Kontrast strana 3 z 18

Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní asistentka z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena.

Jedno z nejznámějších děl světové literatury v sobě pojí prvky společensko-politického a vědecko-fantastického románu. Je obžalobou diktatury ve všech jejích podobách. Čtenář se ponoří do osudů čestného, citlivého a uvažujícího Winstona Smitha, který se vzepře systému, za což zaplatí krutou daň. Orwell touto knihou předpověděl společenský vývoj a neustále vzbuzuje mezi novými čtenáři nadšení a fascinaci. Ilustrátor: Matyáš Namai vystudoval Střední školu Reklamní tvorby v Praze v oboru Grafický design. Nyní je výtvarníkem na volné noze zabývající se zejména ilustracemi, komiksem a příležitostnými storyboardy.

Co přimělo Henryho Rinnana, skromného ševcovského syna, aby se stal jednou z nejvíce nenáviděných postav v norské historii? A proč se jistá židovská rodina po válce rozhodla nastěhovat do jeho základny, do domu, který zůstal samotným symbolem hrůzy? Když se spisovatel Simon Stranger dozvěděl, že rodina jeho ženy bydlela v domě, kde dříve sídlila Rinnanova banda, v pověstném Klášteře banditů, začal se zajímat a hledat v historii ty, kteří přežili, ale také ty, co byli zavražděni. Práce se staví před lidstvo v nejtemnějších dobách, a dopad románu v životě Henryho Rinnana poukazuje na to, jaké konsekvence mohou mít ponižování, vyloučení z kolektivu a zloba. Současně se tu rodí další příběh o přežití, soudružnosti a jak žít dál. V tomto velkolepém a ambiciózním románu skládá Simon Stranger kousek po kousku části skládanky, rozpínající se přes celé století, dotýkající se toho nejkrásnějšího i toho nejbolestivějšího v lidském životě.

Asi si nikdo nemyslí, že mít sexy šéfa není vůbec komplikované ani matoucí. Ale musím mu už odolávat jen pár měsíců. V lednu odlétám do Paříže, abych si splnila svůj sen a stala se umělkyní. Škoda, že nemůžu mít svůj zákusek a náležitě si ho užít. Zapomněla jsem se zmínit… Můj sexy šéf byl mou školní láskou. Tak trochu. Nejprve jsem ho chtěla samou láskou umačkat. Nakonec jsem ho chtěla už jen umačkat. Teď je zpět a klidně by mohl mít na hrudi napsáno „nesahat“. Jedna drobná otázka: počítalo by se, kdybych nepoužila ruce? Odpovím si sama. Ano, Emily, ty nadržená čubko, počítalo. Mimoto můj sen na mě prakticky čeká naservírovaný na zlatém podnose. Pokud se zvládnu chovat tak, jak mám. Byla bych naprostý blázen, abych riskovala. Taky jsem pyšná na to, jak dlouho jsem se zvládla jako blázen nechovat, a chci si svůj rekord udržet. Musím pro něj udělat akorát jednu rychlovku. Pár plakátů a několik dekorací na velkou Halloweenskou party, kterou pořádá. Pak jen odejdu od jeho snových očí a nádherného těla, sednu na letadlo a zapomenu na všechny nádherné děti, které bychom spolu mohli vyrobit. Ale tři měsíce jsou opravdu dlouhá doba…

V roce 2014 byl Daniel Wyrwa ještě vojákem u 6. výsadkářského praporu v Glivicích, zatímco Maria Zimnická slibnou advokátní koncipientkou. Daniel neměl – jemně řečeno – zrovna nejlepší pověst. O jeho problémech se zákonem a drogami, o násilnických sklonech a také o tom, že byl namočený do nelegálních akcí, věděli všichni, tedy kromě Marie. Ale láska si přece nevybírá… Marii se narodila holčička, Daniel skončil na odvykací léčbě a Maria se vdala za kamaráda z dětství a pak… Pak to všechno začalo být rychlé, tvrdé, děsivé, bravurní a překvapivé, zkrátka takové, že vás to úplně pohltí. Fanoušci Pauliny Świst dostanou více, než čekali, zatímco její noví čtenáři si nepochybně záhy pořídí i její předchozí knihy! Tato spisovatelská hvězda září stále jasněji!

Když bohatí rodiče Charlotte Smithové umístí její milovanou sestru Phoebe do nechvalně proslulého Goldengrove – ústavu pro choromyslné – Charlotte ví, že je za tím víc než sestřino domnělé šílenství. Riskuje všechno a nechá se do ústavu zapsat spolu se sestrou – vzdá se své skutečné totožnosti privilegované mladé dámy sanfranciské společnosti a stane se bezejmennou pacientkou – ženou 99. Čím déle v nemocnici zůstává, tím více si uvědomuje, že mnohé z místních pacientek nejsou šílené, ale pouze někomu nevyhovovaly. Charlotte se pídí po pravdě a hrozí odhalit tajemství, za jejichž uchování by jistí velmi mocní lidé udělali cokoliv. Žena 99, historický thriller bohatý na podrobnosti i napínavou zápletku, je poctou odvážným ženám minulosti narozeným do světa, který jim upřel moc, ale podcenil jejich sílu.

