Host strana 91 z 152

Vyškolili ji pro válku. Ona ji hodlá ukončit. Když Rin složila kche-ťü — zkoušky určené pro nejnadanější žáky v říši — na výbornou, byl to šok pro všechny: pro hodnotitele neschopné uvěřit, že válečná sirota z provincie Kohouta by mohla projít bez podvádění, pro Rininy poručníky, plánující svou svěřenkyni vhodně provdat a přijít touto cestou k bohatství, i pro samotnou Rin. Té došlo, že se konečně osvobodila ze života v porobě. To, že se dostala na Sinegard — nejprestižnější vojenskou akademii v Nikanu —, bylo ještě překvapivější. Ale překvapení nejsou vždy příznivá. Být na Sinegardu snědá venkovská holka z jihu totiž není lehké. Rin při boji s předsudky soupeřících spolužáků zjistí, že oplývá smrtonosnou, nadpřirozenou mocí — vlohami pro bezmála bájné umění šamanství. Při důkladnějším poznávání svého nadání se navíc dozví, že bohové, považovaní za dávno mrtvé, jsou živí až příliš a na ovládnutí jejich schopností závisí víc než jen přežití ve škole. V nikanské říši totiž vládne mír, ale za úzkým mořem stále číhá Mukenský svaz. Ten po první makové válce okupoval Nikan celá desetiletí a ve druhé prohrál vládu nad světadílem jen tak tak. A zatímco se většina obyvatel v klidu věnuje svým životům, někteří vědí, že třetí maková válka může vzplanout kdykoli…

Jak daleko jsou lidé schopni zajít, aby se mohli pomstít? Když je v přehradě Serjong kousek od zapadlé korejské vesnice nalezena mrtvá mladá dívka, policie okamžitě zahájí vyšetřování. Současně s tím se tři muži ocitají uprostřed důmyslné hry na kočku a myš. Dívčin otec Jongdže a dva zaměstnanci ostrahy z vodohospodářské správy mají ohledně oné noci každý co skrývat. Všichni se snaží vypátrat, co se dívce stalo, aniž by prozradili svá pečlivě střežená tajemství. Otevřená konfrontace na přehradě vyústí v obrovskou tragédii, jeden z mužů je obviněn z vraždy a poslán do vězení. Sedm let žije Sowon, syn odsouzeného, ve stínu otcova šokujícího, nevysvětlitelného zločinu. Kamkoli přijde a cokoli udělá, všude ho vnímají stejně: je synem masového vraha. Jakmile Sowon obdrží balíček slibující vysvětlení toho, co se tenkrát u přehrady Serjong stalo, musí čelit nebezpečí, o němž dosud neměl ani ponětí.

Zima mě zadusila, rozervala na kusy. A v té bílé tmě jsem spatřila možnost znovu se poskládat. Někdy náš život ztratí směr. Náhlá nemoc, úmrtí milované osoby, rozchod, ztráta zaměstnání nebo jiná nepředvídatelná událost způsobí, že se náš svět obrátí vzhůru nohama. Většinu z nás pak čeká často dlouhé, osamělé období, během kterého se vyrovnáváme se ztrátami, prožíváme bolest a jen pomalu se odrážíme ode dna. Katherine Mayová tato těžká období nazývá zimováním — její vlastní zimování odstartovaly zdravotní problémy, manželova nemoc a synovy obtíže ve škole. Kniha je osobním vyprávěním o transformační síle odpočinku, protkaným poučeními z mytologie i přírody. Autorka nás vyzývá, abychom změnili svůj vztah k obdobím útlumu — i vlastní smutek lze přijímat aktivně a úlevu nám může přinášet nejen hluboké ústraní, ale také chápání života jako cyklického střídání, nikoli lineárního běhu.

