Karolinum strana 27 z 184

"Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaatřiceti letech od svého vzniku ve čtvrtém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát. Přenáší nás do myšlení přelomové doby svého vzniku a přináší stále platná vysvětlení nejníže položených příčin pádu starého režimu, tedy soukromých aspirací a vynucených strategií velmi různých skupin bezejmenných sociálních aktérů starého režimu, těch dole i těch nahoře, které vedly nakonec k tomu, že tu nezbyl téměř nikdo, kdo by měl zájem na jeho dalším udržení. „Ze socialismu jsme vyklouzli tak snadno, protože kapitalismus pro nás byl připraven už v něm. Do kapitalismu se vpravujeme tak těžko, protože ten náš byl už v něm připraven“ komentoval autor další vývoj v druhém vydání v rozsáhlé předmluvě „Co jsme před deseti lety nevěděli“. Pro třetí vydání v roce 2009 pak napsal kratší předmluvu, která vztahuje jeho text k aktuální situaci národní paměti: Víme po dvaceti letech víc? Nezapomněli jsme i to, co jsme před dvaceti lety věděli?"

Kniha předkládá komponovaný výbor 21 článků týkajících se lingvistické problematiky české gramatiky a současného užívání češtiny z hlediska obecnělingvistického, sociolingvistického a metodologického. Nově se tu řeší např. termín registr jazykový a komunikační, norma a kodifikace, spřežky v českém pravopise, zpívaná čeština, genitiv posesivní či tzv. kondicionál, dále vývojové tendence deflektivizační a analytizační. Konstatuje se, že některé rysy tzv. obecné češtiny jsou ve středomoravském interdialektu přítomny už historicky a že jako standard je nepřijatelná sociologicky i geograficky.

Soudní lékařství a soudní toxikologie jsou obory, které se v České republice zařazují do zdravotnictví, ale mají vztah i k orgánům činným v trestním a civilním řízení. Prováděním pitev odhaluje příčiny smrti přirozené, a pokud se jedná o smrt násilnou, jeho poslání se přiklání ke kriminalistice, kde při vyšetřování trestných činů proti životu a zdraví objasňuje vznik a závažnost poruchy zdraví. Pokud je porucha zdraví trestným činem, při jednání před soudem podává soudu vysvětlení tak, aby mohl být vynesen rozsudek. Kniha zahrnuje všechny oblasti, kterými se soudní lékařství zabývá. Objasňuje postavení oboru ve společnosti a uvádí právní předpisy, kterými je soudní lékařství a soudní toxikologie řízena. Podrobně jsou rozebírány jevy související se smrtí a s činností lékaře na místě nálezu zemřelé osoby. Je uvedena detailní struktura výstupu pitvy, tedy strana 3 z 3 pitevního protokolu s pitevní diagnózou. Jsou popsány nejčastější příčiny náhlého úmrtí. Podrobně jsou probírány příčiny poruchy zdraví z příčin vnějších, které vedou k násilné smrti, nebo vzniku poranění s přežitím a hodnocení závažnosti poranění. Velký prostor je dán toxikologii, kde jsou uvedeny obecné poznatky z oboru a dále účinky jednotlivých skupin látek anorganických, léčiv a látek organických. Důležitá je část věnovaná novým psychotropním látkám. Kromě rostlinných toxinů je pojednáno i o toxinech živočišných a hub. Část medicinsko-právní se soustřeďuje na vztah lékaře k trestnímu a civilnímu řízení a na odpovědnost a povinnosti zdravotnických pracovníků. Zcela nově je začleněna kapitola o nemajetkové újmě na zdraví. V přehledu jsou uvedeny nejdůležitější laboratorní metody a postupy při identifikaci neznámých osob. V kapitole o forenzní genetice pojednává kniha o molekulárních přístupech v soudním lékařství. Text je doprovázen četnými fotografiemi a popisem některých skutečných případů. Kniha je určena studentům lékařství jak v pregraduálním, tak i postgraduálním studiu, soudním lékařům, ale dobře poslouží i studentům práva, policejní akademie, policistům, právníkům, soudcům a v neposlední řadě i těm, kteří mají o obor zájem.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.

