Masarykův ústav Akademie věd ČR strana 7 z 8

Publikace se zabývá problematikou raně novověkých kronik českých měst s důrazem na předbělohorskou dobu. První část tvoří charakteristika širších souvislostí vzniku těchto narativních pramenů, včetně jejich typologie a metodiky přístupu k jejich studiu. Stěžejní kapitola je věnována momentům vzniku městských kronik, metodám práce předbělohorských historiků, podobě textů a jejich recepci. Druhou část představuje komentovaný soupis kronikářských prací z předbělohorských českých měst, včetně dochovaných opisů. Ve městech, kde na tradici předbělohorského kronikářství navazovala literární činnost tohoto druhu v 17. a 18. století, jsou pak stručně zaznamenána i tato díla. Práci uzavírá seznam vydaných pramenů a literatury spolu s rejstříky.

Práce se zabývá dosud málo probádanou problematikou sovětizace v českých přírodních a lékařských vědách po roce 1948. Přejímání "pokrokových sovětských zkušeností" se zde mimo jiné projevovalo i průnikem dobových nauk spojovaných s agrobiologem Trofimem Děnisovičem Lysenkem, fyziologem Ivanem Petrovičem Pavlovem nebo šlechtitelem Ivanem Vladimirovičem Mičurinem. V mnoha ohledech klíčovým momentem se stala několikaměsíční stáž 24 předních českých a slovenských odborníků v oboru přírodních a lékařských věd v SSSR v závěru roku 1950. Studie osvětluje význam této cesty za pomoci edice některých důležitých dokumentů spojených s výpravou, především dopisů českého mikrobiologa a v dané době výrazného stoupence Lysenkova učení Ivana Málka (1909-1994) své ženě Jindře. Čtenáři se tak otvírá pozoruhodný průhled do myšlenkového světa vědců, kteří na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století zcela propadli kouzlu stalinistické "vědy". Dalším zajímavým dokumentem, který je zde vydán, je záznam z diskuse českých a slovenských vědců s hlavním guru tehdejší sovětské biologie T. D. Lysenkem.

V knize jsou publikovány veškeré nalezené dopisy, které si T. G. Masaryk vyměnil se slovenskými veřejně činnými osobami před rokem 1918. Tyto dopisy byly pracně shromážděny v českých a slovenských archívech. Dopisy jsou komentované, osahují objasnění dálostí, o kterých je v nich řeč a které často již dnes čtenáři nic neříkají. Kromě toho publikace obsahuje i dopisy Masaryka známému slovakofilovi Karlu Kálalovi a Kálalovy dopisy Masarykovi o událostech na Slovensku. Na základě dopisů je dokumentován konflikt mei masarykem a Svetozárem Hurbanem Vajanským. Další dopisy se týkají vztahu Masaryka k Milanu Rost. Štefánikovi za první svět.války a vztahu M. a Slovenské ligy v Americe.

Osobnost ruského spisovatele a pravoslavného kněze Michaila Fjodoroviče Rajevského (1811 - 1884) provází velký paradox česko-ruských vztahů 19. století. Přestože je dnes mužem prakticky neznámým, těšil se Rajevskij ve své době obrovské vážnosti a důvěře. Po dobu téměř půl století zprostředkovával coby duchovní správce ruského vyslanectví ve Vídni kontakty Čechů a dalších rakouských Slovanů s ruskými vládními, kulturními i vědeckými celebritami. Do českých dějin se zapsal jako organizátor první neoficiální zahraničněpolitické akce zdejší politiky, známou pouť do Ruska v roce 1867, roku 1874 vysvětil pravoslavný chrám sv. Mikuláše v Praze. Předkládaná edice přináší soupis veškeré dostupné Rajevského korespondence s Čechy, z níž je značná část poprvé publikována v plném znění. Nalezneme zde např. listy F. Palackého, F. L. Riegra, F. A. Braunera a dalších čelných českých politiků největší prostor nicméně dostávají desítky méně známých i zcela zapomenutých korespondentů, jež spojuje jedno velké téma: snaha o získání kontaktů a otevření možností vycestovat na východ, uplatnit se v obrovské, slovanské, carské říši.

