Kniha Zlín strana 68 z 88

Jednoho podzimního odpoledne dojde v největším dánském zábavním parku Tivoli k teroristickému útoku. Sebevražedného atentátníka pustí do parku zadním vchodem nic netušící Ain, dívka pákistánského původu. Při útoku zahyne 1241 lidí, ale atentátník po sobě nezanechá žádné stopy. Nějakou dobu po útoku jsou tajné služby opět v pohotovosti. V Kodani se chystá summit světových diplomatických špiček a teroristé jsou připraveni udeřit znovu. Tou dobou se vyšetřovatelce Lene Jensenová dovolá vyděšená Ain a Lene jen bezmocně poslouchá, jak během hovoru přijde Ain o život. Lene, hluboce deprimovaná smrtí své dospělé dcery Josefine, je přesvědčena o tom, že Aine nespáchala sebevraždu, jak se ostatní policisté domnívají, proto se pustí na vlastní pěst do vyšetřování. Lena však vůbec netuší, že stopy vedou mnohem hlouběji do nitra teroristické organizace, která plánuje zaútočit během kodaňského summitu. Svou neústupností v případu Ain si Lena udělá mnoho nepřátel, a navíc je na ni uvaleno podezření z vraždy. Má jen dvacet čtyři hodin, aby prokázala svou nevinu. Naštěstí se opět setká opět s Michaelem Sanderem, bezpečnostním poradcem, se kterým již v minulosti vyšetřovala případ lovců lidí, a který ji nabídne pomoc. Události v krátké době eskalují a Lena s Michaelem záhy pochopí, že odhalit pravdu bude jedna z nejnebezpečnějších věcí, která je životě čeká. Odplata je aktuální thriller 21. století – nechybí mu napětí, neotřelá zápletka, nečekané zvraty, ani tolik diskutované téma teroristických útoků. Steffen Jacobsen, v Dánsku po Jussi Adler-Olssenovi druhý nejprodávanější autor, opět v Odplatě dokázal, že patří k velkým vypravěčům, kteří posouvají žánr severské krimi do nové podoby.

Do värmlandské krajiny přichází muž. Jmenuje se Doppler. Andreas Doppler. Je to Nor. Má s sebou ročního losa Bonga. A syna Greguse. Los kráčí v jeho stopách po stezičce a syn spí na potahu taženém losem. Ačkoli je pozdě večer, nic nenasvědčuje tomu, že by Doppler brzy hodlal někde složit hlavu. Co dělá ve švédských lesích? Těžko říct. Možná mu bylo Norsko příliš těsné a potřeboval se trochu porozhlédnout po světě. Rozhodl se opustit oslavu, zatímco ostatní se u stolu ještě bujaře veselili. Brzy se bude podávat káva a doutníky, ale Doppler se zvedl a šel. Cosi hledá. Hledá dobré lidi. Hledá souvislosti a spořádanost. Náklaďáky Volvo jsou pokračováním úspěšného románu Doppler a líčí osudy stejného hlavního hrdiny a stejného losa na cestě Värmlandem. Doppler se tu setkává se skautem, který prospal venku dvacet pět tisíc nocí, a se stařenkou holdující marihuaně, která chce změnit svět. I tento Loeův román nabízí velkolepou rozpustilou zábavu, v níž specifický loeovský tón souzní s úsměvným naivismem a melancholickou závažností.

Andrzej Stasiuk se pokládá za člověka Východu. Východ pro něho znamená jak patriarchální způsob života na polském venkově v době jeho dětství, tak i zkušenost z doby prožité v komunismu. Aby se dobral jádra problému, tedy i odpovědi na otázku po smyslu vlastní existence, podnikne cestu do „epicentra metafory“ – na Východ nejvýchodnější – na Sibiř, do Mongolska a Číny. Nezajímá se ovšem o nějaké pamětihodnosti či turistické atrakce, jde mu o vlastní dojmy, reflexe a pocity, o konfrontaci vzpomínek s realitou. „Proto jsem tam musel jet, abych viděl, v co se změnil komunismus, jehož jsem byl dítětem. Prostě jeho konec v mé zemi se zdál příliš bezvýznamný a banální, než aby z něho mohl vzniknout nějaký příběh. Musel jsem se přesvědčit, že můj příběh je fragmentem něčeho většího.“ V Rusku nachází komunismus ve stádiu rozpadu, naproti tomu Čína svou schopností donekonečna reprodukovat svět představuje vyvrcholení i konec dějin. „Rusko bylo zdrojem, ale Čína se měla stát vlnou, která zalije svět.“ Přestože se Východ zásadně neliší od dosavadní Stasiukovy tvorby, reflexivní, stylisticky vycizelované a jemně melancholické, je možné v ní možné objevit nové rejstříky a stále hlubší sestup k samým kořenům bytí, které Stasiuk chápe jako bytí v pohybu. Jeho nomádská perspektiva je nesmírně osvěžující a myšlenkově podnětná a v době, kdy dialog mezi Východem a Západem naráží na vzájemná nepochopení, také velice potřebná.

