Maťa strana 5 z 19

Humorný obraz typického českého fotbalového obecenstva z doby před 2. světovou válkou. Autor ve své knize mistrně zachytil hráčskou hantýrku, ovzduší klubového prostředí i psychologii, zvyklosti a mravy pravověrných fotbalových fanoušků. Svéráznou atmosféru kolem fotbalových hřišť líčí prostřednictvím komického příběhu dvou nadšených žižkovských fanoušků, krejčího Emanuela Habáska a jeho nezvedeného syna Emana, a dalšího velkého obdivovatele fotbalového sportu, židovského obchodníka s oděvy Richarda Načeradce a celé jeho rozvětvené rodiny.

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti. Vančura mistrně zobrazil věčný svár protikladů v životě lidí, věčnou rozpolcenost lidských tužeb. Není to kompoziční či jazyková hříčka, ale živoucí obraz Vančurova vidění středověku, kdy cítíte pach krve a dým spálenišť, slyšíte krákat krkavce, jak hladoví krouží nad bojištěm. Je to živoucí obraz světa lidí, v němž se i hrdlořez obrací k bohu; a vy mu to věříte a žasnete, jak se v tomtéž člověku může spojovat ukrutnost loupežníka a rytířská ctnost.

Will Self nás ve svých povídkách zasvětí do výzkumu neuvěřitelně nudného amazonského kmene ur- Bororů, zavede nás na podivné psychiatrické oddělení č. 9, objasní nám, co se děje s lidmi po smrti, vysvětlí nám převratnou kvantitativní teorii šílenství a ukáže, co všechno obnáší „čekání“ – to vše se smyslem pro anglický, hodně černý a absurdní humor. Prvořadým zájmem současného anglického autora Willa Selfa (*1961, Londýn) je zkoumání hraničních oblastí, šedých zón na pomezí a jejich překračování či narušování. Nejedná se přitom o prvoplánovou provokaci, ačkoliv chuť šokovat je přítomna, ani o nějaké sociální moralizování, ale spíše o sociální rebelství: „Vzrušuje mě, když mohu narušovat čtenářovy základní předpoklady. Chci, aby pocítil, že určité kategorie, v jejichž rámci je navyklý svět nahlížet, jsou nestabilní.“ (z doslovu „Will Self a jeho vychýlená já“).

Co když poslední knihou Marka Twaina nebyl Tajemný cizinec? A co když své poslední dílo nepsal tady na Zemi? Vydejte se s námi za dobrodružstvím Sigiho, obyčejného chlapíka, který se pod vlivem milovaného piva a k svému vlastnímu překvapení upíše k cestě za mimozemšťany. Jeho pouť ho zavede až na vzdálenou planetu Naram, kde se velmi rychle spřátelí s místními obyvateli, naučí je lecjaké lidské kousky, ale především dostane úkol, vypátrat Twainovu knihu, jež může učinit svět u nás na Zemi lepší...

Na pozadí staleté historie obchodu s drogami se odvíjí příběh válečného veterána Tobiase, potomka rodu podloudných obchodníků, který se rozhodne vytvořit vlastní kartel a vzít vítr z plachet všem ostatním, i těm mexickým – Moralesovu a Escóbarovu. Ti si to samozřejmě nenechají líbit. Kromě dobrodružné linie se odvíjí i další témata: čest, bratrství zpečetěné válkou, možnost zvrátit osud a boj s prostředností.

Ta nejlepší pomsta je dobře pojíst. Jde o rebelii proti všudypřítomnému masovému tržnímu prodeji potravin plných škodlivin, které změnily Ameriku na hnisající národ s rychlým občerstvením, s obřími výkrmnami hnusných blivajzů napumpovaných dioxiny, naložených v konzervantech a překypujících fruktózou... Jídlo je základní požehnání. Mělo by být bráno jako dar, který si denně poskytujeme a sdílíme ho s ostatními tak často, jak je to jen možné. Každému, kdo říká, že nemá čas kuchtit, vařit nebo jíst zdravější pokrmy, jednoduše odpovídám: „Nemám čas umírat.“ Smyslně napsaná kuchařka undergroundové umělkyně Lydie Lunch, pro níž „dobré jídlo není jen palivem, ale také vysoce jakostní municí, která dokáže posílit naše šance přežít bitvy, jež musíme podstupovat den co den“.

Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.

Obsáhlý výbor z básnické tvorby předního amerického básníka, žijící legendy a ikony San Franciska Lawrence Ferlinghettiho (nar. 1917). Sbírka shrnuje Ferlinghettiho tvorbu z let 1955 - 2011 ve všech jejích podobách: od lyrických, snových a imaginativních básní, přes jazzové improvizace, halucinogeny inspirované texty, sugestivní pamflety a letáky až po ironické, satirické a nezastřeně politické básně a poetická pásma. Výbor představuje tohoto básníka ulice, "sólového tragika", jako zasvěceného průvodce poválečnou kulturní historií USA. Kniha obsahuje básně známé z překladů Jana Zábrany a v překladu Luboše Snížka i básně v češtině vycházející zcela poprvé. Kniha vychází s finanční podporou Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice.

