Masarykův ústav Akademie věd ČR strana 5 z 8
vydavateľstvo
Jak jsme prožívali první světovou válku
První světová válka vykolejila život milionů lidí. Šokovala množstvím padlých a dotud nepoznanými hrůzami na bojištích i dlouhodobým strádáním v zázemí, bídou, hladem i politickou persekucí. Rychle pohřbila iluze o věku vrcholné civilizace, pokroku a humanity, s nimiž sebevědomé lidstvo vstupovalo do 20. století, a naopak vyvolala barbarství a temné síly. Tvrdě poznamenala i český národ: vyžádala si od něho tisíce obětí za cizí věc, ale zároveň mu přinesla naději na úspěšné završení jeho mnohaletého zápasu za politickou a státní suverenitu.
Ani uprostřed válečných poměrů se v českém zápolí nezastavil každodenní život, sestávající z pravidelných, všedních činností, soukromých starostí i radostí, osobních citových prožitků a vzplanutí. Jako dříve chodili lidé do zaměstnání či do škol, starali se o rodiny i domácnosti, navštěvovali divadelní představení, koncerty a výstavy, četli nejrůznější literární díla, jezdili na prázdninové letní byty. Zdánlivě normální život ovšem plynul ve stínu povolávacích rozkazů a zásobovacích problémů, ale také pod dojmem šeptaných zpráv o úspěších československého zahraničního odboje. A právě tuto českou (a specificky pražskou) válečnou každodennost autenticky a plasticky zpřítomňuje memoárové dílo Marie Strettiové Jak jsme prožívali první světovou válku, jež se po pětasedmdesáti letech od svého vzniku konečně dočkalo knižního vydání.
Josef Dobiáš (1888-1972)
Zpracování biografie historika Josefa Dobiáše představuje větší problém než v případě většiny jiných osobností Univerzity Karlovy z první poloviny 20. století. Důvodem je šíře zájmů mimořádně vzdělaného a pilného badatele a přednášejícího, který byl sice v prvé řadě řádným profesorem starověkých dějin na filozofické fakultě, širší veřejnosti (a také většině historické obce) je ale znám spíše jako autor nejrozsáhlejšího individuálního pokusu o sepsání monografie z dějin středně velkého města v českém prostředí. Tím se ovšem dílčí historické obory, do nichž zasáhl, nevyčerpávají (numismatika, památková péče). Kolektivní monografie, na níž se podílejí autoři s různou specializací, je tedy jednou z nejlepších možností, jak uvedené klubko problémů rozmotat. Editorce se podařilo shromáždit reprezentativní kolektiv autorek a autorů, kteří ve svých textech pokryli takřka celou šíři Dobiášova odborného zájmu, přičemž nebyly opomenuty ani jeho životní osudy a zasazení osobnosti i díla do širšího kontextu vývoje české historiografie. Rozsah textů věnovaných dílčím tématům je vyvážený (oceňuji především, že jsou zhruba stejně zastoupeny dějiny starověku a historická regionalistika). To vše je obohaceno o cenné materiálové přílohy (bibliografie a seznam přednášek, osobní vzpomínky žáků).
Paměť měst
Kniha shrnuje historiografické narativní prameny k dějinám tří významných českých měst Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic, vzniklé před rokem 1800. Poznatky vycházejí z dlouholetého pramenného výzkumu rukopisů a starých tisků, jejichž analýza umožnila v této publikaci obecný vývoj městské historiografie raného novověku v Čechách a ilustrovat její genezi a proměny na konkrétních aglomeracích.
S diplomatem v Orientu
Monografie přibližuje osudy prvního československého vyslance v Persii (Íránu) Miroslava Schuberta (a navazuje tak na monografii o prvním čs. vyslanci v Egyptě Cyrilu Duškovi, vydanou před 5 lety). Těžištěm knihy jsou vzpomínky M. Schuberta Pět let u Pávího trůnu na jeho působení v Persii, a to jak na jeho práci hospodářskou a politickou, tak na každodennost, která je jedinečným příkladem života evropské kolonie v orientální zemi. Edici doprovází úvodní studie a rozsáhlý obrazový doprovod, který ilustruje nejen perskou misi M. Schuberta, ale i další diplomatické pobyty (Brazílie, Německo), rodinný život, i život v americkém exilu po 2. světové válce.
Na sklade 1Ks
15,63 €
16,45 €
Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918
Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918 obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech. Vedle detailního zachycení služebních kariér místodržitelů, vedoucích úředníků místodržitelství, zemské školní rady a policejního ředitelství stejně jako okresních hejtmanů či okresních představených poskytuje slovník základní informace k jejich rodinným poměrům a vazbám, případně i k další veřejné činnosti. Hesla jsou primárně zpracována na základě archivních pramenů a doplněna dobovými fotografiemi. Celkově slovník představuje unikátní sondu do struktury klíčového odvětví veřejné zprávy habsburské monarchie včetně výrazného přesahu do prvního desetiletí existence Československé republiky.
