OPUS strana 15 z 19

Tracklist: 1. Dnes 2. Pravda víťazí 3. Ja sa vrátim 4. Môj starý dobrý kabát 5. Skúsime to cez vesmír 6. Matka 7. Žeravé znamenie osudu 8. Láska, drž ma nad hladinou 9. Šlabikár 10. Vo veľkej škole dní 11. Spálená láska 12. O nás 13. Nekonečná pieseň 14. Dotyk rúžom na pohár 15. Poďme bratia do Betlehema

1. Zlatá Priadka Napísala Mária Ďuríčková Scénická hudba Igor Bázlik Účinkujú: Rozprávač: Gustáv Valach Macocha: Beta Poničanová Hanka: Emília Vášáryová Ilena: Erika Bauerová Kráľ: Slavo Drozd Minister: Július Paluš Adam: Karol Strážnický Matúš: Samuel Adamčík Trpaslík: Jozef Kroner I. dvoran: Juraj Paška II. dvoran: Vlado Kostovič Kráľovská stráž: Jozef Cút, Jozef Husár 2. Čert A Kača Podľa rovnomennej rozprávky Boženy Němcovej napísala Božena Čahojová a Elena Matulayová Hudba z opery Antonína Dvořáka Čert a Kača Účinkujú: Kača: Petra Vančíková Čert: Boris Farkaš Valach: Ján Šimonovič Matka: Libuša Trutzová Lucifer: Peter Debnár Starenka: Marta Černická Mládenec: Peter Kočiš Prvé knieža: Leopold Haverl Druhé knieža: Peter Paulíny Tretie knieža: Maroš Kramár Prvý muž, stráž: Gustáv Legéň Druhý muž: Vladimír Minarovič Tretí muž, sluha: Ján Valentík Žena: Soňa Ulická

Tracklist: 01. Reklama na ticho – TEAM 02. Profesor Indigo – PETER NAGY 03. Adresa ja, adresa ty – MARIKA GOMBITOVÁ 04. Ty, ja a môj brat – JÁN LEHOTSKÝ 05. Vidiečan – VIDIEK 06. Biely kvet – MIROSLAV ŽBIRKA 07. Po schodoch – BANKET 08. Pravda víťazí – TUBLATANKA 09. Taliansky muzikál – JÚLIA & PETER HEČKOVCI 10. Skúšky z lásky – GRAVIS 11. Človečina – ELÁN 12. Sme také, aké sme – BEÁTA DUBASOVÁ 13. Cirkus leto – PAVOL HAMMEL 14. Edo – ROBO GRIGOROV 15. Anča si drahá ako Volvo – LOJZO

Janko Hraško Na motívy ľudovej rozprávky napísal Jozef Skovay a Dušan Matulay Scénická hudba Milan Novák Účinkujú: Rozprávač – Karol Machata Janko Hraško – Miroslav Noga Mamka – Eva Rysová Ňaňo – Leopold Haverl Kráľ – Michal Dočolomanský Princezná – Zuzana Tlučková Veliteľ – Igor Čilík Pobočník – Stano Dančiak Jednooký – Ľubo Roman Jednoruký – Ján Mistrík Šušlavý – Karol Čálik Ryba – Zora Kolínska Zajac – Vladimír Obšil Holub – Zuzana Kapráliková, Slávka Manáková, Mária Dacejová O dvanástich mesiacoch Na námet ľudovej rozprávky napísal Ivan Stanislav Scénická hudba Ali Brezovský Účinkujú: Maruška – Magda Vášáryová Holena – Zora Kolínska Macocha – Naďa Kotršová Január – Ján Klimo Réžia: František Obžera (1), Ivan Stanislav (2) Dramaturgia: Elena Matulayová Hrá štúdiová skupina Kristíny Novákovej, diriguje autor (1), štúdiový orchester diriguje autor (2) Hudobná réžia: Ján Lauko Zvuková réžia: Gustáv Šorál (1), Peter Smolinský (2) Ilustrácia: © Alena Wagnerová (1), Zdena Vojtková (2)

Preciznost, lyričnost a inteligence, s kterými Josef Hrdlička píše o světě kolem sebe, jsou výjimečné.

