Kontrast

V této slavné adaptaci Sunova slavného traktátu o válce mistr poučuje svého žáka o jemných nuancích válečného umění. Umělecké ilustrace cenami ověnčeného kreslíře Pete Katze zobrazují bitevní scény i strategické scénáře, a tak odvěké vojenské zásady přibližují nové generaci čtenářů.

Deset let po smrti Stiega Larssona, autora slavné severské krimi série Milénium, se poprvé otevřel jeho osobní archiv, do té doby po mnoho let zapomenutý. Poté, co do něj získal přístup, objevil novinář Jan Stocklassa dvacet kartonových krabic s dokumenty vztahujícími se k neznámu projektu, jemuž se Larsson věnoval – šlo o důkladný výzkum a vyšetřování atentátu na známého švédského premiéra Olofa Palmeho. Palme, jeden z nejkontroverznějších a zároveň nejrenomovanějších evropských politiků, byl 28. února 1986 zastřelen v ulicích Stockholmu. Pachatel nebyl nikdy dopaden a okolnosti jeho vraždy zůstávají dodnes neobjasněny. Informace a indicie, které Stocklassa v dokumentech nalezl, vypovídají o Larssonově teorii, jak bylo ve skutečnosti zorganizováno zabití Olofa Palmeho. Teorii, v níž vystupují lidé, kteří by klidně mohli být fiktivními postavami v jednom z jeho románů. V jeho kriminálních příbězích však můžeme rovněž rozpoznat reálné lidi, jejichž aktivitami se během svého pátrání zabýval. Jde o důkaz, že představy mají velmi často blízko k pravdě.

Tato kniha je souborem krátkých vyprávění zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Historky vycházejí ze skutečných událostí v autorově každodenní praxi, ať už při organizování či vykonávání smutečních obřadů. Během pohřbů se může stát spousta nepředvídatelných věcí. Zvonící telefon je běžný, ale co takhle obří stavební jeřáb při ukládání rakve nadměrného nebožtíka nebo náhlé výkřiky z otevřeného hrobu? I zkušený funebrák často kroutí hlavou nad neuvěřitelnými reakcemi a chováním pozůstalých, kteří jsou bezradní, rozhazovační, někdy dokonce i agresivní. Dojmout či rozesmutnit nás může obětavost některých příbuzných, ale i těžké osudy lidí, které denně potkáváme, aniž bychom si uvědomovali, co prožívají. Četba této knihy nás často přivádí k zamyšlení nad vlastní lidskostí i (ne)lidskostí ostatních.

Židovský obchodník Otto Silbermann, vážený člen komunity, je během listopadových pogromů vyhnán ze svého domova. S kufříkem peněz, který se mu tam podaří zachránit před nacistickými perzekutory, pak bezcílně cestuje. Setkává se s uprchlíky, nacisty, dobrými i zlými lidmi. Nikdy předtím nebylo možno vcítit se tak přímým způsobem do atmosféry tohoto období v Německu. V rozhovorech, které Silbermann vede a poslouchá, se totiž působivě odráží děsivá realita života, která panovala v této době.

Třicetiletá a mimořádně atraktivní Kinga Błońská je šťastná žena. Tedy vlastně byla. Dlouhá léta žila po boku jednoho muže a jako brilantní advokátka dosahovala řady úspěchů v soudní síni. Teď jí však štěstí přestalo být nakloněno. Nestačilo, že přistihla svého muže při nevěře, ale navíc se musela zhostit případu nebezpečného zločince zvaného Šedivák. A co hůř, tento zločinec je její nevlastní bratr, s nímž už hodně dlouho neměla – a nechtěla mít – vůbec nic společného.

