Masarykův ústav Akademie věd ČR strana 4 z 8

Monografie přibližuje osudy prvního československého vyslance v Persii (Íránu) Miroslava Schuberta (a navazuje tak na monografii o prvním čs. vyslanci v Egyptě Cyrilu Duškovi, vydanou před 5 lety). Těžištěm knihy jsou vzpomínky M. Schuberta Pět let u Pávího trůnu na jeho působení v Persii, a to jak na jeho práci hospodářskou a politickou, tak na každodennost, která je jedinečným příkladem života evropské kolonie v orientální zemi. Edici doprovází úvodní studie a rozsáhlý obrazový doprovod, který ilustruje nejen perskou misi M. Schuberta, ale i další diplomatické pobyty (Brazílie, Německo), rodinný život, i život v americkém exilu po 2. světové válce.

Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918 obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech. Vedle detailního zachycení služebních kariér místodržitelů, vedoucích úředníků místodržitelství, zemské školní rady a policejního ředitelství stejně jako okresních hejtmanů či okresních představených poskytuje slovník základní informace k jejich rodinným poměrům a vazbám, případně i k další veřejné činnosti. Hesla jsou primárně zpracována na základě archivních pramenů a doplněna dobovými fotografiemi. Celkově slovník představuje unikátní sondu do struktury klíčového odvětví veřejné zprávy habsburské monarchie včetně výrazného přesahu do prvního desetiletí existence Československé republiky.

Přijímání uprchlíků a poskytování jim azylu jsou témata, která dnes hýbají Evropou i celým světem. V předkládaných příspěvcích se setkáme s otázkami, které známe ze současných diskusí. Vidíme, že novinkou není rozlišování mezi uprchlíky politickými a ekonomickými, že zákazy a omezení jejich pracovních možností i požadavky na zajištění přednosti pro domácí uchazeče se opakují v závislosti na dané hospodářské situaci přijímajícího státu. A tomu všemu tehdy i dodnes tvoří rámec problémy financování ubytování a zaopatření uprchlíků. Vzpomínání na společné dějiny zatěžuje německá válečná a okupační minulost a následné vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce. V příspěvcích předkládané publikace je však v zásadě tématizována pozitivní stránka česko-německých vztahů. Publikované příspěvky byly diskutovány na konferenci Česko-německá a Slovensko-německé komise historiků konané v roce 2014 v Řezně.

Edice je tvořena 40 dokumenty, které se vztahují k problematice vzniku a prvního roku fungování Národního fondu Masarykova. Její jádro představuje 21 zápisů vzešlých ze zasedání Sboru Národního fondu Masarykova. Fond byl založen v prosinci 1919 v souvislosti s přípravami oslav sedmdesátých narozenin prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Úkolem sboru bylo nejen shromažďování finančních prostředků, ale i vlastní organizace oslav. Výtěžek akce byl určen k financování řady vědeckých a sociálně-pomocných institucí. Jednalo se o rozsáhlou veřejnou finanční sbírku, jejímiž přispěvateli byly nejen velké bankovní a průmyslové instituce, ale i drobní podnikatelé, zájmová sdružení či jednotlivci. Editované dokumenty ilustrují nejen vlastní vznik a činnost Národního fondu Masarykova, ale i hospodářské, politické, společenské a národnostní poměry panující v konstituující se republice.

Tucet příspěvků českých i zahraničních odborníků sleduje proměny administrativy modernizujícího se státu a jeho úřednického sboru. V kontextu nejen národnostních problémů, ale i rozvíjejícího se politického stranictví jsou v publikaci představena různá odvětví státní správy jak v posledních desetiletích existence habsburské monarchie, a to na příkladu několika korunních zemí, tak i po roce 1918 v nově vzniklém Československu a následně v prostředí Protektorátu Čechy a Morava.

Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas (v něm např. rozsáhlá studie o F. M. Dostojevském) přispívá do časopisu Athenaeum (např. stať o J. A Komenském), po jehož zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi (např. Kult Rozumu a Nejvyšší bytosti), zprávami, přehledy, recenzemi a poznámkami. Edice dále přináší oddíl dubií a společných prohlášení a je vybavena anotovaným jmenným rejstříkem.

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna. Obsahuje 183 editovaných dokumentů opatřených rozsáhlým poznámkovým aparátem a monografickou studii Vratislava Doubka a Lucie Merhautové „Skepse a naděje. Formování základů reformního modernismu“, která jejich vzájemnou korespondenci osvětluje v širším kontextu. Kniha vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze v rámci projektu Grantové agentury České republiky Modernismus – Machar – Masaryk: myšlení, tvorba a jednání.

