Kniha Zlín strana 67 z 88

Seznamte se se svérázným detektivem Harrym Holem a ponořte se do fascinujícího světa vyšetřovaní nejneuvěřitelnějších zločinů. Skvělý vypravěč Jo Nesbo čtenáře rozhodně nešetří. Mrazivé napětí, záhadná zmizení, temný zločin, šokující vraždy a nečekané zvraty porcuje snad v každé kapitole všech pěti dílů. Netopýr, Švábi, Červenka, Nemesis a Pentagram se odehrávají nejen ve Skandinávii, ale zavedou čtenáře do exotického Thajska nebo daleké Austrálie.

Samuel, protagonista této knihy, zahyne při autohavárii. Byla to nehoda, nebo sebevražda? Odpověď na tuto i mnoho podobných otázek jako: Kdo vlastně Samuel byl? Jaký byl ve skutečnosti jeho vztah k přítelkyni Laide a jaký k jeho údajně nejlepšímu kamarádu Vandadovi? hledá fiktivní spisovatel, který se o něm rozhodne psát, v rozhovorech s jeho přáteli, známými a příbuznými. Čím víc se jich však vyptává, tím nejednoznačnější jsou závěry, ke kterým dochází: zjišťuje, že ve vzpomínkách každého z nich zůstal někdo jiný, že o Samuelovi neexistuje pouze jedna, ale hned celá řada pravd…

Policejní vyšetřovatel Verner Jacobsen se chystá na pohřeb svého jediného syna. Zvoní telefon – u velkého obelisku v Lieru byla nalezena mrtvá čtrnáctiletá Idunn Olsenová. Zatímco Verner ohledává okolí místa, dostane zprávu, že pohřební auto s rakví jeho syna bylo ukradeno. Přesto pokračuje se svou kolegyní Bitte Roedovou ve vyšetřování. Ukazuje se, že Idunn byla osudného večera se spolužáky na divokém mejdanu, kde musela zasahovat policie. Mládež však zarytě mlčí a nikdo nechce přiznat, co přesně se na večírku odehrálo. V blízkosti místa nálezu navíc shoří dům a v jeho troskách je objevena mrtvá stařena. Souvisí spolu všechny tři události? A kam zmizel přívěsek ve tvaru srdce, který Idunn nosila na krku?

Pip Tylerová má neuspokojivou, špatně placenou práci, bydlí v anarchistickém squatu, splácí obrovskou studentskou půjčku a nemá tušení, kdo vlastně je. Ví, že se ve skutečnosti jmenuje Purity, ale matka jí odmítá prozradit totožnost jejího otce i své vlastní pravé jméno, dokonce jí nechce ani říct, kdy se narodila. Andreas Wolf je charismatický provokatér původem z bývalého východního Německa, který založil v Bolívii organizaci podobnou WikiLeaks. Leila Helouová je americká novinářka libanonského původu provdaná za stárnoucího invalidního spisovatele. Pracuje pro internetový deník, jehož provozovatelem a majitelem je Tom Aberant – Leilin milenec. Vztahy mezi hlavními postavami jsou zastřené nesčetnými tajemstvími a odkrývají se jen nesmírně pomalu. Mladistvý idealismus, nevinnost a věrnost se střetávají se složitým předivem lží, manipulací, špionáží a vraždou. Stejně jako předcházející Franzenovy knihy není Purity jen výpovědí o mezilidských vztazích, je také naléhavým svědectvím o světě, ve kterém žijeme, a příslovečným tavicím kotlíkem myšlenek, které naši dobu charakterizují.

Because of Fashion představuje na 280 inspirativních osobností a influencerů ze světa mody, kultury, sportu, umění i médií. Jakub Polanka, Andrea Běhounková, Vladimír 518, Emma Smetana, Pasta Oner, Jana Plodková, Denisa Rosolová, Lukáš Hejlík, Teri Blitzen, Tomáš Třeštík – jen malý zlomek osobností zastoupených v knize fotografií a citátem souvisejícím s jejich osobitým vztahem k módě. Český street style očima Kuby Ferance vybízí k zamyšlení, inspiraci, motivaci i vhledu do současné české módy.

