Nakladatelství Viking strana 4 z 10

Kristýna to v životě nemá jednoduché. Ve svých šestadvaceti letech ví, jaké to je ztratit milovaného člověka. Michal, otec její dcerky Natálky, zemřel ještě dřív, než se narodila. Zoufale shání práci, kterou jí nabídne bývalá kamarádka z dětství, Jana. Myslí si, že už ji v životě nečeká nic hezkého, když skončí doslova pod koly auta, přitažlivého Patrika, jenž ji svým podivným životním stylem děsí a zároveň i neskutečné přitahuje. Snaží se za pomocí svých dvou nejlepších kamarádek, Heleny a Mel, a také jejich humoru pochopit Patrikův zvláštní pohled na život a vyrovnat se s tím. Když se jí to konečně alespoň z poloviny podaří, potká Marka, bratrance zemřelého Michala, který mu je neuvěřitelně podobný! Kristýna se ocitá v situaci, kdy netuší, co má dělat. Na jedné straně je Patrik, jenž jí ukázal to, co nikdy nezažila, a na straně druhé tichý Marek se smutným osudem, který je pro ni jako klidný přístav. Jenže co když si s ní Patrik opravdu jen hraje a Marek o ni nestojí, tak jak by si přála ona? Na tyhle otázky se snaží za každou cenu najít odpověď. Podaří se jí to?

Souhrnné vydání tří úspěšných sbírek hororových příběhů Jany Pacákové – Závoj hrůzy, Červivé jablíčko a Temnota – které již dříve vyšly samostatně.

Možná jste se jako děti báli tmy. A někde v hloubi duše víte, že jste k tomu měli zatraceně dobrý důvod! Za nocí, když odbíjí půlnoc a skomírají plamínky svíček, se naše nejtajnější sny mění v noční můry. Mohou nás navštívit věci, které nenávidí vše živé a žízeň po krvi je nikdy neopouští. Záhadný svět za zrcadlem je plný temných míst. Odehrávají se v něm ponuré příběhy… příběhy plné utrpení, bolesti, nenaplněné lásky a smrti… Své o tom ví osamělá malířka uvězněná v ponurém sídle, kde ožívají mrtví. Zlo brzy pozná také novopečená matka představená, jež se snaží objasnit smrt bývalé abatyše, aniž by měla sebemenší tušení, co leží po celá staletí pohřbené pod klášterem. Zvědavý chlapec se jde podívat do pouťového domu hrůzy, kde vládne zlý klaun – ale už se možná nikdy nedostane ven! A co víc, vy můžete skončit úplně stejně. Pokud se odvážíte vstoupit do temnoty!

Kniha popisuje rozvoj technických dovedností a znalostí člověka od prehistorických dob po dnešek. Zabývá se i používanými materiály a jejich zpracováním. Nejprve se dlouho rozvíjela jednoduchá plavba na řekách a jezerech. Postupně lidé s rozvojem stavby lodí přecházeli na pobřežní plavbu. Když začali zvládat využívání větru, vylepšovali plachetní lodě a odvažovali se již i na otevřená moře. Po vynalezení parního stroje dochází nejprve k vývoji parníků poháněných kolesy. Po vynalezení lodního šroubu a využívání železa ke stavbě lodí dochází k obrovskému rozmachu lodní dopravy. Dalšího podstatného pokroku bylo dosaženo při vynálezu Dieselova motoru a jeho instalaci do lodí. Patrně vrcholem lodního stavitelství je doposud vybavování lodí parními turbínami. Pro zajištění páry pro lodní turbíny se od šedesátých let minulého století využívají u některých velkých lodí také atomové reaktory.

Nahoru a dolů, vesele či se smutkem – život je jedna dlouhá, klikatá horská dráha. A Jaromíra Slezáková nám z něj předkládá střípky zážitků, vzpomínek, představ i fantazií. Co si asi myslí telefon o lidech? Co se vám honí hlavou při Mozartově koncertu? Jaké to je – čarovat? To vše se dozvíte v této knize povídek. Vážně i nevážně.

Pod hladinou všedních vztahů a pocitů jsou tajná místa vyhražená snům o docela novém pojetí života. Umělecká sochařka žijící v Montaně, Grace Rodriguezová, tak tedy prožívá svůj životní příběh vdané ženy bez zaujetí a vášně až do doby, kdy se její cesta zkříží jednoho výjimečného podmračeného dne na letišti s nespoutanou fotografkou lesbické orientace, Janet Swiftovou, a téměř okamžitě pocítí, že je to impuls, na který čekala celý svůj život. Vše musí postupně ustoupit nové lásce a milenky prožijí nejen duševní i tělesné souznění, ale třeba i smrtelné nebezpečí při plavbě jachtou ve francouzské Polynésii. Dokáží přežít původně “báječnou“ dovolenou měnící se na noční můru? Narodí se jim vytoužené dítě? Nepostaví se pokušení do jejich cesty za láskou? To vše a mnohem více se čtenáři dozví v lesbicky orientovaném románu Milenky o hledání hlubokého citu i sebe sama.