Osobnost ruského spisovatele a pravoslavného kněze Michaila Fjodoroviče Rajevského (1811 - 1884) provází velký paradox česko-ruských vztahů 19. století. Přestože je dnes mužem prakticky neznámým, těšil se Rajevskij ve své době obrovské vážnosti a důvěře. Po dobu téměř půl století zprostředkovával coby duchovní správce ruského vyslanectví ve Vídni kontakty Čechů a dalších rakouských Slovanů s ruskými vládními, kulturními i vědeckými celebritami. Do českých dějin se zapsal jako organizátor první neoficiální zahraničněpolitické akce zdejší politiky, známou pouť do Ruska v roce 1867, roku 1874 vysvětil pravoslavný chrám sv. Mikuláše v Praze. Předkládaná edice přináší soupis veškeré dostupné Rajevského korespondence s Čechy, z níž je značná část poprvé publikována v plném znění. Nalezneme zde např. listy F. Palackého, F. L. Riegra, F. A. Braunera a dalších čelných českých politiků největší prostor nicméně dostávají desítky méně známých i zcela zapomenutých korespondentů, jež spojuje jedno velké téma: snaha o získání kontaktů a otevření možností vycestovat na východ, uplatnit se v obrovské, slovanské, carské říši.

První svazek plánovaného třídílného souboru Válka a revoluce představuje poprvé v ucelené podobě Masarykovy válečné projevy, články, memoranda a rozhovory z let 1914–1916. Práce shrnuje Masarykovu publicistickou činnost z daného období; dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v době, kdy stál v čele československého zahraničního odboje. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i originálním svědectvím o vývoji Masarykových názorů na průběh a řešení válečného konfliktu, o proměnách koncepce budoucího samostatného československého státu, jakož i dokladem dobové propagandistické činnosti československého hnutí v zahraničí. Materiály původně publikované cizojazyčně jsou přeloženy, a tak se k českému čtenáři dostává např. inaugurační přednáška T. G. Masaryka na londýnské univerzitě z října 1915 či známé memorandum V hodině jedenácté. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

Sborník Věda a armáda - věda a válka (1914-2004) shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference, která se konala ve dnech 24. - 25. 11. 2004 v Praze. Konferenci uspořádal Masarykův ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem strategických studií Univerzity obrany v brně a Výzkumným centrem pro dějiny vědy, společným pracovištěm ÚSD AV ČR a UK v Praze (nyní Oddělení pro dějiny vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR). První den konference byl věnován vlastním referátům, druhý den se konal diskusní kulatý stůl na téma i Věda a armáda v současné době /i , jehož průběh je ve sborníku rovněž zachycen. Jednotlivé příspěvky si všímají změn, k nimž v průběhu 20. století došlo ve vztahu vědy a vojenství a připomínají též úlohu vědců samotných a jejich zodpovědnost za zneužití výsledků vědeckého výzkumu ve válečných konfliktech. Většina referátů je zaměřena na první polovinu 20. století, zvláště na období druhé světové války, některé pak přibližují vliv vědy i na změny v soudobém vojenství nebo sledují proměny české obranné doktríny a stav současného obranného výzkumu v České republice.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

Třetí svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka přináší výpověď o pracovním i osobním vztahu Tomáše G. Masaryka (1850–1937) a Karla Kramáře (1860–1937), kteří ve své době mimořádným způsobem ovlivňovali naše národní a státní zájmy, domácí i zahraniční politiku a veřejné dění. Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera – Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence, který tvoří 284 dokumentů. Prvním je Masarykův dopis Kramářovi z 12. ledna 1889, posledním dopis Kramáře Masarykovi z 10. prosince 1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu, která doplňuje vzájemnou korespondenci Masaryka a Kramáře, tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Publikaci připravili Jan Bílek, Helena Kokešová, Vlasta Quagliatová a Lucie Swierczeková. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky T. G. Masaryk a realisté a s ním souvisejícího projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy T. G. Masaryk a K. Kramář ve světle vzájemné korespondence, které byly řešeny v letech 2003–2005. Kniha je základním pramenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a Karlem Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.

V 18. svazku Spisů T. G. Masaryka jsou otištěny Masarykovy práce z let 1883–1885. Většina je právě z vědeckého časopisu Athenaeum který v roce 1883 Masaryk založil. Otištěné texty a oddíl Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku o jeho kritickém a polemickém vystupování. Šíře Masarykova záběru – od matematiky přes orieantalistiku po otázky hygienické udivuje i dnes. Editor Jiří Franěk.

