LEDA strana 10 z 64

Nechme se okouzlit vypravěčským mistrovstvím Arthura Conana Doylea, jehož dílo vyzařuje žíznivou zvědavost, roznícenou fantazii i neuhasitelnou touhu po lepším světě, což ho jednoznačně vřazuje do jednadvacátého století. Tento druhý svazek zahrnuje Doyleovy prózy s dobrodružnými náměty, a to v moderním a jiskřivém českém překladu, přičemž některé z těchto próz vycházejí česky vůbec poprvé. Doyle se intenzivně zajímal o tajemné události a jevy, takže reagoval i na záhadné zmizení americké lodi Marie Celeste, jež byla nalezena roku 1872 opuštěná u Azorských ostrovů za okolností, o nichž se dodnes pouze spekuluje. O vysvětlení se Doyle pokusil v povídce Zpráva J. Habakuka Jephsona. Dalším nevšedním tvůrčím počinem je Vězňova obhajoba, která tvoří pandán ke známé holmesovské povídce Poslední poklona, v níž se Sherlock Holmes ve službách vlasti ujímá role falešného špiona. Třetí svazek, jenž vyjde s několikaměsíčním odstupem, ponese název Doktoři a další vědci. Čtyřdílnou Doyleovskou sérii uzavřeme novým překladem slavného Psa baskervillského, jehož vydání doprovodí působivé dobové ilustrace.

První slovník svého druhu na českém knižním trhu přináší na více než 400 stranách. - 53 200 českých výrazů a 72 600 islandských ekvivalentů - současnou slovní zásobu včetně hovorových výrazů - četné příklady a bohatou frazeologii - vysvětlivky a charakteristiky usnadňující českým mluvčím aktivní ústní i písemné vyjadřování v islandštině a islandským mluvčím porozumění češtině - přehled islandské výslovnosti a stručnou gramatiku islandštiny pro české mluvčí - přehled české výslovnosti a stručnou gramatiku češtiny pro islandské mluvčí - přehled časování islandských nepravidelných sloves Slovník je určen studentům, pedagogům, překladatelům a všem českým zájemcům o islandštinu, stejně jako islandským zájemcům o češtinu.

Knížka, jejíž anotaci právě prohlížete, je až neskutečně krásná a pronikavě silná. Je z toho šafránově mála vyprávění, jimž člověk podlehne, ať je mu devět, třicet dva nebo sedmdesát osm let. Výjimečná knížka, příběh psaný pro čtenářky a právě tak pro čtenáře! Hned na počátku prožijeme hrůzu: Potom se začaly dít hrozné věci a Mary pochopila, co znamená tajemná atmosféra, která se vznášela nad oním ránem. Propukla totiž cholera. Rozpoutala se ve své nejhorší podobě a lidé padali mrtví k zemi jako mouchy. Chůva onemocněla hned první noc a právě kvůli její smrti se ozýval nářek z příbytků služebnictva. Než nadešel další den, zemřeli ještě tři sluhové a ostatní se v hrůze rozutekli pryč. Všude se šířila panika a v bungalovech umírali lidé. Z Mary se během několika hodin stává sirotek a za několik dní musí opustit koloniální Indii – jediný domov, který dosud poznala. Vydává se ke vzdáleným příbuzným do Anglie, jenže v jejich velkém tmavém domě, který má snad stovku většinou nepoužívaných, zamčených pokojů – nejméně jeden z nich ovšem ukrývá tajemství – se cítí, jako by zůstala na světě úplně sama. Zvlášť když člověk všude kolem narazí napřed na lány nudných zelinářských záhonů a za nimi pak na nekonečná pustá vřesoviště. Ještě věříte, že je to výjimečně krásná kniha? Tajemná zahrada je příběh o skrytých silách a zřejmých nádherách přírody, o jejím ohrožení a o úsilí, jež ji dokáže navrátit k novému životu, je to vyprávění plné tajemných náznaků, znepokojivých psychologických momentů, překvapivých odhalení a hlubokých, fantastických záhad. Vyprávění, jež se staví s porozuměním ke složitostem života, k otázkám dobra a zla a hlavně k nám, kteří ono dobro i zlo zosobňujeme. Příběh dostal už mnohokrát filmovou i televizní podobu a jeho muzikálové provedení okouzlilo Broadway.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu, kdyby Evropa neztratila víru ve svou civilizaci, tradici a legitimní právo na vlastní existenci“. Vyčerpaný a historickou vinou kolonialismu a rasismu posedlý Západ není schopen hájit občanské svobody a práva proti nábožensky sebejisté kultuře islámu, jež nezná odluku církve a státu. Murray vykresluje dramaticky narůstající spor většinové společnosti s intelektuální elitou, která hodlá evropský lid vyměnit. Důkladně analyzuje její akademické šibolety, vytáčky a lži i její ideál „morálně nadřazeného univerzálního lidství“ bez kulturního rozlišení, utopickou vizi nesoudržné, multietnické společnosti pouhých lidských práv. Jak prorocky napsal G. K. Chesterton, proti ideologii bezbřehého splynutí všech se všemi se jednou instinktivně vzbouří miliony a rozpoutá se střet mezi davem a posedlou internacionální třídou. Ať už nadcházející konflikt dopadne jakkoli, podle Murrayho to pak nebude Evropa, jakou jsme dosud znali.

