muni PRESS strana 6 z 35

Lze se pro dobré fungování lidské společnosti poučit nebo inspirovat studiem nádorů? Jak vznikají? Proč nás tolik zajímají? Co nás učí? Mnohobuněčný organismus je v této knize prezentován jako komplexní systém tvořený mnoha buňkami, které spolupracují, zatímco nádory jsou důsledkem opuštění spolupráce a porušování jejích základních principů. Autorka na základě obecné teorie systémů hledá paralely a extrapolace pravidel spolupráce a forem jejich porušování i v jiných komplexních systémech, včetně lidské společnosti. Vedle detailnějšího vhledu do podstaty vzniku a vývoje nádorů kniha nabízí zamyšlení nad otázkou, zda i lidé, podobně jako nádorové buňky, neporušují nebezpečně a sebedestruktivně klíčová pravidla podmiňující dobré fungování systému, jehož jsou součástí.

Čemu věřit ve světě, který svým obyvatelům nabízí záplavu informací, názorů a postojů? Disponuje školní vzdělávání nástroji, které umožní se v této záplavě vyznat? Pomůže používání zdravého rozumu v boji proti dezinformacím? A nejsou metafory záplavy a boje použité v předchozích větách jazykovým prostředkem, který posouvá smysl celého sdělení od racionality směrem k emocionalitě? Společnost 21. století se musí vyrovnat s mnoha nástrahami. Jednou z nich je přesycení informacemi, ve kterých se laik téměř nemá šanci vyznat – zároveň je však každý postaven nejen před možnost, ale spíše povinnost vybrat si názorové stanovisko. Ve veřejné diskusi proto často dochází ke zjednodušování, komplexní témata jsou redukována na jednoduché teze a důkladnou analýzu nahrazuje dovětek tl;dr. Too long; didn’t read – příliš dlouhé; nečetl*a jsem. Esej se zabývá otázkou vztahu vzdělávání a hodnot, přičemž na příkladech práce s literárními texty zkoumá, jak rozvíjet porozumění, analytické dovednosti a ochotu vyhýbat se jednoduchým vysvětlením složitých témat.

Karel Engliš, významný vědec, národohospodář, univerzitní profesor, rektor i politik nám v textu umožňuje nahlédnout do své tvůrčí „kuchyně“. Otevřeně, sebekriticky a s humorem bilancuje své vědecké začátky, prozrazuje úspěšné studijní i pracovní metody a postupy. Nesmírně cenné a aktuální jsou jeho úvahy o morálce vědecké práce, svobodě a autonomii vysokých škol, o chování politiků i akademických funkcionářů. Těmito normami se sám řídil. Jeho život i názory jsou trvalým vzorem i inspirací pro další generace a stojí za to si je připomínat.

Sedmý svazek edice Munice představuje unikátní projekt výzkumu ostatků augustiniánského opata a zakladatele genetiky G. J. Mendela. Do výzkumu, jehož terénní část proběhla v druhé půli roku 2021, se postupně zapojily desítky vědců a pracovníků různých specializací, především archeologů, antropologů a genetiků. Někteří z nich se podíleli na vzniku této knihy a umožnili nám tak stát se svědky dobrodružné badatelské cesty vedoucí z hrobky přes špičkové laboratoře až k analýze Mendelova genomu.

Morální charakter (éthos) je velmi starý koncept, jehož filozofické kontury, stejně jako jeho propojení s dovršením lidského života, nacházíme v antice. Patrně i dílem šťastné náhody je s tímto konceptem spojován v první řadě Aristotelés, žák Platóna, a jeho etické spisy. Autor knihy vychází z přesvědčení, že toto etické učení je opomíjeným klenotem naší civilizace, a všímá si současných interdisciplinárních snah o jeho oživení skrze aktualizaci právě konceptu morálního charakteru. Autorovým záměrem je tyto snahy kriticky posoudit, tedy zvážit, zda se nevzdalují svému cíli, a zároveň je systematizovat. Za stěžejní považuje podkapitolu vymezující funkci Aristotelovy etické nauky a celou třetí kapitolu, jež definuje pět kritérií adekvátní aktualizace. Druhá kapitola představuje základ pro následující úvahy, analyzující pojmy Aristotelovy etické nauky a jejich vzájemné vztahy. Kritickému posouzení konkrétních návrhů k aktualizaci a zejména prominentní analogii dovednosti (skill analogy) se věnuje kapitola čtvrtá. V poslední kapitole pak autor vytváří typologii aktualizací a předkládá vlastní náčrt k aktualizaci morálního charakteru. Kniha je zamýšlena pro mírně pokročilé v oblasti morální filozofie. Zároveň však obsahuje dostatek příkladů a odkazů a jednotlivé argumentační kroky jsou vysvětleny s takovou pečlivostí, aby byl spis přístupný každému trpělivému čtenáři.

Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Ale jak dlouho si ji udrží? Kdo jim k novému postavení dopomohl a co bylo příčinou jejich pádu? Autor knihy se ohlíží do minulosti a vykresluje zlomové období emancipace žen a jejich dříve nevídaného zapojení do církevního i společenského života. Příběh, který vypráví, byl z dějin téměř vymazán. Avšak zmínky o něm zůstaly skryty v uměleckých dílech, která dnes přinášejí vzácná svědectví o emancipovaných a sebevědomých ženách, stojících kdysi ve středu dění.

Lze se pro dobré fungování lidské společnosti poučit nebo inspirovat studiem nádorů? Jak vznikají? Proč nás tolik zajímají? Co nás učí? Mnohobuněčný organismus je v této knize prezentován jako komplexní systém tvořený mnoha buňkami, které spolupracují, zatímco nádory jsou důsledkem opuštění spolupráce a porušování jejích základních principů. Autorka na základě obecné teorie systémů hledá paralely a extrapolace pravidel spolupráce a forem jejich porušování i v jiných komplexních systémech, včetně lidské společnosti. Vedle detailnějšího vhledu do podstaty vzniku a vývoje nádorů kniha nabízí zamyšlení nad otázkou, zda i lidé, podobně jako nádorové buňky, neporušují nebezpečně a sebedestruktivně klíčová pravidla podmiňující dobré fungování systému, jehož jsou součástí.

Ruská katastrofa a možnosti, jak ji překonat Andrej Zubov byl v roce 2022 nucen opustit svoji rodnou zemi a přijal pozvání rektora Masarykovy univerzity, aby přednášel v Brně. Soubor jeho přednášek česky souhrnně nazvaný „Ruská katastrofa a možnosti, jak ji překonat“ nyní vychází knižně. Autor skrze studium ruských dějin hledá odpovědi na dvě úzce související otázky: Proč bylo Rusko od bolševického převratu po celé dvacáté století neustálým zdrojem agrese? a Existuje nějaká naděje, že se Rusko radikálně promění, přestane být agresorem a stane se mírumilovným státem, demokratickou zemí, jako země EU a NATO? Profesor Zubov věří, že jeho texty přispějí k lepšímu pochopení tragického osudu jeho lidu v minulých i současných staletích, procesů, které vedly k válce, a tím i k budování trvalejšího míru po jejím skončení.

Kniha si klade za cíl představit českému čtenáři situaci a vývoj katolické církve v Čínské lidové republice od jejího založení v roce 1949 až po současnost (2022). Vedle historického kontextu poskytuje také novodobé poznatky o čínských katolících. Zabývá se nejen různorodými skupinami katolíků, které se nacházejí na území Čínské lidové republiky a spadající do oficiálního, státem povoleného Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, ale také věřícími v takzvané podzemní církvi, která není čínskými orgány povolena. Kniha popisuje politická a sociální dilemata, jimž církev čelí pod vedením Komunistické strany Číny.

Literárny výskum osobnosti Terézie Vansovej a jej literárnej, vydavateľskej a osvetovej činnosti poskytuje fascinujúci obraz ženy odhodlanej, aspoň v rámci svojich možností, prispieť k blahu mnohých; ženy so silne zakoreneným rebríčkom hodnôt, ktorý si nielen vystavala, ale počas svojho života ho tiež nasledovala; ženy často osamotené a osamelé, stojace mimo hlavného prúdu ako literárne, tak aj politický či ideový, ženy ako zástupkyňa slovenskej inteligencie, avšak žijúce svoj život v úzkom spätí s vidieckym slovenským ľudom. Terézia Vansová si plne uvedomovala funkčnosť literárnej komunikácie na linke autor – čitateľ – dielo a považovala literatúru za jeden z nástrojov masovej komunikácie, vďaka ktorému bola schopná ovplyvňovať aj hodnotový rámec samotného čitateľa.