Královna Černého pobřeží Bélit se zrodila na ostrovech vzdáleného jihu. V čele ebenově tmavých válečníků připlula k civilizovaným zemím, kde se k nim přidal Conan Cimmeřan, jenž získal jméno Amra. Piráti, vedeni touhou po bohatství a staré pomstě, ovládli Západní oceán. Brázdili moře, přepadali koráby i sídla, mordovali a drancovali. Získali plno nepřátel. Nejednalo se jen o národy z pobřeží, přidali se k nim i nadpřirozené bytosti a zákeřní vyslanci temnot. Vyvstalo i plno otázek. Co přimělo Bélit, že se stala pirátkou? Jak bílá žena ovládla posádku složenou z pověrčivých divochů? Proč její úhlavní nepřátele představovali Stygijci se svými hadími mazlíčky a děsivými mágy? Skutečně zemřeli všichni členové její rodiny a nemusela se obávat zrady? Nevrátí se ze záhrobí některý z protivníků? Nespojí se piráti v boji proti čirému zlu i se svým nepřítelem? Odpovědi nalezneme v jednotlivých povídkách.

Mladý elf Ranyt se vydává na dlouhou a nejistou cestu – musí najít vraha svých rodičů. Na hřbetě černého pantera překonává nebezpečí a nástrahy, bojuje o život; potkává sympatickou druidku Daniru, která ho nejen provází, ale také mu pomáhá. Vedle dívky a „černé kočky“ však má ještě jednoho průvodce: mocnou duchovní sílu, jež ho v nejtěžších chvílích vždy pohotově zachrání, ale současně ovládá a ničí. Ranytova pouť je blouděním ve vlastním nitru, zklamáním i nadějí, dozráváním a zkouškou charakteru Jeho výprava je i nalézáním sebe sama. Nebo snad naopak – ztrátou osobnosti? Poutavý fantasy přináší panoramata velkých bitev i zdánlivě malé šarvátky; krvavé bitvy i okamžiky tichého úžasu nad velkolepostí přírody; nelítostné souboje i mlčenlivý zázrak rodícího se vztahu dvou mladých bytostí; drsný rytmus války. A nečekanou pointu nakonec. A také několik znepokojivých myšlenek, které v jiných fantasy textech sotva potkáme.

Čtyřicetiletá Lucie se po rozvodu se svým manželem Zdeňkem cítí velmi zraněná a prožívá nejhorší chvíle svého života. Nerozumí si se svou pubertální dcerou Lindou, která je ve svých šestnácti letech skoro nezvladatelná, a Lucie se tak častokrát ocitá na samém dnu. Když už si myslí, že ji v životě nemůže potkat nic hezkého, seznámí se se sympatickým Adamem, jenž se ji za každou cenu pokouší svést. Lucie už tak nebojuje jen s dcerou, pro kterou jsou útěky z domu téměř na denním pořádku, ale hlavně sama se sebou a touhou po nové lásce… Odolá o dvanáct let mladšímu Adamovi, nebo jeho svodům podlehne? Podaří se jí napravit zničený vztah se svou problematickou dcerou? Na tyhle otázky brzy dostane odpovědi, i když ne zdaleka takové, jaké by si přála, a vidina spokojeného rodinného života ji nepřestane i nadále pronásledovat.

Kniha Otevřené dveře autorky Elišky Koppové obsahuje 15 povídek situovaných do prostředí současného světa. Některé z nich se pohybují na hranici tzv. reality (Můzák, Dům s olivovníky, ale i Perly pro štěstí), některé jsou více či méně humorné (např. Vodácká královna byla oceněna v humoristické literární soutěži Řehečská slepice v r. 2012), jiné si pohrávají s kriminální zápletkou (Smaragdový motýl, Propast). Atypická je úvodní povídka Veřejný dům, která je spíše fejetonem. Všem jsou pak společné nečekané zvraty v ději a jeho překvapivé vyústění.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl? Používáte často vopich, hlavatici či prezle? Zpejchnete cibuli? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času lampredu či pajšl? Mlsáte parfait? A co byste udělali, kdyby po vás chtěl někdo fidibus? Kniha Jak se vařívalo kdysi a jak dnes vás uvede do kuchyní našich babiček i jejich babiček, a někdy až do 16. století. Ale hlavně vám ukáže, jak se různé recepty proměňovaly v běhu času, protože pro každý tradiční pokrm najdete recept nejenom z dob dávno i nedávno minulých, ale zároveň i popis, jak jej připravit dnes. Kniha je doplněna o slovníček vysvětlující nepříliš běžné kulinářské výrazy a čtenář se seznámí i s nejznámějšími kuchařkami a kuchaři. Jedná se již o pátý díl oblíbené kuchařky.

