Nakladatelství Viking strana 2 z 10

Proč se učit anglicky? Protože jinak jste v dnešním globalizovaném světě mrtví! Proč se učit anglicky s vtipy? Protože vtip je krátký, jednoduchý a má pointu: snadno si jej zapamatujete, a tudíž si zapamatujete nejen obdobnou situaci, ale i slova, která v ní lze použít. Nad vtipem se i dobře pobavíte – a pokud ne, pak buď nemáte pro takový humor smysl, anebo jste úplně nepochopili anglický text. V tom případě Vám tato knížka určitě pomůže. Takže co v ní najdete? Pokud jste knihou již listovali, zjistili jste, že text – anekdoty – je vlastně rozdělen na dvě poloviny. První část je koncipována jako zrcadlový překlad: nejdřív anglická anekdota, za níž hned následuje její překlad do češtiny. Rád bych upozornil, že nejde o doslovný překlad. Ten by mohl leckdy působit těžkopádně, mou snahou však bylo přeložit vtip tak, aby vyzněl dobře i česky. V textech druhé, pouze anglické části, najdete některá slova vytištěná tučně. Jejich překlad je uveden v anglicko-českém slovníčku na konci knihy. Snažil jsem se, aby nepřekládaná slovíčka odpovídala přibližně úrovni intermediate (středně pokročilý), zvýrazněná slova tuto úroveň překračují. Česko-anglickou část berte pouze jako „zahřívací“, myslím si totiž, že jednojazyčný text vybavený odpovídajícím slovníčkem je mnohem efektivnější, čtenář si novou slovní zásobu osvojuje přímo, bez zprostředkování leckdy problematického překladu; anglickou anekdotu někdy opravdu nelze přeložit, aniž by se pointa nevytratila. Existuje i další důvod, proč anekdoty nepřekládat. Říká se, že anekdoty jsou jenom dvojí: slušné a dobré. Nelze se proto vyhnout textům s explicitním výrazivem, jenže – jak takové vtipy přeložit? Čeština i angličtina v takových situacích používají úplně odlišné obraty, což by bylo v překladech zavádějící. Jak říkával Jan Werich – tam kde Češi vyměšují, Anglosasové mužní. Na konci knihy je seznam nepravidelných sloves, která se objevují v anglické části.

Proč se učit anglicky? Protože jinak jste v dnešním globalizovaném světě mrtví! Proč se učit anglicky s vtipem? Vtip je krátký, jednoduchý a snadno si jej zapamatujete. Kniha je rozdělena na dvě poloviny. První část („zahřívací“) nabízí zrcadlový překlad: angličtina vlevo, čeština vpravo. V textech druhé, pouze anglické části najdete některá slova vytištěná tučně. Jejich překlad je uveden v anglicko-českém slovníčku na konci knihy. Jednojazyčný text vybavený odpovídajícím slovníčkem je mnohem efektivnější. Čtenář si slovní zásobu osvojuje přímo, bez zprostředkování leckdy problematického překladu – pravou anglickou anekdotu lze totiž přeložit bez ztráty pointy jen těžko, neboť anekdoty bývají dvojí: slušné a dobré. A jak říkal J. Werich – tam, kde Češi vyměšují, Anglosasové mužní…

Proč se učit anglicky? Protože jinak jste v dnešním globalizovaném světě mrtví! Proč se učit anglicky s vtipem? Vtip je krátký, jednoduchý a snadno si jej zapamatujete. Kniha je rozdělena na dvě poloviny. První část („zahřívací“) nabízí zrcadlový překlad: angličtina vlevo, čeština vpravo. V textech druhé, pouze anglické části najdete některá slova vytištěná tučně. Jejich překlad je uveden v anglicko-českém slovníčku na konci knihy. Jednojazyčný text vybavený odpovídajícím slovníčkem je mnohem efektivnější. Čtenář si slovní zásobu osvojuje přímo, bez zprostředkování leckdy problematického překladu – pravou anglickou anekdotu lze totiž přeložit bez ztráty pointy jen těžko, neboť anekdoty bývají dvojí: slušné a dobré. A jak říkal J. Werich – tam, kde Češi vyměšují, Anglosasové mužní…

