Karolinum strana 47 z 185

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018.

Monografie vůbec poprvé představuje dílo erlangenského systematického teologa Friedricha Mildenbergera. Jeho třísvazková Biblická dogmatika, kterou autor obsáhle vykládá a komentuje, kombinuje biblickou vědu s dogmatickým tázáním a usiluje o příhodné porozumění Písmu v církevní praxi. V Mildenbergerově jednoduché řeči o Bohu se církev zavazuje pojednávat o pravdě, která se uskutečňuje v životních, nikoli teologických souvislostech. Mildenbergerovo dílo, v českém prostředí naprosto neznámé, vyčnívá v německé teologii 20. století pro svou naprostou radikálnost, interdisciplinaritu a myšlenkovou důslednost.

Sbírka textů a úloh z německé gramatiky pro pokročilé, jejíž autoři vycházejí ze zkušeností s výukou na FF UK, je určená vysokoškolským studentům německého jazyka na filozofických a pedagogických fakultách. Ocení ji především ti, kteří se německému jazyku chtějí věnovat z filologického hlediska. Publikace staví na autentickém jazykovém materiálu, jenž je zastoupen velmi širokou paletou textů. Uživatelům poskytuje příležitost obeznámit se i s jevy, které bývají v jiných cvičebnicích a sbírkách úloh zpravidla opomíjeny. Řada úloh je založena na srovnání němčiny a češtiny.

Druhý a zároveň závěrečný svazek Biografického slovníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za roky 1945-2008 završuje sérii slovníků, které zmapovaly dějiny pražské lékařské fakulty od jejího založení až po současnost. Ve srovnání s prvním dílem najde čtenář na konci tohoto svazku navíc také abecední seznam asistentů působících na 1. LF UK v uvažovaných letech a rovněž seznam variant názvů pracovišť a jejich součástí. Způsob, jakým jsme zpracovali poslední část biografického slovníku, má jistě své nedostatky; potýkali jsme se především s problémy způsobenými zpřísněnou legislatívou v souvislosti s ochranou osobních údajů. Přesto doufáme, že jsme tímto projektem poskytli veřejnosti pomůcku, která bude sloužit zájemcům o české dějiny lékařství ještě po mnoho desetiletí.

Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice. Díky velkému množství dat, která měli autoři za posledních 20 let k dispozici, se jim naskytla příležitost zevrubně analyzovat pestrou škálu faktorů, které s pocitem bezpečí a obavami ze zločinu souvisejí, a popsat vývoj obou fenoménů v čase stejně jako pozici Čechů v rámci Evropy. Čtenáři jsou zároveň seznámeni s hlavními teoretickými proudy, které výzkum v oblasti pocitu bezpečí a obav ze zločinu ovlivnily. Pozornost je také věnována otázce konceptualizace pocitu bezpečí a obav ze zločinu i způsobům jejich měření v praxi.

Předkládaná publikace sleduje problematiku hodnocení v tělesné výchově, postoje žáků k tomuto předmětu, jejich motorickou výkonnost, rodinné prostředí žáků a další oblasti, které s touto problematikou úzce souvisí. Autoři se snaží o komplexní pohled na celek, ale současně se jednotlivým oblastem velmi podrobně věnují. Poukazují u nich na rozdíly, které nastaly ve srovnání s předchozími výzkumy.

Kniha Karolíny Pauknerové odhaluje variabilitu způsobů, jak se paměť stává součástí krajiny, sedimentuje v ní, reprodukuje se i mizí. Na několika příkladech – okolí příbramské silnice, vzpomínání na zaniklé osídlení v pohraničí, megalitické stavby v jižních Čechách – představuje krajinu jako proces, který je spoluutvářen pamětí stejně jako zapomínáním. Být v krajině s sebou nese přemýšlení o paměti, ponoření se do uplynulého času, zakoušení jeho stop i jejich absencí. Bez tohoto ponoření není možné porozumět ani krajině, ani paměti v ní ukryté.

Vysokoškolská učebnice O čem je morfologie zaujme nejen lingvisty, ale i zájemce o jazyk z jiných oborů zasvěceným výkladem nejdůležitějších témat vymezujících předmět současné morfologie. Formou dialogu různých přístupů a názorů seznamují autoři se základními morfologickými pojmy a pravidly, s ukládáním slov/morfémů v mentálním lexikonu, vztahem mezi flexí a derivací, produktivitou a restrikcemi tvoření slov, vztahy mezi morfologií a syntaxí, morfologií a fonologií a úlohou frekvence v morfologii. Text doplňují cvičeními, glosářem termínů a rejstříky. V rámci moderního pojetí se autoři díky zkušenosti s jazykovou typologií a univerzáliemi neomezují na indoevropské jazyky, nýbrž předkládají data z jazyků celého světa.

Monografie Pavly Jonssonové dokumentuje a interpretuje hlavní trendy české hudební alternativy osmdesátých let. Představuje činnost Jazzové sekce a významné postavy širokého spektra tehdejší paralelní hudební kultury. Vhled přímé účastnice, hloubkové rozhovory a další prameny (písemné, zvukové i obrazové) autorka propojila do etnografického výkladu, který dobovou scénu líčí zevnitř a přesvědčivým způsobem reflektuje povahu tohoto hudebního směru.

Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě. Veřejnosti předkládá osobitý a fundovaný pokus o aplikaci neorealistické teorie na reflexi vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem v postsovětském prostoru po skončení studené války

Monografie na základě rozsáhlého výzkumu v regionálních archivech sleduje nastolení, upevnění a proměny diktatury Komunistické strany Československa na příkladu čtyř krajských a osmi okresních stranických organizací na území českých zemí. Časově je ohraničena koncem druhé světové války v květnu 1945, kdy „národní revoluce“ vynesla v regionálním prostředí k moci velký počet komunistů a jejich sympatizantů, a druhou celostátní konferencí KSČ v červnu 1956, která završila první fázi destalinizace v Československu. Výklad se zaměřuje především na vývoj krajských a okresních stranických elit, vztahy mezi jednotlivými úrovněmi stranické hierarchie, vnitrostranickou komunikaci a proměny narativů, kterými se KSČ snažila legitimizovat své mocenské nároky.

Kniha přináší nový pohled na utváření občanského sektoru v České republice v 90. letech, a to perspektivou vyprávění osobností, které se do něj aktivně zapojily. Chce oslovit nejen odborníky z oblasti sociologie, politologie či historie, ale i širší čtenářskou obec, a přispět k poznání tohoto bouřlivého a v mnoha ohledech přelomového období, které mělo vliv i na současné rysy a problémy občanské společnosti. Kniha přináší 18 příběhů osobností, které po roce 1989 stály u zrodu nových organizací občanské společnosti, jako byla například Nadace Partnerství, Bílý kruh bezpečí či Konto Bariéry. V první části knihy čtenáři najdou kontext současného poznání, včetně klíčových témat a definic, údajů o velikosti a vývoji občanského sektoru a jeho historických, politických a sociokulturních souvislostí, který mohou využít při čtení vyprávění ve druhé části knihy. Příběhy budování občanského sektoru pomáhají hledat odpovědi na otázky jako: Začínalo budování občanské společnosti po roce 1989 opravdu „od nuly“? S jakými vizemi se na něm jeho aktéři podíleli, jaké problémy řešili a co pro ně přitom znamenala idea občanské společnosti?

Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců. Práce autorského týmu se zaměřila i na objasnění mzdových rozdílů mezi muži a ženami s různým stupněm dosaženého vzdělání, na změny v postavení pracovníků po ekonomické krizi v době oživení trhu práce, na míru pracovní autonomie v jejich zaměstnání a na vliv kvalifikačního nesouladu na pracovní mobilitu zaměstnanců. V neposlední řadě ukázala současnou míru spokojenosti jedinců s prací a životem obecně. Pokusila se argumentovat souvislost mezi těmito hodnoceními a vyvodit, jaké aspekty práce a zaměstnání Češi preferují a jsou pro ně žádoucí, a které z nich už se v jejich současném zaměstnání naplňují.Průvodní přílohy nabízejí k tématu bohatý dokladový materiál v podobě tabulek, grafů a jiných výstupů ze statistických výzkumů i mezinárodních srovnání.

Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice. Dotýká se při tom aktuálních diskusí o volebních systémech, nezávislosti soudů, úloze peněz v politice, minimální mzdě a ochraně menšin. V kapitolách věnovaných dominanci přesahující státní hranice cílí na úlohu mezinárodních institucí, spekuluje o vojenských zásazích, jež mají zabraňovat genocidě a etnickým čistkám, a poukazuje na problémy, které jsou spjaty s prosazováním demokracie v zahraničí. Na základě poznatků o úspěšných politických kampaních minulosti Shapiro vysvětluje, jakým způsobem vytvářet efektivní politické koalice a jak jejich prostřednictvím prosazovat ideál nedominance.

Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě. Přesto Československo během těchto dvaceti let dokázalo, že se v mnohém může rovnat vyspělým demokratickým státům s mnohem delší tradicí. Jednou z takových oblastí byla bezesporu oblast kulturní. Československo se stalo republikou čtenářů a fascinace tištěným slovem prostupovala všechny vrstvy společnosti. Tento zájem se týkal také novin a časopisů. Každý, kdo toužil v oblasti svého konání vyniknout a být vidět, musel být v novinách či časopisech přítomen, ať již jako objekt zájmu, nebo jako autor textů. Z dnešního pohledu je překvapující pestrost nabídky jednotlivých periodik, která přinášela svůj specifický pohled na politiku, hospodářství, jednotlivé oblasti kultury, sport a životní styl. Mediální prostředí 20. a 30. let 20. století však nepatřilo pouze tisku, svou roli na poli zábavním a informačním hrál již film a po nesmělých počátcích se začal rychle rozvíjet také rozhlas. Těmto tématům se věnují české a slovenské autorky a autoři této monografie, mezi nimi Jan Cebe, Jana Čeňková, Jan Halada, Světlana Hlavčáková, Marta Chladová, Magdalena Prajerová, Alena Lábová, Martin Lokšík, Karol Lovaš, Josef Maršík, Petr Orság, Barbora Osvaldová, Peter Sasák, Danuša Serafínová, Jaroslav Slanec a Martin Štoll.

S osobností Josefa Šárky (1918-2008) se pojí význačné mezníky boje proti totalitním režimům v Československu: 17. listopad roku 1939 a roku 1989. Přítomný svazek přináší dva Šárkovy vzpomínkové texty, v nichž autor vzpomíná na události roku 1939, na věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen, na život v protektorátu i na život v Československu v období komunistické diktatury a na rok 1989