Minnie Panisová, kdysi sotva životaschopný novorozenec v inkubátoru, je mladá uznávaná konceptuální umělkyně. Jako základní materiál používá vlastní život, ze skutečnosti si dělá laboratoř. V předvečer experimentu, který by se mohl stát vrcholem její tvorby, se jí připomene minulost v podobě dopisu a série podivných déj? vu. Jak daleko může zajít v manipulaci reality, aniž ztratí sebe sama? Následky je román o volbě mezi zmizením a přežíváním, o velké touze, aby nás někdo jiný viděl. Za román Následky získala za debutantskou cenu Antona Wachtera (2014), cenu Lucy B. a C. W. van der Hoogtových pro začínající spisovatele (2016), vlámskou čtenářskou cenu Zlatá sova (2015) a cenu feministického časopisu Opzij (2015). Román dosud vyšel v angličtině, němčině a francouzštině.

Z pracovního tábora uteče po dvacetiletém věznění muž přezdívaný Burák a prchá přes pouště severozápadní Číny. Před svým zatčením pracoval pro britskou tajnou službu, ale po návratu do Pekingu zjišťuje, že se mezitím vše změnilo a v nebezpečných uličkách velkoměsta mu hrozí smrt. Snaží se spojit se svými bývalými chlebodárci prostřednictvím novináře Philipa Mangana a nabízí tajné informace výměnou za vlastní život. Jeho tajemství je však cennější, než si kdokoli z nich dokázal představit, a Mangan se stále hlouběji zaplétá do pavučiny lží a intrik. Napínavý špionážní thriller z pera bývalého zahraničního korespondenta BBC v Číně vykresluje tuto kontroverzní zemi v nepřikrášlené podobě a pozvedá roušku nad špionážními praktikami tajných služeb. Noční dravec je autorovou prvotinou a zároveň prvním dílem plánované špionážní trilogie.

Čtenáři se společně s komisařem Jerúldelgerem pohybují po mongolské stepi, zavítají do dalekého Ruska i do Číny, a budou se na to muset pořádně teple obléct. Jerúldelger je vzdělaný člověk, mluví i francouzsky, zná francouzskou i italskou literaturu. Přátelí se s mladou inspektorkou Ojún, jež o vlásek unikla smrti, když ji surově znásilnili a ještě dostala kulku do srdce. Miluje ho krásná soudní lékařka Solongo. Komisař má ale hluboké rány v duši a srdce plné zloby, nedojde klidu, dokud se mu nepodaří vyřídit všechny staré účty. Pátrání se rozjíždí s objevem zmrzlého těla v Otgontengerských horách. Další oběti na sebe nenechají čekat. Arménský profesor, jehož se snažil zachránit jeho věrný jak, je nalezen mrtvý kousek od vypáleného srubu, kde vybudoval muzeum. Prostitutka Colette, informátorka, jež se stala Jerúldelgerovou blízkou přítelkyní, skončí v hotelu s podřezaným krkem. Hlavním podezřelým je však nečekaně… sám komisař Jerúldelger. Ian Manook mistrně popisuje atmosféru, kde panuje led, sníh a třicetistupňové mrazy. V divokém a nepřívětivém kraji, kde se při pátrání běžně užívají iPhony a Google Maps, používají tajné služby i armáda skutečně podivné metody.

Čtenáři se společně s komisařem Jerúldelgerem pohybují po mongolské stepi, zavítají do dalekého Ruska i do Číny, a budou se na to muset pořádně teple obléct. Jerúldelger je vzdělaný člověk, mluví i francouzsky, zná francouzskou i italskou literaturu. Přátelí se s mladou inspektorkou Ojún, jež o vlásek unikla smrti, když ji surově znásilnili a ještě dostala kulku do srdce. Miluje ho krásná soudní lékařka Solongo. Komisař má ale hluboké rány v duši a srdce plné zloby, nedojde klidu, dokud se mu nepodaří vyřídit všechny staré účty. Pátrání se rozjíždí s objevem zmrzlého těla v Otgontengerských horách. Další oběti na sebe nenechají čekat. Arménský profesor, jehož se snažil zachránit jeho věrný jak, je nalezen mrtvý kousek od vypáleného srubu, kde vybudoval muzeum. Prostitutka Colette, informátorka, jež se stala Jerúldelgerovou blízkou přítelkyní, skončí v hotelu s podřezaným krkem. Hlavním podezřelým je však nečekaně… sám komisař Jerúldelger. Ian Manook mistrně popisuje atmosféru, kde panuje led, sníh a třicetistupňové mrazy. V divokém a nepřívětivém kraji, kde se při pátrání běžně užívají iPhony a Google Maps, používají tajné služby i armáda skutečně podivné metody.