Teresino srdce se zastaví, když vejde do pokoje své dcery a zjistí, že její milovaná důvěřivá holčička je pryč. Teresa nedokáže pochopit, kdo by uprostřed noci unesl vyděšené tříleté dítě, ale všechno ukazuje na člověka, který je jí blízký. Nechoval se Jessičin nevlastní otec poslední dobou divně? Nebo to má něco společného s Angie, paní na hlídání od vedle…? Hodná důchodkyně Angie je určitě osamělá, když jí jedinou společnost v tom velkém starém domě dělají jen její vzpomínky. A vždycky měla s Jessikou zvláštní vztah… Udělala Teresa největší chybu svého života, když jí svěřila svou milovanou dceru? Co skutečně víme o lidech, kteří hlídají naše děti? Jessičin slib je působivé domácí drama pro fanoušky Jodi Picoultové, Lisy Wingateové a Kerry Fisherové.

Kniha životních vzpomínek pozoruhodné ženy, která přežila koncentrační tábor, je vlastně kronikou židovské Paříže 20. století. Autorka v něm líčí osobitou atmosféru židovské menšiny žijící před válkou na Montmartru, své seznámení s budoucím manželem i jejich odchod do ilegality a účast na odboji. Těžištěm knihy je vylíčení osudu jich obou v koncentračním táboře, působivé svědectví o krutosti a nelidskosti nacismu. Příběh pokračuje i v poválečných letech a je doveden až do první dekády 21. století. Kniha je mementem i pro dnešní dobu, a ačkoliv většina přímých svědků tehdejších událostí už není mezi námi, jejich vzpomínky nám stále mají co říci.

Srdceryvné vyprávění očima toulavého psa Gumpa. Příběh o cestě plné překážek a pastí, o lásce, která má sílu dosáhnout až za duhový most, o neochvějné psí obětavosti položit život za svého páníčka, o naději, kterou nespoutá ani ten nejpevnější řetěz, ale také o zvířecí moudrosti, která nám lidem otevírá oči.

Citlivý román o třech lidech, kteří po prožité ztrátě hledají cestu z osamělosti k novému štěstí. Vdovec Artur se seznámí s problémovou dospívající dívkou Maddy, která se snaží vyhnout škole a raději tráví čas na hřbitově. Právě tam chodívá Artur každý den, aby si při obědě popovídal se svou zesnulou ženou a popřemýšlel o někdejších životech dalších mrtvých. Zrodí se přátelství, které oběma pomůže vystoupit z izolace. Arturova schopnost reagovat laskavě a pozitivně na jakoukoli rozčilující věc, kterou Maddy řekne nebo udělá, mu vyslouží přezdívku Truluv. Společně s Arturovou všetečnou sousedkou Lucille vytvoří neobvyklou milující rodinu, která je živoucím důkazem toho, že nejvzácnější momenty v životě jsou ještě krásnější, když je s někým sdílíme.

Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší? Sežvýkala jsem ho... a polkla. Já vím. Pěkně zlobivá holka. A pak jsem ho uviděla. Možná byste tomu nevěřili, ale když se člověk dusí něčím banánem, neudělá to na jeho majitele zrovna ten nejlepší první dojem. Čte Jana Stryková a Jiří Suchý z Tábora

Kdysi kdosi řekl, že „realita je iluze způsobená nedostatkem alkoholu“. Avšak právě Deník šílenství bez přetvářky a sebeklamu ukazuje, že každý z nás si tvoří realitu vlastní, která může fungovat bez alkoholu či jakékoli jiné berličky. Je jenom na nás, zda dokážeme projít životem s čistou hlavou a jasnýma očima, i když se nám od počátku pokouší zkřížit plány alkoholismus otce, šikana spolužáků, psychická nemoc či nepochopení okolí. Deník šílenství je osobní zpovědí mladé autorky, která si tím vším prošla a nakonec dokázala najít cestu z bludného kruhu. Poté, co si sáhla na dno i na vlastní život, podstoupila léčbu a uvědomila si, že „nikdy není pozdě začít znovu a každý problém má nějaké řešení“. Tuto autorčinu prvotinu je možné považovat za jakési zúčtování s jednou životní etapou, která trvala deset let a během níž se na jednu stranu podařilo mnohé pokazit, na stranu druhou ji jako osobnost velkou měrou mnohé obohatilo a přesvědčilo o tom, že „to, co vyzařujeme, se k nám vrací“, a že pokud se nenecháme zlomit a soustředíme se na to opravdu důležité, probudíme se jednoho dne do lepší reality.