Vrcholný román a zároveň tvůrčí závěť Nathanaela Westa se sarkasticky trefuje do hollywoodské velkovýrobny amerických snů, nebo spíš do panoptika lidských typů potácejících se v jejích nižších patrech a na samém okraji. Krajinou oněch divotvorných náhražek nás provede rozkreslovač kulis Tod původem z kultivovaného východního pobřeží USA, jenž doufá, že tu najde inspiraci pro majestátní obraz zachycující požár prohnilého Los Angeles. Zaznamenává touhy těch, kdo si chtějí z tamějšího pozlátka urvat aspoň střípek, aby unikli fádnímu zaměstnání a na chvíli vybředli z kolotoče zmaru. Naráží při tom na všelijaké groteskní zástupce hollywoodského živočichopisu: na vysloužilé varietní umělce, prkenné statisty i podivínské šíbry, na ženy z nepřehledného pomezí mezi komparsistkami a prostitutkami, dokonce i na tragický pravzor všech budoucích ušlápnutých Homerů Simpsonů. Z nenaplnitelných nadějí pěšáků americké „nižší střední třídy“ nakonec vzejde frustrovaný dav – dav jako v biblickém podobenství o kobylkách, který vše mimo filmové atrapy lynčuje a žene příběh k apokalypse.

Bojujte, stateční rytíři! Člověk umírá, sláva přežije! – Bojujte! Je lepší zemřít, než se vzdát! Mladý rytíř Wilfred z Ivanhoe se ve věci lásky vzepřel otcově vůli, a tak musel opustit Anglii. S vojskem krále Richarda Lví srdce se zúčastnil křížové výpravy do Svaté země a nyní se vrací poháněn vášnivou touhou po své Roweně, jíž míní dokázat nejen, že je naživu, ale že jí zůstal věrný. Je však vtažen do mimořádně nebezpečné hry – do krvavého mocenského zápasu mezi králem Richardem a jeho zlopověstně krutým intrikánským bratrem Johnem. Příběh strašlivého nepřátelství a věrného bratrství, v němž vystupují vnitřně silné, nezávislé, věrné a krásné ženy, stateční rytíři i slavný zbojník Robin Hood s hordou dalších veselých kumpánů, vytahujících z rukávu jednu mazanou fintu za druhou, líčí nevyčerpatelnou sérií turnajů, bitek a riskantních dobrodružství, jež se odehrávají v romantickém světě středověkých ctností. Napínavé vyprávění míří čtenáři jedenadvacátého století k srdci – taková je moc vynalézavého českého překladu…