Monografie Čeština v afázii: teorie a empirie se zabývá otázkami na pomezí lingvistické afaziologie, psycholingvistiky a neurolingvistiky. Jde o první původní monografii zaměřenou na empirický výzkum rodilých mluvčích češtiny s afázií, která nenechává stranou ani diskusi o naléhavých teoretických otázkách. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou afaziologie na pozadí současných přístupů kognitivní vědy a zabývá se historií zkoumání afatických poruch a jejich typologií. Dále uvádí psycholingvistické modely produkce a porozumění řeči, vysvětluje pojem agramatismus a přináší přehled základních neurozobrazovacích metod.Empirická část je věnována výzkumu češtiny afatických mluvčích. Autorka představuje soubor osmi experimentálních studií, které zkoumají produkci a porozumění řeči (úlohy zaměřené na pojmenování substantivem a slovesem, spojování slov s obrázky, sémantickou kategorizaci substantiv, kategorizaci sloves podle valence, aktuální členění větné). Zmiňuje přitom i úskalí, na která experimentátor při realizaci výzkumu naráží. Přestože primárním zkoumaným jazykem je čeština rodilých mluvčích, je v knize nastíněna i problematika jiných jazyků. Usouvztažnění výsledků všech provedených experimentů přináší závěrečná diskuse. Svým komplexním zaměřením může být monografie užitečná nejen pro čtenáře se zájmem o lingvistiku a psychologii, ale i logopedii či neurovědu.

Monografie romanisty Záviše Šumana je výsledkem jeho dlouhodobého studia raně novověké francouzské dramatické tvorby a dobové interpretace Aristotelovy Poetiky. Cenný je zejména jeho přístup teoreticko-metodologický, tj. zhodnocení korpusu teoretických a kritických textů o poetice tragédie v dobovém kontextu, a to s důrazem na co nejpřesnější analýzu dobových koncepcí a poukazem na to, že se teoretická řešení ne vždy shodovala s praxí. Dokladované texty francouzských originálů jsou uvedeny v paralelním postavení s (převážně) autorským překladem. Publikaci doplňuje informačně obsažný poznámkový aparát, rozsáhlá bibliografie, rejstřík a resumé v anglickém a francouzském jazyce.

Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 14021485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti.

Antropologie turismu je relativně nová subdisciplína a tematická oblast sociokulturní antropologie, která se postupně etabluje a dynamicky rozvíjí od sedmdesátých let 20. století. Barbora Půtová ve své knize popisuje, analyzuje a interpretuje předmět a základní témata antropologie turismu včetně jeho historických proměn v kontextu západního světa od starověku až po současnost. Věnuje se například typologii turismu a turisty, autenticitě a konstrukci turistických představ, analýze a interpretaci sociální interakce a vztahu hostů a hostitelů, fenoménu suvenýru a vzorcům chování souvisejícím s jeho nakupováním. Monografie poskytuje výkladový rámec, který umožňuje porozumět základním konceptům a přístupům v antropologii turismu, a na základě případových studií poukazuje na širší historický a kulturní kontext objektů a procesů spojených s aktuálním fenoménem turismu.

Reprezentativní vládu mnozí z nás považují bezmála za synonymum demokracie. Francouzský politolog Bernard Manin ve své studii ukazuje, že historicky tvořil princip reprezentace naopak protiváhu k demokracii jakožto vládě shromážděného lidu. Vysvětluje, jak se principy reprezentace vyvíjely v politických zřízeních antických Atén, Říma, italských renesančních republik i moderních států, a jak se proměňovaly formy výběru reprezentantů – mimo jiné věnuje pozornost i dnes téměř zapomenuté volbě losem. Zaměřuje se rovněž na proměny reprezentativní vlády od klasického parlamentarismu po dnešní populismem ovládanou demokracii publika. Maninova práce je cenným zdrojem pro každého, kdo chce lépe porozumět výzvám, jimž demokratické režimy musely čelit a čelí jak v minulosti, tak přítomnosti.

Vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením, jejich inkluze či umisťování ve speciálních školách nebo otázky obsahu učiva jsou hojně diskutovaná témata. Tato publikace je zaměřena na motorické dovednosti, které jsou jedním ze základních předpokladů pro vzdělávání, samostatný život nebo zaměstnání. Stěžejní částí práce je prezentace výsledků několika výzkumů zaměřených na srovnání dětí s LMP s běžnou populací v jemné motorice, hrubé motorice a manuálních dovednostech. Pozornost je věnována i analýze kurikulárních dokumentů se zaměřením na motorické aktivity a v neposlední řadě doporučením pro praxi.