Vypredané
38,18 €
40,19 €
T.G.M. v kostce
Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu. Zabývá se jeho dětstvím, studijními léty, rodinou, akademickými přemi i politickým angažmá. Představuje profilující osobnost české společnosti, aktéra mnoha kauz, jenž získal věhlas i v zahraničí. Masaryk je ukázán jako syn, otec, politik, vědec, profesor i státník, jako muž, který překročil svou dobu veřejným působením i soukromým životem. Každá kapitola je doplněna rubrikou Jak se žilo, přibližující atmosféru doby, a medailonem osobnosti. Na knize se podílela řada odborníků, kteří ve svých tématech zohlednili nejnovější poznatky historiografie. Širší autorský tým nabízí různé náhledy na T. G. Masaryka a interpretačně rozmanitý výklad. Bohatě ilustrovaná publikace obsahuje dobové fotografie, karikatury, mapy a faksimile dokumentů. Kniha vychází ze seriálu, který se na stránkách Lidových noviny objevil na podzim roku 2017.
Církve, náboženství a politika v Československu a Rakousku ve 20. století
Třetí svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví představuje nejdůležitější, často souběžné a mnohdy i srovnatelné vývojové linie v dějinách církví a náboženských společenství v Československu / České republice a Rakousku a zároveň poukazuje na různé aspekty "náboženské proměny" (religious change) v těchto zemích ve 20. století. Publikace se zabývá jak pnutím mezi náboženstvím a politikou (např. vztahem mezi církví a státem všeobecně, vztahem obou nástupnických států rakousko-uherské monarchie ke Svatému stolci aj.), tak i mezi náboženstvím a moderním národem. Tyto procesy jsou exemplárně představeny na proměně laických a kněžských identit a na vnitřní a vnější recepci nositelů "náboženského kapitálu" v konkrétních církvích a náboženských společenstvích. Současně jsou tematizovány související otázky náboženského vzdělání, resp. i markantní rozdíly mezi Československem / Českou republikou a Rakouskem v této oblasti.
Korespondence T.G.Masaryk – staročeši
Pátý svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka Korespondence T. G. Masaryk - staročeši vypovídá o vztahu Tomáše G. Masaryka s reprezentanty a sympatizanty Národní strany v Čechách. Obsahuje úvodní studii Jana Bílka a Heleny Kokešové Vztahy T. G. Masaryka s představiteli a stoupenci Národní strany v Čechách v zrcadle jejich vzájemné korespondence. Nejobjemnější část knihy představuje edice dvaceti souborů vzájemné korespondence mezi T. G. Masarykem a staročechy, která je v několika případech doplněna přílohami korespondence rodinných příslušníků. Celkový počet editovaných dokumentů je 203. Aparát publikace zahrnuje ediční úvod, seznamy editovaných dokumentů a osobní rejstřík. Práce je doplněna anglickým resumé. Publikaci připravily Helena Kokešová a Vlasta Quagliatová. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky č. 409/07/0239 Česká národní elita: T. G. Masaryk a představitelé Národní strany v Čechách, který byl řešen v letech 2007-2009. Usiluje o objasnění Masarykova postavení v české společnosti, o poznání jeho role v tehdejším vědeckém, kulturním a především politickém životě.
Dějiny-teorie-kritika
Časopis, který je zaměřen na dějiny historiografie, metodologii a její inovace, s důrazem na polemičnost a kritičnost.
Kroniky českých měst z předbělohorského období studia městského kronikářství v Čechách v letech 1526-1620
Publikace se zabývá problematikou raně novověkých kronik českých měst s důrazem na předbělohorskou dobu. První část tvoří charakteristika širších souvislostí vzniku těchto narativních pramenů, včetně jejich typologie a metodiky přístupu k jejich studiu. Stěžejní kapitola je věnována momentům vzniku městských kronik, metodám práce předbělohorských historiků, podobě textů a jejich recepci. Druhou část představuje komentovaný soupis kronikářských prací z předbělohorských českých měst, včetně dochovaných opisů. Ve městech, kde na tradici předbělohorského kronikářství navazovala literární činnost tohoto druhu v 17. a 18. století, jsou pak stručně zaznamenána i tato díla. Práci uzavírá seznam vydaných pramenů a literatury spolu s rejstříky.
Vypredané
9,82 €
10,34 €
Iluminované rukopisy v archivech na území Čech
V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky a z tohoto důvodu byly předmětem badatelského zájmu jen nahodile. Katalog iluminovaných rukopisů v českých archivech, vytvořený v souladu s požadavky soudobé kodikologie a vybavený rozsáhlou obrazovou přílohou, proto poprvé v úplnosti podchytil podrobným uměleckohistorickým popisem všechny výtvarně zdobené rukopisy příslušných institucí v časovém rozmezí od konce 11. století do poloviny 17. století. Publikace tak umožní badatelům orientovat se v rozsáhlém fondu vyobrazení nejrůznějších námětů a jako spolehlivá pomůcka se může stát východiskem práce nejen historiků, kodikologů a historiků umění, ale i odborníků v dalších vědeckých disciplínách, domácích i zahraničních, jimž slouží anglická sumarizující stať a ikonografický rejstřík.
Československo a Svatý stolec IV.