Nic nemůže být objektivnější než čísla a statistika. Nebo ne? Život v moderní společnosti si nelze představit bez čísel a statistik. Koronavirová krize tuto skutečnost jen podtrhla: každodenní starosti i mezinárodní dohody se odvíjely od aktuálních počtů nakažených, míry proočkovanosti či reprodukčního čísla. Ale statistika a číselné údaje řídily život už dávno předtím, a nejen v oblasti zdraví — co jiného koneckonců jsou informace o průměrném platu a minimální mzdě, známky ve škole, procentuální hodnocení služeb, míra růstu HDP… Ekonomická novinářka Sanne Blauwová se rozhodla číslům zasvětit svou kariéru. Respektive tomu, co se za čísly může skrývat a k čemu všemu je lze využít. Statistiky se totiž nezjevují samy od sebe, vždycky totiž někdo určuje, co se měří a jak se to měří. Stejně tak nikdy nenasloucháme samotným matematickým údajům, ať už o míře zaměstnanosti, nebo výsledcích voleb, ale vždy jejich interpretacím. A pokaždé se za čísly skrývá něco více než chladná objektivní matematika.

Zachránit planetu? Nejdřív je potřeba prozkoumat klima našich mozků. Klimatická krize je tady a je reálná. Hory vědeckých dat a důkazů prostě nejde ignorovat. A přece se nám to daří. Na vině je však vedle obvyklých podezřelých (politiky, fosilní lobby nebo médií) i někdo další: naše vlastní mysl. Hledání odpovědi na trpkou otázku současnosti — proč navzdory kupícím se faktům o globálním oteplování vlastně nic moc nepodnikáme — proto klimatického experta George Marshalla vedlo do ordinací psychologů, vědeckých laboratoří, aktivistických štábů či politických kanceláří. Ať už se však jedná o vystrašené klimatology, konzervativní aktivisty popírající klimatickou krizi, nebo cynické politiky, Marshall nepátrá po příčinách jejich sporů a rozdílných názorů, ale naopak sleduje to společné — lidskou psychologickou a kognitivní výbavu. Jsou to totiž obranné mechanismy v našich hlavách, které reagují na alarmující podněty zvenčí, a zapříčiňují tak zdánlivě neřešitelné spory i lhostejnost. Teprve až pochopíme, jak a co nás děsí, můžeme pokročit k řešení skutečných hrozeb.

Rozšířené třetí vydání úspěšné sociologické sondy do české společnosti. Základní výbava k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky. Debaty o politice se v Česku často redukují na řešení několika politiků a jejich výroků, hodnotovou introspekci a kulturní války liberálů a konzervativců. Témata, která ovlivňují kvalitu života v Česku, a tím i důvěru v demokracii, však jako by zůstávala v našich slepých skvrnách. Zvlášť v době, kdy jsou politické kampaně postaveny spíše na emocích než na faktech, médii se šíří dezinformace a společnost namísto problémů, jako je budoucnost práce či podoba vzdělávání, řeší bulvární kauzy svých představitelů. Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny pohlíží na problémy a výzvy současného Česka i světa. Neřešená chudoba a exekuce, nerovné vzdělávání a omezené životní šance, nárůst populismu a neschopnost na něj reagovat, mýty o veřejném mínění zastiňující realitu — to vše souvisí s klesající důvěrou Čechů v demokracii a s její životaschopností ve stále složitější realitě.

Filozofická próza průzračná jako horký středozemní den Muž, který přišel o manželku, se vrací na místo, kde spolu trávili dovolenou. A kde také před lety ztratil iluze o vlastní bezúhonnosti. Řecko a jeho vůně, hotel a podivná netečnost hrdiny uvnitř. V jiném podnebí ho přepadají nové myšlenky a vlivem zdánlivých náhod, křivd a zrad se jeho život přetváří do zcela jiné podoby. Vypadá to, že domů už není návratu. Jiří Maršálek napsal pro českou prózu netypický filozofický román, který se prostřednictvím milostného příběhu propadá k otázkám sebeuvědomění, k úvahám o podobě světa nebo k principům fungování mysli.

