Kontrast strana 9 z 28

Co se stane, když člověk zemře? Přijde do nebe, do pekla, nebo… někam úplně jinam? A co je pravdy na tom, že se nám v okamžiku smrti promítne celý život od začátku do konce jako rychlý film? Japonská autorka Sanaka Hiiragi přináší povídkový příběh, který může i nemusí odpovědi na tyto otázky přinést. Ve třech kapitolách nahlédneme spolu se třemi právě zesnulými osobami do prostředí fotogalerie lidských životů, která je současně fotoateliérem i fotolaboratoří, a kterou spravuje pan Hirasaka, průvodce zemřelých. Komorní příběh představí navzdory úspornému rozsahu plejádu charakterů i širokou škálu jazykového vyjadřování. Setkáme se tak s penzionovanou učitelkou mateřské školy i svérázným mafiánem a úkolem pana Hirasaky je seznámit své různorodé hosty se skutečností, že jsou po smrti a pomoci jim s posledním úkolem, který je před definitivním odchodem na onen svět čeká. I záhrobí má však svá pravidla a překračování mezí není beztrestné. Nakonec i pan Hirasaka má svůj osud, svou minulost a jednu jedinou fotografii.

Když se skupinka přítelkyň z městečka Mason v Missouri začne pravidelně scházet na večeři, získají víc, než původně zamýšlely.Jednoho dne se jedna z žen ostatním svěří s něčím velice intimním a plány na klidné společenské večery se tím radikálně změní. Z obyčejných večeří se zrodí Zpovědní klub a přítelkyně se jednou týdně neschází už jen na večeři, ale hlavně proto, aby se vzájemně svěřovaly s trapnými omyly, hlubokými strachy a vším, čeho dlouhodobě litují. Klub jim poskytuje přesně ten druh podpory, který potřebují, aby dokázaly učinit i ta nejzávažnější životní rozhodnutí.Zpovědní klub je veselým, hřejivým a inspirativním místem, kde se čtenáři setkají s neředěnou ukázkou přátelství, sounáležitosti a laskavosti.

Stárnoucí rozvedený spisovatel Knut nikdy nenavázal na velkolepý úspěch románu, který napsal před dvaceti lety. Ve svém posledním literárním pokusu se snažil zohlednit kritické připomínky recenzentů, že píše výhradně o příslušnících privilegované bílé střední vrstvy, jeho redaktor však text zamítl jako nepoužitelný a kniha nikdy nevyšla.Nyní Knut dostává pozvání na největší norský literární festival v Lillehammeru, kde se má zúčastnit panelové diskuse s názvem „Nevěra v životě a v literatuře“. Sice jako pouhý záskok za někoho, kdo na poslední chvíli odřekl, ale což. Na cestu s sebou bere svého jediného kamaráda, homosexuála Franka, a pobyt v Lillehammeru hodlá využít na maximum. Koneckonců je to pro něj jistá možnost vrátit se do světla reflektorů. A přestože se debata poněkud zvrhne, získá Knut díky ní šanci začít nanovo.Nina Lykke si v této knize bere na paškál prostředí, v němž je dovoleno vše – pokud se tedy člověk drží nepsaných pravidel. Vždyť tady taky nejsme pro zábavu.

Když se skupinka přítelkyň z městečka Mason v Missouri začne pravidelně scházet na večeři, získají víc, než původně zamýšlely. Jednoho dne se jedna z žen ostatním svěří s něčím velice intimním a plány na klidné společenské večery se tím radikálně změní. Z obyčejných večeří se zrodí Zpovědní klub a přítelkyně se jednou týdně neschází už jen na večeři, ale hlavně proto, aby se vzájemně svěřovaly s trapnými omyly, hlubokými strachy a vším, čeho dlouhodobě litují. Klub jim poskytuje přesně ten druh podpory, který potřebují, aby dokázaly učinit i ta nejzávažnější životní rozhodnutí. Zpovědní klub je veselým, hřejivým a inspirativním místem, kde se čtenáři setkají s neředěnou ukázkou přátelství, sounáležitosti a laskavosti.

