Lidové noviny strana 61 z 91

Erb panského rodu pánů z Kravař, jímž je červená zavinutá střela čili odřivous na stříbrném štítu, napovídá, že tento moravský aristokratický rod má své kořeny v Čechách a vzešel z panské pošlosti Benešoviců. Za jakých okolností se předci pánů z Kravař ve druhé půli 13. století přestěhovali na Moravu, zůstávalo dlouho záhadou, kterou se autor pokouší řešit. Jinak šlo ovšem o rod bohatýrský, jenž se dokonce, aspoň co se bohatství a politického vlivu týče, vypracoval na počátku 15. století na Moravě na bezkonkurenčně první místo.

Ve dvanácti faktograficky nabitých kapitolách autor analyzuje vzájemné vztahy křesťanské Evropy a islámského světa. Sleduje je od vzniku islámu až po současnost, přičemž největší důraz klade na období středověku. Jakkoli neopomíjí některé významné události, ke kterým došlo na neevropské půdě, těžištěm práce je především oblast Středomoří. . Franco Cardini se pokouší ve své knize ukázat, že pletivo vzájemných vztahů mezi Evropou a islámem bylo vždy mnohovrstevnaté, že se tyto vztahy neodehrávaly pouze na poli bitevním, ale též v oblasti politické, hospodářské a kulturní a že islám, který bývá mnohdy vnímán jako něco Evropě cizího, byl naopak po dlouhou dobu její integrální součástí a měl na utváření evropské identity nemalý vliv. Čtenář je proveden třinácti stoletími mýtů, mýlek a mystifikací, které napomáhaly vytvářet nepravý obraz o muslimech.

Erb panského rodu pánů z Kravař, jímž je červená zavinutá střela čili odřivous na stříbrném štítu, napovídá, že tento moravský aristokratický rod má své kořeny v Čechách a vzešel z panské pošlosti Benešoviců. Za jakých okolností se předci pánů z Kravař ve druhé půli 13. století přestěhovali na Moravu, zůstávalo dlouho záhadou, kterou se autor pokouší řešit. Jinak šlo ovšem o rod bohatýrský, jenž se dokonce, aspoň co se bohatství a politického vlivu týče, vypracoval na počátku 15. století na Moravě na bezkonkurenčně první místo.

Druhý svazek třídílného souboru díla Josefa Václava Sládka zahrnuje sbírky jeho vrcholného tvůrčího období, charakterizovaného především příklonem k tematice venkovské a vlastenecké - Ze života, Sluncem a stínem, Selské písně a české znělky, Jiné písně, České písně.

Druhý svazek třídílného souboru díla Josefa Václava Sládka zahrnuje sbírky jeho vrcholného tvůrčího období, charakterizovaného především příklonem k tematice venkovské a vlastenecké - Ze života, Sluncem a stínem, Selské písně a české znělky, Jiné písně, České písně.

Autor předkládá v šestnácti přednáškách, které pronesl na univerzitách a konferencích v sedmi evropských zemích plody své vědecko-pedagogické práce. Z hlediska filozofie, sociologie a teologie se zabývá otázkami evropské identity, včetně aktuálních problémů ústavy Evropské unie či vztahu Západu a islámu. Toto dílo je nejen originální reflexí západní duchovní kultury, vztahu křesťanství, náboženství a sekulární kultury, nýbrž zároveň naléhavou výzvou k toleranci a spolupráci přes nejrůznější názorové hranice, protestem proti náboženskému i sekularistickému fundamentalismu a fanatismu a pozváním k dialogu mezi vyznavači křesťanské víry a sekulárního humanismu.

Prozaik Václav Řezáč, nebyl jen autorem tezových románů o poválečném osídlování pohraničí, kdysi v padesátých letech nadšeně oslavovaných, avšak dnes čtenářsky právem opomíjených. Do dějin české literatury se zapsal především třemi psychologickými romány, které v atmosféře protektorátu ve vší tiché hrůznosti sledovaly působení zla v lidských duších. Stěžejní dílo tohoto Řezáčova období představuje román o románu Rozhraní (1944), vyprávění o spisovateli a jeho hrdinovi, dílo, jež klade mravní otázky a staví člověka do situace volby mezi dobrem a zlem.

Prozaik Václav Řezáč, nebyl jen autorem tezových románů o poválečném osídlování pohraničí, kdysi v padesátých letech nadšeně oslavovaných, avšak dnes čtenářsky právem opomíjených. Do dějin české literatury se zapsal především třemi psychologickými romány, které v atmosféře protektorátu ve vší tiché hrůznosti sledovaly působení zla v lidských duších. Stěžejní dílo tohoto Řezáčova období představuje román o románu Rozhraní (1944), vyprávění o spisovateli a jeho hrdinovi, dílo, jež klade mravní otázky a staví člověka do situace volby mezi dobrem a zlem.

Hlavním tématem knihy je vrcholící konflikt napoleonské Francie s ostatními evropskými mocnostmi, a také to, jak Čechy prožívaly závěrečné údobí nepoleonských válek, tažení do Ruska, bitvu národů u Lipska a vídeňský kongres. Naše země tvořily sice zázemí těchto světodějných událostí (jedinou výjimku představovala bitva u Chlumce a Přestanova, jež se odehrála na půdě severních Čech jako součást bojových operací vedoucích k lipské bitvě), poklidné však zdaleka nebylo. Pro současníky se jednalo o celý komplex převratných změn, při nichž se museli vyrovnávat s takovými událostmi, jakými byly kontinentální blokáda, krach rakouských financí, pražský mírový kongres, Metternichův přestup z neutrality do protinapoleonské koalice a následná mobilizace všech hospodářských a vojenských rezerv dlouhými válkami vyčerpané monarchie. Čechy také představovaly bezprostřední týl armád bojujících u Lipska, což bolestně pociťovaly i dlouhý čas po této grandiózní bitvě: staly se totiž lazaretem pro desetitisíce raněných a byly odměněny epidemiemi nakažlivých nemocí. Kniha, doplněná množstvím obrazového materiálu, mapkami a dokumentárními přílohami, je psána úsporným, ale zároveň velmi čtivým stylem.

