muni PRESS strana 13 z 31

Nakladatelství Munipress věnuje oslavám 100. výročí založení Masarykovy univerzity české vydání mimořádné a?oceňované knihy o historii genu – jednotce dědičnosti a biologické informace. Kniha poprvé v úplnosti popisuje zrození a rozvoj vědní disciplíny vzniklé na základě objevů Gregora Mendela a?významně se dotýká „živé“ současnosti. Poskytne čtenářům informace o fenoménech souvisejících s?genetikou a medicínou, které se objevily v průběhu 19., 20. a 21. století, a také o etických i filozofických aspektech. Díky jedinečnému stylu autora, který je pro něj typický a?který uplatnil např. v?knize Vládkyně všech nemocí, oceněné Pulitzerovou cenou, je dílo velmi čtivé a?přístupné. Překlad Jan Šmarda, jazyková spolupráce Kateřina Danielová.

Kniha usiluje o porozumění hlubším příčinám současné ohlášené krize liberálních demokracií prismatem politické filosofie. Kromě kritické diskuse existujících příspěvků se snaží též o navrhnutí možných odpovědí a cest řešení. Kritická diagnóza ale především předpokládá rozbor teoretických, konceptuálních a normativních pilířů liberální demokracie jakožto politického režimu i normativně-institucionální formace. Po dekonstruktivní fázi se v každé z kapitol pokoušíme i o rekonstrukci zdůvodnění liberálně demokratického způsobu vlády. Základní otázkou knihy je tedy schopnost politické filosofie odpovědět na současnou politickou a ústavní krizi liberálních demokracií; prostřednictvím k tomu je zkoumání témat jako teorie a modely demokracie, konstitucionalismus, dělba moci, vztah lidských práv a demokracie, politická reprezentace, většinový princip rozhodování, lidská důstojnost, identita v liberalismu nebo neshoda a morální diverzita v současné společnosti. Co do určení se autorský tým snaží držet vyváženost mezi cíli výzkumnými a pedagogicko-přehledovými._x000D_ 

Ve třetím svazku edice Munice sestoupíme ke kořenům ekonomické organizace naší společnosti. Oprášíme klíčové téma, které v posledním století leželo poněkud ladem: vztah hodnoty a ceny. Kniha přináší odpovědi na otázky: Proč vyjadřujeme cenu v penězích? Má stát ručně šitá košile násobně více než košile ušitá na stroji? Jak tvořil své ceny Baťa? Souvisí cena kávy s cenou kytary? Proč jsou diamanty dražší než voda? Jak vysoká či nízká musí být cena, aby byla nespravedlivá? Je trh nemorální? Na kterém typu informací lze vydělávat čestně? Proč nejsou vynikající učitelé placeni stejně jako špičkoví fotbalisté? Jsou ekonomové cyničtí? Autorka Ing. Hana Lipovská je výraznou představitelkou nastupující generace českých ekonomů. Působí na Katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Práce analyzuje rané dílo spisovatele a zakladatele ariosofie Guida Lista (1848–1919). Guido List je v ní představen jako zvláštní typ autora, poeta vates. Práce jeho dílo analyzuje jako silně ideologicky zatížené. V analytické části se zaměřuje na román Carnuntum (1888), který je brán jako příkladný text pro bližší popis Listova způsobu psaní a argumentačních strategií. Navazující, diskurzivně orientované kapitoly práce se zabývají Listovým pojetím role ženy v germánské společnosti a kultuře a jeho antisemitismem. Na základě těchto diskurzivních polí jsou v práci identifikovány kořeny jeho ideologie a je podniknut pokus o dekonstrukci jeho argumentace. Práce je primárně určena pro historiky a literární vědce zabývající se německým hnutím Völkische Bewegung (1870–1930), obecně se dále dotýká výzkumu konzervativního myšlení, ale i dalších témat, například historií moderních náboženských hnutí (ariosofie).

