskytnout odborné vodítko studentům a studentkám (i těm začínajícím) všech filologických oborů a věd o kultuře, jakož i čtenářům a čtenářkám ostatních duchovědných disciplín (zvláště historikům, sociologům a psychologům), kteří se zajímají o teorii, a tak jim umožnit zorientovat se v pojmech, jež se vyskytují v interdisciplinárních diskusích literární teorie a teorie kultury. Aby lexikon tomuto nároku mohl dostát, musí být co nejobsáhlejší, aniž přitom ztratí příruční charakter jednosvazkového slovníku. Česká verze Lexikonu nepředstavuje jen překlad, ale také adaptaci do českého prostředí a kulturního kontextu. Způsob, kterým byla původní, německá verze adaptována, je trojí: (1) rozšíření o relevantní české (a příp. slovenské) položky v oddíle "Lit." na konci každého hesla; přitom ve stejném oddíle jsou také v závorce uváděny u jednotlivých děl jejich české (a slovenské) překlady. (2) Rozšíření původních hesel o české apendixy; (3) Nová hesla autorů, směrů, pojmů či škol, které by domácí uživatel měl mít — v souvislosti s teorií literatury a kultury — k dispozici.

Meditace o Quijotovi jsou torzem rozsáhlejšího edičního projektu, ve kterém Ortega zamýšlel podrobit zevrubnějšímu zkoumání příznačné projevy španělského života a kultury a pomocí jejich kritické interpretace vytěžit hodnoty, na nichž by bylo možné založit reálnou budoucnost tohoto národa žijícího v zajetí falešných představ o sobě samém. S tím souvisí rozdílné zaměření trojice esejů, z nichž první dva přesahují rámec tématu naznačeného titulem knihy. Úvodní část je především výzvou k vstřícnému vztahu vůči prostředí, z něhož vyrůstá konkrétní lidský osud, vůči „okolnostem“, jež spoluurčují intimní „hledisko“ každého z nás. „Meditace předběžná“ vychází z metafory lesa, díky níž se odhaluje rozdíl mezi povrchem a hloubkou, mezi impresí a pojmem, mezi zjevnými a skrytými aspekty věcí. „Meditace první“ neboli „Stručné pojednání o románu“ vychází z pojetí literárních žánrů jako esenciálních forem, utvářejících estetická témata, z nichž každé představuje jiný postoj vůči lidské skutečnosti. Románový žánr je v Ortegově pojetí nerozlučně spjat s objevem ambivalentního, ironicky lomeného postoje. Tento postoj vytváří tragikomického hrdinu, jehož prototypem je právě Cervantesův don Quijote.

Román odehrávající se v Berlíně na konci osmdesátých let vypravuje o neochvějné lásce Soji, toho času pracující jako výpomocná síla v květinářství, a Harryho, nespoutaného muže na okraji společnosti s temnou a propastnou minulostí. Kronikou jejich lásky je školní deník s nedatovanými zápisky, kde si Harry zaznamenával, čím se zabýval v dobách, kdy byl se Sojou. Jen jedno však deníku schází: zmínka o Soje. Soja se po letech rozhodne tuto mezeru vyplnit a vyprávět jejich společný příběh. Vzpomíná na muže, jehož milovala obětavou a nezištnou láskou, avšak jen poskrovnu opětovanou. Věděla leccos o Harryho temné drogové a kriminální minulosti a v každé chvíli stála při něm, její láska vytrvala i po jeho smrti. Stíny Harryho minulosti se však vracejí a Soja zjišťuje, že jí Harry přece jen mnohé zamlčel. Knihou prolíná téma „německo-německé" minulosti, především pozdních osmdesátých let, autorka ukazuje, jak se starý západní Berlín stával bezútěšným místem a „ostrovem neblahých". Román končí událostmi podzimu 1989, politická dimenze však zůstává oproti emocionálním zkušenostem hrdinky v pozadí.

Erich Roučka patřil k mimořádně nadaným osobnostem, které ve 20. století příznivě ovlivnily český, evropský i světový technický rozvoj. Svoji životní pouť zasvětil bádání, vynalézání a hledání nových řešení. Stal se autorem grandiózního počtu (celkem osm