Preciznost, lyričnost a inteligence, s kterými Josef Hrdlička píše o světě kolem sebe, jsou výjimečné.

Zbigniew Herbert (1924-1998) patří mezi nejvýraznější osobnosti polské a světové poezie 20. století. Barbar v zahradě je sbírka esejů, které představují jakýsi "cestovní deník" básníka putujícího po místech a textech středomořské Evropy, především jižní Francie a Itálie.

Česko-francouzské vydání básní Jeana Follaina (1903-1971) v překladu Jana Vladislava. Pro toto vydání Jan Vladislav starší české překlady zrevidoval a doplnil o další básně. Jde o jednu z posledních knih, jejichž přípravě se jako překladatel věnoval

Zbigniew Herbert (1924-1998) patří mezi nejvýraznější osobnosti polské a světové poezie 20. století. Barbar v zahradě je sbírka esejů, které představují jakýsi "cestovní deník" básníka putujícího po místech a textech středomořské Evropy, především jižní Francie a Itálie.

Jeden z nejkrásnějších Walserových textů, povídka Der Spaziergang, byla poprvé otištěna roku 1917. Walser v něm s ironií a téměř nepostižitelným smutkem, využívaje nejjemnějších odstínů jazyka, popisuje nezáviděníhodný, přitom však s ničím nesrovnatelný a nezaměnitelný úděl umělce, a nestěžuje si: v té době mu není ještě čtyřicet a netuší, jak rychle mu budou ubývat síly. Pro něho tak charakteristická nechuť podrobovat se tlakům moderní, dravě nastupující doby je už zřejmě patrná. V srpnu 1914 začala první světová válka a svět se od základů změnil. Walserova tvorba bielského období se zdá být někdy obtížně přijatelná, jako by se odvracela od světských událostí, vzdálena své době, se silným příklonem k idyle a blouznění o kráse, někdy přecházející až v manýru a hraničící s banalitou. Přesto vykazuje zřejmé stopy experimentu a (někdy riskantního?) pokusu o odklon od románu 19. století. Autor v té době hledá literární ostrov ticha, kam by se mohl uchýlit. Jeho realismus je rafinovaný a zatímco konstituuje skutečnost, pokouší se ji okamžitě destabilizovat přemírou atributů a nespoutanou exaltací. K tomu nutno přičíst neúnavnou ironii, která jako by předcházela katastrofě. Subtilní Walserova próza druhého bielského období dává tušit, kolika převleky se autorova já vystrojovalo, než dalo nahlédnout do svého nitra.

Tracklist: CD1: DUŠAN GRÚŇ 1: NEZÍVAJTE PROSÍM 2. PÄŤ DÁM 3. PRÍDEM K VÁM 4. SMIAL BY SOM SA, SMIAL STO DNÍ 5. ČAKÁM 6. PÔJDEME NA VÝLET 7. V ŠTÁTE MEXIKO 8. LÁSKA BÝVA VRTOŠIVÁ 9. KÝM JAVOR ZNIE 10. PONÚKAM TI NÁPEV 11.SLOVÁ HOLUBOV 12. MÁŠ TUCET CHÝB 13. DNES HRÁ TVOJ TIEŇ CD2: STARÝ RODNÝ DOM 1. KAŽDÝ DEŇ 2. ZAJTRA 3. ZAJTRA MUSÍŠ ZABUDNÚŤ 4. VRAVIŠ MI, PRÍĎ 5. LETNÉ RÁNO 6. TY NIE SI GOTICKÁ 7. TÚLAVÉ NOHY 8. MOJA LÁSKA 9. ACH, TÁ RIA 10. BIELA BRIEZKA 11. DOMCE V TÔNI LÍP 12. MAL ŠESŤ ŽIEN 13. STARÝ RODNÝ DOM

Druhá část výboru krátkých próz Roberta Walsera (1878-1956) navazuje na první část (která vyšla v Opusu v roce 2008 pod názvem Život básníka) a představuje autorovy texty z let 1921-1933, tedy z bernského období a z pozdější doby, kdy už pobýval na klinice ve Waldau. Mnohé z Walserových textů patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žánru kdy vzniklo.