How to survive in Prague. The path of exemplary orphan Ivan begins at a children’s institution in the 1950s, leading him to a seminary, madhouse and philosophical faculty, before culminating at a Mexican Embassy in the 1990s. Along the way, he encounters secret agents, a foolish actress, mysterious handwritten texts, and even his own stomach. Will he find his father? Or the Father Almighty? Will he find himself? Detective story turned inside out, or picaresque tale?

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba kaprové mléko, třebule, kundrábek, panádl nebo gerštl? Používáte často pinelky, ošlejch či kardy? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času telecí kořínek či pajšl? A co v létě? Také mlsáte šaráb? Kniha Jak se vařívalo kdysi a jak dnes vás uvede do kuchyní našich babiček i jejich babiček, a někdy až do 16. století. Ale hlavně vám ukáže, jak se různé recepty proměňovaly v běhu času, protože pro každý tradiční pokrm najdete recept nejenom z dob dávno i nedávno minulých, ale zároveň i popis, jak jej připravit dnes. Kniha je doplněna o slovníček vysvětlující nepříliš běžné kulinářské výrazy a čtenář se seznámí i s nejznámějšími kuchařkami a kuchaři. Jedná se již o čtvrtý díl oblíbené kuchařky.

Je to více než dva tisíce let, kdy v nynější českomoravské kotlině žijí dva příbuzné kmeny Boiů. Mají své druidy, zvyky, bohy a rituály a jsou mírumilovní. Raději pracují, než bojují, ale jejich životy jsou ohroženy silnou migrací Germánů. Musí čelit nájezdům a nepochopení mladší generace. Dostává se jim pomoci od keltských bohů, ale bude to stačit k přežití a udržení života v Zemi Srdce? Nebo po nich zbudou jen tvrdohlavé a mazané geny v našich dnešních povahách? Začtěte se do příběhů druida Agnidaga, krále Redgara a mystických synů Siria. Kniha také přináší příběh velké lásky, vhled do celoročních zvyků Keltů a pravděpodobný důvod jejich náhlého odchodu. Přestože děj i postavy románu jsou samozřejmě fiktivní, možná v sobě něco z Keltů objevíte.

Všichni vědí, co je oukrop, šnitlík, prdelačka, babské ucho, vejmrda či cmunda. Máme možná pocit, že nás žádné tradiční jídlo nemůže překvapit. Ale co třeba žufeň, pupičky, podpoušťka, manzelbaba nebo gerštl? Používáte často tráj, ošlejch či demuť ? Myslíte, že ne? Nedáte si čas od času certle či diblíky? A co o vánocích? Pečete z putrového těsta? Kniha Jak se vařívalo kdysi a jak dnes vás uvede do kuchyní našich babiček i jejich babiček, a někdy až do 16. století. Ale hlavně vám ukáže, jak se různé recepty proměňovaly v běhu času, protože pro každý tradiční pokrm najdete recept nejenom z dob dávno i nedávno minulých, ale zároveň i popis, jak jej připravit dnes. Kniha je doplněna o slovníček historických kulinářských výrazů a čtenář se seznámí i s nejznámějšími kuchařkami a kuchaři. Jedná se již o třetí díl oblíbené kuchařky.

Ubíral by se svět stejným směrem, pokud by byl vynalezen lék na rakovinu? Lidstvo mělo možnost několikrát zaregistrovat, že tu a tam se možná objevil lék na nemoc, jež decimuje lidstvo již od nepaměti. Nikdy však zatím ten zázrak nových technologií civilizace nespatřila, nebo alespoň publikum, které nespadá do kategorie vyvolených. Na veřejnost vyplouvaly zatím jen kusé informace o nadějných plánech. Naopak mnohé, ne-li všechny výzkumy zabývající se touto oblastí byly a jsou nadále zahaleny tajemstvím. Očividně citlivé téma nejen ekonomické, ale i politické. Jaké by byly důsledky takového vynálezu? Zdravotnický systém by ve světě mohl zcela určitě zkolabovat. Vždyť státní příjem ze zdravotního průmyslu každé země dnes tvoří významnou část hrubého domácího produktu. Tisíce nezaměstnaných v onkologických zařízeních – to by byla pouze jedna ztráta z mnohočetného soukolí zdravotnické soustavy. Paradoxní, pomyslíme-li na skutečnost, že by lidstvo mělo v rukou instrument na zmírnění bolesti, a především prodloužení lidského života. Nedozírné následky by to mělo i pro řadu farmaceutických společností. Moc těchto korporací vešla ve známost pod pojmem „farmaceutická mafie.“ Tento příběh se jedné takové společností přímo dotýká. Mladý španělský vědec Luis Sánchez, jenž v Madridu učinil v roce 2004 unikátní objev, pro jednu farmaceutickou společnost nepřímo pracoval. S pomocí unikátní zobrazovací techniky na poli molekulární biologie vyvinul enzym, který likvidoval pouze rakovinné buňky. Následným vírem událostí se prolíná zrada kolegů, zmatek v biologickém ústavu a snad i náhoda teroristického útoku, jenž v tom období otřásl Madridem.