KATE, 2019Kate se za sebou rozhodla všechno nechat a prchnout z Londýna do domku v Cumbrii, který zdědila po své pratetě. Netuší však, že dům ve svých útrobách už od dob honů na čarodějnice v 17. století ukrývá nečekané tajemství. VIOLET, 1942 Violet raději sbírá brouky a šplhá po stromech, než aby si nechala vštěpovat, jak se má správně chovat mladá dáma. Až do chvíle, než jí řada šokujících událostí navždycky změní život. ALTHA, 1619 Altha je souzena za čarodějnictví a za vraždu místního statkáře. Její ve vsi všeobecně známé, nepřirozené spojení s přírodou a zvířaty představuje hrozbu, kterou je třeba jednou provždy vymazat z povrchu světa.Divé ženy však patří do přírody. A nelze je zkrotit...V tomto dechberoucím románu o ženské houževnatosti a obrozující síle přírody se napříč pěti staletími splétají příběhy tří žen.

„Na celé širé planetě se nenarodil svéráznější jedinec než můj otec.“ Joonatan obdrží naléhavý telefonát: babička je v posledním tažení. Mladík popadne otcovu vojenskou přilbu, nasedne do auta a vyrazí do Helsinek. Babička si myslí, že přijel její syn Mikko, ale Joonatan jí připomene, že Mikko je dávno po smrti, a zeptá se, jestli si o svém zesnulém duševně chorém synovi – typickém představiteli „hladovějícího umělce“ – dokáže vybavit něco dobrého. Babičce se do vzpomínání příliš nechce, a tak se Joonatan rozhodne vydat po stopách minulosti do svého i otcova dětství a sepsat svůj vlastní příběh: výsledkem je karnevalově barvitá, životem kypící tragikomická autofikce plná svébytných postav, krutých životních zkušeností zapříčiněných otcovou nezvladatelnou duševní chorobou, ale také nebývalého nekorektního černého humoru, který se čtenáři vryje pod kůži. Debut Joonatana Toly o schizofrenním otci je beletristický zásah elektrickým proudem přímo do mozku.

Stárnoucí rozvedený spisovatel Knut nikdy nenavázal na velkolepý úspěch románu, který napsal před dvaceti lety. Ve svém posledním literárním pokusu se snažil zohlednit kritické připomínky recenzentů, že píše výhradně o příslušnících privilegované bílé střední vrstvy, jeho redaktor však text zamítl jako nepoužitelný a kniha nikdy nevyšla. Nyní Knut dostává pozvání na největší norský literární festival do Lillehammeru, kde se má zúčastnit panelové diskuse s názvem "Nevěra v životě a v literatuře". Je sice pouhý záskok za někoho, kdo na poslední chvíli odřekl účast, ale což. Na cestu s sebou bere svého jediného kamaráda, homosexuála Franka, a svůj pobyt v Lillehammeru hodlá využít na maximum. Koneckonců je to pro něj jistá šance vrátit se do světla reflektorů. A přestože se debata poněkud zvrhne, získá Knut díky ní šanci začít nanovo. Nina Lykke si v této knize bere na paškál prostředí, v němž je dovoleno vše - pokud se tedy člověk drží pravidel. Vždyť tady taky nejsme pro zábavu.

Vídeň, 1874.Od prvního setkání Sissi a Franze uběhlo už víc než dvacet let. Po narození dětí, smutcích a bojích, které poznamenaly jejich život, se zdá, že manželství dospělo do slepé uličky, a kdykoli císařovna může, tráví čas na svém milovaném zámku Gödöllő v Uhersku.Právě tady pozná Edith, osiřelou dívku s temnou minulostí, která vyrostla na zámku okouzlená mýtem slavné panovnice. Na první pohled by obě ženy nemohly být odlišnější, ale v hloubi duše sdílejí stejnou touhu po svobodě, cestovatelského ducha a potřebu najít někoho, kdo je bude milovat takové, jaké jsou.Jejich osudy se nerozdělitelně propletou díky tajemství, jež bude mladičká Edith muset střežit a které se týká záhadného setkání na maškarním bále, jehož se Sissi inkognito účastnila. Jedné noci, která navždy poznamenala její život…