Vydařená sbírka povídek dlouholetého českého autora science fiction a jeho gejzír nápadů opět přináší jemný a skrytý humor, filosofii a laskavý nadhled v té správné kombinaci. Proto možná příběhy většinou končí dobře. Povídky se odehrávají v budoucnosti a často jsou hrdiny roboti všech typů a tvarů. Jde opravdu o neobvyklé a fantastické příběhy se zajímavou pointou. Kupříkladu v povídce „Jak šel robot na popravu“ vynikající myslitel-robot Svištěj Nereznatý konečně pochopí, co vymřelé lidstvo tak fascinovalo na popravách. Že účel světí prostředky, se ukáže ve vánoční povídce budoucnosti „Santa Claus“. Naši zbytečnou fobii z techniky vyvrátí povídka „Halloween“. Že nejsme ve vesmíru sami, to je až na pár patriotů jasné všem. A třeba ve vesmíru jsou bytosti, které vidí několik miliónů parseků daleko a jejichž děti si hrají s pulsary. Jako v příběhu „Hvězda“. Možná si to neuvědomujete, ale už jsme tu nemuseli jako lidstvo být. Přežili jsme jen díky lásce dvou myslících řízených raket Din a Dun, které vyslalo galaktické společenství Fénixanů ve snaze zlikvidovat agresivní Zemi v povídce „Exekuce“. A jak to bylo skutečně s draky na Zemi, to se dozvíte v příběhu „O zlém drakovi“.

Kniha Dvojnásobný dvojník představuje zajímavý experiment žánru science fiction: Zdeněk Rosenbaum a Ladislav Szalai si zadali deset témat a každý na dané téma napsal povídku se stejným názvem. Zatímco Szalaiův přístup je excentričtější, Rosenbaum tíhne k romantičtější a klasičtější poloze vyprávění. Čtenář sám se může přesvědčit, že s nezvyklým zadáním se oba vypořádali více než se ctí. Kniha Dvojnásobný dvojník je nadprůměrným přínosem dvou zavedených autorů žánru sci-fi.

Mezi prozaiky zaujímají Zdeněk Rosenbaum a Ladislav Szalai dlouhá léta stabilní postavení: Jsou čtenářsky velmi oblíbeni. Za všechny jmenujme z Rosenbaumovy tvorby knihy Krajina s nábytkem (později úspěšně zfilmováno), Mé svatby a cizí pohřby, či Muž ve vaně, nebo Szalaiovu Cestu do bláznovy zahrady, Zapomenutý vesmír i jeho zatím poslední knihu Bludiště snů, která obsahuje výběr toho nejlepšího z jeho SF tvorby. Také nesmíme zapomenout na jejich předchozí společnou knihu Dvojnásobný dvojník. Autoři zastoupení v knize Tajná společnost sci-fi jsou zcela fiktivní, vymyšlení autory skutečnými, tedy Zdeňkem Rosenbaumem a Ladislavem Szalaiem, jako recese, kterou se nechali napálit i renomovaní kritici. Fota, kromě malého chlapce, pořídil podle „živých předloh“ Rosenbauma a Szalaie profesionální maskér z Barrandova.

Ve sbírce Stroj fantazie přichází Ladislav Szalai s dalšími 21 scifi a fantasy povídkami. Jak je u něj zvykem, nabídne čtenáři celou škálu témat – od úsměvných hříček až po vážnější zamyšlení nad absurditou našeho světa, respektive vesmíru. Dle svého zvyku směřuje povídky k překvapivé pointě, takže čtenář nebude zklamán a může bez obav sáhnout po další knize svého oblíbeného autora.