V luxusní vile s neprůstřelnými skly bydlí Karin se svou půlroční dcerou Dream. Je sama, v kapse má poslední pětistovku, skříně v kuchyni jsou prázdné. V domě je zima a špína, venku vytrvale sněží. Jednoho dne se u dveří objeví exekutor a Karin hrozí nebezpečí, že přijde o to poslední, co má, dům, který ji tu po sobě zanechal John. Podaří se jí překonat svou pasivitu a najít pro sebe a pro Dream cestu ven? Román Karoliny Ramqvistové „Bílé město“ je volným pokračováním „Gangsterovy přítelkyně“. Je to provokující a pro novou švédskou literaturu poněkud netypický portrét mladé ženy z kriminálního prostředí, kde panuje násilí a kde rozhodují muži a ženám připadá úděl samoty a luxusního konzumu. Román má naprosto nečekané a překvapující rozuzlení, formálně i stylisticky je stejně přesvědčivý jako román předchozí.

V luxusní vile s neprůstřelnými skly bydlí Karin se svou půlroční dcerou Dream. Je sama, v kapse má poslední pětistovku, skříně v kuchyni jsou prázdné. V domě je zima a špína, venku vytrvale sněží. Jednoho dne se u dveří objeví exekutor a Karin hrozí nebezpečí, že přijde o to poslední, co má, dům, který ji tu po sobě zanechal John. Podaří se jí překonat svou pasivitu a najít pro sebe a pro Dream cestu ven? Román Karoliny Ramqvistové „Bílé město“ je volným pokračováním „Gangsterovy přítelkyně“. Je to provokující a pro novou švédskou literaturu poněkud netypický portrét mladé ženy z kriminálního prostředí, kde panuje násilí a kde rozhodují muži a ženám připadá úděl samoty a luxusního konzumu. Román má naprosto nečekané a překvapující rozuzlení, formálně i stylisticky je stejně přesvědčivý jako román předchozí.

Doppler je úspěšný, spořádaný a pilný muž. Má manželku, dvě děti, hezký dům a dobrou práci, do níž každé ráno jezdí volvem. Jednoho dne však při cyklistickém výletě do přírody spadne z kola, a jak tak leží v lese na zemi, zaplaví ho klid a mír, jaký už dlouho nezažil. Ty tam jsou starosti s plánovanou rekonstrukcí koupelny, ty tam jsou přihlouplé dětské pořady, které si jeho syn pouští stále dokola, ty tam jsou všechny povinnosti. Doppler v důsledku tohoto zážitku usoudí, že svůj život musí radikálně změnit. Opustí proto dosavadní pohodlnou existenci i rodinu a rozhodne se odejít z města do lesů v okolí Osla. Společnost mu zde dělá losí mládě Bongo, jehož matku zabil, aby ve svém novém domově nezemřel hladem. Ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko... Doppler je absurdní i vtipný příběh o lidské osamělosti, o soukromém protestu proti společnosti, proti bezduchému konzumu, proti tomu, co se považuje za správné.

Evropa čelí vlně migrace, jakou nepoznala od konce druhé světové války, a jako všechno nepoznané, i tato situace vyvolává protichůdné názory a vypjaté emoce. Proto je důležité mít k dispozici objektivní informace a fakta, a právě ta Patrick Kingsley ve své knize přináší. Autor je zahraničním reportérem britského listu The Guardian, který byl pověřen sledováním uprchlické krize, a zná proto její pozadí i průběh zevrubněji než kdo jiný. V průběhu roku 2015 procestoval Kingsley sedmnáct zemí, kterými vedou nejfrekventovanější migrační trasy, a setkal se se stovkami uprchlíků, kteří putují přes pouště, moře i hory, aby dosáhli vytoužené Evropy. Kingsley s hlubokým pochopením věci vysvětluje, co jsou tihle lidé zač, proč odcházejí ze svých domovů a jakým způsobem to dělají. Z osobní zkušenosti píše o setkáních s pašeráky, s pobřežní stráží, s dobrovolníky i pohraničníky, a poměřuje situaci v terénu s vlažných přístupem vlád a úřadů, které by měly urychleně hledat optimální řešení. Jeho kniha přináší strhující zpravodajství o skutečných osudech jednotlivců podstupujících tuto nebezpečnou a strastiplnou pouť, a připomíná nám, že za bezejmennou masou se skrývají příběhy lidí stejných jako my.