Monografie přibližuje široké veřejnosti co nejjednodušší formou složitý systém dávek sociálního zabezpečení podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a posuzování zdravotního stavu lékaři lékařské posudkové služby pro účely přiznání těchto dávek. Čtenáři získají nejen aktuální poznatky o posudkové problematice, ale naleznou zde i užitečné praktické rady jak postupovat při žádostech o prodloužení nemocenské, o invalidní důchod, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku či průkaz osoby zdravotně postižené. Kniha je bohatě ilustrovaná, kresby svým humorem pomáhají čtenáři orientovat se v textu. Závěry posudkových lékařů mají významný dopad na zdraví a pohodu člověka v bio-psycho-sociálním kontextu posuzované osoby. Kniha by měla přispět k rozhodnutí čtenářů, zda v případě zhoršení zdravotního stavu mají či nemají požádat o některou z dávek ze systému sociálního zabezpečení, a prakticky je celým procesem řízení o dávku provést. Hlavním úkolem publikace je přiblížit běžnému čtenáři komplikovaný úřednický, především posudkově-medicínský jazyk. Přestože je publikace primárně koncipovaná pro širší veřejnost, poskytne potřebné informace studentům lékařských fakult, ale také praktickým lékařům ve specializační přípravě i zkušeným lékařům v praxi. Naleznou v ní spolehlivého rádce pro svoji každodenní praxi, která je těsně svázána také s problematikou činnosti lékařské posudkové služby.

Kniha přináší vhled do prostředí a okolností, v nichž žil a působil Ježíš Nazaretský. Je věnována nejen konkrétní historické, náboženské, sociální a politické problematice spojené s Ježíšovým narozením, působením, smrtí a zmrtvýchvstáním, ale poskytuje i širší pohled na předchozí a následné dění. V pěti rozsáhlých částech může čtenář sledovat události a okolnosti, které mu napomohou lépe pochopit, k jakým změnám a nábožensko-společenským proměnám v 1. stol. n. l. v souvislosti s Ježíšem a jeho hnutím docházelo. Dobře známé antické dějiny kniha ukazuje ve vztahu k osudu tehdy málo známého proroka a učitele, jehož násilná smrt vzápětí začala měnit dějiny. Zároveň může sloužit jako zdroj informací pro ty, kdo chtějí lépe rozumět novozákonním textům jakožto textům, které vycházely z konkrétní historické zkušenosti.

Sborník prací věnovaných Bohumilu Hrabalovi nazvaný Hledání proluk chce být příspěvkem k diskusi o „fenoménu Hrabal“, jenž i přes bohatou literaturu předmětu stále provokuje k hledání nových hodnot a objevování nových kontextů. K účasti na publikaci (a předchozí konferenci s panelovou diskusí překladatelů konanou v roce 2014 ve Varšavě) byli pozváni zástupci všech polských bohemistických pracovišť (J. Baluch, J. Zarek, A. Gawarecka, J. Czaplińska, J. Królak, J. Goszczyńska, K. Ćwiek-Rogalska, A. Kaczorowski, D. Bielec, W. Soliński), v jejichž odborném zájmu má dílo Bohumila Hrabala přední místo, a také čeští literární vědci a historici (J. Pelán, J. Češka, T. Kubíček). K autorům sborníku se řadí i dvě znalkyně a zároveň překladatelky Hrabalova díla z Itálie a ze Španělska (A. Cosentino a M. Zgustová).

Kniha nabízí ucelený pohled na problematiku variability ADHD v dětském věku i dospělosti. Analyzuje problematiku od etiologie, přes neurobiologické a somatické příčiny, variabilitu v odpovědi na léčbu, až po psychologické a sociální souvislosti. Přehled variability ADHD využijí odborníci v oblastech nejen psychiatrie a medicíny obecně, ale i psychologie, pedagogiky a všech souvisejících oblastí. Text zahrnuje také výsledky vybraných původních studií autorů a jako první v české odborné literatuře přináší kompletní diagnostická kritéria ADHD dle DSM-5 v oficiálním českém překladu. V přílohách jsou uvedeny metody pro hodnocení ADHD symptomatologie v dětství i v dospělosti.

Pole výzkumu paremiologie je mezioborové, prolíná se s folklórem, jazykem, literaturou, historií a dalšími vzájemně provázanými disciplínami. Kniha předkládá systematickou analýzu přísloví opřenou o korpusové nálezy a srovnává jejich lexikální, sémantické a pragmatické aspekty napříč různými jazyky. Přítomný soubor studií Františka Čermáka, tvůrce českého frazeologického slovníku, shrnuje výsledky jeho celoživotního bádání a předkládá je mezinárodní odborné veřejnosti.

„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy - takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.