OPUS strana 14 z 19

Jaufres Rudel de Blaia je jedním z nejproslulejších okcitánských trobadorů. O jeho životě víme málo. Byl šlechtic – pocházel z rodu pánů z Blaye, lokality poblíž Bordeaux – a v roce 1147 odešel spolu s limousinskými barony na druhou křížovou výpravu, vedenou Ludvíkem VII. Tvořil v letech 1130–70. Zachovalo se od něho 6 básní, z toho 4 s nápěvem. Útlý Rudelův zpěvník je v tomto svazku přetlumočen v plném rozsahu. Překlady jsou uvedeny studií o trobadorské poezii, zrcadlově konfrontovány s originálním zněním Rudelových canson a doprovozeny interpretačním komentářem. Knihu připravil Jiří Pelán.

Ako išlo vajce na vandrovku Na motív ľudovej rozprávky napísal Ivan Stanislav Scénická hudba Viktor Szarka Účinkujú: Vajce – Marián Labuda Kačka – Oľga Šalagová Vôl – Peter Debnár Rak – Vladimír Slosjar Moriak – Vladimír Kostovič Kohút – Oldo Hlaváček Baba – Eliška Müllerová Zbojníci – Marián Gallo, Ľubo Gregor, Pavol Mikulík Réžia: Ivan Stanislav Dramaturgia: Elena Matulayová Zvuková réžia: Peter Smolinský Hudobná réžia: Ján Lauko Štúdiový orchester diriguje autor Cover © Zdena Vojtková O veternom kráľovi Na motív ľudovej rozprávky napísal Ivan Stanislav Scénická hudba Viktor Szarka Účinkujú: Kráľ Vladimír – Štefan Kvietik Princ Vladislav – Maroš Kramár Princezná Ľudmila – Zdena Studenková Kačka – Zora Kolinská Mravec – Emília Tomanová Včelia kráľovná – Božidara Turzonovová Veterný kráľ – Andrej Hryc Réžia: Ivan Stanislav Dramaturgia: Elena Matulayová Hudobná réžia: Gustáv Šorál Technická spolupráca: Igor Adamec Hrá štúdiová skupina Zoltána Janikoviča, diriguje autor Cover © Zdena Vojtková

Tracklist: Momentky 1. Momentky 2. Dychtivé ruky, cudzie mestá 3. Vtáci 4. Deti 5. Deti a zase deti 6. Kus tváre 7. Letná cesta Príbeh 1. Príbeh 2. Na druhom konci palice 3. Balada o prázdnej miske 4. Malá mucha v uchu osla 5. Koľko je hodín? 6. Bingo 7. Ktosi ešte bdie 8. Kto to tam stojí 9. Sestra Beta 10. Samá voda 11. Heroín 12. Stojatý tulák

1. TROJRUŽA Na motívy ľudovej rozprávky napísal Ivan Stanislav Účinkujú: Martin Gregor Magda Vášáryová Ľubo Roman 2. MÚDRA KATARÍNA Na motívy talianskych rozprávok napísala Božena Čahojová Účinkujú: Zdena Studenková Dušan Blaškovič Boris Farkaš Eva Rysová Dušan Tarageľ Eduard Bindas Michal Gučík

Tři „antické“ prózy Arno Schmidta (1914–1979) Gadir aneb Poznej sám sebe (1948), Alexandr aneb Co je pravda (1949) a Enthymesis aneb J. V. N. (Jak vás nenávidím, 1946) navazují na první vydání Schmidtových próz Leviatan (Opus 2011) tohoto pozoruhodného německého autora. Ve všech třech prózách Arno Schmidt pohlíží na antické události kritickýma očima, jako by historickým pramenům nedůvěřoval a ptal se, kdo nám vlastně ony události zprostředkoval a z které doby jsou prameny, jež považujeme za hodnověrné; při tom se pokouší o další možné pohledy, než jaké nám jsou obecně předkládány. Přeložili Michaela Jacobsenová a Radovan Charvát.

Eseje polského básníka Zbigniewa Herberta (1924–1998) nazvané Zátiší s udidlem volně navazují na knihu Barbar v zahradě (Opus, 2010). Herbert v delších esejích a několika kratších textech, kterým říká apokryfy, na různých příkladech ze života a umění Holanďanů 17. století zprostředkovává čtenáři esenci holandského malířství a jeho kulturního a historického zázemí. V pozadí brilantních studií se čtenář dobírá zásadních úvah o umění, vědě, životě umělce, o šílenství a bizarnostech vnějškově spořádaného světa měšťanské a kupecké země.

Jako groteskní přízrak / se kymácejí větve / na konci ulice./ Zvedá se vítr – / a větve vyluzují krátké, ostré zvuky…“ Po sedmi letech nová sbírka básníka Petra Halmaye (nar. 1958). Knihu, ve které autor dospěl k oproštěnějšímu, syrovějšímu výrazu, než je tomu v předešlých souborech, charakterizuje pomalé, melancholické tempo, hloubka až fotograficky podmanivé obraznosti a zatím nejvyhroceněji formulovaná skepse ke vtíravým modalitám současného světa.

Eseje této knihy, jejímž autorem je básník a filozof Josef Hrdlička (1969), vycházejí z teze, že přirozeným životním postojem člověka je osamělá chůze v krajině. Kontinuita chůze, jež může být fyzickou analogií kontinuity duševního života, otevírá způsob pohledu na věci a ukazuje některé jejich stránky, které běžně zůstanou v pozadí. Tento přístup dovoluje autorovi za pomoci četných příkladů ze světové poezie jedinečným způsobem popsat fenomény tzv. přirozeného světa, jako je čtveřice tradičních živlů, noc, hora, les, i lidskou přítomnost v eseji o tváři.

