LEDA strana 10 z 64

Sugestivně napsaný životopis rozplétá záhadu, kterou představovala Lennonova osobnost, a přináší jeho úplný portrét komplexní informace o jeho životě, láskách, hudbě, o jeho předčasné smrti a také o odkazu, který nám zanechal. Autorka pozorně sleduje, jaké životní zážitky Lennona formovaly, a které jeho osobnostní rysy vedly k tomu, že před svou násilnou smrtí žil v newyorském exilu. Jenže co když skutečný John Lennon zemřel už dlouho předtím? Kdo nebo co Johna Lennona vlastně zabilo? Čtyři kulky, jež 8. prosince 1980 vnikly do jeho těla ze zbraně atentátníka Marka Chapmana, dílo zkázy možná pouze dokonaly. Autorka vykresluje Lennona jako mimořádně nadaného, přemýšlivého a citlivého umělce, jako komplikovanou i chybující osobnost, jež doplácela na tlak svého talentu a slávy, ale také jako ztrápeného syna, manžela a otce. Čtenářům se nabízí citlivý, upřímný a odvážný portrét jedné z nejtrvalejších světových legend, ale také intimní pohled na ženy i muže v jeho životě. Kniha obsahuje řadu nově objevených informací a také údaje z autorčiných rozhovorů s lidmi, kteří znali Lennona nejlépe. K NEDOŽITÝM 80. NAROZENINÁM JOHNA LENNONA A KE 40. VÝROČÍ JEHO SMRTI V ŘÍJNU A PROSINCI 2020 "Proč zahynul John Lennon? je nejlepší kniha, kterou jsem kdy četl o Johnu Lennonovi úžasném a kontroverzním chlapíkovi, o Beatles a o celé té pohádkové době. Jde o mistrovské dílo žánru rockové biografie. Pokud si myslíte, že o Johnovi, Yoko a Beatles už víte všechno, rychle zjistíte, že to tak není. Kniha je skvělá pro každého, kdo zažil Lennonovu dobu, anebo si o ní chce udělat pravdivou představu." - STUART WHITE

Zkoušeli jste někdy složit Rubikovu kostku? Vzali jste ji do ruky s vírou ve vlastní chytrost, ale přece jen v rozpacích? Že se vám ji povedlo složit hned při prvních pokusech? Pak jste na tom líp než její vynálezce, ten skládal čerstvě zkonstruovanou první kostku celý měsíc! Odhady tvrdí, že Rubikovu kostku měla v rukou sedmina lidstva, tedy víc než miliarda lidí což dává naději, že navzdory rozdílům se my všichni na světě spolu nakonec domluvíme. Zacházet s Kostkou se zájemce naučí raz dva, ale složit ji to je úkol možná na celý život! Vymyslet a vyrobit první Kostku však rozhodně netrvalo tak dlouho. Profesor Rubik vypráví o těžkostech, které na cestě za Kostkou dokázal překonat, seznamuje nás s pozoruhodnými lidmi, které přitom potkal, a prozrazuje, jak mu Kostka změnila jak život, tak i náhled na něj. Světový rekord v rychlosti složení Kostky je něco přes tři vteřiny víte, jak rychle to dokáže sám vynálezce? Nebo kolik najdeme na smartphonu aplikací pro řešení Kostky? A že Kostka uchvátila nejen matematiky a programátory, ale i mnohé filozofy a umělce? Že se Kostka dá nastavit do 43 252 003 274 489 856 000 různých konfigurací ale jen jedna z nich je ta správná, o kterou usilujeme? Z čeho byla první Kostka, kterou Rubik vyrobil? A jaký vlastně ten Rubik je? Kniha je především milostným příběhem o peripetiích vztahu s důmyslným mechanickým vynálezem, který je zábavnou hračkou, učebním nástrojem i zdrojem inspirace a iniciátorem metafor. S Kostkou se může kdokoliv z nás stát skutečným tvůrcem čehosi nového. A čím dalším je tahle kniha pozoruhodná? Dá se číst kdekoliv od prostředka anebo klidně i od začátku.

Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha je pravděpodobně nejslavnějším španělským románem a jedním z klíčových děl světové literatury.

Nechme se okouzlit vypravěčským mistrovstvím Arthura Conana Doylea, jehož dílo vyzařuje žíznivou zvědavost, roznícenou fantazii i neuhasitelnou touhu po lepším světě, což ho jednoznačně vřazuje do jednadvacátého století. Tento druhý svazek zahrnuje Doyleovy prózy s dobrodružnými náměty, a to v moderním a jiskřivém českém překladu, přičemž některé z těchto próz vycházejí česky vůbec poprvé. Doyle se intenzivně zajímal o tajemné události a jevy, takže reagoval i na záhadné zmizení americké lodi Marie Celeste, jež byla nalezena roku 1872 opuštěná u Azorských ostrovů za okolností, o nichž se dodnes pouze spekuluje. O vysvětlení se Doyle pokusil v povídce Zpráva J. Habakuka Jephsona. Dalším nevšedním tvůrčím počinem je Vězňova obhajoba, která tvoří pandán ke známé holmesovské povídce Poslední poklona, v níž se Sherlock Holmes ve službách vlasti ujímá role falešného špiona. Třetí svazek, jenž vyjde s několikaměsíčním odstupem, ponese název Doktoři a další vědci. Čtyřdílnou Doyleovskou sérii uzavřeme novým překladem slavného Psa baskervillského, jehož vydání doprovodí působivé dobové ilustrace.

První slovník svého druhu na českém knižním trhu přináší na více než 400 stranách. - 53 200 českých výrazů a 72 600 islandských ekvivalentů - současnou slovní zásobu včetně hovorových výrazů - četné příklady a bohatou frazeologii - vysvětlivky a charakteristiky usnadňující českým mluvčím aktivní ústní i písemné vyjadřování v islandštině a islandským mluvčím porozumění češtině - přehled islandské výslovnosti a stručnou gramatiku islandštiny pro české mluvčí - přehled české výslovnosti a stručnou gramatiku češtiny pro islandské mluvčí - přehled časování islandských nepravidelných sloves Slovník je určen studentům, pedagogům, překladatelům a všem českým zájemcům o islandštinu, stejně jako islandským zájemcům o češtinu.

