Karolinum strana 60 z 184

Víte, jak v uměleckém textu přeložit šifru? Nebo záměrné gramatické a pravopisné chyby? Anebo různojazyčné pasáže? Máte představu o tom, jakým způsobem se mohou v cílovém textu projevit překladatelovy naturalizační zásahy? Otázkám translace těchto a dalších zajímavých jevů je věnována podstatná část naší monografie. A nejen jim. K problematice adekvátního uměleckého překladu se přistupuje na základě pojednání o klíčových kapitolách teorie uměleckého překladu: o přeložitelnosti, o ekvivalenci a adekvátnosti, o zaměření uměleckého překladu na čtenáře. Publikace je určena všem zájemcům o jazyky, beletrii a překládání.

Publikace je určena především zahraničním studentům veřejné politiky. Představuje originální příspěvek k již publikovaným učebnicím veřejné politiky - jakožto mladé, leč rychle se rozvíjející mezioborové disciplíny. Čerpá z mnohaletých zkušeností autora z výzkumu i z výuky této disciplíny v České republice i v zahraničí. První část je teoretická, kapitoly jsou řazeny od nejobecnějších témat (vymezení klíčových pojmů, hodnotové základy oboru, soudobá podoba vládnutí) ke konkrétnějším charakteristikám aktérů, institucí a nástrojů veřejné politiky. Druhá část (zpracovaná spolu s Veronikou Rudolfovou) je věnována případovým studiím z oblasti reforem důchodového systému. Tyto případové studie jsou vhodně provázány s předchozí teoretickou částí a jsou tak pro čtenáře snadněji pochopitelné, právě tak jako možnosti uplatnění různých teorií ve výzkumné praxi. Kromě studentů je kniha určena i politikům, úředníkům, představitelům občanského a komerčního sektoru a dalším veřejně činným osobnostem se zájmem o rozhodování založeném na znalostech.

Druhá část učebního textu (Laudabile Carmen) je pojata jako uvedení do četby římské poezie a první seznámení s myšlením o literatuře a rétorice v antickém Římě; je proto zaměřena především na dva okruhy – výklad výrazových prostředků a antologie textů vztahujících se k literární kultuře starověkého Říma. Výklad termínů ve slovníku figur a tropů vychází z definic a názorů římských teoretiků řečnictví a jednotlivá hesla jsou vybavena příklady z děl známých básníků – všechny latinské příklady i další citace jsou uvedeny i v českém překladu. Cílem výboru textů římských autorů, básníků i prozaiků, je doložit, že literární a poetologický diskurz byl v Římě živý, a to od samých počátků římské literatury až do 2. stol. n. l., kdy se římská „pohanská“ literatura už postupně, ale trvale začala z kulturního horizontu vytrácet. Ukázky jsou vybrány z děl, jejichž český překlad je nedostupný či velmi zastaralý, anebo z děl dosud nepřeložených (Rétorika pro Herennia, některé spisy Ciceronovy, Gellius); z textů dobře dostupných jsou zde pouze pasáže, které v kontextu díla zaměřeného na jiné oblasti snadno uniknou pozornosti (Velleius Paterculus, Petronius). V české odborné literatuře jde o první publikaci, která se problematikou římské literatury a rétoriky takto zabývá. Vzhledem ke způsobu zpracování je přístupná nejen studentům klasických jazyků, ale i zájemcům z dalších oborů a širší veřejnosti.

Sborník Žánry a průniky literatury faktu obsahuje příspěvky předních odborníků a teoretiků zabývajících se fenoménem literatury faktu, které byly proneseny na mezinárodní konferenci k tomuto tématu v říjnu roku 2017 v Malé aule Karolina Univerzity Karlovy. Konference byla iniciována Institutem komunikačních studií a žurnalistiky při FSV UK, Univerzitou Karlovou a Klubem autorů literatury faktu. Úkolem nebylo teoreticky definovat žánr literatury faktu, ale nabídnout všem účastníkům široký pohled na pestrou škálu stylů, záměrů i perspektiv vědeckých, uměleckých a zejména faktografických. A ať již se jedná o postoj, který vyvěrá z národní mentality, tradice, vnímání úlohy literatury, publicistiky, vlastní profese či z teoretického zkoumání, pak před autory a odborníky stojí kromě tvůrčí odpovědnosti i důležitá výzva. Opírat se o základy a zásady tohoto žánru, uvádět a bránit pravdu o minulosti i přítomnosti, fakta respektovat, verifikovat a dát jim prostor, aby měla své hodnoty a smysl. Knižní vydání příspěvků svědčí nejen o zajímavém pokusu konfrontovat navzájem pohledy a názory na literaturu faktu, ale i o jejím významu a roli v dnešním světě.