A koho že strašidýlko zlobí? No maminku Bílou paní a tatínka Bezhlavého rytíře, se kterými bydlí na starém opuštěném hradě. A je tak neposedné, že maminka s ním má spoustu starostí a trápení. Strašidýlko si celý den jen poletuje po lesích, sklepeních nebo kolem cimbuří a večer celé rozdováděné nechce usnout. Maminka proto požádá starého netopýra Alberta, aby strašidýlku vyprávěl krátké pohádky na dobrou noc. A tak se malý strašidlácký kluk před spaním dozví, jak to bylo s tlustou vílou, co za trampoty měl ohniváček, kterak dopadl mlsný hejkal, proč křepelky volají pět peněz a mnoho dalších příběhů. A spolu s ním se to mohou dozvědět i vaše děti.

Cesta do bláznovy zahrady byla brilantním knižním debutem známého autora sci-fi Ladislava Szalaie, oceněným cenou Golem za nejlepší československou knihu roku 1985. Autor se tímto dílem rázem nesmazatelně zapsal do povědomí širokého okruhu čtenářů. Nebyl to náhodný úspěch, upozornil na sebe už dříve, kdy řadu povídek vydal časopisecky. Znovu se tedy můžeme projet s dávkou nadsázky Létajícím vlakem, naslouchat Zpívajícímu prachu, můžeme na život a na smrt bojovat s bezútěšnými Zelenými stíny, či se setkat s identickým dvojníkem Mudrogara Jappeho a spolu s ním letět do nekonečna… Autor má bezesporu dar sugestivního vyprávění, umí navodit patřičnou atmosféru, komponovat příběhy s rychlým spádem a stupňovat v nich napětí, vyhýbá se samoúčelnostem a má smysl pro humor. Ladislav Szalai a s ním mnoho čtenářů tvrdí, že Cesta do bláznovy zahrady patří k tomu nejlepšímu, co kdy vytvořil.

Osm digestů - zkrácených verzí – slavných světových literárních děl 16. – 20. Století. Vhodné i pro studenty jako náhrada za povinnou školní četbu. Ernest Hemingway – Stařec a moře Romain Rolland – Petr a Lucie Herman Melville – Bílá velryba N. V. Gogol – Taras Bulba Daniel Defoe – Robinson Crusoe Rudyard Kipling – Knihy džunglí Jonathan Swift – Gulliverovy cesty Erasmus Rotterdamský – Chvála bláznivosti

„V mládí jsem se viděl v celé řadě profesí. Kromě velmi populární dráhy kosmonauta či popeláře jsem uvažoval i o kariéře na Hradě, ale brzy jsem pochopil, že nemá cenu plánovat tak daleko dopředu. Můj život ovšem nabral nečekaný směr. Byl jsem v důsledku špatného zdravotního stavu velmi hubený a neduživý. Rodiče si řekli, že hlavu mám v pořádku a tělo potřebuje tužit; a proto mne nechali zapsat do sportovní třídy. Sport ovšem nepomáhal a všichni příbuzní říkali: ‚Jez, jez!‘ A tak jsem holt jedl a jedl. Po pár letech se karta obrátila. Obětavým gastronomickým úsilím jsem dosáhl váhy vskutku enormní. Sport nepomáhal a všichni příbuzní říkali: ‚Už nejez!‘ Když mi bylo osmnáct a o dívkách jsem si mohl nechat jenom zdát, byla mi darována zvláštní kniha – Jak sbalit ženu. Vyjeveně jsem pročítal tipy na neobvyklé rande, manévry zaručeně vedoucí k polibku a způsoby, jak si z dívky či ženy udělat stálou milenku. Jádro problému jsem nicméně odhalil až o pár let později. Důvodem mé nepřitažlivosti nebyla žádná chyba ve „strategii“, žádný nesprávný způsob seznamování. Celé to bylo mnohem prostší – o člověka žijícího podle hesla ‚Hubený nás nedostanou‘ je prostě menší zájem!“ V podobně hravém tónu se nesou všechny fejetony této debutové knížky brněnského autora Richarda Skolka. Fejetony vycházely jednotlivě v Brněnském a Blanenském deníku a rovněž v týdeníku Týden u nás.

