Lidové noviny strana 60 z 80

Měření je systematický proces kvantifikace charakteristik osoby, jevu nebo situace. Měření není jenom součástí vědeckého výzkumu, ale je i součástí posuzování a hodnocení stavu pacienta v rámci ošetřovatelského procesu. Podkladem předkládané monografie se staly výsledky výzkumného projektu s názvem Využití měřicích nástroju v ošetřovatelství. Realizaci výzkumu finančně podpořila Grantová agentura Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Monografie je určena sestrám, studentům a všem odborníkům i zájemcům o problematiku měřicích nástrojů a jejich využití v praxi. Měla by pomáhat všem pochopit důležitost nástrojů pro objektivní posouzení zdravotního stavu pacienta a jeho potřeb. Měla by vést k uvědomění si toho, že hodnoticí nástroje mají usnadnit práce sestry a mají přispět i ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče.

It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world. With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades. And yet, this book is about more than just Hlas domova; it is also about the rise of an alternative Czechoslovak exile centre in Melbourne. If the Council of Free Czechoslovakia aspired to be an umbrella organisation coordinating exile activities throughout individual countries, its disunity and the constant infighting that characterised this organisation gradually led to an erosion of confidence and a steep decline in its authority in the eyes of the entire political diaspora. This naturally led to the heavy atomisation of exiles around the world and to the emergence of several power centres of Czechoslovak exile life, with Melbourne gaining prominence thanks to the strong community of Czechoslovaks and especially as the result of František Váňa and his associates activities. In a certain sense, Váňa was the ideal exile, a kind of reference figure in the Czech exile community, someone you could compare to only a few dozen equally versatile, generally recognised and selflessly working individuals (Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid and Josef Škvorecký, to name a few), although they generally enjoyed better starting conditions than their colleague in inhospitable and isolated Australia.

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii, případně vnitřní obrácení, spojené se vstupem do kláštera a zaslíbením Bohu. Od reformace byl možný také odchod věřícího z jedné západokřesťanské konfese a vstup do jiné. Společnost, která se dříve vyznačovala univerzálně platným náboženstvím a autoritou jediné církve, se rozpadla do různých skupin, které si nárokovaly věroučnou pravdu a upíraly ji ostatním. To oproti zkoumání konverzí ve starším období, v němž jsou důležitým tématem zejména konverze od judaismu, případně islámu, rozšiřuje významně škálu témat, problémů, pramenů i kontextů, a vysvětluje, proč je výzkumu konverzí věnována intenzivní pozornost zejména na poli raně novověkých dějin. Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek

Muzikolog Viktor Velek s krátkým časovým odstupem navazuje na vlastní monografii věnovanou Richardu Kublovi (18901964) vydána též v NLN. Po česko-německy psané publikaci typu život a dílo nyní autor přichází s edicí Kublových memoárů. Hvězda vídeňské Lidové opery, Nového německého divadla a Národního divadla v Praze v nich popisuje několik úseků svého profesního i osobního života. Činí tak s humorem sobě vlastním, s citem pro vybudování dramatických momentů a v případě humorných historek z divadelního pódia i zákulisí zůstává Kubla gentlemanem.Díky editorovi je vyprávění doplněno bohatým ikonografickým materiálem, který vyprávění vhodně zpřítomňuje. Grafické ztvárnění publikace zachovává nápadité řešení nastavené předešlými díly Velkovy řady Hudební umělci mezi Ostravou a Vídní, tj. jde o kombinaci prvků tradiční a moderní grafiky. Svůj vstup do Kublových memoárů komentuje autor v úvodu: šlo mu o sestavení takového sledu kapitol, který bude přirozenou ilustrací Kublova pestrého a dramatického života. Došlo tak ke zpřehlednění různých verzí a skic a k různým kompilačním syntézám. Publikace splňuje běžný standard odborného textu (jmenný rejstřík, poznámkový aparát atd.), ale to nijak nebrání laickému zájemci o dějiny české a světové opery v přečtení knihy. Ta ovšem nemusí nutně oslovit jen publikum operní a obecně hudebně zaměřené. Kublův text potěší i zájemce o dějiny Ostravy a okolí. Publikace by neměla minout ani toho, kdo je příznivcem biografických slovníků poznámkový aparát obsahuje řadu nových informací.Zdá se, že operního pěvce zcela právem tiskem nazývaného český Caruso nelze badatelsky už dále vytěžit. Zvláště když Viktor Velek připravil pro Český rozhlas Vltava pořad mapující na ploše 100 minut nahrávky Kublova zpěvu. Více k tomu autor: Ano, badatelsky je Kubla zcela vytěžen a ve smyslu připomenutí jeho významu i rehabilitován, ale ad acta nebude odložen. V současnosti iniciuji vznik pamětní desky, která bude v Ostravě na rodném domě připomínat pěvcovu existenci. Na návrzích už pracují studenti Fakulty umění Ostravské univerzity a do realizace je zapojeno i Národní divadlo moravskoslezské. Ostravské muzeum zvažuje uspořádání menší výstavy: ta by představila pozůstalost Richarda Kubly.

