Paseka strana 105 z 111

Reedice jedné z nejvzácnějších knih Josefa Váchala, kterou její autor vydal v roce 1920 v nákladu pouhých deseti výtisků. Všechny exempláře ručně koloroval. Mystika čichu je snad nejkrásnější, nejlyričtější a nejutěšenější Váchalovou knihou. Podává svědectví o harmonii a jednotě díla a zároveň odráží autorovo osudové životní rozhraní, neboť právě v roce 1920 začíná milostný vztah Josefa Váchala a malířky a grafičky Anny Mackové. Z Mystiky čichu na čtenáře dýchá neutajitelnost opravdového života na pozadí přelomového začátku let dvacátých a pocity generace, jež poněkud naivně věřila ve svět, který voní .

Knížka povídek poprvé vyšla v roce 1986 jako autorova prvotina a později v rámci souboru Šakalí léta. Vychází znovu v původním uspořádání a v nové grafické úpravě.

Zřejmě nejúspěšnější historický román známé anglické autorky líčí na barvitém pozadí Anglie počátku 13. století umělecký růst i životní tragédii mladého sochaře a stavitele Harryho Talvace, obdařeného výjimečným nadáním i věrnou láskou milované Gilleis, opakovaně však stíhaného nemilosrdným osudem. Pargeterové se v dramatickém ději - rozvíjeném dále v románech Zelená ratolest a Šarlatové zrnko - zdařilo podat působivý příběh lásky a přátelství a zároveň vykreslit středověkou Anglii v široké škále jejích živých a přesvědčivých podob.

Další kniha jednoho z nejpopulárnějších anglických humoristů, jejímž hrdinou je důvtipný komorník Jeeves. Devátý hrabě z Rowcesteru – obecně známý jako Bill – se snaží uniknout kapitánu Biggarovi, jehož podvedl coby falešný bookmaker na dostizích. Na Billovo chátrající sídlo mezitím míří zámožná vdova Rosalinda Spottsworthová, zamýšlející obohatit jím svůj majetek. Když vyjde najevo, že Bill, nyní zasnoubený s veterinářkou Jill, se s pohlednou Rosie nevidí poprvé a že vdovu provází coby nápadník právě rozlícený Biggar, nezbývá než svěřit nebezpečně doutnající situaci Jeevesovi – který se šťastným řízením osudu dočasně nachází v Billových službách.

První svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován čtrnáctému století, které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV. Byla to doba největšího mocenského a územního rozmachu v dějinách zemí Koruny české. Politický, ale i kulturní a společenský význam této epochy si vyžádal mimořádný rozsah tohoto dílu, který přiměl nakladatele vydat jej v podobě dvou svazků.

Kniha Střední Krušnohoří, která vychází v edici Zmizelé Čechy, vypráví o době, kdy v této horské oblasti žilo mnoho lidí, na každém vhodném místě se hledaly rudy, pálilo se zde dřevěné uhlí a těžilo dřevo pro sklárny, hutě a vápenky. "Ta krajina je tajůplná. A přes svůj chlad přirůstá k srdci, " říká o Krušnohoří Jaroslav Pachner, autor knihy. Text doprovází 176 unikátních fotografií zaniklých vesnic a zmizelých objektů, které podávají svědectví o geniu loci tohoto regionu.

Německý žid z Brna, který vyrůstal v dobře situované středostavovské rodině. Při hledání své identity urazil dlouhou a složitou cestu, přes sympatie k sionistickému hnutí a aktivní členství v komunistické straně vyspěl v přesvědčeného demokrata. Československou první republiku považoval za svoji vlast a až do smrti na její dávno zaniklý svět nostalgicky vzpomínal. Stal se uznávaným novinářem a publicistou, jenž ve svých dílech výtečným způsobem zachytil osud židovské intelektuální komunity v Evropě 20. století. Své zážitky přetavil v silné mravní poselství, které zanechal v řadě svých novinových článků a především knih.

Životní příběh čtyřhvězdičkového generála, velícího za druhé světové války americké 3. armádě, jejíž tankové divize postupující v neuvěřitelném tempu se podílely na osvobození několika zemí včetně západních a jihozápadních Čech. S velkým nadáním rozeného válečníka nerespektoval klasické poučky vojenské vědy, přiváděl k zuřivosti nadřízené i podřízené, ale zbožňovaly ho statisíce vojáků. Zažil velké triumfy, ale i velká pokoření a pády, pohrdal zbabělci a miloval slávu a stal se již za svého života legendou. Život této složité osobnosti, jež chtěla být zabita poslední kulkou poslední den poslední války , pak uzavřela banální dopravní nehoda. 77 dokumentárních fotografií a 5 map.