Tracklist: 1. Zvučka 2. Šarišská polka 3. Palicový 4. Jar 5. Po valasky od zeme 6. Započinka 7. Ovčiari 8. Pozdišovskí hrnčiari 9. Hrnčiarsky čardáš

Tracklist: 1. Keď sme hrali rock 2. Slnečné okuliare 3. Sólo pre nezvestných 4. Klára II 5. Na lásku nám stačí mono 6. Nemusíš sa tieňov báť 7. Peniaze 8. Noc bez teba 9. Pre Luciu 10. Stále mi uniká 11. Tráva je zelená 12. Zavri oči padá dážď 13. Ema má mamu 14. Zlomené krídla 15. V Lamači 16. Keď pokojne spíš 17. Kamila 18. Po nociach sa túlam 19. Nechajte si Eminema 20. Zavri oči rozoznáš 21. Staré zlaté časy 22. Vianočná

Tracklist: CD 1 -Zelená 1. Stav vecí 15:45 2. Tisíc izieb 4:32 3. Ranní vtáci 7:14 4. Tretia vlna 7:17 5. Radar sa krúti (Venované Johnovi Lennonovi) 7:22 CD 2 - Na Ceste Domov 1. Na ceste do nahoty 18:25 2. Suchý dážď 3:56 3. Na ceste domov 15:46 4. Neviditeľný spevák 5:21

Tri prasiatka Napísal Ivan Stanislav Scénická hudba Viktor Szarka Účinkujú: Muco: Emília Tomanová Kuco: Elena Slavíková Buco: Zora Kolínska Jurko: Michal Dočolomanský Princezná: Soňa Valentová Kráľ: Ivan Krivosudský Matka: Beta Poničanová Rytier čučoriedka: Július Satinský Barón gombička: Stano Dančiak Radca: Vladimír Kostovič Sestričky kozičky Na motívy ľudovej rozprávky napísal Ivan Stanislav Scénická hudba Viktor Szarka Účinkujú: Kozička Evička – Emília Tomanová Kozička Emika – Zora Kolínska Kozička Marienka – Elena Sláviková Kozička mamička – Eva Rysová Vlk – Ivan Krajíček Kováč – Oldo Hlaváček

Cisárove nové šaty Na motívy rovnomennej rozprávky H. Ch. Andersena napísal Kamil Peteraj Scénická hudba Ali Brezovský Účinkujú: Cisár – Marián Labuda Komorník – Martin Gregor Komorná – Oľga Adamčíková Tkáči – Michal Dočolomanský, Július Satinský Minister – Dušan Blaškovič Generál – Marián Gallo Radca – Eduard Bindas Gavalieri – Vladimír Kostovič, Július Paluš Hlasy – Erika Bauerová, Jozefína Karolová, Gustáv Legéň, Ján Géc, Richard Stanke O lenivom kráľovi Napísal Ivan Stanislav Scénická hudba Viktor Szarka Účinkujú: Kráľ – Jozef Kroner Kráľovná – Božidara Turzonovová Monika – Monika Paššová Roľník – Vladimír Kostovič

Tracklist: 1. Vdýchni 2. Karneval 3. Nekonečná rozlúčka 4. Kolibrík 5. (I'll Never Fall In Love Again' 6. Dúhová púť 7. Závet 8. Kto žije sám 9. Krédo 10. Pre pána Jeane 11. Ó, veľký deň 12. Zvoň, zvoň 13. Obyčajné dni 14. Urob ten krok / live 15. Van Goghove slnečnice 16. V siedmom nebi 17. Orfeus a Eurydika 18. Stratil sa bumerang 19. Hrsť morských perál 20. Iná žena

V Leviatanovi, který je ztělesněním zlovolné moci chaosu ovládající svět, nejde jen o nesmlouvavé vyrovnání s nacismem, ale i s různými náboženskými a filozofickými systémy, náhledy do geometrických a kosmologických teorií odhalují vratké základy lid ského chápání. Velký odstup od reality, jež ho obklopuje, je charakteristický pro vypravěče Přesídlenců, jednoho z nejlepších zachycení přesunu miliónů utečenců a vyhnanců z východu, jež Schmidtovou metodou mozaikovitého vyprávění načrtává i milostný příběh. Ten nechybí ani Černým zrcadlům, líčícím svět pět let po nukleární katastrofě, kterou, jak se zdá, přežil jediný člověk. Žádnému z textů nechybí hořká, kousavá ironie a humor, tak typické pro autora přesných, zkratkovitých, ale i poeticky hu tných popisů reality, jež nemají v německé literatuře obdoby.

V Leviatanovi, který je ztělesněním zlovolné moci chaosu ovládající svět, nejde jen o nesmlouvavé vyrovnání s nacismem, ale i s různými náboženskými a filozofickými systémy, náhledy do geometrických a kosmologických teorií odhalují vratké základy lid ského chápání. Velký odstup od reality, jež ho obklopuje, je charakteristický pro vypravěče Přesídlenců, jednoho z nejlepších zachycení přesunu miliónů utečenců a vyhnanců z východu, jež Schmidtovou metodou mozaikovitého vyprávění načrtává i milostný příběh. Ten nechybí ani Černým zrcadlům, líčícím svět pět let po nukleární katastrofě, kterou, jak se zdá, přežil jediný člověk. Žádnému z textů nechybí hořká, kousavá ironie a humor, tak typické pro autora přesných, zkratkovitých, ale i poeticky hu tných popisů reality, jež nemají v německé literatuře obdoby.