Nechme se okouzlit vypravěčským mistrovstvím Arthura Conana Doylea, jehož dílo vyzařuje žíznivou zvědavost, roznícenou fantazii i neuhasitelnou touhu po lepším světě, což ho jednoznačně vřazuje do jednadvacátého století. Tento první svazek zahrnuje Doyleovy prózy s tajemstvím, a to v moderním a jiskřivém českém překladu. Dvě z těchto próz vycházejí česky vůbec poprvé, jsou to Záhada údolí Sasassa a Strašidlo pro Goresthorpe Grange. Svazek obsahuje mimo jiné novelu Parazit, která reflektuje autorův celoživotní zájem o paranormální jevy. Druhý svazek, jenž vychází současně, nese výmluvný název Dobrodružství na moři i na souši. Následující třetí se bude jmenovat Doktoři a další vědci a čtyřdílnou Doyleovskou sérii uzavřeme novým překladem slavného Psa baskervillského, jenž vyjde s doprovodem působivých dobových ilustrací.

Clausewitzovo vrcholné dílo O válce je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána. Autor – filozof vojenství – v ní předkládá obecnou teorii jednotlivých aspektů války, její strategie a taktiky. Bystrá pozorování jsou následována pronikavými analyzujícími úvahami a pregnantně formulovanými závěry. Kniha zaujme jasností úsudku, ostrou ironií a nezapomenutelnými formulacemi. Právě odtud pochází slavné rčení, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky.“ Zásadní hodnotou knihy je, že integruje širokou škálu aspektů vojenského soupeření - politických, strategických, taktických, operačních, analytických, historických, etických, psychologických a pedagogických. Žádný jiný soubor teoretických postulátů z dané oblasti se nepřibližuje k autorovu úspěšnému propojení tak širokého záběru úvah a žádný není tak pružně přizpůsobitelný důsledkům politického a společenského vývoje. Carl von Clausewitz zůstává i téměř dvě století po své smrti nejčastěji citovaným, nejkontroverznějším a současně nejmodernějším teoretikem strategie. Kniha je nepostradatelným učebním pramenem pro studující v institucích profesionálního vojenského vzdělávání, stejně jako na vysokých obchodních školách i v dalších organizacích, kde je předmětem zájmu konkurence skupin lidí a jejich vzájemná interakce včetně konfliktů. Clausewitzův spis má zásadní význam nejen pro svůj obsah, ale také proto, že zásadně ovlivnil prakticky všechny další (nejen západní) vojevůdce a vojenské myslitele, a to včetně teoretiků použití moderních zbraní a stratégů hvězdných válek. Zápolení protivných stran nemusí vždy zahrnovat armády zapojené do fyzického boje, a tak mnohé z autorových úvah a závěrů jsou s úspěchem využívány v jiných oblastech, především v obchodě a podnikání (Clausewitz: Válku by bylo možno lépe než s kterýmkoli uměním srovnat s obchodem, který je také konfliktem lidských zájmů a činností; mnohem bližší je jí politika, na kterou je zase možno pohlížet jako na jakýsi obchod ve větším měřítku.), ale též v mezinárodních vztazích, dělbě politické moci, politologii, filozofii, diplomacii, logistice, sportovním soutěžení, využívají je odborníci v oblasti umělé inteligence i věd o přírodě, plánovači rozsáhlých civilních operací a dokonce i tvůrci počítačových her. Ve všech těchto oblastech se totiž vyskytují konflikty velkých zájmů a události, které svou strukturou odpovídají válce.