Knížka, jejíž anotaci právě prohlížete, je až neskutečně krásná a pronikavě silná. Je z toho šafránově mála vyprávění, jimž člověk podlehne, ať je mu devět, třicet dva nebo sedmdesát osm let. Výjimečná knížka, příběh psaný pro čtenářky a právě tak pro čtenáře! Hned na počátku prožijeme hrůzu: Potom se začaly dít hrozné věci a Mary pochopila, co znamená tajemná atmosféra, která se vznášela nad oním ránem. Propukla totiž cholera. Rozpoutala se ve své nejhorší podobě a lidé padali mrtví k zemi jako mouchy. Chůva onemocněla hned první noc a právě kvůli její smrti se ozýval nářek z příbytků služebnictva. Než nadešel další den, zemřeli ještě tři sluhové a ostatní se v hrůze rozutekli pryč. Všude se šířila panika a v bungalovech umírali lidé. Z Mary se během několika hodin stává sirotek a za několik dní musí opustit koloniální Indii – jediný domov, který dosud poznala. Vydává se ke vzdáleným příbuzným do Anglie, jenže v jejich velkém tmavém domě, který má snad stovku většinou nepoužívaných, zamčených pokojů – nejméně jeden z nich ovšem ukrývá tajemství – se cítí, jako by zůstala na světě úplně sama. Zvlášť když člověk všude kolem narazí napřed na lány nudných zelinářských záhonů a za nimi pak na nekonečná pustá vřesoviště. Ještě věříte, že je to výjimečně krásná kniha? Tajemná zahrada je příběh o skrytých silách a zřejmých nádherách přírody, o jejím ohrožení a o úsilí, jež ji dokáže navrátit k novému životu, je to vyprávění plné tajemných náznaků, znepokojivých psychologických momentů, překvapivých odhalení a hlubokých, fantastických záhad. Vyprávění, jež se staví s porozuměním ke složitostem života, k otázkám dobra a zla a hlavně k nám, kteří ono dobro i zlo zosobňujeme. Příběh dostal už mnohokrát filmovou i televizní podobu a jeho muzikálové provedení okouzlilo Broadway.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu, kdyby Evropa neztratila víru ve svou civilizaci, tradici a legitimní právo na vlastní existenci“. Vyčerpaný a historickou vinou kolonialismu a rasismu posedlý Západ není schopen hájit občanské svobody a práva proti nábožensky sebejisté kultuře islámu, jež nezná odluku církve a státu. Murray vykresluje dramaticky narůstající spor většinové společnosti s intelektuální elitou, která hodlá evropský lid vyměnit. Důkladně analyzuje její akademické šibolety, vytáčky a lži i její ideál „morálně nadřazeného univerzálního lidství“ bez kulturního rozlišení, utopickou vizi nesoudržné, multietnické společnosti pouhých lidských práv. Jak prorocky napsal G. K. Chesterton, proti ideologii bezbřehého splynutí všech se všemi se jednou instinktivně vzbouří miliony a rozpoutá se střet mezi davem a posedlou internacionální třídou. Ať už nadcházející konflikt dopadne jakkoli, podle Murrayho to pak nebude Evropa, jakou jsme dosud znali.

Vrcholný román a zároveň tvůrčí závěť Nathanaela Westa se sarkasticky trefuje do hollywoodské velkovýrobny amerických snů, nebo spíš do panoptika lidských typů potácejících se v jejích nižších patrech a na samém okraji. Krajinou oněch divotvorných náhražek nás provede rozkreslovač kulis Tod původem z kultivovaného východního pobřeží USA, jenž doufá, že tu najde inspiraci pro majestátní obraz zachycující požár prohnilého Los Angeles. Zaznamenává touhy těch, kdo si chtějí z tamějšího pozlátka urvat aspoň střípek, aby unikli fádnímu zaměstnání a na chvíli vybředli z kolotoče zmaru. Naráží při tom na všelijaké groteskní zástupce hollywoodského živočichopisu: na vysloužilé varietní umělce, prkenné statisty i podivínské šíbry, na ženy z nepřehledného pomezí mezi komparsistkami a prostitutkami, dokonce i na tragický pravzor všech budoucích ušlápnutých Homerů Simpsonů. Z nenaplnitelných nadějí pěšáků americké „nižší střední třídy“ nakonec vzejde frustrovaný dav – dav jako v biblickém podobenství o kobylkách, který vše mimo filmové atrapy lynčuje a žene příběh k apokalypse.

Bojujte, stateční rytíři! Člověk umírá, sláva přežije! – Bojujte! Je lepší zemřít, než se vzdát! Mladý rytíř Wilfred z Ivanhoe se ve věci lásky vzepřel otcově vůli, a tak musel opustit Anglii. S vojskem krále Richarda Lví srdce se zúčastnil křížové výpravy do Svaté země a nyní se vrací poháněn vášnivou touhou po své Roweně, jíž míní dokázat nejen, že je naživu, ale že jí zůstal věrný. Je však vtažen do mimořádně nebezpečné hry – do krvavého mocenského zápasu mezi králem Richardem a jeho zlopověstně krutým intrikánským bratrem Johnem. Příběh strašlivého nepřátelství a věrného bratrství, v němž vystupují vnitřně silné, nezávislé, věrné a krásné ženy, stateční rytíři i slavný zbojník Robin Hood s hordou dalších veselých kumpánů, vytahujících z rukávu jednu mazanou fintu za druhou, líčí nevyčerpatelnou sérií turnajů, bitek a riskantních dobrodružství, jež se odehrávají v romantickém světě středověkých ctností. Napínavé vyprávění míří čtenáři jedenadvacátého století k srdci – taková je moc vynalézavého českého překladu…