Ukolébejte dítě slovy ke spánku! Inovativní metodu, která vychází z kombinace relaxačních a psychologických technik a jednoduchého pohádkového příběhu, představil švédský psycholog Carl-Johan Forssén Ehrlin poprvé v knize O králíčkovi, který chtěl usnout. Tato kniha již krátce po svém vydání vzbudila velký ohlas a v mnoha zemích se během krátké doby stala bestsellerem. O slůněti, které chtělo usnout je další, s napětím očekávaný příběh, založený na stejné metodě, která děti dokáže zklidnit a uvolnit tak, aby se jim lépe usínalo. Tentokrát se děti seznámí se slůnětem Elenkou, které nemůže usnout. Putuje i s maminkou do kouzelného lesa, kde potkává nové kamarády, krtka Dřímálka, vílu Chrupinku, myšku Popletu i králíčka Káju, od kterého dostane kouzelný uspávací prášek, aby mohla konečně usnout. Cestou se Elenka od přátel učí, jak usínání může být zábavné a příjemné současně. Část knihy je věnována také nejčastějším dotazům rodičů. V této části autor vysvětluje, jak s knihou pracovat, aby metoda byla co nejúčinnější. Tato metoda, jak se mnozí psychoterapeuti shodují, pomáhá dětem zejména v obdobích, kdy jsou vystaveny větší zátěži, vyrovnávají se přechodem do jeslí či školky, jsou nemocné nebo zpracovávají příliš mnoho vjemů. Dětem, které mají pravidelně potíže s usínáním, tato kniha pomáhá osvojit si zdravé spánkové návyky a ustálit spánkový rituál.

Ať už vás žene nostalgie nebo hledáte inspiraci a zkušenosti prověřené historií, máte možnost na stránkách knihy Baťovský prodavač nahlédnout pod pokličku hrnce, v němž se ve dvacátých a třicátých letech 20. století "vařil" baťovský prodejní systém. Prodavači totiž měli - snad nejvíce ze všech profesí sdružených pod značkou Baťa - nezvykle velký prostor, na němž mohli zanechat svědectví o své práci, o svých vítězstvích i prohrách, radostech i strastech. Projevy Tomáše a Jana Baťových, odborné příručky, ale také Zpravodaj prodavačů firmy Baťa či zápisy z kontrolních cest v sobě ukrývají nejen hutné historické pravdy, ale i mnohem roztomilejší detaily. Každý z nich dodává suchým teoriím o baťovském sytému řízení tolik potřebný lidský rozměr, představuje v méně známém světle všechny zúčastněné, od šéfa k poslednímu příručímu, a přitom v mnoha ohledech odhaluje jejich způsob uvažování přesněji než stostránková stať o efektivitě baťovského managementu.

Vrakören je vilová čtvrť na pobřeží, na půl cesty mezi Borga a Helsinkami. Zapadlá čtvrť s hrstkou domů a temně šumícím lesem. Perfektní místo pro dobrodružství, ale také tajemství. A právě sem se přistěhuje Olof s manželkou Henrikou a dvěma vyženěnými dětmi, Lukasem a Robin. O mnoho let později se sem dětská psycholožka Robin vrací proti své vůli. Vrakören i s jeho obchůdkem, který vlastní Vinqvistovi, mezitím pohltilo hlavní město. Architekti tu pro společenskou smetánku navrhli nové domy s obřími panoramatickými okny a vysokými zdmi zabraňujícími zvědavým pohledům. Pod luxusním povrchem všechno vře. Všichni tu mají strach, děti i dospělí. Robininu matku místní šikanují, někdo zhanobil zdejší hřbitov a špitá se i o obchodu s drogami. Robin je zatažena do sítě intrik, kde vše ukazuje na dobročinnou organizaci, kterou tu před lety založili.