Hlavním tématem knihy je vrcholící konflikt napoleonské Francie s ostatními evropskými mocnostmi, a také to, jak Čechy prožívaly závěrečné údobí nepoleonských válek, tažení do Ruska, bitvu národů u Lipska a vídeňský kongres. Naše země tvořily sice zázemí těchto světodějných událostí (jedinou výjimku představovala bitva u Chlumce a Přestanova, jež se odehrála na půdě severních Čech jako součást bojových operací vedoucích k lipské bitvě), poklidné však zdaleka nebylo. Pro současníky se jednalo o celý komplex převratných změn, při nichž se museli vyrovnávat s takovými událostmi, jakými byly kontinentální blokáda, krach rakouských financí, pražský mírový kongres, Metternichův přestup z neutrality do protinapoleonské koalice a následná mobilizace všech hospodářských a vojenských rezerv dlouhými válkami vyčerpané monarchie. Čechy také představovaly bezprostřední týl armád bojujících u Lipska, což bolestně pociťovaly i dlouhý čas po této grandiózní bitvě: staly se totiž lazaretem pro desetitisíce raněných a byly odměněny epidemiemi nakažlivých nemocí. Kniha, doplněná množstvím obrazového materiálu, mapkami a dokumentárními přílohami, je psána úsporným, ale zároveň velmi čtivým stylem.

Soubor povídek z celého rozsáhlého povídkového díla Ignáta Herrmanna od sklonku 70. let 19. století do 20. let století dvacátého, motivovaný pořadatelovou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobitě pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí – světa drobných obyvatel pražských ulic, domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny. Uspořádání a komentář: Přemysl Rut.

Soubor povídek z celého rozsáhlého povídkového díla Ignáta Herrmanna od sklonku 70. let 19. století do 20. let století dvacátého, motivovaný pořadatelovou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobitě pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí – světa drobných obyvatel pražských ulic, domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny. Uspořádání a komentář: Přemysl Rut.

Soubor povídek z celého rozsáhlého povídkového díla Ignáta Herrmanna od sklonku 70. let 19. století do 20. let století dvacátého, motivovaný pořadatelovou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobitě pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí – světa drobných obyvatel pražských ulic, domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny. Uspořádání a komentář: Přemysl Rut.

Americká bohemistka českého původu vypráví příběh svého zájmu o české vystěhovalce do Texasu, počínaje návštěvou prérijního hřbitova s českými náhrobky – kameny na prérii. Tato cesta ji přivedla k vylíčení historie české kolonizace Texasu od poloviny 19. století. Zajímá ji původ a složitá motivace těch, kteří odcházeli na daleký Západ, vznik texaského „mýtu“ o zemi zaslíbené, vazby k jiným emigrantským etnikům (Němcům) a samozřejmě vztah k domácímu obyvatelstvu. Zhruba okolo roku 1880 lze komunitu považovat za vytvořenou. V dalším pak autorka sleduje její život mezi školou, zaměstnáním, kostelem, spolkovou činností až po spočinutí pod oněmi kameny na prérii. V meziválečné době a po druhé světové válce si pak všímá, jak se dál udržovala či vytrácela národní identit texaských Čechů a jak se toto společenství postupně rozpadá.

Americká bohemistka českého původu vypráví příběh svého zájmu o české vystěhovalce do Texasu, počínaje návštěvou prérijního hřbitova s českými náhrobky – kameny na prérii. Tato cesta ji přivedla k vylíčení historie české kolonizace Texasu od poloviny 19. století. Zajímá ji původ a složitá motivace těch, kteří odcházeli na daleký Západ, vznik texaského „mýtu“ o zemi zaslíbené, vazby k jiným emigrantským etnikům (Němcům) a samozřejmě vztah k domácímu obyvatelstvu. Zhruba okolo roku 1880 lze komunitu považovat za vytvořenou. V dalším pak autorka sleduje její život mezi školou, zaměstnáním, kostelem, spolkovou činností až po spočinutí pod oněmi kameny na prérii. V meziválečné době a po druhé světové válce si pak všímá, jak se dál udržovala či vytrácela národní identit texaských Čechů a jak se toto společenství postupně rozpadá.

Americká bohemistka českého původu vypráví příběh svého zájmu o české vystěhovalce do Texasu, počínaje návštěvou prérijního hřbitova s českými náhrobky – kameny na prérii. Tato cesta ji přivedla k vylíčení historie české kolonizace Texasu od poloviny 19. století. Zajímá ji původ a složitá motivace těch, kteří odcházeli na daleký Západ, vznik texaského „mýtu“ o zemi zaslíbené, vazby k jiným emigrantským etnikům (Němcům) a samozřejmě vztah k domácímu obyvatelstvu. Zhruba okolo roku 1880 lze komunitu považovat za vytvořenou. V dalším pak autorka sleduje její život mezi školou, zaměstnáním, kostelem, spolkovou činností až po spočinutí pod oněmi kameny na prérii. V meziválečné době a po druhé světové válce si pak všímá, jak se dál udržovala či vytrácela národní identit texaských Čechů a jak se toto společenství postupně rozpadá.