KATE, 2019 Kate se za sebou rozhodla všechno nechat a prchnout z Londýna do domku v Cumbrii, který zdědila po své pratetě. Netuší však, že dům ve svých útrobách už od dob honů na čarodějnice v 17. století ukrývá nečekané tajemství. VIOLET, 1942 Violet raději sbírá brouky a šplhá po stromech, než aby si nechala vštěpovat, jak se má správně chovat mladá dáma. Až do chvíle, než jí řada šokujících událostí navždycky změní život. ALTHA, 1619 Altha je souzena za čarodějnictví a za vraždu místního statkáře. Její ve vsi všeobecně známé, nepřirozené spojení s přírodou a zvířaty představuje hrozbu, kterou je třeba jednou provždy vymazat z povrchu světa. Divé ženy však patří do přírody. A nelze je zkrotit... V tomto dechberoucím románu o ženské houževnatosti a obrozující síle přírody se napříč pěti staletími splétají příběhy tří žen.

Vídeň, 1874. Od prvního setkání Sissi a Franze uběhlo už víc než dvacet let. Po narození dětí, smutcích a bojích, které poznamenaly jejich život, se zdá, že manželství dospělo do slepé uličky, a kdykoli císařovna může, tráví čas na svém milovaném zámku Gödöllő v Uhersku. Právě tady pozná Edith, osiřelou dívku s temnou minulostí, která vyrostla na zámku okouzlená mýtem slavné panovnice. Na první pohled by obě ženy nemohly být odlišnější, ale v hloubi duše sdílejí stejnou touhu po svobodě, cestovatelského ducha a potřebu najít někoho, kdo je bude milovat takové, jaké jsou. Jejich osudy se nerozdělitelně propletou díky tajemství, jež bude mladičká Edith muset střežit a které se týká záhadného setkání na maškarním bále, jehož se Sissi inkognito účastnila. Jedné noci, která navždy poznamenala její život…

Edward Arden muže nejen miluje, ale také si od nich za chvíle smyslného potěšení nechává štědře platit – a je proto v Londýně 19. století vystaven neustálému nebezpečí. Když ho lord Frederick Francis Melville začne podezírat z krádeží cenných šperků, které se jako vlna šíří londýnskou lepší společností, situace se nebezpečně vyhrotí. Oba si však rychle uvědomí, že mohou být jeden druhému prospěšní. Freddyho Edwardův život plný milostných afér, ctitelů a divokých večírků fascinuje a odpuzuje zároveň, ale přestože se city mladého hraběte k Edwardovi postupem času mění a sílí, Freddyho životní dráha je odedávna předurčena: zasnoubení, svatba, děti. Společenské konvence nutí Freddyho a Edwarda k velké opatrnosti, a dokonce je ohrožují na životě. Vydrží jejich láska, nebo se pod tlakem společnosti a tvrdé reality rozpadne?

„Na celé širé planetě se nenarodil svéráznější jedinec než můj otec.“ Joonatan obdrží naléhavý telefonát: babička je v posledním tažení. Mladík popadne otcovu vojenskou přilbu, nasedne do auta a vyrazí do Helsinek. Babička si myslí, že přijel její syn Mikko, ale Joonatan jí připomene, že Mikko je dávno po smrti, a zeptá se, jestli si o svém zesnulém duševně chorém synovi – typickém představiteli „hladovějícího umělce“ – dokáže vybavit něco dobrého. Babičce se do vzpomínání příliš nechce, a tak se Joonatan rozhodne vydat po stopách minulosti do svého i otcova dětství a sepsat svůj vlastní příběh: výsledkem je karnevalově barvitá, životem kypící tragikomická autofikce plná svébytných postav, krutých životních zkušeností zapříčiněných otcovou nezvladatelnou duševní chorobou, ale také nebývalého nekorektního černého humoru, který se čtenáři vryje pod kůži. Debut Joonatana Toly o schizofrenním otci je beletristický zásah elektrickým proudem přímo do mozku.