Lásky a strasti je naprosto profesionální románový debut již zkušené spisovatelky. Dramatický, strhující a mnoha dialogy zpestřený děj se odehrává částečně v USA. Je věnován životní křižovatce ženy, jež si vybírá ze dvou mužů, výrazně se od sebe odlišujících nejen věkem, ale i povahou. Jak to nakonec dopadne, se dozví dychtivý čtenář, když absolvuje cestu knihou plnou napětí a mnoha překvapení. Romantický, čtivý příběh, především z podnikatelského prostředí, zaujme zvláště ženy, ať už ty mladší, či ty „zralejší“.

Drsný příběh z drsné doby. Po válečném tažení knížete Břetislava do Polska v letech 1038-1039 jsou lidé z Čech i Moravy téměř bez prostředků – vše museli odevzdat na vybudování silného vojska. A navíc řádila neúroda. Vzrůstající Břetislavovu moc navíc nelibě nese pražský biskup Šebíř. Proto vysílá mladého mnicha Břevnovského kláštera Oriáše s dvěma průvodci do Říma s žalovným listem, v němž si na knížete stěžuje. Oriáš vyráží bezodkladně, uprostřed zimy. Má před sebou nejen nepřátelskou přírodu, ale i vyhladovělou zem plnou lapků i nevypočitatelných pohanů, kteří se ještě modlí ke starodávným bůžkům a svým dědkům.

Co se stane, když známá, pohledná herečka v nevelké vesničce nabourá autem do staré hrušně? A to autem navíc kradeným? A s takovým zajímavým zavazadlem v kufru, o kterém – zdá se – nic neví? To a mnohem víc stačí, aby se doposud klidný život všech místních obyvatel převrátil vzhůru nohama. Najednou musí řešit nejenom morální dilemata, jež by je ještě včera ani nenapadla. Uspějí a vyřeší je? Bude všechno jako dřív? To se dozvíte v grotesce, kterou s nadhledem sepsalo pero známého autora.

Crazy komedie Zlaté doly smíchu aneb Prázdniny s Karlem Hynkem je humorný příběh, ve kterém nevinná lež mladé dívky Jany Koudelkové vyvolá nečekaný sled komických událostí. Básník Petr Adler se tuto mladou dívku vydává navštívit z okresního města na malou vesnici, kde narazí na „pošetilého podnikatele“ Bedřicha Hniličku, jeho protivníka, otce Jany, a také „bláznivého strýce“ Jany, který cvičí králíky. Nálada trochu připomíná trilogii „Slunce, seno…“ a díla světoznámého humoristy P.G. Wodehouseho. Autor knihu napsal v mládí a vydal ji, po jemném přepracování, aby zapadala do současnosti, teprve nedávno. Knihu ocenil i trochu pesimistický přítel Ladislava Szalaie, spisovatel Zdeněk Rosenbaum, a zasmát se při jejím čtení můžete i Vy. Kniha je vtipná, má spád a výbornou fabulaci s množstvím komických zápletek.

Mladý lord Thomas Chum, známý londýnský bonviván, doprovází svou tetičku, lady Evelinu Cowmes-Bradlyovou, k její přítelkyni z mládí do Skotska a s ním tam odjíždí i jeho sluha Malfus – může nám do jisté míry připomínat oblíbeného Saturnina. Nebylo jistě autorovým záměrem naznačit, že poslední výhonek dlouhé rodové linie Cowmes-Bradlyů již poněkud zdegeneroval, faktem však je, že Malfusova všestranná a oddaná péče mu život podstatně usnadňuje. Jak se však vyrovná se skutečností, že se ho tetička Evelina rozhodla oženit…? Thomasův poklidný, rutinní život se náhle obrátí vzhůru nohama, když je seznámen s inteligentními sebevědomými dívkami, specialitou místní palírny, zažije únos, je přiveden do choulostivé situace, doráží na něj bývalá milenka…