Jednoho podzimního odpoledne dojde v největším dánském zábavním parku Tivoli k teroristickému útoku. Sebevražedného atentátníka pustí do parku zadním vchodem nic netušící Ain, dívka pákistánského původu. Při útoku zahyne 1241 lidí, ale atentátník po sobě nezanechá žádné stopy. Nějakou dobu po útoku jsou tajné služby opět v pohotovosti. V Kodani se chystá summit světových diplomatických špiček a teroristé jsou připraveni udeřit znovu. Tou dobou se vyšetřovatelce Lene Jensenová dovolá vyděšená Ain a Lene jen bezmocně poslouchá, jak během hovoru přijde Ain o život. Lene, hluboce deprimovaná smrtí své dospělé dcery Josefine, je přesvědčena o tom, že Aine nespáchala sebevraždu, jak se ostatní policisté domnívají, proto se pustí na vlastní pěst do vyšetřování. Lena však vůbec netuší, že stopy vedou mnohem hlouběji do nitra teroristické organizace, která plánuje zaútočit během kodaňského summitu. Svou neústupností v případu Ain si Lena udělá mnoho nepřátel, a navíc je na ni uvaleno podezření z vraždy. Má jen dvacet čtyři hodin, aby prokázala svou nevinu. Naštěstí se opět setká opět s Michaelem Sanderem, bezpečnostním poradcem, se kterým již v minulosti vyšetřovala případ lovců lidí, a který ji nabídne pomoc. Události v krátké době eskalují a Lena s Michaelem záhy pochopí, že odhalit pravdu bude jedna z nejnebezpečnějších věcí, která je životě čeká. Odplata je aktuální thriller 21. století – nechybí mu napětí, neotřelá zápletka, nečekané zvraty, ani tolik diskutované téma teroristických útoků. Steffen Jacobsen, v Dánsku po Jussi Adler-Olssenovi druhý nejprodávanější autor, opět v Odplatě dokázal, že patří k velkým vypravěčům, kteří posouvají žánr severské krimi do nové podoby.

Do värmlandské krajiny přichází muž. Jmenuje se Doppler. Andreas Doppler. Je to Nor. Má s sebou ročního losa Bonga. A syna Greguse. Los kráčí v jeho stopách po stezičce a syn spí na potahu taženém losem. Ačkoli je pozdě večer, nic nenasvědčuje tomu, že by Doppler brzy hodlal někde složit hlavu. Co dělá ve švédských lesích? Těžko říct. Možná mu bylo Norsko příliš těsné a potřeboval se trochu porozhlédnout po světě. Rozhodl se opustit oslavu, zatímco ostatní se u stolu ještě bujaře veselili. Brzy se bude podávat káva a doutníky, ale Doppler se zvedl a šel. Cosi hledá. Hledá dobré lidi. Hledá souvislosti a spořádanost. Náklaďáky Volvo jsou pokračováním úspěšného románu Doppler a líčí osudy stejného hlavního hrdiny a stejného losa na cestě Värmlandem. Doppler se tu setkává se skautem, který prospal venku dvacet pět tisíc nocí, a se stařenkou holdující marihuaně, která chce změnit svět. I tento Loeův román nabízí velkolepou rozpustilou zábavu, v níž specifický loeovský tón souzní s úsměvným naivismem a melancholickou závažností.

Andrzej Stasiuk se pokládá za člověka Východu. Východ pro něho znamená jak patriarchální způsob života na polském venkově v době jeho dětství, tak i zkušenost z doby prožité v komunismu. Aby se dobral jádra problému, tedy i odpovědi na otázku po smyslu vlastní existence, podnikne cestu do „epicentra metafory“ – na Východ nejvýchodnější – na Sibiř, do Mongolska a Číny. Nezajímá se ovšem o nějaké pamětihodnosti či turistické atrakce, jde mu o vlastní dojmy, reflexe a pocity, o konfrontaci vzpomínek s realitou. „Proto jsem tam musel jet, abych viděl, v co se změnil komunismus, jehož jsem byl dítětem. Prostě jeho konec v mé zemi se zdál příliš bezvýznamný a banální, než aby z něho mohl vzniknout nějaký příběh. Musel jsem se přesvědčit, že můj příběh je fragmentem něčeho většího.“ V Rusku nachází komunismus ve stádiu rozpadu, naproti tomu Čína svou schopností donekonečna reprodukovat svět představuje vyvrcholení i konec dějin. „Rusko bylo zdrojem, ale Čína se měla stát vlnou, která zalije svět.“ Přestože se Východ zásadně neliší od dosavadní Stasiukovy tvorby, reflexivní, stylisticky vycizelované a jemně melancholické, je možné v ní možné objevit nové rejstříky a stále hlubší sestup k samým kořenům bytí, které Stasiuk chápe jako bytí v pohybu. Jeho nomádská perspektiva je nesmírně osvěžující a myšlenkově podnětná a v době, kdy dialog mezi Východem a Západem naráží na vzájemná nepochopení, také velice potřebná.