Během posledních tří desetiletí jsme svědky toho, že se problematika paměti stává jedním z dominantních témat sociálních a humanitních věd. Někteří autoři dokonce v této souvislosti hovoří o novém paradigmatu. Teoretických koncepcí, které se vážou na téma paměti, je dnes relativně mnoho, vzájemně se proplétají a ovlivňují ve svém vývoji. Vzniká tak situace, která není úplně přehledná, ba dokonce připomíná jakýsi koncepční labyrint. Předložená kniha si klade za cíl seznámit českého čtenáře se základními přístupy k dané tematice, a tím cestu oním pomyslným labyrintem zpřehlednit. Zároveň se snaží nastínit některé nové přístupy a možnosti, které se mohou stát podnětem a inspirací pro danou badatelskou oblast. Předpokládáme, že tato kolektivní monografie bude sloužit nejen odborníkům a studentům, ale i širšímu okruhu zájemců.

S příchodem internetu se proměnila povaha sociálních vazeb a interakcí. Objevily se nové způsoby, jak utvářet sociální kontakty, prostory, kde je možné spolu komunikovat, ale i nástroje, prostřednictvím kterých tyto interakce mohou probíhat. Mezi nástroje, které přinášejí nové způsoby komunikace, patří i internetové sociální sítě. Autorka se zaměřila na nejpopulárnější z nich – na sociální síť Facebook. V polovině roku 2016 měl Facebook celosvětově 1,7 miliardy uživatelů, tento počet ale neustále narůstá. Nabízí se proto otázka, co je na Facebooku tak zajímavého a přitažlivého, proč se na něj lidé znovu a znovu přihlašují, proč ho většinou už neopouštějí a proč by ho vlastně měli (anebo mohli) opouštět. Autorka hledá odpovědi na tyto otázky na základě teoretických přístupů a kvalitativních rozhovorů vedených s mladými uživateli sociální sítě v českém prostředí. Vychází z Goffmanovy dramaturgické metafory, zkoumá prostředí Facebooku jako interakční region a zjišťuje, čím je tato sociální síť specifická.

Spolu s nastupujícími trendy v oblastech IT, digitalizace a cloud bankingu prochází globální bankovnictví v posledních letech dynamickým vývojem. Předkládaná publikace se snaží zájemce uvést do široké problematiky bankovnictví v teoretické i praktické rovině, a to s důrazem na Českou republiku a Evropskou unii. Jedná se o unikátní bilingvní česko-anglické dílo vycházející z několikaletého výzkumu autorů v oblasti finančních trhů a risk managementu. Publikace je psána srozumitelným jazykem, a tudíž je vhodná jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost.

Kniha přehledně a poutavě seznamuje čtenáře se složitou a stále živou problematikou jihovýchodní Evropy. Vnitřní členění do pěti částí postihuje složitý vývoj balkánských zemí v průběhu první světové války, meziválečném období, za druhé světové války, v letech studené války a ve složitých devadesátých letech. V jednotlivých částech se autor věnuje jak obecným problémům regionu (včetně souvislostí s evropským, případně celosvětovým vývojem), tak dějinám (především politickým a ekonomickým) jednotlivých zemí. Úvod a závěr knihy jsou stručnou rekapitulací situace na Balkáně na začátku minulého století a na začátku století současného. Práce je určena studentům humanitních oborů, především moderních dějin a přidružených disciplín, a každému, kdo se zajímá o historii i současnost této neklidné oblasti.

Kniha Česká morfologie a korpusy podnítí studenty filologických oborů, bohemisty, korpusové lingvisty i všechny, které zajímá čeština a její gramatika, aby se nebáli používat metod korpusové lingvistiky a sami zkoušeli hledat postupy, jimiž lze z jazykových korpusů vycházet při řešení lingvistických problémů. Je zúročením mnohaleté pedagogické a badatelské praxe přední odbornice na poli počítačové lingvistiky, doc. PhDr. Kláry Osolsobě, Ph.D. Naučí čtenáře, jak při práci s korpusem kombinovat přístupy corpus based, jimiž hledáme doklady pro lingvistické hypotézy, a corpus driven, kterými optimalizujeme formalizované dotazy na základě pozorování korpusových dat. Vzorové úlohy z oblasti formálního tvarosloví a tvoření slov přivádějí ke zcela novým, alternativním pohledům na náš mateřský jazyk. Zároveň je lze široce aplikovat k nalézání odpovědí na analogické otázky při zpracování velkých dat i při studiu dalších jazyků. Jak napsal Charles J. Fillmore, klasik americké komputační a kognitivní lingvistiky: „Nemyslím, že by někdy vznikly tak velké korpusy, abych v nich našel všechny možné informace o slovníku a gramatice jazyka, avšak i ten nejmenší korpus, s kterým jsem měl možnost pracovat, mě přivedl k objevům, na něž bych jinak nikdy nebyl býval přišel.“

Publikace je určena především studentům dvouoborového studia studijního oboru Ochrana obyvatelstva se zaměřením na vzdělávání na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Pro aktuálnost problematiky krizového řízení může být vhodným studijním materiálem také pro učitele základních a středních škol. Zvládnutí potřebných teoretických východisek základů krizového managementu je předpokladem ke zvládnutí aplikace této teorie v předmětu Krizové řízení ve veřejné správě.

