Kontrast strana 10 z 18

Citlivý román o třech lidech, kteří po prožité ztrátě hledají cestu z osamělosti k novému štěstí. Vdovec Artur se seznámí s problémovou dospívající dívkou Maddy, která se snaží vyhnout škole a raději tráví čas na hřbitově. Právě tam chodívá Artur každý den, aby si při obědě popovídal se svou zesnulou ženou a popřemýšlel o někdejších životech dalších mrtvých. Zrodí se přátelství, které oběma pomůže vystoupit z izolace. Arturova schopnost reagovat laskavě a pozitivně na jakoukoli rozčilující věc, kterou Maddy řekne nebo udělá, mu vyslouží přezdívku Truluv. Společně s Arturovou všetečnou sousedkou Lucille vytvoří neobvyklou milující rodinu, která je živoucím důkazem toho, že nejvzácnější momenty v životě jsou ještě krásnější, když je s někým sdílíme.

Kdysi kdosi řekl, že „realita je iluze způsobená nedostatkem alkoholu“. Avšak právě Deník šílenství bez přetvářky a sebeklamu ukazuje, že každý z nás si tvoří realitu vlastní, která může fungovat bez alkoholu či jakékoli jiné berličky. Je jenom na nás, zda dokážeme projít životem s čistou hlavou a jasnýma očima, i když se nám od počátku pokouší zkřížit plány alkoholismus otce, šikana spolužáků, psychická nemoc či nepochopení okolí.   Deník šílenství je osobní zpovědí mladé autorky, která si tím vším prošla a nakonec dokázala najít cestu z bludného kruhu. Poté, co si sáhla na dno i na vlastní život, podstoupila léčbu a uvědomila si, že „nikdy není pozdě začít znovu a každý problém má nějaké řešení“.   Tuto autorčinu prvotinu je možné považovat za jakési zúčtování s jednou životní etapou, která trvala deset let a během níž se na jednu stranu podařilo mnohé pokazit, na stranu druhou ji jako osobnost velkou měrou mnohé obohatilo a přesvědčilo o tom, že „to, co vyzařujeme, se k nám vrací“, a že pokud se nenecháme zlomit a soustředíme se na to opravdu důležité, probudíme se jednoho dne do lepší reality.

Krátce po druhé světové válce se v malebné vesničce Chawton na jihu Anglie několik obyvatel domluvilo, že se pokusí uskutečnit jeden pozoruhodný záměr. Uplynulo už více než století od doby, kdy byl Chawton domovem Jane Austenové, jedné z nejvýznamnějších anglických spisovatelek. Tamější panství, kde dosud bydlí její vzdálení příbuzní, se nyní potýká s finančními problémy. Hrozí nebezpečí, že to poslední, co po Austenových zbývá, se rozprodá a padne do neznámých rukou. I proto se dá dohromady různorodá skupinka lidí – mimo jiné mladá vdova, venkovský lékař, služka či filmová hvězda –, kteří se snad nemohou víc lišit, a přesto mají jedno společné: všichni milují romány Jane Austenové. Každý z nich se musí v těžké době vyrovnávat s ranami, které jim osud zasadil, ale spojuje je vysněný cíl: vybudovat ve své vesnici muzeum Jane Austenové a její dědictví zachovat pro budoucnost. Román z autentického prostředí o naději, smutku ze ztrát i o lásce, který dokáže potěšit, a to nejen fanoušky Jane Austenové.