Ve stopách svého mistra, E. T. A. Hoffmana, vypráví Tarchetti uhrančivé příběhy, v nichž se realita bipolárně rozpadá. Jeho postavy se setkávají se svými dvojníky, mrtví zasahují do života živých, části původně jednotných celků se rozžívají samostatným životem, upoutávají na sebe pozornost a probouzejí ve vědomí protagonistů patologické monománie.Tento zájem o fantastické motivy jako nástroje průzkumu skrytých vrstev lidského vědomí činí z Tarchettiho jednoho z raných představitelů evropského modernismu.

Ve stopách svého mistra, E. T. A. Hoffmana, vypráví Tarchetti uhrančivé příběhy, v nichž se realita bipolárně rozpadá. Jeho postavy se setkávají se svými dvojníky, mrtví zasahují do života živých, části původně jednotných celků se rozžívají samostatným životem, upoutávají na sebe pozornost a probouzejí ve vědomí protagonistů patologické monománie.Tento zájem o fantastické motivy jako nástroje průzkumu skrytých vrstev lidského vědomí činí z Tarchettiho jednoho z raných představitelů evropského modernismu.

Francie byla od poloviny devatenáctého století až do konce třicátých let století dvacátého vyhledávaným cílem českých výtvarných umělců. Jezdili tam za známými mistry, přitahovala je kosmopolitní atmosféra pařížské školy. Snem každého z nich bylo se v Paříži prosadit, uspořádat výstavu, získat uznání pařížské kritiky. S historickým vývojem se povaha česko-francouzských vztahů měnila: za jejich zlatý věk je považováno období mezi dvěma světovými válkami, za jejich dočasný konec pak podpis mnichovské dohody. A právě jí začíná tato studie, jejímž smyslem je prozkoumat společenské a umělecké souvislosti pobytu českých výtvarných umělců ve Francii od osudného podpisu 29. září 1938 do konce druhé světové války. Cílem této obrazové publikace je na základě archivních dokumentů vytvořit co možná nejucelenější mozaiku poskládanou z často velmi spletitých osudů umělců, kteří prošli za války Francií. Byla jich celá řada, naše práce se věnuje především těm, kteří byli nějakým způsobem, ať už dobrovolně či nikoliv, přímo účastni na jejím tehdejším dění, zejména Kurtu Grögerovi, Editě Hirschové, Adolfu Hoffmeisterovi, Jiřímu Karsovi, Rudolfu Kunderovi, Františku Kupkovi, Fedoru Loevensteinovi, Františku Matouškovi, Antonínu Pelcovi, Rudolfu Pollakovi, Zdeňku Přibylovi, Josefu Šímovi, Imro Weiner-Kráľovi.

Francie byla od poloviny devatenáctého století až do konce třicátých let století dvacátého vyhledávaným cílem českých výtvarných umělců. Jezdili tam za známými mistry, přitahovala je kosmopolitní atmosféra pařížské školy. Snem každého z nich bylo se v Paříži prosadit, uspořádat výstavu, získat uznání pařížské kritiky. S historickým vývojem se povaha česko-francouzských vztahů měnila: za jejich zlatý věk je považováno období mezi dvěma světovými válkami, za jejich dočasný konec pak podpis mnichovské dohody. A právě jí začíná tato studie, jejímž smyslem je prozkoumat společenské a umělecké souvislosti pobytu českých výtvarných umělců ve Francii od osudného podpisu 29. září 1938 do konce druhé světové války. Cílem této obrazové publikace je na základě archivních dokumentů vytvořit co možná nejucelenější mozaiku poskládanou z často velmi spletitých osudů umělců, kteří prošli za války Francií. Byla jich celá řada, naše práce se věnuje především těm, kteří byli nějakým způsobem, ať už dobrovolně či nikoliv, přímo účastni na jejím tehdejším dění, zejména Kurtu Grögerovi, Editě Hirschové, Adolfu Hoffmeisterovi, Jiřímu Karsovi, Rudolfu Kunderovi, Františku Kupkovi, Fedoru Loevensteinovi, Františku Matouškovi, Antonínu Pelcovi, Rudolfu Pollakovi, Zdeňku Přibylovi, Josefu Šímovi, Imro Weiner-Kráľovi.