Poznejte nejprovokativnější sexuální vztah, jaký kdy nějaký pár měl. Lucas Callahan se vzdal snoubenky a maloměstské budoucnosti s právnickým titulem a rozhodl se zkusit štěstí v New Yorku. Uchytí se v časopise Empire a věří, že je jen otázkou času, kdy se z nejnižší pozice vypracuje na slavného novináře. A pak jednou v noci vyrazí do centra a seznámí se v baru s nádhernou brunetkou, která ho vezme k sobě domů… Carmen Kellyová chtěla být žurnalistkou tepající nešvary, ale jelikož mají manhattanské časopisy mentalitu klukovských klubů, ocitla se v časopise Empire v roli sloupkařky píšící o sexu. Její poslední příspěvek je o politováníhodném – a neuspokojivém – setkání s rozpačitým nemotorným chlápkem, který je sice celkem pohledný, ale v posteli příšerně nezkušený. Lucas zjistí, že se vyspal s nechvalně známou Carmen Kellyovou – tou, co píše sloupek o sexu v časopise, kde pracuje i on! –, až když si přečte její ponižující, útočná slova. Rozzuřeně napíše odpověď a podepíše se jako „Slušňák“. Empire reakci zveřejní a oba sloupky mají bouřlivý ohlas. Čtenáři žádají pokračování. Časopis přistoupí na ujednání: Carmen a Lucas se spolu vyspí každý týden… a utkají se ve vzájemném hodnocení svých výkonů. Aktéry milostného sloupku zanedlouho čeká víc než jen válka slov: nakonec si musejí vybrat mezi ambicemi, láskou a důsledky naprosté poctivosti.

Srdceryvné vyprávění očima toulavého psa Gumpa. Příběh o cestě plné překážek a pastí, o lásce, která má sílu dosáhnout až za duhový most, o neochvějné psí obětavosti položit život za svého páníčka, o naději, kterou nespoutá ani ten nejpevnější řetěz, ale také o zvířecí moudrosti, která nám lidem otevírá oči.

Zuzanna Kadziewiczová žije jako ve slonovinové věži. Milující otec byznysmen svou jedinou dcerušku finančně zajistil. Zuzanna sice pracuje jako pedagožka, ale nedělá to kvůli penězům. Prostě jen velmi ráda pomáhá dětem. V jejím světě odtrženém od skutečnosti se jednoho dne objevuje muž. Radosław je vzdělaný, mužný, atraktivní, dobře vychovaný a bohatý. Dokáže trávit večery v divadle stejně jako trpělivě radit při nákupech v buticích. Navíc se po pěti týdnech známosti ukáže, že je to džentlmen i v posteli. Jednoduše ideální chlap. Tento vysněný muž však bohužel pracuje u policie. Je to komisař Radosław Wyrwa specialista na tajné akce. Zuzanna je pro něj pouhou loutkou, která má posloužit jako prostředník k tomu, aby pronikl do nekalých kšeftů jejího otce. Antoni Kadziewicz totiž sice budí dojem uznávaného byznysmena, ale ve skutečnosti dováží z Ukrajiny dívky na práci ve veřejných domech. Je zadlužený a vydíraný ukrajinskými mafiány a nedokáže se z té špíny vyhrabat. Určitou šancí může být spolupráce s prokurátorem Łukaszem Zimnickým. Ten mu představuje svůj plán. A Kadziewicz ve strachu, že dostane doživotí, kývne a stává se práskačem.

Novinář Raoul Duke (Thompsonovo alter ego) a jeho samojský právní zástupce doktor Gonzo uhánějí v zářivě rudém kabrioletu nevadskou pouští vstříc Las Vegas. Co je žene kupředu, však nejsou hazardní hry ve slavných místních kasinech, ale touha najít a důkladně prozkoumat bájný „americký sen“ i „úžasné možnosti“ konzumního způsobu života. Vybavení širokou škálou drog, které se nebojí v hojné míře užívat, se ústřední protagonisté protloukají nejrůznějšími místy města hříchu a jeho okolí, přičemž se střetávají s více či méně bizarními postavičkami z řad běžných Američanů – se zaměstnanci kasin a hotelů, policisty či novináři. Jejich putování je plné divokého, nespoutaného humoru, psychedelických vizí a místy až nesnesitelné paranoie, stejně jako břitkých a trefných komentářů vztahujících se ke všeobecně známým – a mnohdy falešným – ideálům soudobé americké společnosti. Strach a hnus v Las Vegas představuje jedno z nejpřesvědčivějších a nejčtivějších svědectví o konci éry hippies a zároveň jde o nadčasový text, který se stal milníkem moderní americké literatury a základním dílem tzv. gonzo žurnalismu, jehož je Thompson otcem.