Povídkový soubor Život na Kdysissippi pojednává o lidech, kteří v šedesátých, sedmdesátých a zčásti i v osmdesátých letech minulého století žili na okraji společnosti nebo na jejím dně. Líčí jejich výstřední osudy, pojednává o nekonformním životě v undergroundových komunitách (Praha, Karlovy Vary, Brno, Olomouc aj.), někdy žánrem „bluesového dokumentu“, jindy formou fantasy skeče. Autor často převrací tzv. pravdu naruby, snaží se zbavit vzpomínky nudnosti a sentimentálních stereotypů. Nutno ovšem podotknout, že v drtivé většině se všechny příběhy skutečně odehrály. Soubor prostupují texty, které Kozelka nazývá „životy svatých“, tedy lidí, kteří na svoji odlišnost dopláceli (blázince, kriminály) nebo dnes už definitivně doplatili — buď jsou po smrti, nebo skončili třeba na ulicích. Takové byly například dvě brněnské postavy sedmdesátých let — Zrzek (ginsbergovský básník) a Mongol (kriminální recidivista, jeden z „valdických králů“). Próza z těchto let a z tohoto prostředí se samozřejmě neobejde bez kultovních postav undergroundu, jakými byli například Egon Bondy, Fanda Pánek, Quido Machulka, Vincent Venera, J. J. Neduha, Magor Jirous a další. Kozelka je vidí laskavě, ale i ironicky.

Nejnovější román Scarlett Thomasové zachycuje poutavýmzpůsobem svět marketingových korporací. PopCo je britskákorporace hračkářského průmyslu, která má pozici třetínejvětší firmy v tomto odvětví ve světě. DevětadvacetiletáAlice Butlerová je zaměstnána v této společnosti v oddělenídesignu a inovací a má za úkol vytvářet sady detektivníchpomůcek pro děti. Alice je specialistkou na křížovky, kryptografiia kryptoanalýzu — tento talent zdědila po svých matematickyzaložených prarodičích. Je vybrána, aby pomohla vymyslet produkt, po kterém by šílely pubertální dívky. Při řešení tohoto úkolu se obrací do své minulosti a uvažuje o své vlastní identitě. Brzy vstupují do hry tajemné zašifrované zprávy od anonymního odesílatele a také tajemství starého medailonu, který patřil jejímu dědečkovi. Alice se snaží přijítzáhadám na kloub a přitom si čím dál jasněji uvědomuje, jakje rozčarována ze zneužívání mladých zákazníků a ze světavšudypřítomné reklamy svého zaměstnavatele.

Odvážný a osobitý román, který odhaluje slabiny erotických vášní i touhy po duchovním naplnění. Každé dva roky, při bienále, se Benátky stávají centrem kulturního světa. Přijíždí sem i Heft Atman, unavený a zpustlý novinář, jehož vášní jsou večírky a hudba. Životní rytmus mu narušuje jen občasná povinnost napsat článek, Když potká okouzlující Lauru, má pocit, že se mu do žil vrací život,a cítí se jako znovuzrozený. Oba jsou mžiku strženi do víru milostného vztahu….

Slopákov je nenápadné, zastrčené slovenské městečko,a přece se v něm sejdou nejbystřejší mozky světové detektivníliteratury. Nechybí slečna Marplová věčně pletoucíněco růžového, Sherlock Holmes, komisař Maigret, poručíkColombo, Mulder a Scullyová, Hercule

Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi.

Francouzská revoluce přivádí pod gilotinu krále Ludvíka XVI. a brzy po něm i jeho manželku Marii Antoinettu. Na scéně ale zbývá jejich nezletilý syn, vévoda z Normandie, nyní vlastně nový francouzský král Ludvík XVII. Chlapec však živoří v naprosté izolac

Odvážný a osobitý román, který odhaluje slabiny erotických vášní i touhy po duchovním naplnění. Každé dva roky, při bienále, se Benátky stávají centrem kulturního světa. Přijíždí sem i Heft Atman, unavený a zpustlý novinář, jehož vášní jsou večírky a hudba. Životní rytmus mu narušuje jen občasná povinnost napsat článek, Když potká okouzlující Lauru, má pocit, že se mu do žil vrací život,a cítí se jako znovuzrozený. Oba jsou mžiku strženi do víru milostného vztahu….

Pražská výtvarnice a „pokušitelka psaní“ Dagmar Urbánková (nar. 1972) ve své nové sbírce básní a krátkých próz opět využívá všech zbraní své poetiky vycházející z autorčiny mimořádné schopnosti pozorovat, ale i vciťovat se a rozumět. Všední hrdiny nenechává postávat za dveřmi svého světa, ale s důvěrou je zve k sobě a sama se nechává překvapovat tím, co se stane, když jemnými tahy načrtne střípek z jejich osudu. Někdy je výsledek takové literární drobnokresby laskavý až dojemný, jindy trochu ironický, ale nikdy karikující. Autorka věnuje pozornost též svému rodnému kraji, ale její pohled není folkloristicky pietní. S cestami mezi metropolí a rodným Valašskem souvisí také pozoruhodný oddíl knihy „Vlaky českých drah“. Neboť k čemu je poezie, která nezná svoje „domů“?

O Vánocích kdosi zavraždí starého muže. Mrtvého objeví jeho sedmnáctiletá vnučka Kateřina, která od té chvíle nepromluví ani slovo. Psychiatr Raffael Horn, který se ujímá léčení dítěte, je proti své vůli vtažen do vyšetřování vraždy. Kriminální komisař Lu