niha přináší soubor chronologicky seřazených blogů a rozhovorů šesti lidí z šesti zcela odlišných odvětví, kteří měli pocit, že nemohou mlčet a musí se k situaci vyjadřovat - lidí, kteří se vzájemně osobně neznali, ale jejichž cesty se jako drobné potůčky postupně slévaly do jedné velké řeky pochopení a poznání: lékař Jan Hnízdil, politolog Michal Klíma, právník Tomáš Nielsen, specialistka na zdravotní prevenci Margit Slimáková, ekonomka Markéta Šichtařová a režisér a spisovatel Jan Tománek - pro účely této knihy čestný kronikář.

Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19. století, rozvíjel se však i ve století následujícím a bouřlivý vývoj zažívá i dnes. Původní charakter se samozřejmě proměňuje, tak jako se mění i architektura Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře. Jednou bylo to někdy v roce 2001 mě zakladatel Ondřej Neff požádal, zdali bych jej a několik nejbližších přátel provedl po areálu Pražského hradu a upozornil zvláště na méně známé části. Později jsme si řekli, že by bylo hezké připravit obdobnou vycházku pro čtenáře Neviditelného psa. Z toho následně vznikla tradice a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky.

Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (18841968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 19381948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů. Ve svých vzpomínkách zpřítomňuje čtenáři soumračné období pomnichovské druhé republiky, prostředí formujícího se domácího odboje na počátku německé okupace, činnost československé odbojové expozitury v Jugoslávii v letech 19391941 a v Palestině v roce 1941, nebezpečnou plavbu z Egypta do Anglie podél celé Afriky na přelomu let 19411942, každodenní život a činnost československých exulantů ve válečném Londýně, stále ohrožovaném německými nálety, a posléze zákulisí boje demokratických politických sil s komunisty v prvních poválečných letech, vrcholícího únorovým převratem roku 1948 a nastolením totalitního režimu v Československu. Vedle autentického svědectví podává i vlastní hodnocení historických událostí a lidí uprostřed nich, přičemž často konfrontuje své bezprostřední dobové dojmy a názory s postoji, k nimž dospěl s odstupem let. A jako přesvědčený demokratický socialista tvrdě kritizuje politiku československých komunistů a jimi nastolenou poúnorovou diktaturu.

Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa. Šestice českých exilových stran (národní socialisté, sociální demokraté, agrárníci, lidovci, národní demokraté, živnostníci) fungovala ve velmi provizorních podmínkách, přesto dokázala na přelomu 40. a 50. let výrazně promlouvat do exilového dění v Evropě i Severní Americe. Kniha nastiňuje historii těchto specifických hráčů na šachovnici studené války a využívá při tom pramenů objevených teprve nedávno v zahraničních archivech.

Výbor z díla přední české bohemistky Olgy Müllerové obsahuje na třicet studií věnovaných výzkumu mluvené češtiny a jejího fungování v komunikaci. Studie jsou rozděleny do pěti oddílů. Texty v prvním oddílu se zabývají fenoménem dialogu, povahou dialogického řečového jednání a výstavbou dialogického textu. Druhý oddíl je zaměřen na sociálněpsychologické aspekty dialogů, na vztahy a záměry jejich účastníků mj. na to, jak v průběhu rozhovoru spolupracují, jak tu dochází k nedorozumění nebo ke konfliktům, jak se liší komunikační chování mužů a žen. Studie ve třetím oddílu představují syntaktické prostředky příznačné pro mluvené projevy, např. opakování, opravy, výrazy přídatné a kontaktové. Čtvrtý oddíl je věnován typologii dialogů a mluvených projevů. Pátý oddíl zahrnuje interpretace dialogů v médiích, rozhlasových a televizních interview.