Práce se skládá ze sedmi studií. Každá studie tvoří uzavřený systém, ve kterém je argumentováno pro určité závěry, a je proto možné číst každou studii zvlášť. Dohromady však studie tvoří jednotný celek, který představuje jistou koncepci informační vědy. Veškerá argumentace pro toto pojetí je vystavěna na specifickém chápání stěžejního pojmu informační vědy, pojmu informace, který je konfrontován s několika pojmy příbuznými, s určitým metodologickým přístupem a různými problematickými otázkami. Četbou práce získáváme odpovědi na konkrétní otázky, které jsou řešeny v rámci jednotlivých studií, ale také na otázky, které úzký rámec jednotlivých studií přesahují a získávají svůj význam teprve ve chvíli, kdy promýšlíme práci jako celek. Můžeme říci, že práce představuje poměrně komplexní obraz velmi obecných filosoficko-informačněvědních otázek spojených s fenoménem informace.

Kniha přináší poprvé v dějinách novodobé české germanistické medievistiky česky psané přehledy děje vybraných literárních děl německého středověku včetně charakteristiky hlavních postav a jejich vztahu k lásce a smrti. Má sloužit čtenářům, kteří chtějí hlouběji proniknout do spletitých dějů hrdinské epiky, dvorského románu a novely, středověkých milostných básní či středověké vrcholné prózy z německojazyčného prostředí. Podává základní informace o autorech a o ději těchto děl a doplňuje je ukázkami z nich v originálním jazyce a v překladech, které až na výjimku děl „Píseň o Nibelunzích“ a „Oráč z Čech“ jsou do češtiny v moderní době převedeny poprvé. 

Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia. Její první část přináší pohled na dějiny klasických studií v Brně v širším kontextu historie fakulty a společenského dění vůbec, a to zejména prostřednictvím přímého svědectví archivních pramenů a vzpomínek pamětníků. Druhou část publikace tvoří reedice studie Františka Novotného, prvního ředitele semináře, Gymnasion aneb úvahy o řecké kultuře. Tato studie byla tiskem vydána naposledy v roce 1922. Odbornou i laickou veřejnost seznamuje s pojmy, na nichž, aniž si to uvědomujeme, stojí celá naše civilizace.

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931?2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud. Bořivoj Srba působil v 50. letech jako dramaturg Divadla bratří Mrštíků, v 60. letech měl jako hlavní dramaturg činohry Státního divadla zásadní podíl na vytvoření linie politického divadla inspirovaného B. Brechtem a byl rovněž jedním ze zakladatelů Divadla Husa na provázku. Cílem publikovaných rozhovorů je nejen připomenout Srbovy vzpomínky na vlastní tvůrčí období v brněnských divadlech, ale také jeho uvažování o divadle, kterému se po celý život věnoval ve svých historických a teoretických publikacích (především období české meziválečné divadelní avantgardy a divadlo v období 2. světové války) a o němž přednášel na akademické půdě (FF MU, DiFa JAMU). Vydané rozhovory jsou doplněny vzpomínkovými texty vybraných přátel a Srbových studentů (Miloš Štědroň, Andrea Jochmanová, Veronika Valentová), které pomáhají dotvářet představu o významu osobnosti tohoto teatrologa. Bořivoj Srba se počátkem 90. let výrazně zasloužil o obnovení samostatného pracoviště pro výuku oboru divadelní vědy na Filozofické fakultě MU – Ústavu divadelní a filmové vědy, jejž poté v letech 1993?2000 vedl.

Monografie Josef Dobrovský. Hungarista a ugrofinista se nezabývá pouze úzce jazykovými otázkami hungaristických a ugrofinistických studií zakladatele vědecké slavistiky a bohemistiky Josefa Dobrovského, nýbrž jeho celkovým vztahem k ugrofinským národům, zvláště k jejich jazyku a historii a kultuře. Autor monografie vychází ze svého širšího kulturně-politického a kulturně-historického přístupu k hungaristice a ugrofinistice. Na rozdíl od jejich výlučně lingvistického pojetí v nich spatřuje obory, jež se zabývají jazykem, kulturou a dějinami ugrofinských národů, ať už v užším středoevropském rámci (hungaristika), anebo v širokém rámci eurasijském (ugrofinistika).