V knize Stručné německé dějiny předkládá autor průřez dvěma tisíci let dějin Germánů a Němců. Na nevelké ploše se mu podařilo vyhmátnout klíčové momenty německých, resp. germánských dějin, přičemž za jeden z hlavních faktorů považuje geografické rozmístění germánských a německých sídel. Z německé Mittellage vyplývá osudová vklíněnost Němců mezi Západ a slovanský Východ, s čímž koresponduje od 16. století vnitroněmecké zápolení mezi katolickým západním Německem a protestantským Pruskem na východě. Hawes je přesvědčen, že za katastrofy moderních německých dějin nese odpovědnost pruský a protestantský element. Svůj názor dokládá mj. mnoha desítkami map od římských dob až po geografickou analýzu voleb do Bundestagu v roce 2017. Skoro na všech je zdůrazněna klíčová role Labe ¦ podle autora osudové německé řeky: na západ od ní byla od římských časů a je dodnes civilizace a pokrok, na východ ¦ cum grano salis ¦ temnota a barbarství. Autorův styl je velmi čtivý a k názornosti knihy přispívá mimořádně zdařilý a bohatý výběr fotografií, obrázků, grafů a nákresů, jakož i citací z dobových dokumentů, dokládajících autorova tvrzení.

Jede se představit rodičům svého přítele Jakea, jenže zimní návštěva odlehlé farmy asi není nejlepší nápad, zvlášť když se kolem vztahu těch dvou od začátku vrší pochybnosti. Jakeův domov se sice nachází jen dvě tři hodiny jízdy z města, ale stejně by pro ni asi bylo bývalo lepší nikam se nehrnout, protože nadaný vědec, s nímž se zná sotva sedm týdnů, je pořádný intelektuální svéráz. A ten vemlouvavý Hlas v mobilu, který jí denně naléhavě volá, si neumí k nikomu známému rozumně přiřadit… Když pár dorazí na farmu, v mrazu se válí mrtvá zvířata a samo stavení uvnitř vypadá málem jako motel Normana Batese. Křečovitě usměvavá máti je chodící sbírkou neuróz a Jakeova prababička zešílela. Další hrůzy tam snad nečekají – avšak co ve sklepě…? Debutová novela Kanaďana Iaina Reida výtečně vrství a převrací děsivé zákonitosti oblíbeného viktoriánského žánru ve zprávu o duši, z níž tuhne krev ještě víc, než je v nelítostné tundře nezbytné. Nejočekávanější horor sezony na filmové plátno pro kanál Netflix převedl další znalec pokroucených závitů dnešní lidské mysli: oscarový scenárista a režisér Charlie Kaufman.

Jazyková úroveň A1 - A1/A2/B1

Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla. Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demo-kratické společnosti, ale i dnešní, nikdy v minulosti nevídaný blahobyt. Dramaticky popisuje 3 000 let evropských dějin, jež spojily zdánlivě neslučitelné: židovsko-křesťanskou existenciální víru s řeckou filosofií. V symbióze této víry a rozumu vyrostla nejúspěšnější civilizace, která dala světu vědu a techniku, dramatické umění a představu osobní svobody, lidské důstojnosti i občanských práv. Autor hájí řecký přirozený zákon telos, který z konečného účelu lidské přirozenosti vyvozuje, že člověk má pěstováním ctností směřovat k naplnění smyslu svého života, tedy k moudrosti a vznešenosti. Bez vyššího smyslu života se Západ zhroutí do chaosu iracionálních svárů, jak to vidíme dnes, kdy věcnou diskusi nahrazují vášně, subjektivita, etnická nebo menšinová identita a podobně. Paradoxně totiž i sám rozum závisí na víře – víře v racionální, poznatelný a objektivní svět, v němž rozpoznává Stvořitele.