Nechme se okouzlit vypravěčským mistrovstvím Arthura Conana Doylea, jehož dílo vyzařuje žíznivou zvědavost, roznícenou fantazii i neuhasitelnou touhu po lepším světě, což ho jednoznačně vřazuje do jednadvacátého století. Tento první svazek zahrnuje Doyleovy prózy s tajemstvím, a to v moderním a jiskřivém českém překladu. Dvě z těchto próz vycházejí česky vůbec poprvé, jsou to Záhada údolí Sasassa a Strašidlo pro Goresthorpe Grange. Svazek obsahuje mimo jiné novelu Parazit, která reflektuje autorův celoživotní zájem o paranormální jevy. Druhý svazek, jenž vychází současně, nese výmluvný název Dobrodružství na moři i na souši. Následující třetí se bude jmenovat Doktoři a další vědci a čtyřdílnou Doyleovskou sérii uzavřeme novým překladem slavného Psa baskervillského, jenž vyjde s doprovodem působivých dobových ilustrací.

Clausewitzovo vrcholné dílo O válce je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána. Autor – filozof vojenství – v ní předkládá obecnou teorii jednotlivých aspektů války, její strategie a taktiky. Bystrá pozorování jsou následována pronikavými analyzujícími úvahami a pregnantně formulovanými závěry. Kniha zaujme jasností úsudku, ostrou ironií a nezapomenutelnými formulacemi. Právě odtud pochází slavné rčení, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky.“ Zásadní hodnotou knihy je, že integruje širokou škálu aspektů vojenského soupeření - politických, strategických, taktických, operačních, analytických, historických, etických, psychologických a pedagogických. Žádný jiný soubor teoretických postulátů z dané oblasti se nepřibližuje k autorovu úspěšnému propojení tak širokého záběru úvah a žádný není tak pružně přizpůsobitelný důsledkům politického a společenského vývoje. Carl von Clausewitz zůstává i téměř dvě století po své smrti nejčastěji citovaným, nejkontroverznějším a současně nejmodernějším teoretikem strategie. Kniha je nepostradatelným učebním pramenem pro studující v institucích profesionálního vojenského vzdělávání, stejně jako na vysokých obchodních školách i v dalších organizacích, kde je předmětem zájmu konkurence skupin lidí a jejich vzájemná interakce včetně konfliktů. Clausewitzův spis má zásadní význam nejen pro svůj obsah, ale také proto, že zásadně ovlivnil prakticky všechny další (nejen západní) vojevůdce a vojenské myslitele, a to včetně teoretiků použití moderních zbraní a stratégů hvězdných válek. Zápolení protivných stran nemusí vždy zahrnovat armády zapojené do fyzického boje, a tak mnohé z autorových úvah a závěrů jsou s úspěchem využívány v jiných oblastech, především v obchodě a podnikání (Clausewitz: Válku by bylo možno lépe než s kterýmkoli uměním srovnat s obchodem, který je také konfliktem lidských zájmů a činností; mnohem bližší je jí politika, na kterou je zase možno pohlížet jako na jakýsi obchod ve větším měřítku.), ale též v mezinárodních vztazích, dělbě politické moci, politologii, filozofii, diplomacii, logistice, sportovním soutěžení, využívají je odborníci v oblasti umělé inteligence i věd o přírodě, plánovači rozsáhlých civilních operací a dokonce i tvůrci počítačových her. Ve všech těchto oblastech se totiž vyskytují konflikty velkých zájmů a události, které svou strukturou odpovídají válce.