Ona dává všanc svoji kariéru, on může přijít o všechno. A přesto jeden z nich lže. Když se tým inspektora Adama Fawleyho začne zabývat obviněním ze sexuálního obtěžování na Oxfordské univerzitě, všichni si myslí, že dobře vědí, o co půjde. Záhy však zjistí, že se hluboce mýlili. Protože tentokrát je obviněna žena, úspěšná akademička a špička ve svém oboru, a obětí je pohledný student, dobře stavěný hráč ragby. Při vyšetřování se však začínají objevovat rozpory ve výpovědích obou stran a zdá se, že čistý štít nemá ani jedna z nich. Celá aféra se navíc začíná propírat na sociálních sítích, a tak inspektor Fawley musí při pátrání po pravdě závodit s časem. Netuší však, že hlídat by si měl především své nejbližší. Jeho rodinu začínají dohánět stíny minulosti — v povzdálí někdo trpělivě čeká na příležitost, jak se Fawleyho jednou provždy zbavit…

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.s

Vypátrat motiv vraždy spáchané na očích veřejnosti mělo být snadné. Někdo však nechce, aby pravda vyšla najevo. Ve východonigerijském univerzitním městečku Okriki jsou zlynčováni a zaživa upáleni tři vysokoškoláci a vše je zachyceno na sociálních sítích. Nyní, téměř o dva roky později, stojí forenzní psycholog Philip Taiwo před prostým úkolem — zjistit, proč byla trojice zavražděna. Když Philip přijímá zakázku od otce jedné z obětí, nečeká žádné složitosti — stačí položit pár otázek policii a místním lidem, navštívit místo činu a z pohodlí hotelového pokoje sepsat zprávu. Jenže realita, s níž se Philip po svém příjezdu do Okriki setkává, je značně odlišná. Naráží na nepřátelsky naladěné město, které se k tragédii již nechce vracet, i na nespolupracující policisty, a dostává se tak do přímého střetu s místními i s univerzitou. Brzy začne být jasné, že si někdo nepřeje, aby se Philip o případ zajímal — a udělá všechno pro to, aby jeho pátrání zastavil.

Třetí vydání prozaického debutu oceňované autorky Jurodivý, groteskně napínavý příběh jedné vraždy a osudového propojení muže a ženy, utopených v pochybnostech samoty, se mohl odehrát kdekoli. Symbolické prostředí divadla však otevírá jedinečný prostor pro hlubší vášně i hysterie, v němž navíc jednoho dne spadne opona definitivně: energickým účinkujícím, pasivním čumilům i zákulisním manipulátorům.

Svěží příběh o lásce, odvaze řídit se srdcem a ochotě dohlédnout za předsudky a špinavé hadry Julia žije ve Vídni sama se svým kocourem. Její dny se točí kolem ubíjející práce, sledování Chirurgů a snění o tom, jak jednou konečně zazvoní u dveří své sousedky Elfriede Jelinek a svěří se jí, že touží jít v jejích šlépějích a stát se spisovatelkou. Jen kdyby ji tak napadlo něco, s čím už nestačil přijít někdo jiný. Do té doby bude muset dál učit přepracované ředitele i děti přehnaně ctižádostivých rodičů anglicky. Jednoho dne ji na náměstí v centru osloví mladý muž. Vtipkuje o Arnoldu Schwarzeneggerovi a chce se seznámit. Zdá se téměř dokonalý, až na jednu drobnost — Ben totiž přespává v křoví. A přestože okolí nemá pro románek s bezdomovcem žádné pochopení, Julia se do něj přesto vrhne. Týdny se mění v měsíce a Julia si stále říká, že toto je jen jedna kapitola jejího života, ne celá kniha. Když k tomuto příběhu sama napíše i konec, nic jí přece nemůže ublížit. Ale co kdyby ho nenapsala?