Kritická edice přináší dokumenty týkající se československo-vatikánských vztahů v letech 1928-1934, kdy v Praze působil jako apoštolský nuncius Pietro Ciriaci. Po roce 1925, kdy nastalo výrazné zhoršení vzájemných československo-vatikánských vztahů, významně přispěl k jejich obnovení a uzavření modu vivendi. Publikované dokumenty zachycují obtížná vyjednávání o aplikaci modu vivendi, okolnosti odchodu arcibiskupa Františka Kordače či vnitropolitický konflikt související s Pribinovými oslavami v Nitře v roce 1933. Ten a následná mediální kampaň přispěly k nunciovu odchodu ze země a vyvolaly další vzájemné napětí. Kromě materiálů z českých a slovenských archivů edice obsahuje dokumenty z fondů Vatikánského apoštolského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce. Materiály, dokumentující postoj Svatého stolce k československým událostem přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, poskytují další, zpřesňující pohled na diplomatické, politické i církevní dějiny.
České a polské hledání identity
Odkud přicházíme? Kam patříme? Kdo jsme? V co máme věřit? Jaké jsou vyhlídky do budoucna? Co je třeba změnit a jak k takovéto změně dospět? O zodpovězení těchto základních otázek lidské existence a národní identity se pokoušeli Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) na české (československé) a Roman Dmowski (1864-1939) na polské straně. Masaryk a Dmowski náleželi k předním aktérům veřejného a politického dění svých zemí. Před rokem 1914 ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské exilové politiky (Masaryk jako předseda Československé národní rady, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha výrazně rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu na polské politické scéně. Kniha je výsledkem komparativního výzkumu, mapuje život a dílo obou dějinných aktérů a srovnává jejich uvažování o identitách a společnosti.
Československo a Svatý stolec V.
Kniha přibližuje na základě bohatého a z velké části dosud nevyužitého pramenného materiálu československo-vatikánské vztahy v éře pražského nuncia Pietra Ciriaiciho v letech 19281933. Činnost tohoto zkušeného vatikánského hodnostáře v Československu znamenala výrazný pokrok ve vzájemných vztazích. Ciriaci se v roce 1927 zasloužil o urovnání konfliktu způsobeného oficiálními oslavami Jana Husa 6. července 1925 a přispěl k uzavření modu vivendi počátkem roku 1928. Svou pozornost nuncius zaměřil na církevní poměry, zejména na situaci v pražské arcidiecézi. Jeho kritika pražského arcibiskupa Františka Kordače a stupňující se vzájemná animozita vyústily v nucený arcibiskupův odchod v létě 1931. Československo-vatikánské vztahy ani po uzavření modu vivendi nebyly prosty pnutí, avšak Ciriaci dokázal až do září 1933 jako pragmatický a zkušený diplomat úspěšně vyjednávat se státními autoritami. Jeho důležitým úkolem bylo plnění dohod stanovených modem vivendi, jenž nebyl kvůli protichůdnosti požadavků zainteresovaných církevních i světských subjektů zdaleka jednoduchý. Nadějný posun v řešení byl přerušen aférou, k níž došlo v souvislosti s tzv. Pribinovými oslavami konanými v Nitře v srpnu 1933. Ciriaciho diplomatický přešlap, jenž následoval, vedl k předčasnému odchodu apoštolského nuncia z Československa. Analýza naznačených témat přináší nové a zpřesňující informace, které jsou zasazeny do kontextu československých církevních, politických a diplomatických dějin v období první Československé republiky.
Čas změny
Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn. Tyto zásadní proměny a jejich dopady česká historiografie dosud sledovala primárně optikou příběhu o české národní emancipaci a dokumentovala je spíše na městském prostředí.
Tato kniha zachycuje fenomén společenské transformace i konflikty, které jej provázely, z pohledu venkova. Vše započalo zrušením poddanství a celého patrimoniálního systému a zavedením obecní samosprávy. Státní moc prostřednictvím nově zřízených okresních hejtmanství přinášela do rurálního prostředí důležité impulzy. Příslušníci sociálních skupin inteligence a úřednictva přicházející z města si s sebou přinášeli návyky iniciativního občanského života i národní aktivismus. Na ně navázali činorodí jedinci vzešlí z místního prostředí. Venkov se tak probouzel z poddanské podřízenosti, letargie a fatalismu. Díky síti obecných škol se alfabetizoval.
Ve sledovaném období se stále více propojoval s městským prostředím, a to hospodářsky, kulturně i politicky. Na venkově vznikly desítky záložen a hospodářských družstev, stovky spolků. Politizace venkova tvořila nedílnou součást zásadní proměny společnosti, již zpravidla označujeme jako modernizaci. Obyvatelstvo se stále více účastnilo na veřejném dění a identifikovalo se s určitými politickými ideami, stranami nebo osobnostmi. Politizace společnosti, na níž se výrazně podílela jednotlivá národní hnutí, souvisela s postupující demokratizací politického systému. Utvářela se nová hierarchie vztahů, do níž se stále snažili promlouvat i tradiční držitelé moci, jako církev nebo velcí pozemkoví vlastníci.
Vypredané
17,81 €
18,75 €