Během posledních dvou desetiletí prošla světová geografie významnými proměnami, které jsou často souhrnně označovány jako kulturní obrat. Postupná integrace geografie mezi sociální vědy a vzájemná potřeba prozkoumávat oborově čím dál „vzdálenější“ teritoria zvýšila intenzitu mezioborové komunikace a současně umožnila postupné sbližování odlišných jazyků, metod a epistemologií. Geografie zaznamenala neuvěřitelné množství nových podnětů pocházejících z mimogeografického prostředí, ale současně se geografické myšlení stávalo daleko atraktivnějším i pro ostatní disciplíny. Ambicí předkládané monografie je představit vybrané – v českém prostředí zatím nepříliš známé – teoretické perspektivy etablované především v posledních dvou desetiletích ve světové (především angloamerické) geografii. Odlišný jazyk, metody i epistemologie, které s sebou přináší kulturní obrat, jsou reflektovány už v samotném názvu knihy Prostor(y) geografie. I když předkládaná publikace zachycuje pouze určitou dílčí část prostorů současné geografie, věříme, že pomůže vytvořit prostor(y) pro teoretické diskuse reflektující kulturní obrat, čímž současně přispěje i k další diverzifikaci prostorů geografie.

Monografie se zabývá srovnáním účinnosti intervenčního silového programu pro stimulaci vytrvalostní síly velkých svalových skupin, a to na nestabilních a stabilních plochách. Současně si všímá dopadu na kvalitu aktivace hlubokého stabilizačního systému u nesoutěžních sportovců. Kniha obsahuje doporučení pro širokou veřejnost, jak využít vhodné typy nestabilních ploch pro silový trénink, a může posloužit také jako návod na různé cvičební experimenty prováděné na nestabilních cvičebních pomůckách.

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Dotisk prvního vydání.

Soubor studií autorů ze Španělska, Venezuely a České republiky přináší pohled na problematiku sledovanou se stále větším zájmem nejen v hispánském světě – na fenomén moci a sociálních konfliktů ve vzájemném vztahu. Autoři sledují, jak se tento vztah projevoval v různých historických obdobích, od koloniální doby přes vytváření nezávislých národních států až po poslední desetiletí, kdy se stává součástí nejen společenského a odborného diskursu, ale je reflektován i ve významných uměleckých dílech. Zde figuruje, jak dokládá poslední část publikace na mexickém muralismu, dokonce jako hlavní osa důležité části celého segmentu výtvarného umění. Publikace je cenným příspěvkem do stále širší mezinárodní diskuse.

Tato kniha přichází s novým pohledem na Spojené státy, který vychází z nutnosti překonat nekriticky obdivné i nekriticky odsuzující přístupy. Nový přístup je založen na hlubším pochopení vnitřní rozmanitosti, rozporuplnosti i rozhádanosti uvnitř americké politiky i společnosti. Tím se jednak otevírají netušené možnosti transatlantické spolupráce v nových oblastech, jednak se obohacuje veřejná debata ohledně směřování České republiky. Z amerického snu je potřeba se probudit, aby nám Spojené státy mohly střízlivě sloužit jako důležitá inspirace, ať už kladná, nebo záporná. Druhotným cílem publikace je ukázat na možnosti, které skýtá nová renesance teritoriálních studií jako přístupu ke zkoumání světa kolem nás, který dokáže kombinovat historické, politické, ekonomické, sociální a kulturní přístupy při zodpovídání závažných a zároveň složitých otázek. Tyto znalosti v různých teritoriálních kontextech nám mohou výrazně pomoci při našich vlastních volbách – každodenních i osudových.

The legal system of the present-day Czech Republic would not be understood properly without sufficient knowledge of its historical roots and evolution. This book deals with the development of Czech law from its initial origins as a form of Slavic law to its current position, reflecting the influence of the legal systems of neighbouring countries and that of Roman law. The reader can see how a legal system originally based on custom developed into written and codified law. Czech law was fully dependent upon developments within the Luxemburg, Jagiellonian and, primarily, Habsburg monarchies, although some features remained autonomous. The 20th century is particularly important in the development of the Czech state and law of today, namely due to the establishment of an independent Czechoslovakia in 1918 and its split in 1992 giving rise to the independent identities of the Czech Republic and the Slovak Republic. It was a century encompassing periods of democratic as well as totalitarian regimes; political, ideological, economic and social changes stemming from such transformations were projected into, and reflected in, the system of Czechoslovak and Czech law. It can therefore serve as a “case study” for researchers interested in the transition of democratic legal systems into totalitarian regimes, and vice versa.