V roce 1943 se život sto padesáti tisíc lvovských Židů pomalu naplňoval. Deportace, vraždění, vystěhování do ghett a čekání na smrt. Skupinka několika z nich se troufale pokusila nalézt úkryt v městském kanalizačním systému. Poslední z této skupinky – Krystyna Chigerová – vypráví jeden z nejniternějších a nejhrůznějších příběhů přeživších holokaustu.   Dívka v zeleném svetru je sama Chigerová, která nám předkládá svědectví o čtrnácti měsících, jež se svou rodinu prožila v páchnoucích stokách lvovského podzemí. Dívka v zeleném svetru je ovšem také příběhem Leopolda Sochy, nepravděpodobného zachránce skupiny. Polský katolík a bývalý zlodějíček, jenž s nasazením vlastního života zásoboval rodinu Chigerových v podzemí potravinami a dalšími nezbytnostmi.   Dívka v zeleném svetru je silně emotivní příběh o životě v nepředstavitelných podmínkách; niterná zpověď o vůli přežít, přátelství a spáse.

Jeho balík skončil v mé schránce.Uklidni se, úchyláku. V mé poštovní schránce. Jakmile jsem zjistila, co je uvnitř, uvědomila jsem si dvě věci: Patřil mému sexy sousedovi a ten měl temné tajemství. Většinou jsem se řadila mezi milovníky koček. V tom smyslu, že bych upřednostnila kočku v devíti z deseti případů. Nebylo to proto, že bych je měla nějak extra ráda, jen jsem neměla extra ráda většinu lidí. Můj soused mezi většinu lidí nepatřil. Žil v bytě naproti mně a byl to ten typ perfektně oblečeného chlapa v nóbl botách, který voněl jako reklama na Calvina Kleina a navíc to vypadalo, že ví, jak se používá dentální nit. Ale k věci, tenhle chlap měl očividně svůj život pečlivě uspořádaný. Byl to pan Dokonalý, ale co se mě týká, potřeboval by trochu srazit hřebínek. A jako na zavolanou jeho dlouhý, tlustý balík pronikl do mé malé, úzké poštovní schránky. Vím. Naprosto nechutné. Evidentně to byl trik, jak po mně vyjet. Pomineme-li fakt, že ho tam dala pošťačka, věděla jsem, co hraje můj soused za hru. Ano, naprosto přesně jsem to věděla. Tak jdeme do toho. Nebo spíš na to, pokud chcete. Omylem mi v bytě na balík několikrát spadl nůž. Prakticky se sám otevřel a já neměla na výběr, než se do něj podívat. Z balíku na mě koukalo jeho malé tajemství. Jak se ukázalo, pan Dokonalý nakonec nebyl tak dokonalý. Kdo by to byl tušil?Nápověda: Já ano. Ale naprosto jsem si hodlala užít každou vteřinu toho, co mělo přijít.

Život může být krásný, když si ho krásný uděláš. Je to na tobě. | Eddie Jaku se vždy považoval primárně za Němce a až pak za Žida. Byl hrdý na svou zem. To se však změnilo v listopadu 1938, kdy ho zbili, zatkli a poslali do koncentračního tábora. Během dalších sedmi let čelil Eddie každý den nepředstavitelným hrůzám, nejdřív v Buchenwaldu, potom v Osvětimi a následně při nacistickém pochodu smrti. Přišel o rodinu, o přátele, o svou zem.   Protože přežil, slíbil si, že se bude každý den usmívat. Vypráví svůj příběh k uctění památky těch, kteří vyprávět nemůžou, dělí se s námi o svou moudrost a žije nejlepší život, jaký může. Nyní věří tomu, že je ten „nejšťastnější muž na světě”. Tyto paměti, vydané na počest Eddieho 100. narozenin, jsou působivé, dojemné a nakonec také plné naděje, že štěstí lze nalézt i v těch nejtemnějších časech.