Jede se představit rodičům svého přítele Jakea, jenže zimní návštěva odlehlé farmy asi není nejlepší nápad, zvlášť když se kolem vztahu těch dvou od začátku vrší pochybnosti. Jakeův domov se sice nachází jen dvě tři hodiny jízdy z města, ale stejně by pro ni asi bylo bývalo lepší nikam se nehrnout, protože nadaný vědec, s nímž se zná sotva sedm týdnů, je pořádný intelektuální svéráz. A ten vemlouvavý Hlas v mobilu, který jí denně naléhavě volá, si neumí k nikomu známému rozumně přiřadit… Když pár dorazí na farmu, v mrazu se válí mrtvá zvířata a samo stavení uvnitř vypadá málem jako motel Normana Batese. Křečovitě usměvavá máti je chodící sbírkou neuróz a Jakeova prababička zešílela. Další hrůzy tam snad nečekají – avšak co ve sklepě…? Debutová novela Kanaďana Iaina Reida výtečně vrství a převrací děsivé zákonitosti oblíbeného viktoriánského žánru ve zprávu o duši, z níž tuhne krev ještě víc, než je v nelítostné tundře nezbytné. Nejočekávanější horor sezony na filmové plátno pro kanál Netflix převedl další znalec pokroucených závitů dnešní lidské mysli: oscarový scenárista a režisér Charlie Kaufman.

V knize Stručné německé dějiny předkládá autor průřez dvěma tisíci let dějin Germánů a Němců. Na nevelké ploše se mu podařilo vyhmátnout klíčové momenty německých, resp. germánských dějin, přičemž za jeden z hlavních faktorů považuje geografické rozmístění germánských a německých sídel. Z německé Mittellage vyplývá osudová vklíněnost Němců mezi Západ a slovanský Východ, s čímž koresponduje od 16. století vnitroněmecké zápolení mezi katolickým západním Německem a protestantským Pruskem na východě. Hawes je přesvědčen, že za katastrofy moderních německých dějin nese odpovědnost pruský a protestantský element. Svůj názor dokládá mj. mnoha desítkami map od římských dob až po geografickou analýzu voleb do Bundestagu v roce 2017. Skoro na všech je zdůrazněna klíčová role Labe ¦ podle autora osudové německé řeky: na západ od ní byla od římských časů a je dodnes civilizace a pokrok, na východ ¦ cum grano salis ¦ temnota a barbarství. Autorův styl je velmi čtivý a k názornosti knihy přispívá mimořádně zdařilý a bohatý výběr fotografií, obrázků, grafů a nákresů, jakož i citací z dobových dokumentů, dokládajících autorova tvrzení.