V luxusní vile s neprůstřelnými skly bydlí Karin se svou půlroční dcerou Dream. Je sama, v kapse má poslední pětistovku, skříně v kuchyni jsou prázdné. V domě je zima a špína, venku vytrvale sněží. Jednoho dne se u dveří objeví exekutor a Karin hrozí nebezpečí, že přijde o to poslední, co má, dům, který ji tu po sobě zanechal John. Podaří se jí překonat svou pasivitu a najít pro sebe a pro Dream cestu ven? Román Karoliny Ramqvistové „Bílé město“ je volným pokračováním „Gangsterovy přítelkyně“. Je to provokující a pro novou švédskou literaturu poněkud netypický portrét mladé ženy z kriminálního prostředí, kde panuje násilí a kde rozhodují muži a ženám připadá úděl samoty a luxusního konzumu. Román má naprosto nečekané a překvapující rozuzlení, formálně i stylisticky je stejně přesvědčivý jako román předchozí.

V luxusní vile s neprůstřelnými skly bydlí Karin se svou půlroční dcerou Dream. Je sama, v kapse má poslední pětistovku, skříně v kuchyni jsou prázdné. V domě je zima a špína, venku vytrvale sněží. Jednoho dne se u dveří objeví exekutor a Karin hrozí nebezpečí, že přijde o to poslední, co má, dům, který ji tu po sobě zanechal John. Podaří se jí překonat svou pasivitu a najít pro sebe a pro Dream cestu ven? Román Karoliny Ramqvistové „Bílé město“ je volným pokračováním „Gangsterovy přítelkyně“. Je to provokující a pro novou švédskou literaturu poněkud netypický portrét mladé ženy z kriminálního prostředí, kde panuje násilí a kde rozhodují muži a ženám připadá úděl samoty a luxusního konzumu. Román má naprosto nečekané a překvapující rozuzlení, formálně i stylisticky je stejně přesvědčivý jako román předchozí.

Doppler je úspěšný, spořádaný a pilný muž. Má manželku, dvě děti, hezký dům a dobrou práci, do níž každé ráno jezdí volvem. Jednoho dne však při cyklistickém výletě do přírody spadne z kola, a jak tak leží v lese na zemi, zaplaví ho klid a mír, jaký už dlouho nezažil. Ty tam jsou starosti s plánovanou rekonstrukcí koupelny, ty tam jsou přihlouplé dětské pořady, které si jeho syn pouští stále dokola, ty tam jsou všechny povinnosti. Doppler v důsledku tohoto zážitku usoudí, že svůj život musí radikálně změnit. Opustí proto dosavadní pohodlnou existenci i rodinu a rozhodne se odejít z města do lesů v okolí Osla. Společnost mu zde dělá losí mládě Bongo, jehož matku zabil, aby ve svém novém domově nezemřel hladem. Ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko... Doppler je absurdní i vtipný příběh o lidské osamělosti, o soukromém protestu proti společnosti, proti bezduchému konzumu, proti tomu, co se považuje za správné.

Evropa čelí vlně migrace, jakou nepoznala od konce druhé světové války, a jako všechno nepoznané, i tato situace vyvolává protichůdné názory a vypjaté emoce. Proto je důležité mít k dispozici objektivní informace a fakta, a právě ta Patrick Kingsley ve své knize přináší. Autor je zahraničním reportérem britského listu The Guardian, který byl pověřen sledováním uprchlické krize, a zná proto její pozadí i průběh zevrubněji než kdo jiný. V průběhu roku 2015 procestoval Kingsley sedmnáct zemí, kterými vedou nejfrekventovanější migrační trasy, a setkal se se stovkami uprchlíků, kteří putují přes pouště, moře i hory, aby dosáhli vytoužené Evropy. Kingsley s hlubokým pochopením věci vysvětluje, co jsou tihle lidé zač, proč odcházejí ze svých domovů a jakým způsobem to dělají. Z osobní zkušenosti píše o setkáních s pašeráky, s pobřežní stráží, s dobrovolníky i pohraničníky, a poměřuje situaci v terénu s vlažných přístupem vlád a úřadů, které by měly urychleně hledat optimální řešení. Jeho kniha přináší strhující zpravodajství o skutečných osudech jednotlivců podstupujících tuto nebezpečnou a strastiplnou pouť, a připomíná nám, že za bezejmennou masou se skrývají příběhy lidí stejných jako my.