V Kraigově rodině má barberství dlouhou historii -- už od roku 1914. Už odmalička se učil se v otcových a dědečkových barber shopech v Kentucky, a posléze svůj výcvik zakončil v jedné z předních světových akademií. Potom pracoval se svým bratrem v jejich vlastním podniku v Atlantě. Kraigovy cesty ho nakonec zavedly do Prahy, kde se rozhodl zapustit nové kořeny a otevřít si vlastní barber shop, aby pokračoval ve vášni, které se už věnuje přes čtyřicet let. Kraig se pravidelně objevuje v evropských časopisech a v české i německé televizi, včetně televizního dokumentu o jeho životě v Praze. Časopis Barbers Quarterly ho prohlásil za jednoho z nejlepších barberů v Evropě. Kraig Casebier vyrostl v Kentucky a nikdy si vlastně nedovel představit jinou kariéru než barberství. Péče o vlasy má v jeho rodině dlouhou tradici. Osud mu však nedopřál stabilní kariéru vázanou na jedno místo. Zdravotní problémy, bláznivé nápady, i láska k cestování – to všechno se nakonec smísilo v pozoruhodný, dobrodružný příběh, který ho z amerického Jihu zavedl až do samého srdce Evropy. V této knize Kraig poodhaluje tajemství a podrobnosti ze své minulosti, a i čtenář se s ním tím pádem může vydat na pozoruhodnou cestu vedoucí přes Mexiko, Bahamy a Itálii až do Prahy – a ani tam ještě zdaleka nekončí…

Narodila jsem se do světa, který mi chtěl upřít právo na život.Těmito slovy začíná historický román spisovatelky Lily Grahamové zasazený do nemilosrdného světa koncentračního tábora v Osvětimi. Jeho hlavní hrdinka, Eva Adamiová, dívka židovského původu žijící v Praze, se ocitá uprostřed bouřlivých událostí podzimu roku 1938, kdy nacistické Německo rozšiřuje svůj životní prostor a postupně se zbavuje těch, kteří v něm žijí, pracují a milují.Po záboru Československa nastupuje Eva se svojí rodinou do transportu a po několika měsících ve sběrném táboře Terezín odjíždí do pekla na zemi – do Osvětimi. Čtenáři se zájmem o dějiny druhé světové války a Holocaustu už pravděpodobně přečetli jiné knihy na podobné téma, ale možná se ještě nesetkali s příběhem o ženách, které v koncentračním táboře porodily a s nasazením vlastního života svoje děti ochránily a udržely při životě.Příběh Evy, její rodiny a ostatních žen otevírá smutnou kapitolu dvacátého století, v níž se však navzdory nelidským podmínkám přesto nachází projevy lidskosti a vznikají pouta, která ani strach a krutost nezničí.Román Dítě z Osvětimi nepopisuje v prvé řadě historická fakta, ale přináší osobní svědectví o vnitřní síle nevzdat se nikdy naděje na přežití.

V Severní Karolíně se dokončuje stavba velkolepého sídla Biltmore House rodiny Vanderbiltů. Jde o ohromující příklad privilegovanosti ve Spojených státech konce devatenáctého století a symbolizuje touhy svého majitele i sny cílevědomé dívky Kerry žijící ve stínu panství. Budoucnost Kerry MacGregorové se otřese v základech, když ji po dvou letech studia v New Yorku zavolají rodinné povinnosti domů do Apalačských hor. Vrací se na rodnou farmu stojící na pozemku, který patří k posledním kouskům potřebným k dokončení panství Biltmore, a je odhodlaná o svou půdu bojovat do posledního dechu. Její osud však může zamotat něco mocnějšího než ambiciózní dědic Vanderbiltů, protože do měnící se krajiny se jeden po druhém sjíždějí další vetřelci – uprchlík ze Sicílie, reportér honící se za převratným příběhem, skandálem poznamenaná mladá žena a ochránce přírody, který je připraven jít přes mrtvoly, jen aby v místních obyvatelích rozdmýchal hněv a nevraživost. Kerry se ocitá ve válce mezi bohatstvím a chudobou, nevinností a zkažeností, a aby přežila, musí zvítězit nejen nad vlastní hrdostí a zoufalstvím, ale i nad pokušením v podobě peněz a mužů, kteří je ovládají.