Bezpečné chování doplněné technickými a právními nástroji je základem ochrany proti informačním útokům, se kterými se v současné informační společnosti setkáváme neustále. Bezpečnost v internetovém prostředí i při práci s neelektronickými informacemi je součástí primárního vzdělávání. Knihovny a další instituce mohou školy podpořit svou expertízou v práci s informacemi a lekcemi pro žáky. Monografie, kterou předkládáme čtenáři, představuje odborné vymezení obsahu a způsobu vzdělávání žáků základních škol, a nejen jich, v informační bezpečnosti včetně zdůvodnění jeho potřebnosti. Na teoretická východiska navazuje popis jejich praktického uchopení v podobě lekcí pro každý ročník základní školy. Koncepce výuky informační bezpečnosti byla formována pomocí akčního výzkumu, který během šesti let realizovala autorka ve spolupráci s různými školami a knihovnami.

Lingvistika zdola nahoru představuje alternativu k většině mainstreamových pohledů na jazyk a na lingvistickou analýzu. Tento přístup zkoumá jazykové jednotky a vztahy v jejich vícerozměrné diverzitě. Současně jazykové jednotky pojímá jako způsob, jakým mluvčí vyjadřují své komunikační potřeby, a jako způsob, jakým se tvoří verbální skutečnost. K zobecněním se dospívá z pozorování, přičemž se respektuje diverzita uvnitř jazyků a napříč jazyky. Přístup bere v potaz jak informační, tak signalizační vlastnosti řeči.

Monografie se věnuje zkoumání češtiny Bedřicha Smetany (1824–1884). Tento významný hudební skladatel žil v období, které je v pracích o vývoji češtiny označováno jako obrozenské a poobrozenské, tedy v době, pro niž je z jazykového hlediska charakteristické nahrazení němčiny češtinou ve funkci vyšší komunikační variety a formování normy novodobého spisovného jazyka. V popředí zájmu publikace stojí především otázka, jak tuto normu zvládali doboví mluvčí, kteří byli vzdělaní, ale přitom s češtinou nebyli profesně svázáni (jako např. literáti či publicisté). Monografie prostřednictvím rozboru pravopisné, gramatické a doplňkově také lexikální stránky Smetanovy korespondence ukazuje, v čem je Smetanovo vyjadřování prototypické, v čem je naopak specifické, a současně se snaží přispět k poznání konstituujícího se spisovného jazyka 2. poloviny 19. století.

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku a praxeologii, zhodnocuje literárně-teoretické myšlení Levého ve vztahu k teorii informace, k filozofii a k literární estetice a konečně ukazuje význam jeho novátorského myšlení pro didaktiku překladu. Teoretické koncepce J. Levého vykazují neobyčejnou anticipační potenci díky jeho interdisciplinárnímu uvažování o komunikaci, literatuře a kultuře z perspektivy lingvistiky, literární vědy a kybernetiky. Tímto myšlením Jiří Levý předběhl svou dobu. V kolektivní monografii se autoři pokoušejí nahlédnout vybrané aspekty badatelova díla a zhodnotit jejich význam pro práci dnešních teoretiků, pedagogů i praktiků překladu. Editory svazku jsou Zbyněk Fišer a Ivana Kupková.

Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky problematikou digitálních kompetencí tímto způsobem zabývá. V tomto ohledu představuje předložený text důležitý příspěvek k širší celospolečenské diskusi o daném rámci i o digitálních kompetencích jako takových. Kniha sleduje různé perspektivy – filosofické, pedagogické, sociologické i informačně vědní. Snaží se být na jedné straně dostatečně přístupná širšímu okruhu čtenářů, ale současně nechce opustit odborné interdisciplinární nahlédnutí celého tématu. Z textu je patrné, že stát se digitálně kompetentním občanem je úkolem pro každého jedince ve společnosti.

Čtvrtý svazek se soustředí na identifikační potenciál kyseliny deoxyribonukleové, nositelky dědičné informace. Jak nám analýza DNA pomáhá při hledání pachatelů trestných činů, obětí katastrof, ztracených příbuzných či dávných předků?