Francie, 1940. V poklidné vesničce v údolí Loiry se s příchodem německých okupantů všem znenadání obrátí život naruby. Každá ze tří sester Aubierových se s válkou vyrovnává po svém. Klára utíká k malování, Violeta podléhá zapovězené vášni a Margot skrývá pod přísahou tíživé tajemství, které se nesmí nikdo dozvědět. S pokračující německou okupací přetne sourozenecké pouto mezi Aubierovic dvojčaty nepředstavitelná zrada, která dívky přiměje přehodnotit dosavadní postoje a uvědomit si, na čí straně chtějí stát. Zatímco bojují o přežití, obě si musí položit otázku: Kam až jsi ochotna zajít, abys zachránila ty, které nejvíc miluješ? Španělsko, rok 2011. Věra Vogelová má za sebou ošklivý rozvod a dovídá se, že její dědeček beze stopy zmizel. Vydává se ho hledat a objeví starou fotografii, která rázem zboří představu, jakou dosud měla o své rodině. Při pátrání proti proudu času musí Věra vytáhnout na světlo všechna tajemství minulosti a od základu změnit i svou přítomnost. Dva příběhy o lásce propletené v čase. Velkolepý ponor do minulosti, při němž vyjdou najevo nečekané a zdrcující skutečnosti.

Norman a Jax jsou vycházející hvězdy světa komedie, budoucí legendární duo s pětiletým plánem na vystoupení na edinburském festivalu Fringe, až jim bude patnáct let. Když však Jax zemře ještě před dvanáctými narozeninami, Norman se rozhodne, že vystoupení na počest jeho nejlepšího přítele prostě nepočká, a tak plán přepíše:1. Starat se o mámu2. Najít tátu3. Dostat se na FringeSadie ví, že cenu pro matku roku nezíská, a není hrdá na to, že neví, kdo je otcem jejího syna. Po ničem ale netouží víc, než aby se znovu usmíval. A tak když najde Normanův seznam, požádá o pomoc excentrického přítele Leonarda, čtyřiaosmdesátiletého veterána s vynikajícími plánovacími schopnostmi a touhou po dobrodružství, a společně se vydávají na pouť do Edinburghu. Norman doufá, že se mu podaří rozesmát obecenstvo a cestou možná i najít tátu.

V den, kdy Abram s matkou dorazili do tábora smrti v Osvětimi, oba věděli, že ji nic dalšího nečeká. Během jejich poslední společné chvíle matka naléhala na svého devatenáctiletého syna: „Abrame, udělej všechno, co je v lidských silách, abys přežil, a řekni lidem, co se tady stalo.“ Následně ji odvedli do plynové komory, kde ji zavraždili. Do tohoto momentu toho Abram už vytrpěl a přežil hodně, ale díky silné naději, z níž chvílemi zbyla jen pouhá jiskra, přežil.Po osvobození se Abram ocitl v Belgii, kde se seznámil se svou životní láskou – další přeživší z Osvětimi jménem Cesia. Mladý pár se vydal do Austrálie, kde se jiskra jejich naděje rozzářila jako slunce a zaplavila světlem všechno, čeho se dotkli, i každého v jejich okolí.Abram na poslední slova své matky nikdy nezapomněl. Nesl je v sobě bez zášti a vždy s nadhledem. Aby uctili památku všech obětí, Abram s Cesií se během svého pětasedmdesátiletého manželství nepřestali věnovat osvětě o holokaustu a vychutnávání života plnými doušky.

V den, kdy Abram s matkou dorazili do tábora smrti v Osvětimi, oba věděli, že ji nic dalšího nečeká. Během jejich poslední společné chvíle matka naléhala na svého devatenáctiletého syna: „Abrame, udělej všechno, co je v lidských silách, abys přežil, a řekni lidem, co se tady stalo.“ Následně ji odvedli do plynové komory, kde ji zavraždili. Do tohoto momentu toho Abram už vytrpěl a přežil hodně, ale díky silné naději, z níž chvílemi zbyla jen pouhá jiskra, přežil. Po osvobození se Abram ocitl v Belgii, kde se seznámil se svou životní láskou – další přeživší z Osvětimi jménem Cesia. Mladý pár se vydal do Austrálie, kde se jiskra jejich naděje rozzářila jako slunce a zaplavila světlem všechno, čeho se dotkli, i každého v jejich okolí. Abram na poslední slova své matky nikdy nezapomněl. Nesl je v sobě bez zášti a vždy s nadhledem. Aby uctili památku všech obětí, Abram s Cesií se během svého pětasedmdesátiletého manželství nepřestali věnovat osvětě o holokaustu a vychutnávání života plnými doušky.