Dvojčíslo Masarykova sborníku reprezentuje na 720 stranách české masarykovské bádání v letech 1999–2003. Svou koncepcí a obsahovou strukturou navazuje na předcházející svazky novodobé řady Masarykova sborníku, vydávané od počátku devadesátých let 20. století liší se pouze svou grafickou úpravou. Obsahuje třináct původních studií, věnovaných různým aspektům Masarykova díla, vědecké a politické činnosti i osobnostem několika jeho spolupracovníků a ideových spřízněnců. Po úvodním eseji Miloslava Petruska T. G. Masaryk v postheroických časech a obsáhlém rozboru Masarykovy filosofie demokracie z pera Jindřicha Srovnala následují studie Libuše Heczkové, Miloslava Bednáře a Jiřího Olšovského, vyrovnávající se z různých úhlů pohledu se vztahem T. G. Masaryka a Friedricha Nietzscheho, příspěvek Ivo Rejchrta o významu časopisu Athenaeum pro českou literární vědu a Michala Topora o Masarykově spisu Karel Havlíček a grafologická analýza Masarykova rukopisu od Stanislava Poláka. Zvláštní místo patří objevným biografiím Walthera Eugena Schmidta od Jana Štěpána, Josefa Kudely od Ivana Kudely, Jindřicha Kohna od J. F. Fraňka a Anny Horákové-Gašparíkové od Zdenky Sojkové celý oddíl pak uzavírá studie Naděždy Vitanovské o ražených medailých T. G. Masaryka v letech 1918–2000. Následující část sborníku přináší řadu pozoruhodných dokumentů, například edici originálu a paralelní český překlad Masarykovy stati Die böhmische Krise , otištěné ve vídeňském týdeníku Die Zeit v říjnu 1896, výňatky z deníkových zápisků historika Vlastimila Kybala, týkající se jeho vztahu k T. G. Masarykovi, i z korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou. Oddíly Kronika a Literatura podávají přehled a hodnocení relevantních vědeckých konferencí, odborných i popularizačních publikací, věnovaných T. G. Masarykovi, jeho době, spolupracovníkům a souputníkům ve sledovaném období. Sborník obsahuje též soupis masarykian ve Státním ústředním archivu a v Archivu Národního musea a kompletní bibliografii prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 1999–2003

Dvojčíslo Masarykova sborníku reprezentuje na 720 stranách české masarykovské bádání v letech 1999–2003. Svou koncepcí a obsahovou strukturou navazuje na předcházející svazky novodobé řady Masarykova sborníku, vydávané od počátku devadesátých let 20. století liší se pouze svou grafickou úpravou. Obsahuje třináct původních studií, věnovaných různým aspektům Masarykova díla, vědecké a politické činnosti i osobnostem několika jeho spolupracovníků a ideových spřízněnců. Po úvodním eseji Miloslava Petruska T. G. Masaryk v postheroických časech a obsáhlém rozboru Masarykovy filosofie demokracie z pera Jindřicha Srovnala následují studie Libuše Heczkové, Miloslava Bednáře a Jiřího Olšovského, vyrovnávající se z různých úhlů pohledu se vztahem T. G. Masaryka a Friedricha Nietzscheho, příspěvek Ivo Rejchrta o významu časopisu Athenaeum pro českou literární vědu a Michala Topora o Masarykově spisu Karel Havlíček a grafologická analýza Masarykova rukopisu od Stanislava Poláka. Zvláštní místo patří objevným biografiím Walthera Eugena Schmidta od Jana Štěpána, Josefa Kudely od Ivana Kudely, Jindřicha Kohna od J. F. Fraňka a Anny Horákové-Gašparíkové od Zdenky Sojkové celý oddíl pak uzavírá studie Naděždy Vitanovské o ražených medailých T. G. Masaryka v letech 1918–2000. Následující část sborníku přináší řadu pozoruhodných dokumentů, například edici originálu a paralelní český překlad Masarykovy stati Die böhmische Krise , otištěné ve vídeňském týdeníku Die Zeit v říjnu 1896, výňatky z deníkových zápisků historika Vlastimila Kybala, týkající se jeho vztahu k T. G. Masarykovi, i z korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou. Oddíly Kronika a Literatura podávají přehled a hodnocení relevantních vědeckých konferencí, odborných i popularizačních publikací, věnovaných T. G. Masarykovi, jeho době, spolupracovníkům a souputníkům ve sledovaném období. Sborník obsahuje též soupis masarykian ve Státním ústředním archivu a v Archivu Národního musea a kompletní bibliografii prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 1999–2003

Kompletní kritické vydání vzájemné korespondence čelných představitelů prvního československého odboje. Doprovodná studie a rejstřík. Ed. D. Hájková a I. Šedivý. Druhý svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka.

Instituce a osobnost T. G. Masaryka.

Masarykova první vědecká práce, která řeší problém sebevražednosti z hlediska sociologického a nábožensky etického. Spisy TGM sv. 1, editor Jindřich Srovnal.