Svatoslava byla vždycky hrdá. Spolu s bratrem Boleslavem od malička přihlížela panování svého otce, knížete Měška. Měla se stát cennou figurkou v jeho politické hře. Její ambice ale sahaly mnohem výš: chtěla se stát královnou. Cesty osudu jsou však nepředvídatelné. Když šla ke dvoru svého nového manžela, potkala někoho, kdo ovládl její srdce. Dokáže naplnit své ambice a zároveň milovat? Hraje se o hodně – přátelé se mění v nepřátele, láska v nenávist, svátost v prokletí.Hrdá je román o mimořádné ženě, jejíž osudy jsou neoddělitelně spojeny s dějinami Polska, Švédska, Dánska, Norska i Anglie. Vášeň, boj o trůn, krvavé bitvy a překvapivé zvraty, to je revír, po němž se Elżbieta Cherezińska pohybuje s lehkostí a dravostí sokola.

Objev zmuchlaného seznamu četby, zastrčeného do staré knížky v knihovně, je počátkem neobyčejné cesty. Seznam knih otevírá bránu k novým a nádherným světům, od věčných příběhů lásky a přátelství až k epické cestě chlapce s tygrem přes Tichý oceán a to právě v okamžiku, kdy Alíša potřebuje uniknout od osobních starostí.   A když vdovec Mukéš dorazí do knihovny, protože touží navázat vztah se svojí knihomolskou vnučkou, zasvětí ho Alíša do tajemství nalezeného seznamu četby. Nejistá teenagerka a osamělý dědeček tak zakládají neobyčejný čtenářský klub o dvou členech.   Knihovna malých zázraků je inspirující a hřejivá óda na vyprávění a jeho moc přenášet nás do jiných světů, spojovat nás a připomínat nám, že nový začátek nás čeká už možná na další stránce…

Hanako, protagonistka s bláznivou aurou a ironickým jazýčkem, nemá do svých třicátin štěstí na vztahy. Vše mění účast na rychlorande, které absolvuje na popud své nejlepší kamarádky. Hanako poznává ty nejroztodivnější pražské muže i s jejich absurdními životními historkami.Po třetím muži chce celý večer vzdát a utéct. Na chodbě je přemluvena dalším uprchlíkem z rychlorande, Adamem. Přeskakuje jiskra. Adam vrací Hanako ztracenou víru, políbí ji a utvrzuje ji, že má smysl rychlorande dokončit. Po tomto večeru nabere vztahový život Hanako nečekaný nový směr, vedle Adama se objevují i další muži. Zoufalá snaha vše ustát vede ke komickým až tragickým událostem, které Hanako naprosto změní…Kniha je sondou do života „správně ztřeštěné“ třicátnice, jejímž bodem zlomu pro následující partnerský život jsou události jediného večera.

Román Německá dívka se inspiruje příběhy cestujících, židovských uprchlíků z nacistického Německa, kteří se na zaoceánském parníku St. Louis snaží dostat do bezpečí. Žádná země, v čele s jejich původní cílovou destinací Kubou, je však nechce přijmout. Na půdu karibského ostrova nakonec vstoupí jen hrstka z takřka tisícového davu na palubě.Život jedenáctileté Hannah Rosenthalové byl jako z pohádky. Na jaře 1939 však berlínské ulice lemují nacistické vlajky, její rodina přichází o veškerý majetek a Židé již nejsou nikde vítáni. Hannah a její nejlepší kamarád Leo proto uzavřou dohodu – ať už je osud zavane kamkoliv, důležité je zůstat spolu. Obě rodiny se nakonec vydají vstříc karibskému dobrodružství na palubě parníku St. Louis. Plavba je pro cestující okamžikem oddechu, nicméně znepokojivé zvěsti z Kuby slavnostní atmosféru plavby brzy zakalí. Loď, která měla být jejich spásou, se rychle může stát jejich vstupenkou na smrt. Hannah a Leo stojí před srdcervoucím rozhodnutím… O sedmdesát let později dostane v New Yorku žijící Anna Rosenová tajemný balíček od pratety Hannah, kterou nikdy nepoznala a která vychovala jejího zesnulého otce. Ve snaze objasnit otcovu záhadnou minulost se Anna s matkou vydávají do Havany, aby se se starou ženou setkaly…