Čapkovo dílo vítězí nad časem a stejně i Krakatit, vědeckofantastický utopický román vycházející z děsivé vize o vynálezu nesmírně účinné trhaviny, jenž vzbudí nevítaný zájem vojáků, politiků i teroristů. V románu najdeme poutavý milostný, erotický a psychologický příběh s dobrodružnými, detektivními, hororovými i komediálními rysy, jenž zdůrazňuje dobrodružství svobodného a intenzivního života. V hlavním hrdinovi objevíme romantickou duši, erotického básníka, talentovaného chemika a taky psychicky labilního člověka, jehož motivace vede kamsi do neznáma, do neproniknutelného zásvětí geniální inženýr Prokop po celou dobu hledá dívku, jejíž krása ho zasáhla v úvodu románu: Čím víc mi uniká, tím je to silnější; prostě je to osud či co. Souběžně s hrdinskými činy se Prokop v romanci s princeznou Wille projevuje jako lyrický milovník: Když přišel po večeři, nevěřící už a celý ve střehu, stěží ji poznal, jak byla krásná. Cítila jeho užaslý a žárlivý pohled, pohled, který ji obléval od hlavy k patě; i zazářila a tak se mu oddávala očima bez ohledu k ostatním, že trnul Bděli přimknuti k sobě a s očima vytřeštěnýma do polotmy. Cítil její srdce horečně bíti; nepromluvila slova za ty hodiny, líbala ho nenasytně a opět se odtrhla, kladla šáteček mezi své a jeho rty, jako by se bála na něho dýchnout Jejich trýznivý a výbušný erotický vztah prostupuje nejdramatičtější pasáže knihy, také tu, kdy oba rozechvěně čekají na výbuch třaskaviny, kterou Prokop vyrobil z princeznina pudru: Známá pronikavá vůně Prokopa omámila; srdce se v něm splašeně rozbouchalo, a v tom chtěl vyskočit, nemysle už na explozi, jež musí vyletět v nejbližší vteřině. Tu však cítil, že jektající kolena obemkla a svírají jeho nohu a dvě paže mu křečovitě opínají hlavu i šíji; a na tváři pocítil vlhký, palčivý, třesoucí se dotyk úst a jazyka. Zaúpěl hrůzou a hledal svými rty ústa princeznina. Vtom třeskla strašlivá exploze, sloup hlíny a kamení se vyryl ze země, něco prudce udeřilo Prokopa do temene, ale ten o tom ani nevěděl; neboť v tom okamžiku se zaryl do horoucí vláhy bezdechých úst a líbal rty, jazyk, zuby, ústa otevřená a vrkající; pružné tělo pod ním rázem ochablo a chvělo se dlouhými vlnami. Milostná zápletka s princeznou Wille se odehrává v Balltinu, pohádkovém zámku ležícím v prostoru vojenských muničních skladů, odkud je takřka nemožné uniknout (jeviště známe i z novely F. S. Fitzgeralda Diamant velký jako Ritz vydané v r. 1922, těsně před Krakatitem). V Balttinu se Prokop ukáže jako skutečný dobrodruh, když spolu s princeznou uprostřed noci prchají v autě ze zámku a v akčních scénách likvidují nepřátele jednoho po druhém

Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla. Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demo-kratické společnosti, ale i dnešní, nikdy v minulosti nevídaný blahobyt. Dramaticky popisuje 3 000 let evropských dějin, jež spojily zdánlivě neslučitelné: židovsko-křesťanskou existenciální víru s řeckou filosofií. V symbióze této víry a rozumu vyrostla nejúspěšnější civilizace, která dala světu vědu a techniku, dramatické umění a představu osobní svobody, lidské důstojnosti i občanských práv. Autor hájí řecký přirozený zákon telos, který z konečného účelu lidské přirozenosti vyvozuje, že člověk má pěstováním ctností směřovat k naplnění smyslu svého života, tedy k moudrosti a vznešenosti. Bez vyššího smyslu života se Západ zhroutí do chaosu iracionálních svárů, jak to vidíme dnes, kdy věcnou diskusi nahrazují vášně, subjektivita, etnická nebo menšinová identita a podobně. Paradoxně totiž i sám rozum závisí na víře – víře v racionální, poznatelný a objektivní svět, v němž rozpoznává Stvořitele.

Holandský lékař Eddy de Wind i jeho manželka Friedel byli odvlečeni do Osvětimi. Po příjezdu přežili krutou selekci a byli pracovně zařazeni na ošetřovny. Každý den a každou hodinu se v koncentračním táboře odehrával nelítostný boj o přežití – pro Eddyho to znamenalo přizpůsobit se nepředvídatelným reakcím dozorců, Friedel musela od sebe odvrátit hrozící osud oběti „lékařských“ experimentů Josepha Mengeleho. Sílu jim dodávala vzájemná láska: Friedel a Eddy si občas dokázali prostrčit přes plot lístek a výjimečně se dokonce odvážili kratičkého objetí. Když na konci války uprchli poslední dozorci, Eddy se schoval v opuštěných barácích a začal se zuřivým úsilím zapisovat svoje zážitky. Vznikl zcela ojedinělý záznam vězeňského života ve vyhlazovacím táboře zachycující z bezprostřední blízkosti každodenní boj o život, ale i záblesky radosti, když se Eddymu a Friedel podařilo zahlédnout jeden druhého.