Příběh jednoho léta "poněkud nešťastného způsobu". Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

Básník se celý rok motá ulicemi mezi opilci, bezďáky, policajty a gamblery „od Rajské zahrady po Židovskou pec“. Na podzim do ticha zašustí klíněnkou prožrané listí nebo zdáli zapípá kasa z vietnamské tržnice, zima se táhne tak dlouho, až opadají i větve, na jaře obleva uvolní nevábné puchy a dusná letní beznaděj pak definitivně potvrzuje, že nás žádné osvícení nečeká, útěk už je ale také nemožný. Žít na Žižkově – to není úděl, to je životní postoj. A Viktor Žižkov je jeho prorokem, kronikářem, kritikem i obětí.

Autor, saxofonista a zpěvák undergroundové skupiny Plastic People of the Universe, který se letos dožívá 70 let, představuje v této sbírce básně za posledních 10 let.

Miroslav Wanek patří k nejosobitějším a nejuznávanějším českým rockovým textařům.Kniha Výlov šuplíka nejen shrnuje jeho texty pro skupiny Už jsme doma, FPB, Divize T a Pluto, ale také mapuje Wanekovu tvůří kariéru v šesti obsáhlých rozhovorech z let 1991-2012, z nichž dva zatím nebyly publikovány v češtině. Výlov šuplíka je zároveň průvodcem tvorbou skupin Už jsme doma a FPB, přináší jejich detailní diskografii a mnoho desítek pozoruhodných fotografií.

Autobiografie Johnnyho Rottena (vlastním jménem John Lydon) popisuje, jak se z původně nesmělého až zakřinutého kluka vyrůstajícího v chudém prostředí londýnské pracující třídy stala v hudebním světě respektovaná osobnost a ikona britské punkové scény 70. let. Sex Pistols, ve kterých zpíval, vydali jedinou řadovou desku, ale i tak se řadí mezi nejkontroverznější a nejvlivnější kapely rockové historie. A nutno podotknout, že Johnny Rotten na tom měl (především svými buřičskými texty) opravdu lví podíl. Kromě vzpomínek samotného aktéra obsahuje kniha řadu postřehů nejrůznějších lidí, kteří měli se Sex Pistols co dočinění, za všechny jmenujme alespoň hudebníky Billyho Idola nebo filmaře Juliena Templa. Mnohými komentáři přispěli i ostatní žijící členové kapely, ovšem až na baskytaristu Glena Matlocka, který Rottenovi prostě nepadl do oka. Nemalý prostor je věnován i manažerovi Sex Pistols, Malcolmovi McLarenovi, kterému Rotten rovněž nemůže přijít na jméno. Situace dokonce dospěla tak daleko, že se s ním Johnny Rotten dlouhá léta (úspěšně) soudil. Text knihy je doplněn množstvím fotografií, z nichž některé nebyly do vydání knihy nikdy předtím publikovány. Nemálo příznivců punku jistě překvapí, že Johnny Rotten ve své biografii nevystupuje jen jako rebel a ortodoxní punkáč, ale i jako upřímný, citlivý a vnímavý člověk, který se nestydí říct, co si myslí. Škoda, že takových lidí není na světě víc.

Obsáhlý výbor poezie předního amerického básníka Allena Ginsberga, zakladatele literárního hnutí beat generation. Kniha obsahuje jak básně notoricky známé (Kvílení, Kádiš), tak i básně dosud v češtině nepublikované. Výbor Neposílejte mi už žádné dopisy podává ucelený přehled padesátileté Ginsbergovy tvorby v rozmezí let 1947 - 1997. Kniha je doprovázena autorovými ilustracemi.

Řada profilů hudebníků, u nichž autor hledal odpověď na otázku, jací jsou ve skutečnosti. Mluví se zde o zážitcích z dětství, které tyto hvězdy formovaly, ale také o děsivém triumvirátu ega, drogové závislosti a posedlosti vlastní osobou, jež tak neú navně devastuje tvůrčího ducha.

Do čtyř částí rozdělený svazek literárních textů Lydie Lunch ukazuje čtyři cesty, kterými přistupuje ke svým základním tématům jimiž jsou násilí, sex a individuální svoboda. Číst její texty není nic příjemného, jsou kousavé, ironické, sžíravé a brutálně upřímné. Ač s jejími názory nemusíme souhlasit, nemůžeme jim upřít naléhavost a sílu přinutit nás se nad nimi alespoň zamyslet, v lepším případě zkusit přehodnotit některé své postoje. Sympatické je, že se Lydia Lunch nestaví do role poslední spravedlivé, ale že i ona sama se snaží přijít věcem na kloub - byť za cenu zklamání a bolesti. Lydia Koch, 2. 6. 1959, Rochester Představitelka newyorského undergroundu a americké kontrakultury 80. let, působila v mnoha kapelách (např. Teenage Jesus and the Jerks), spolupracovala s Einstürzende Neubauten či Nickem Cavem. Sama je autorkou několika knih, z nichž Paradoxia (1997) vyšla v nakl. Maťa v r. 1999. S Lydií Lunch je také možné setkat se v několika kontrakulturních filmech, pornograficky, násilnicky a drogově laděných. V současné době vystupuje se skupinou Big Sexy Noise.