Karolinum strana 33 z 185

Dialog dvou významných osobností publicisty a spisovatele Karla Hvížďaly a nestora výtvarného umění, skláře, sochaře, architekta a pedagoga Václava Ciglera. Přináší vhled do umělcovy biografie, v níž se zrcadlí životní a tvůrčí zkušenost v běhu dějinného času. Rozhovor provází bohatý obrazový materiál dokumentující proměny Ciglerovy práce se sklem, jeho architektonické realizace ve veřejném prostoru, návrhy projektů k utváření krajiny. Knihu doplňují soupisy umělcových samostatných výstav i kolektivních výstav s jeho účastí, seznamy katalogů a tematicky zaměřená bibliografie. Zvláštní pozornost je věnována Ciglerově pedagogické činnosti, jeho škole a absolventům. Jedinečnou grafickou úpravu publikaci dodala Clara Istlerová.

Fakulta sociálních věd UK ustavila v roce 1995 Cenu Josefa Vavrouška, Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace. O cenu se do roku 2021 ucházelo 407 autorů studentských prací. Publikace přináší nejen dokumentaci prací a jejich ocenění, ale také zamyšlení nad vědními disciplínami, do jejichž rámce náležejí. Reflektuje stav teoretické ekonomie, jejíž paradigma je vystavováno kritice v důsledku negativních dopadů hospodářského rozvoje na přírodu i na sociální vztahy. Dále rozebírá přínos Josefa Vavrouška k rozvoji nové vědní disciplíny veřejné politiky a pokračuje zdůrazněním jeho kritiky neudržitelnosti soudobého hodnotového směřování euroamerické civilizace. Nabízí hodnotovou proměnu při chápání toho, kdo je to člověk, co je jeho údělem, posláním a štěstím na Zemi.

Kniha Psychiatrie a pedopsychiatrie přináší ucelený pohled na problematiku oboru. Zahrnuje podrobně zpracovanou pedopsychiatrii, což je velmi důležité v kontextu osamostatnění této specializace. Publikace zahrnuje obor psychiatrie v celé jeho šíři, postihuje novinky v oboru i výhledy do budoucna a věnuje se také oblastem, které nejsou obvykle v českých učebnicích dostatečně popsané. Mezi témata, která nebývají do učebních textů zařazována, a přitom pro klinickou praxi i přehled studentů jsou nezbytná, patří například: psychiatrická problematika somatických onemocnění a konziliární psychiatrie resocializace a komunitní péče organizace oboru s návrhem potřebné reformy urgentní stavy v psychiatrii psychosomatická medicína ošetřovatelská péče v psychiatrii V učebnici jsou zpracována i témata, která v současnosti prolínají celou medicínou etické aspekty, suicidalita, otázka menšin. Velký prostor věnují autoři komunikaci s nemocným z mnoha různých aspektů, což je v dnešní převážně technicky orientované době velmi důležité. Široký záběr tak činí tuto publikaci vhodnou nejen pro studenty medicíny, ale také pro lékaře, kteří se hodlají psychiatrii věnovat, případně pro specialisty jiných oborů medicíny.

Československé političky navazovaly po druhé světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa, rozděleného na východní a západní blok. Jejich politická činnost tak byla významně ovlivněna specifiky nedemokratického režimu a všeprostupující komunistickou ideologií. Jak se tato situace lišila od předválečných let, jakými cestami se ženy dostávaly do vrcholné politiky, jaký na ní měly podíl, s jakými obtížemi se potýkaly a jakým tématům se věnovaly v období ohraničeném přelomovými roky 1948 a 1968, popisuje tato kniha. Opírá se přitom o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.

Jak pracovat se smíšenými skupinami? To je otázka, kterou si Dana Moree klade spolu s téměř padesáti účastníky několika smíšených romsko-neromských skupin. Dělá rozhovory s elitami na obou stranách, zabývá se školami v blízkosti vyloučených lokalit a mapuje vznik smíšené skupiny v Ústí nad Labem, v které (ne)herci společně pracovali metodou divadla utlačovaných. Autorka využívá termín meziprostory pro označení pomyslného nebo reálného místa, ve kterém se lidé ze smíšených skupin setkávají, a formuluje principy, které v takto uspořádaných skupinách pomáhají nejen naplnit důvod, proč se lidé setkali, ale také napomoci tomu, aby k sobě našli cestu snadněji.

