Nakladatelství Tváře strana 4 z 4

Otevřením této knihy spustí čtenář pomyslné putování jednou z nejkrásnějších regionálních železnic v České republice. Spojnice stanic Světlá nad Sázavou a Čerčany přes Ledeč, Kácov, Zruč, Český Šternberk a Sázavu, podobně jako její posázavské a povltavské pokračování přes Vrané nad Vltavou, si zaslouží obdiv a úctu s ohledem na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím toto dílo vybudovali.Publikace na 120 stranách prostřednictvím starých pohlednic, fotografií, ale i plánů a dalších dokumentů podrobně přibližuje krásy této obdivuhodné dráhy, jejíž název "Posázavský pacifik" v českých zemích není jen obyčejnou tratí, ale je pojmem, téměř obchodní značkou.

Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje čtenářům více než 150 starých pohlednic, dobových fotografií a dalších dokumentů ve vztahu k Zámku Žďáru a Zelené hory, vybraných pečlivě z muzejních fondů i významných sbírek soukromých sběratelů. V úvodní části seznamují autoři čtenáře s nejstaršími pohlednicemi s tzv. dlouhou adresou, vydávanými na přelomu 19. a 20. století (přibližně do roku 1905). Zde kladou důraz zejména na významné žďárské vydavatele Matyldu Šaškovou a Jana Doležala. Na tuto část navazují další pohlednice vydávané v období Rakousko-Uherska, zejména pak ty, vydávané Ladislavem Kolouškem, Janem Tomanem, Martinem a Janem Bosnerem, ale i jinými méně známými vydavateli (J. Liml, V. Hynek, A. Leopold aj.). Období Československa a Protektorátu Čechy a Morava zastupují již zmínění žďárští vydavatelé Jan Toman a Jan Bosner, ale i další vydavatelé z Pardubic, Vyškova, Holic nebo žďárský fotograf Vojtěch Pokorný. Dobové pohlednice doplňují fotografie Milana Šustra, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.

Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje čtenářům více než 150 starých pohlednic, dobových fotografií a dalších dokumentů ve vztahu k Zámku Žďáru a Zelené hory, vybraných pečlivě z muzejních fondů i významných sbírek soukromých sběratelů. V úvodní části seznamují autoři čtenáře s nejstaršími pohlednicemi s tzv. dlouhou adresou, vydávanými na přelomu 19. a 20. století (přibližně do roku 1905). Zde kladou důraz zejména na významné žďárské vydavatele Matyldu Šaškovou a Jana Doležala. Na tuto část navazují další pohlednice vydávané v období Rakousko-Uherska, zejména pak ty, vydávané Ladislavem Kolouškem, Janem Tomanem, Martinem a Janem Bosnerem, ale i jinými méně známými vydavateli (J. Liml, V. Hynek, A. Leopold aj.). Období Československa a Protektorátu Čechy a Morava zastupují již zmínění žďárští vydavatelé Jan Toman a Jan Bosner, ale i další vydavatelé z Pardubic, Vyškova, Holic nebo žďárský fotograf Vojtěch Pokorný. Dobové pohlednice doplňují fotografie Milana Šustra, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.

Žil jednou jeden sedlák a ten měl dvě dcery. Panovačnou Doru a nevlastní Markýtku, která v hospodářství byla služkou pro všechno. Když přišel Honza, že má rád Markýtku, a proto si nemůže vzít Doru, poštvala na něj Dora královské verbíře a Markýtku vyhnala z domu. Nakonec Honza zvítězil nad obávaným drakem Bucifalem a získal královskou korunu. Honza s Markýtkou spravedlivě vládnou království. Narodí se jim synek Honzík. Zlá Eufrozína, která je s otcem v pekle, se dostane lstí ven. Zlá sestra Dora unese malého Honzíka. Shodí Markýtku ze skály a Honzovi uvaří lektvar zapemnění. Vše se však v dobré obrátí, za pomoci sedmimílových bot i malého dráčka Bucíka. Zlo skončí v pekle a šťastná Markýtka, Honza i malý Honzíček jsou opět spolu.

Šestnácti občanům Vysočiny, kteří aktivně zasáhli do veřejného života v období první republiky, je věnována tato publikace. Životní příběhy známých i dosud neznámých vojáků, ministrů, poslanců, senátorů a diplomatů. Jsou to tito: S. Bláha, V.Brdlík, V. Donát, V. Klofáč, S. Mentl, J. Mezník, J. Nečas, F. Staněk, A. Stránský, L. Sychrava, J. Syrový. B. Šmeral, J. Švec, S. Taub, J. Zadina a B. Zahradník.

Šestnácti občanům Vysočiny, kteří aktivně zasáhli do veřejného života v období první republiky, je věnována tato publikace. Životní příběhy známých i dosud neznámých vojáků, ministrů, poslanců, senátorů a diplomatů. Jsou to tito: S. Bláha, V.Brdlík, V. Donát, V. Klofáč, S. Mentl, J. Mezník, J. Nečas, F. Staněk, A. Stránský, L. Sychrava, J. Syrový. B. Šmeral, J. Švec, S. Taub, J. Zadina a B. Zahradník.

Veršovaná podoba pohádky Z pekla štěstí 2. Doprovázeno fotografiemi z pohádky.

Veršovaná podoba pohádky Z pekla štěstí 2. Doprovázeno fotografiemi z pohádky.