Kult původně perského boha Mithry, který se po přelomu letopočtů rozšířil po území Římské říše, představuje jednu z nejzajímavějších náboženských tradic antického světa. Atlas lokalit a katalog nálezů je systematickým příspěvkem k heuristické stránce studia tohoto kultu. Poskytuje aktualizovaný seznam lokalit spojených s uctíváním Mithry a uvádí stručný popis artefaktů a objektů, které byly v těchto místech objeveny. Kromě potvrzených mithraistických nálezů zahrnuje rovněž monumenty sporné povahy nebo nálezy, které byly v důsledku pozdějšího bádání vyřazeny, čímž aktualizuje v současnosti již značně zastaralý Vermaserenův korpus mithraistického materiálů z 60. let 20. století.

Budoucí básnířka, čtrnáctiletá Irina Knorring opustila Ruskou říši v listopadu 1920 na jedné ze 126 lodí, které odvážely zbytky Bílé armády z Krymu. Psaní deníku jí bylo útěchou a radostí na složité cestě do exilu. I přes těžkosti, které popisuje, nejsou však její zápisky drásavé. Působí prostě a bezprostředně, jako rozprávění s blízkým člověkem. Dnes její deník představuje nejen osobní příběh mladé dívky z Charkova, ale nabízí též bezprostřední vhled do doby minulé a nastavuje zrcadlo době naší.

Kniha si klade za cíl představit českému čtenáři situaci a vývoj katolické církve v Čínské lidové republice od jejího založení v roce 1949 až po současnost (2022). Vedle historického kontextu poskytuje také novodobé poznatky o čínských katolících. Zabývá se nejen různorodými skupinami katolíků, které se nacházejí na území Čínské lidové republiky a spadající do oficiálního, státem povoleného Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, ale také věřícími v takzvané podzemní církvi, která není čínskými orgány povolena. Kniha popisuje politická a sociální dilemata, jimž církev čelí pod vedením Komunistické strany Číny.

Kult původně perského boha Mithry, který se po přelomu letopočtů rozšířil po území Římské říše, představuje jednu z nejzajímavějších náboženských tradic antického světa. Atlas lokalit a katalog nálezů je systematickým příspěvkem k heuristické stránce studia tohoto kultu. Poskytuje aktualizovaný seznam lokalit spojených s uctíváním Mithry a uvádí stručný popis artefaktů a objektů, které byly v těchto místech objeveny. Kromě potvrzených mithraistických nálezů zahrnuje rovněž monumenty sporné povahy nebo nálezy, které byly v důsledku pozdějšího bádání vyřazeny, čímž aktualizuje v současnosti již značně zastaralý Vermaserenův korpus mithraistického materiálů z 60. let 20. století.

Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický či ideový, ženy jakožto zástupkyně slovenské inteligence, avšak žijící svůj život v úzkém sepětí s venkovským slovenským lidem. Terézia Vansová si plně uvědomovala funkčnost literární komunikace na lince autor – čtenář – dílo a považovala literaturu za jeden z nástrojů masové komunikace, díky kterému byla schopna ovlivňovat i hodnotový rámec samotného čtenáře.

Ke studiu středověkých církevních dějin neodmyslitelně patří problematika kostelní a farní sítě, stejně jako výzkum farního duchovenstva. Kniha Václava Nečady tyto aspekty studuje na příkladu řečického děkanátu od 12. století až do husitských válek. Po vylíčení procesu osídlení zkoumaného regionu autor sleduje formování kostelní a farní sítě na daném území. V další části knihy se podrobně věnuje farnímu kléru, jeho působení ve farní správě, mobilitě i kariérám duchovních. Zvláštní pozornost je věnována držbě patronátního práva k jednotlivým kostelům, majetkovému zázemí farních beneficií a hospodaření kleriků, jakož i faktickému zániku katolické církevní správy za husitských válek. Kniha obsahuje podrobný katalog jednotlivých kostelů, četné tabelární přílohy, mapy a vyobrazení.