Ctižádostivému novináři Jannemu Vuorimu se v průběhu několika zasněžených lednových dnů převrátí život naruby. Nejprve obdrží anonymní tip – jistý niklový důl na severu Finska vážně poškozuje životní prostředí, činnost dolu provázejí nezákonné machinace, propletenec vlastnických vztahů je neprůhledný a celá situace hrozí v dohledné době katastrofou. Brzy nato se Vuori poprvé po třiceti letech shledá se svým otcem, který se nečekaně vrátil z ciziny do Helsinek. A navrch všeho se Jannemu začíná rozpadat manželství – pohár manželčiny trpělivosti přetekl, manželka po něm chce, aby jí a jejich malé dcerce dokázal, zda je pro něho přednější rodina, nebo práce. Román Důl vypráví příběh otce a syna, dvou cílevědomých lidí a jedné neobyčejné rodiny. Příběh, který se zažírá jak pod povrch země, tak pod kůži, klade aktuální otázky a požaduje věčné odpovědi. A jakousi vše zastřešující otázkou je, jak daleko člověk dokáže zajít, aby ochránil ty, jež miluje. Důl je román o hamižnosti a tajemstvích, o krevních poutech a krvavých činech, román o vraždě a odpuštění. Antti Tuomainen si zachovává fazonu ze svých předešlých, celoevropsky úspěšných knih Léčitel a Moje temné srdce. Nechybí čtivé, „naposlouchané“ dialogy, výstižné popisy atmosféry i míst, ani pečlivě utkané předivo vztahů a vazeb mezi hlavními postavami. A ještě zbyl prostor pro nepředvídatelné rozuzlení.

Michela Fabera porůznu přirovnávali k Ianu McEwanovi, Paulu Austerovi či Roaldu Dahlovi, ale sbírka povídek Fahrenheitova dvojčata bohatě dokazuje, že pro Fabera jsou všechny škatulky příliš těsné. V sedmnácti povídkách mění žánry skoro tak často jako místo: od Skotské vysočiny až po vlhkou Jakartu, od kousavé sociální satiry až po science fiction, od pocty Poeovi až po pastiš na Irvina Welshe. Vezměte si například první větu povídky Jak málo stačí, v níž se mladá matka strachuje, že ji tíha mateřství připraví o příčetnost i o život: „Když jednou ve středu ráno nedávala Christine na chvilku pozor, upustila dítě na podlahu a ono se jí polámalo.“ Další povídky zase pojednávají o pacientovi, který se po pěti letech překvapivě probudí z kómatu, celá země se tajemně noří do tmy, bezdomovci končí ve zlověstném útulku a spekuluje se nad osudem myši vyhozené z okna činžáku. Vítejte ve Faberově znepokojujícím světě, v němž se záhadné, rozpustilé a makabrózní prvky mísí v bizarní, a přece půvabné harmonii. Tak jako Auster i Faber rád zasazuje své postavy nejen na okraj společnosti, ale i na pomezí duševního zdraví a dokonce samotné reality. Odtud jim autor určí nejistý směr a vyšle je na pochod. Někteří uspějí, jiní ne, ale všichni čtenáře zaujmou.

Strhující thriller z období druhé světové války se odehrává v roce 1940. Po pádu Francie je Londýn dnem i nocí bombardován německými vzdušnými silami a dvojitý agent zavrtaný v samém srdci britské tajné služby MI6 dostává rozkaz z Berlína, aby zavraždil Winstona Churchilla a tím zvrátil průběh války. Hitler věří, že po odstranění Churchilla Anglie uzavře s Německem mír. Alberta Morrisona, bohatého vdovce a bývalého šéfa MI6, někdo shodí přes zábradlí před jeho londýnským bytem. Dopadne mrtvý přímo k nohám své dcery Avy, která však ve tmě nedokáže rozeznat prchajícího útočníka. Na místo činu jsou vysláni dva detektivové Scotland Yardu, inspektor Quaid a mladý detektiv konstábl Trave. Quaid je přesvědčen, že jde o jasný případ domácí rozepře, ale Trave si není tak jistý. V kapse mrtvého se najde lístek se záhadným textem a od Morrisonovy dcery se dozvídá o podivném vzkazu, který jejího otce rozrušil. Pouze detektiv Trave a dcera zavražděného mohou celý oříšek rozlousknout a zmařit chystané spiknutí, jenže čas neúprosně běží a všechny okolnosti hrají proti nim… Simon Tolkien sugestivně vykresluje do detailů atmosféru válečného Londýna, příběh prokládá řadou historických reálií a drží čtenáře v napětí až do poslední stránky.

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.

Kniha vychází jako souborné básnické dílo jednoho z nejvýraznějších a přitom nejméně známých autorů generace soustředěných kolem brněnského filosofa Josefa Šafaříka a vytvářejících samizdatovou edici Texty přátel, kde také převážně své práce publikoval. Po roce 1989 byl blízce spjatý s nakladatelstvím Vetus via Jaroslava Erika Friče. Naše edice poskytuje přehledný pohled na celé Holmanovo dosavadní slovesné dílo a dostává se do blízkosti knih jemu blízkých autorů, generačních souputníků a přátel, které jsme dosud vydali v edici Walt – Zdeňka Gáby, Eduarda Zachy či Rostislava Valuška.

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.