Andrew Norman se pokouší ve své knize nabídnout klíč k záhadám, jež vzrušují čtenáře knih slavné Agathy Christie neméně než detektivní příběhy Hercula Poirota a slečny Marplové: snaží se totiž nalézt odpovědi na nikdy neobjasněné události a sporné otázky Agathina pestrého života. Mezi ně patří především její zmizení v roce 1926, kdy byla spisovatelka jedenáct dní nezvěstná. Jak známo, byla ve své době například obviněna, že chce tímto „trikem“ zvýšit prodejnost svých knih. Jiní jí vyčetli, že své záhadné zmizení zinscenovala proto, aby se k ní vrátil její manžel Archie. Norman však nabízí vysvětlení, jež vychází z poznatků moderní medicíny. I v dalších kapitolách se netají svým přístupem lékaře a psychologa. Zejména se tak snaží rozluštit i další okolnosti spisovatelčina života a pohnutky jejího jednání, jež jsou až dosud zahaleny v mlze dartmoorských blat. Kdo byl onen záhadný střelec, jehož přízrak jí celý život naháněl hrůzu? Jakou roli sehráli v jejím životě oba rodiče a manžel Archie? Co ji motivovalo k napsání obrovského množství knih, jichž se prodalo přes dvě miliardy výtisků?

Proč lidé tolik odmítají vidět? Odpověď na tuto otázku hledá autor prostřednictvím Lynkea, Argonauta proslulého svým ostrozrakem. Autorův zástupce, jehož předobraz se plavil po vlnách, brázdí široká pole vědění a poznatků, z nichž se snaží dobýt porozumění, proč slepota světem vládne. Záznam jeho pouti za pochopením se čtenáři podává v podobě hutného knižního eseje.

Tématem posledního románu Viktora Fischla je život Sokrata, který se odehrává na pozadí peloponézské války. Čtenář se setká také s vojevůdcem Alkibiadem, Aristofanem, Platónem a řadou dalších historických osob. Hlavní zájem autora se však soustřeďuje na konflikt filosofa hledajícího neúhybně pravdivé odpovědi na své otázky a hájícího právo sdělovat své nálezy spoluobčanům s mocí, která po smrti velkého státníka Perikla a porážce Athén ve vleklé a zbytečné válce postupně rozežírá athénskou demokracii a mění ji krok za krokem v tyranii oligarchů.

Když nastoupil Paul Mitchell po skončení studií do svého prvního místa, na veterinární kliniku Na šancích, byl sice plný poznatků z fakulty, plný nadšení a dychtivosti tyto vědomosti uplatnit v praxi, ale bez sebemenší zkušenosti. Má vůbec šanci uspět u své zaměstnavatelky, dokonalé zvěrolékařky a půvabné ženy, kterou sice všichni milují, ale které se zároveň všichni včetně manžela bojí? A jak se vypořádá nejen se zapeklitými případy zvířecích miláčků, ale hlavně s jejich páníčky, svéráznými venkovany z pahorkatiny jihovýchodní Anglie? Po krušných začátcích Paul postupně získává sebedůvěru, neboť se mu v novém místě začíná dařit a líbí se mu tam čím dál víc. Zvláště když zjistí, že ani u zpočátku nesmělé pomocné sestřičky, sympatické Lucy, není tak zcela bez šancí.

Vzpomínky politického vězně na téměř patnáctiletý (1949–1964) pobyt v komunistických vězeních. Autor je napsal s vírou, že zvěrstva páchaná tam na lidech se stanou mementem pro další generace, a že jeho vyprávění bude připomínkou oněch statečných, kteří se nedali zlomit. Zároveň chtěl ukázat, v co on i jemu podobní doufali a věřili.

Více než čtyři sta padesát veršovaných aforismů významného tibetského teologa a představeného buddhistické školy Sakja, duchaplně se v devíti rozpravách zamýšlejících nad nejrůznějšími projevy mravnosti, patřičnosti a ušlechtilosti v lidském chování, představuje jedinečný a čtenářsky vděčný soubor orientální moudrosti, jehož platnost nesetřelo ani osm století, která uplynula od pravděpodobné doby jeho vzniku.

Ve své oceněné knize Almost Like a Whale (Téměř jako velryba) prohlásil Steve Jones knihou tisíciletí Původ druhů Charlese Darwina. A narážeje na druhé význačné Darwinovo dílo, Původ člověka, zaměřuje ve své nejnovější knize pozornost na přírodou zanedbávaná stvoření – na muže. Zrození ovečky Dolly bez jakéhokoli přičinění samce znovu otevírá prastarou otázku, co přesně je úlohou mužského pohlaví, když tisíce druhů se bez samců stejně dobře obejdou. A jestliže pokaždé při sexu muž produkuje takové množství spermií, že by mohl oplodnit každou ženu v Evropě, proč jsou muži tak početní?

Harry, syn stavitele, jenž umírá v závěru románu Nebeský strom vinou krutosti svého pána Isambarda, lorda z Parfois, vyrůstá na dvoře velšského prince Llewellyna a chystá se pomstít otcovu smrt a zároveň očistit vlastní jméno poté, co se nešťastně zapletl do milostné aféry mezi princeznou a anglickým šlechticem. Vydává se proto zpět do Anglie na hrad Parfois, kde však zjišťuje, že mocného Isambarda není lehké zabít - nejen pro jeho moc, ale i povahu.