Holandský lékař Eddy de Wind i jeho manželka Friedel byli odvlečeni do Osvětimi. Po příjezdu přežili krutou selekci a byli pracovně zařazeni na ošetřovny. Každý den a každou hodinu se v koncentračním táboře odehrával nelítostný boj o přežití – pro Eddyho to znamenalo přizpůsobit se nepředvídatelným reakcím dozorců, Friedel musela od sebe odvrátit hrozící osud oběti „lékařských“ experimentů Josepha Mengeleho. Sílu jim dodávala vzájemná láska: Friedel a Eddy si občas dokázali prostrčit přes plot lístek a výjimečně se dokonce odvážili kratičkého objetí. Když na konci války uprchli poslední dozorci, Eddy se schoval v opuštěných barácích a začal se zuřivým úsilím zapisovat svoje zážitky. Vznikl zcela ojedinělý záznam vězeňského života ve vyhlazovacím táboře zachycující z bezprostřední blízkosti každodenní boj o život, ale i záblesky radosti, když se Eddymu a Friedel podařilo zahlédnout jeden druhého.

Učebnice francouzštiny pro začátečníky je zpracovaná podle nových poznatků o výuce cizích jazyků. Klade důraz na aktivní užívání francouzštiny, schopnost dorozumět se v nejčastějších situacích a pohotové vyjadřování. Obsahuje základní gramatiku a slovní zásobu potřebnou pro komunikaci v nejběžnějších situacích, a to s důrazem na potřeby českého turisty ve Francii. Je určena pro výuku ve školách, v kursech, a také pro samostatné studium. Předpokládá se samostatná práce doma s žákovským sešitem, proto je do sešitu pro žáky zařazen i klíč téměř ke všem cvičením.

Když ne já pro sebe, kdo tady bude pro mne? A když ne takto, jak? A když ne nyní, kdy? ptá se píseň, kterou přijala za svou hymnu Gedaljova partyzánská skupina složená z ruských a polských Židů, mužů a žen odhodlaně bojujících proti nepříteli. Jsou to lidé, kterým válka vzala všechno jejich rodiny, domovy, svobodu. Vydali se na dlouhou pouť z běloruských lesů a bažin směrem na západ. Jejich boj se ale leckdy nesetkává s pochopením a podporou místních obyvatel, ani jiných partyzánských oddílů. Musejí urazit víc než dva tisíce kilometrů a překonat nejhorší hrůzy závěrečné fáze války, chtějí-li dorazit do italského Milána Primo Levimu se podařilo vytvořit jakýsi jidiš western, jenž dokáže pobavit dokonce i ve vichru tragických válečných událostí.

John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku. Přináší kroniku života mezi doutnajícími troskami plnými radioaktivity, líčí lidskost v jejích nejhorších a nejlepších projevech, je plná příběhů nezměrné obětavosti, nesnesitelné bolesti a zármutku. V pozadí cítíme otázku, zda je vyhlazovací válka i ta s dálkově ovládanými drony, vojenskými roboty a ohromující technickou a ekonomickou převahou oprávněná, i když snad slouží spravedlivému účelu. Co když z ní vyplývající duchovní i hmotné zlo a vybičovaná nenávist obsahuje důsledky, které daleko převažují všechno dobré, co by vítězství mělo přinést? A lze vůbec konečné vítězství takto vybojovat? Kdy budeme schopni jasně odpovědět? Do vzduchu se zvedla gigantická mračna prachu, nebe ztemnělo den se proměnil v noc Zachvátila ho taková panika, že si ani nevzpomněl na přítele Macua pod troskami, a vyřítil se na ulici. Temnota po hirošimské explozi zůstává stále s námi. Po sedmdesáti pěti letech není lidstvo zas tolik jiné, jsme svědky smrti, ničení a zkázy na mnoha místech po celém světě. Zlo nebylo odsunuto do historie, kohokoliv z nás mohou zasáhnout zoufalé, tragické zprávy z Paříže, Tripolisu, Sýrie, Jemenu, Nigérie. Násilí je strašlivě moderní. KNIHA, JEŽ BURCUJE SVĚDOMÍ LIDÍ Vydáváme k 75. výročí bombardování Hirošimy a Nagasaki.