Uběhly tři roky. Vanja Lithnerová převzala velení stockholmské kriminálky a prvním úkolem jejího nového týmu je vypátrat ostřelovače, který třemi vraždami během několika dnů děsí Karlshamn. Policie nemá stopy ani svědky a zdá se, že vrah si své oběti vybírá náhodně. Tou příští tedy může být kdokoli z místních. Sebastian Bergman se stal dědečkem, rozhodl se pro klidnější život a pracuje na částečný úvazek jako psychoterapeut. Když ho ale požádá o pomoc jeden z přeživších tsunami z roku 2004, během níž Sebastian sám přišel o ženu a dceru, obrátí to jeho svět vzhůru nohama. Nastávající otec Billy se rozhodne, že už nikdy nedá průchod svým utajeným temným touhám. Minulost ho však dožene. Otázka zní, jak daleko je Billy schopen zajít, aby se vyhnul odhalení.

Tereza žije se svým o čtyřicet let starším mužem Edou v opevněném statku blízko ostře střežených hranic s Polskem. Téměř odtud nesmí na krok, protože v okolí přestává být bezpečno. V nedalekém městě eskalují nepokoje a na obří těžební plošinu autobusy přivážejí další a další pracovníky nejen z různých koutů rozpadající se Evropy. Mezi nimi je i mladý Makedonec Nikola. Frustrované Tereze okamžitě imponuje a nebezpečná známost obrátí její život naruby. Toho roku se v kraji bezprecedentně přemnožili losi. A hranici tajně překročí Goran a jeho lidé s jasným úkolem: najít Švába. Jejich hon rozpoutá peklo, kdy si nikdo není jistý, kdo je spojenec, kdo nepřítel a kdo je v právu. Kdo si tehdy začal a proč vlastně? Tereza tak bezděčně odhaluje jeden válečný zločin — dobře utajenou humanitární katastrofu, která se nás týká víc, než bychom chtěli.

Vstupte do Hyperboreje, tajemného věžatého města rozděleného do sedmi úrovní. Absolutistický vládce Basileus se obklopuje mocnými ministry, kteří mají městu vládnout. Nejchudší obyvatelé žijí na první úrovni, zatímco ti nejbohatší, kteří zastávají důležité politické role, žijí na sedmé úrovni. Devatenáctiletý Lastyanax právě dokončil studia a stal se mágem. Chystá se začít zdolávat mocenský žebříček postupně, avšak záhadná smrt jeho mentora Palatese ho náhle vymrští až na vrchol. Na cestě plné politických nástrah se setká s Arkou, mladou bojovnicí vychovanou Amazonkami, která do města přijela teprve nedávno. Pyšní se talentem najít východisko z velmi nebezpečných situací, což se hodí, vzhledem k tomu, že je přitahuje jako magnet. On hledá vraha svého učitele, ona zase svého otce, kterého nikdy nepoznala. Aby mohli překonat všechna spiknutí ohrožující město a najít odpovědi na své otázky, budou se muset naučit spolupracovat. Velmi rychle se ocitají v kolotoči intrik a společnými silami začnou rozkrývat prohnilost a zkorumpovanost města.

Slova, která klamou tělem Když básník vydá svou třetí sbírku, zdá se, že to s poezií myslí vážně. Že jinak svůj neklid utišit nedovede, stejně jako se nedovede zbavit pochybností o poctivosti své výpovědi při vědomí individuálních i objektivních hranic jazyka. A jakými stezkami své pomyslné krajiny vykračuje? Těmi, na nichž — nietzscheovsky řečeno — jsou nám „slova v cestě“. Slova, která unikají nespolehlivé paměti a která klamou tělem. Přibližuje se k nim velmi obezřetně. Tak jako pásovec k hranostajům. Autor (nar. 1978) už dříve vydal sbírky Polykat peří (2019) a Nežádoucí účinky ticha (2020).