Srdceryvný román z období druhé světové války. Nezapomenutelný příběh o lidské dobrotě, inspirovaný neuvěřitelnou skutečnou událostí.Venku padá sníh a žena se připravuje na pohřeb, který nepřišel nečekaně, ona však doufala, že se ho nebude muset zúčastnit. Zatímco si upravuje vlasy a rukou uhlazuje šaty, říká si, že tohle přece není poprvé, kdy někoho ztratila. Z krabičky na toaletním stolku zdvihne jemné, léty poznamenané hodinky a přitiskne si je k tváři. Náhle se ztratí ve vzpomínkách…Leden 1945, Dachau, Německo.Rachotící vlak se šine třpytivou, zasněženou bavorskou krajinou. Nehybná krása za oknem skrývá strašlivé scény odehrávající se uvnitř vlaku, muže a ženy tisknoucí se k sobě, promrzlé a vyděšené. Židovský hodinář Izák Schüller nedokáže pochopit, jak se tu ocitl, a je si jistý, že odsud neodejde živý.Když vězni dorazí do koncentračního tábora Dachau, Izáka neočekávaně vytáhnou z davu a zaměstnají ho v nedalekém domě důstojníka Bechera a jeho mladé, krásné, rozmazlené ženy. Izákovo hodinářské nadání by se Becherovi mohlo hodit. Je mu však jasné, že jeho život má nějakou cenu, pouze dokud bude důstojník jeho šikovné ruce potřebovat.Anna Reznicková v domě Becherových posluhuje u stolu a pere prádlo. Becherovi jedí, baví se a užívají si života, jako kdyby je neustále neobklopovala všudypřítomná smrt. Když se Anna seznámí s Izákem, dojde jí, že v něm nalezla opravdového přítele, možná i víc. Avšak Dachau je nebezpečné místo, kde se láska může ošklivě nevyplácet, a když Izák objeví ve své dílně u Becherových srdcervoucí tajemství, ocitnou se spolu s Annou v nesmírném nebezpečí…

Rosie se od narození ve svém městě odlišuje zrzavou barvou vlasů. Na rozdíl od ostatních lidí, kteří rudé vlasy vnímají jako prokletí, Rosie je na ně hrdá. Poté, co je její rodina odvezena z Maďarskem okupovaného severu Rumunska do Osvětimi, dívka o nádherné vlasy přijde, ale snaží se zachovat si v nelidských podmínkách koncentračního tábora hrdost a odvahu.Mladičká Rosie se uprostřed hrůz holokaustu obrací ke vzpomínkám na dětství a dospívání v rodné Crasně a čerpá z nich sílu. V těžkých situacích si vybavuje zážitky se sourozenci, rady maminky i milovaného dědečka, díky nimž si navzdory všemu zachovává lidskost a schopnost soucítit s druhými.„Zrzkovská“ tvrdohlavost jí několikrát zachrání život. Přestože ji v koncentračních táborech Osvětim a Bergen-Belsen, na pochodu smrti či při otrocké práci v německé muniční továrně obklopuje krutost a zkáza, neztrácí víru, že se vrátí domů. O tuto víru se snaží podělit se svou mladší sestrou Leou a ostatními dívkami. Pouhé odhodlání a bystrost však k přežití nestačí a Rosie se několikrát ocitne v situaci, kdy si zachrání život jen díky šťastné souhře okolností.Nechama Birnbaumová v knize Rusovláska z Osvětimi zachytila pravdivý příběh své babičky, jež přinesla důležité svědectví o zkušenostech přeživších holokaustu. Příběh rovněž láskyplně popisuje historii Rosiiny rodiny a dívčino dospívání. Autorka dokáže díky rozhovorům, jež jí babička poskytla, barvitě vylíčit život židovské komunity ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století s důrazem na její kulturu, náboženství a zvyklosti.