Kolektivní monografie Česká politická pravice v letech 1938–1945 se věnuje působení dominantních českých pravicových politických proudů – liberálního nacionalismu, agrarismu a katolického konzervativismu – v osovém období českých dějin od roku 1938 do května 1945, a to především na domácí scéně. V šesti kapitolách podává nástin činnosti a role předmětných politických směrů, respektive jejich představitelů ve sledovaném období. Dokumentuje protikapitulační postoje představitelů Národního sjednocení, Československé strany lidové i české historické šlechty v dramatických zářijových dnech 1938, podíl konzervativních politických sil na rekriminačních a přehodnocovacích kampaních druhé republiky, ale současně i na národně obranném úsilí tohoto mezidobí a posléze i počátečního období protektorátu, a na řadě konkrétních případů mapuje účast stoupenců uvedených proudů v domácím i zahraničním protinacistickém odboji, a to i ve spolupráci s reprezentanty dalších stran a směrů, včetně levicových.

Svazek II/2 výběrové edice dokumentů Edvard Beneš, Němci a Německo zahrnuje dokumenty z let 1929–1935. Vývoj na domácí i mezinárodní scéně byl v těchto letech ovlivněn především hospodářskou krizí a nástupem nacionálního socialismu v sousedním Německu. Vnitropolitický i mezinárodněpolitický systém budovaný ve dvacátých letech prošel v tomto období zásadními proměnami, které byly předzvěstí krize na konci 30. let.

Kolektivní monografie Historik Josef Kalousek: historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století přibližuje životní osudy jedné z významných postav české historické vědy období La Belle Époque. Tematicky členěné kapitoly sledují jak profesionální úspěchy Josefa Kalouska, tak jeho politické aktivity, ale stranou zájmu nezůstává ani rovina jeho rodinných a interpersonálních vztahů. Publikace tak čtenáře seznamuje s novinářskou dráhou Josefa Kalouska, s jeho aktivitou na poli historie a kultury, a přináší i zajímavé poznatky o každodenním životě v nejvyšších patrech české národní politiky, kde se Kalousek pohyboval od svých studijních let. Přínosem publikace jsou také nové interpretace Kalouskova významu v jednotlivých sledovaných oblastech zasazených do širšího dobového kontextu.

V rámci širšího projektu přináší monografie analýzu vztahů T. G. Masaryka s Rusy a Ukrajinci po roce 1917 doplněnou o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů, v té době působícími zejména v evropském a československém exilu. Kniha tak představuje podstatný příspěvek k poznání osudů východního exilu v meziválečné éře.

Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Slovník představuje strukturovaná biografická hesla představitelů krajských soudů, zemského, obchodního a vrchního zemského soudu v Praze, a vedoucích státních návladních. Je uvozen nástinem organizačního vývoje soudnictví a studií ideální soudní kariéry.

Kniha se zabývá fenoménem střední Evropy v interdisciplinární perspektivě. Sleduje tři tematické roviny, které zahrnují středí Evropu jako historický koncept, jako součást Evropy a jako myšlenkový svět. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na vymezení pojmu střední Evropa a jeho proměny, stejně jako na události formující středoevropský prostor či myšlenkové stereotypy ve středoevropském prostoru a tradici společenských věd a hnutí.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od července do prosince 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Součástí edice jsou také přílohy k jednáním vlády. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. 2. svazek III. dílu edice obsahuje dále zeměpisný a jmenný rejstřík a anglické resumé, které se vztahují i k vydanému 1. svazku III. dílu (leden – červen), v němž jsou úvodní historická studie a ediční úvod včetně příloh (vydán 2012). Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Kniha navazuje na předchozí publikaci Die Wiener Wochenschrift Die Zeit (1894–1904) als Mittler zwischen der Tschechischen und Wiener Moderne (Praha – Vídeň 2011), která v interpretaci a dokumentech přinesla syntetický pohled na spolupráci představitelů české literární a politické moderny s redakčním okruhem vídeňského týdeníku Die Zeit. V tomto svazku je prvotní česko-vídeňské zaměření rozšířeno o širší komparativní perspektivu: čtrnáct studií od mezinárodního kolektivu autorů (z ČR, Rakouska, Německa a Polska) je soustředěno na působení představitelů berlínské, vídeňské, české, českoněmecké, ukrajinské, polské a jihoslovanské umělecké moderny v týdeníku Die Zeit. Literárněhistorický a uměnohistorický pohled je rozšířen o další témata, která byla v časopise hojně zastoupena: hospodářství, sociologii, politiku, antisemitismus a ženskou otázku. Jednotlivé studie se zaměřují na osobnosti, které prostřednictvím Die Zeit mohly, mnohdy poprvé nebo poprvé s větší razancí, vstoupit do vídeňského a potažmo i středoevropského kontextu. Druhá část publikace obsahuje prameny. Jednotlivé studie odkazují na více než sto padesát článků z týdeníku Die Zeit. Z tohoto množství bylo za pomoci autorů vybráno dvacet tři textů, které jsou chronologicky přetištěny. Tato edice textů slouží jako příloha k jednotlivým studiím a jako celek zlomkovitě dokumentuje mnohohlasí typické pro revue po celou dobu její existence. Publikace je zakončena stručnými medailony autorů studií, soupisem editovaných textů, pramenů a literatury, anglickým shrnutím a jmenným rejstříkem.