Sari gelin, výbor z moderní ázerbájdžánské povídkové tvorby, vypovídá o životě kavkazské země pro českého čtenáře geograficky i kulturně vzdálené a stále poněkud exotické. Antologie reaguje na dosavadní absenci ázerbájdžánské literatury na našem knižním trhu a poprvé nabízí české překlady pořízené přímo z originálů. Celkový zážitek z četby má umocnit obsáhlá zasvěcená studie o ázerbájdžánské literatuře, která zároveň nabízí interpretační rámec jednotlivých povídek. Antologie jako celek tak chce inspirovat k dalším průzkumům bohatého a nám dosud téměř neznámého literárního světa

Glosy a Fragmenty nejsou a nechtějí být odborným textem. Nekladou si za cíl zachytit konkrétní významové podhoubí, z něhož Fundovy texty geneticky vyrostly, a přímo neodkazují ani k doložitelné stránce jejich různočtení. Nezdržují se kritickým aparátem. Zachycují autorovy torzovité poznámky i jeho reakce na jiné vybrané podněty, které filozoficky poučený čtenář dobře rozpozná. Má-li být filozofie lidem užitečná, musí se pokusit o co možná vysokou míru sdílné srozumitelnosti. Kniha se v tomto povýtce utilitárně výchovném ohledu, majícím současně interdisciplinární platnost, otevírá i těm vnímavým čtenářům, kteří neprošli filozofickým školením. Knihu doprovázejí reprodukce obrazů autorova otce, které organicky doplňují biograficko-filozofický obsah výpovědí.

Půda jako prostor je předmětem vlastnictví, výrobním faktorem i přírodním zdrojem. Množství půdy je fixní a není možné ji přesouvat do oblastí s její vyšší relativní vzácností. Tyto základní rysy nastolují mnoho zásadních otázek týkajících se způsobu jejího využití a rozdělení prospěchu, který z toho plyne, mezi jednotlivé členy společnosti, tedy otázek po alokační efektivnosti a distribuční spravedlnosti. Kniha navazuje na poznání ekonomie měst a environmentální ekonomie s přesahy do oboru urbanismu, územního plánování a práva. Přináší syntézu těchto myšlenkových proudů z hlediska analýzy využití půdy a vlastnických práv k půdě. V daném oboru poskytuje ucelený obraz teorie alokačních a distribučních otázek a možných nástrojů veřejné politiky, které se tato témata snaží řešit.

Sportovní hra tenis se uskutečňuje v podmínkách měnícího se prostředí, v němž je vlastní akce hráče velmi časové omezena. To klade vysoké nároky na vnímání a anticipaci. Kromě sledování letícího míče může hráč získat informace o záměru soupeře z jeho z pohybu a celé rady dalších podnětů, a to ještě dříve, než soupeř míč odehraje. Vizuální vnímání je důležité i pro rozhodčí tenisu a souvisí s jejich výkonem na dvorci. V této knize se čtenář seznámí s teoretickými poznatky a problematikou vizuálního vnímání a anticipace v tenisu, které vznikly rozsáhlou rešerší odborné literatury a jsou podpořeny a doplněny vědeckými výzkumy faktorů, které ovlivňují celkový herní výkon.

Po Hedvábné cestě proudily po celá staletí do Číny evropské komodity jako sklo, objevy v geometrii či astronomii, ale také křesťanství nebo právní učení. Z Číny se k nám dostávalo samozřejmě hedvábí, ale i jejich skvělé vynálezy: papír, střelný prach, kompas, papírové peníze nebo třeba nudle. Leckdy přišly z Číny také choroby, které dokázaly Evropu paralyzovat. Kniha právníka a sinologa Michala Tomáška není jen o vzájemném působení právních kultur, ale i duchovních a vědeckých hodnot. Prostřednictvím Hedvábné cesty byla čínská společnost ovlivněna buddhismem, ale také islámem. Číňané na suchozemské Hedvábné cestě působili na Tibet, Střední Asii nebo Mongoly, po námořní trase Hedvábné cesty se později do Číny dostávali Evropané. Autor sleduje, do jaké míry byly v Číně jednotlivé evropské národy úspěšné, přičemž neopomíjí ani českou stopu. Dnešní Číňané se rádi zhlížejí ve své skvělé tisícileté historii, a tak kniha přináší odpovědi na mnohé otázky aktuálního vývoje Číny, včetně jejího projektu Nové Hedvábné cesty. K názornosti díla přispívá množství ilustrací a více než tři desítky map.

Šesté vydání učebního textu pro posluchače Lékařské fakulty UK v Plzni. Text obsahuje gramatické partie a slovní zásobu, která umožní studentům porozumět odborným lékařským pojmům, lékařským zprávám, diagnózám a lékařským receptům. Praktická pomůcka i pro postgraduální studium a lékaře.

Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Autor se na základě celoživotní badatelské zkušenosti domnívá, že historik by neměl jen vyprávět zajímavé příběhy a zprostředkovat, co je ukryto v archivech. Měl by také vysvětlovat velké historické proměny, z nichž vyrůstá naše současnost. Ve dvaceti esejích své knihy hledá příčinné vztahy, které se těmito proměnami proplétaly. Dějiny nelze omezit na dějiny národní, ale je třeba jejich výklad zařadit do souvislostí dějin evropských. Sem patří také zamyšlení nad tím, proč vývojové změny probíhaly na evropském území nestejně rychle, nerovnoměrně. Proč získaly země západní Evropy během raného novověku nadvládu nad světem? Čím se liší minulost Evropy od dějin ostatních kontinentů? Lze vysvětlit nerovnoměrný vývoj jednotlivých zemí Evropy? Můžeme uplatňovat komparativní přístup při rozboru a výkladu evropských dějin na cestě k moderní společnosti? Proč zvítězila reformace jen v některých evropských zemích? V čem je pro dnešek poučná krize evropské politiky a společnosti, která proběhla v polovině 17. století? Byly revoluce hnací silou dějin nebo jejich zhoubou? Je nacionalismus vhodným termínem pro analýzu národnostní problematiky v minulosti i dnes? Má smysl klást si otázku co by se stalo, kdyby? Jaký je vztah mezi historickou možností a alternativou vývoje?

Kniha je věnována jednomu z klíčových období dějin pražského divadla, vrcholným rokům zdejší italské opery (1781-1785), které významně ovlivnily světově proslulou tvorbu a recepci děl W. A. Mozarta. Téma je pojednáno ze dvou vzájemně se doplňujících hledisek: jako dějiny pražské opery a jako sonda do dobového italského repertoáru. Ve čtyřech kapitolách jsou vyloženy podmínky vzniku a provozu opery v Thunovském a následně i Nostitzově divadle, průběh sledovaných sezon, na vybraných sedmi operách hlavní rysy a důležitá témata repertoáru, který je v závěru zhodnocen v mezinárodním kontextu. Mozartovské souvislosti tvoří další interpretační rámec. Kniha je založena na důkladném přehodnocení dosavadní literatury, nových pramenných objevech a analýzách oper, jež z většiny dosud nebyly ve světové odborné literatuře zpracovány. Součástí jsou rozsáhlé přílohy soupis repertoáru, transkripce dokumentů, ale také slovníkově uspořádané biogramy italských interpretů.

V souboru studií sleduje P. Wittlich příběh evropského moderního sochařství: ukazuje váhu jeho vzorů, zápas o nové pojetí prostoru, význam světelné režie sochy a nuance tvůrčího procesu, zakotveného již v přípravě soch. Pozornost věnuje klíčové osobností tohoto vývoje A. Rodinovi i předním představitelům českého sochařství (F. Bílkovi, L. Šalounovi, B. Kafkovi, J. Štursovi, O. Gutfreundovi), zamýšlí se nad tvorbou E. A. Bourdella a A. Maillola, trasuje sochařský ohlas avantgardy u J. Lipchitze a H. Moora. Své pohledy na transformace moderního sochařství uzavírá výkladem Giacomettiho a nástupu amerického sochařství v 60. letech 20. století.

Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky skicovat duchovní život, kulturu a umění za vlády Lucemburků anebo korunovační rituály, festivity a pohřební ceremonie. Naproti tomu politické myšlení, národní ideu či postup vnitřní christianizace je vhodnější zkoumat ze soudobých pramenů a se zřetelem k bližším i vzdálenějším evropským paralelám. Totéž platí pro reformní inspirace raného husitství na straně jedné a nezdolné přežívání pověrečných praktik na straně druhé. Knihu uzavírají drobné dějepisné reflexe včetně otázek kladených naruby, zdánlivě navzdory zdravému rozumu.

Kniha se zabývá různými aspekty více než dvacetileté přítomnosti Sovětské armády v Československu v letech 1968 až 1991. Sleduje okolnosti jejího usazování v zemi, bezprostředně odvozené od invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, aktivní vměšování do politického vývoje v rané fázi takzvané normalizace i všestrannou podporu, kterou jí normalizační režim poskytoval. Všímá si odvrácené strany této podpory, kdy soustavné upřednostňování sovětských zájmů, leckdy na úkor místních obyvatel i životního prostředí, šlo ruku v ruce s rezignací československého státu na dodržování zákonnosti a výkon efektivní správy nad vlastním územím. Přibližuje často problematické soužití sovětských posádek a místních obyvatel, kteří za dané situace nenacházeli na centrální úrovni potřebnou záštitu. V tomto kontextu upozorňuje i na protichůdné logiky, které vzájemné soužití rámovaly: oficiální politiku družby na jedné straně a kontrarozvědnou ochranu sovětských vojenských objektů na straně druhé. Autorka zaznamenává stopy, které přítomnost Sovětské armády zanechala v kolektivní paměti, a věnuje se také okolnostem jejího odchodu ze země v letech 1990 a 1991, který započal bezprostředně se změnou politického režimu. Dlouhodobou přítomnost Sovětské armády představuje jako bytostně politickou a zpolitizovanou záležitost, jež byla od počátku předmětem mocenských sporů, posléze propagandy a cílené manipulace. Studie čerpá z rozsáhlé pramenné základny celostátní i lokální provenience.