Paseka strana 110 z 111

Otcové a bastardi vyprávějí o nelehkosti začátků a trpkosti konců. Vyjít ze samoty, vpustit někoho do svého života, riskovat, že se společná stavba zřítí a na konci bude opět osamělost, chce nejen odvahu, ale i elementární radost ze života. Její každodenní hledání a ztrácení proplétá osudy všech postav tohoto pražského románu.

Jedinečná rozsáhlá obrazová encyklopedie zbraní užívaných v Evropě od 6. do 17. století. Tematicky obsahuje jak jednotlivé druhy zbraní, tak i součásti válečného odění, obléhací stroje, vojenské stany, erby i strůj koní.

Třetí svazek osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české zachycuje dobu posledních Přemyslovců. Vratislav Vaníček, jeden z nejpřednějších odborníků na dané téma, bezprostředně navazuje na svůj předchozí díl.

Starověký Egypt fascinoval Evropany odedávna, ať šlo o Řeky, Římany, středověké cestovatele, dobrodruhy, sběratele i zloděje starožitností, o vědce či o pseudovědce. Mnozí z turistů, jichž do země na Nilu dodnes proudí tisíce, však nikdy neslyšeli jméno Champollion, natožpak Žába nebo Černý, přestože naše egyptologie se může pochlubit mnoha úspěchy a význačnými objevy. I naši předkové jevili o Egypt zájem. Humanisty, šlechtice a kurážné měšťany z počátku novověku vystřídali "otcové zakladatelé", kteří stáli u kolébky české archeologie a poté Československého/Českého egyptologického ústavu. Ve šlépějích Františka Lexy a jeho žáků Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby pokračuje Miroslav Verner a dnes řada dalších. O tom, jakých úspěchů dosáhl Český egyptologický ústav, který v roce 2008 oslaví 50. výročí svého založení, o nejvýznamnějších objevech a velkých vzkumných etapách, vypráví s osobním zaujetím osoba nejpovolanější, prof. Miroslav Verner, který se jako student zúčastnil první expedice do Núbie a v čele českého archeologického týmu jako držitel rozsáhlé abúsírské koncese stojí dodnes. Příběh české egyptologie, zasazený do celkového archeologického dění v Egyptě, je stejně dramatický jako celé objevování starého Egypta.

Setkávání a rozchody, nedorozumění a míjení, nálezy a ztráty – to jsou náměty "krátkých filmů" obsažených v téhle knížce. Vladimír Jiránek mluví o věcech života se znalostí jeho výšin, mělčin i propastí, s porozuměním a s melancholickou ironií.

Osm dialogů, jak své dramatické texty nazývá Květa Legátová, zařazených do svazku Posedlá a jiné hry vznikalo v dlouhém rozmezí zhruba čtyřiceti let počínajícím druhou světovou válkou. Jejich časové zařazení je obtížné, neboť nejsou datovány, doba jejich inscenace je často desetiletí vzdálena od jejich napsání a autorka sama si nikdy nevedla žádný archiv. Přesto však vytvářejí jednotný celek spojený moderní poetikou, situacemi s absurdními rysy a autorčiným kritickým dialogem s dogmatickým myšlením.

Svazek přináší poemu (mozaiku příběhů a myslitelských sekvencí) Noc s Hamletem, v níž základní stylotvornou polohou je dialog básníka s Hamletem (a vložený rozhovor Orfea s Eurydikou, v němž je naruby obrácen antický mýtus). Z názorového a pocitového střetnutí se rodí básnické dílo obnažující odvěký a osudový úděl člověka na této zemi. Paralelou měla být Noc s Ofélií, zůstala však pouze fragmentem. Další poemou je tu Toskána, připomínka básníkovy dávné cesty do Itálie. Je to pouť za ženou, která ho volá z místa na místo, za ženou, která je při návratu obnažena do podoby smrti. Prologem k poemám je téměř stovka básní s tématem ZDI. Přetištěny v chronologickém sledu z téměř všech autorových sbírek vytvářejí svébytný, myšlenkově závažný celek.

Českému čtenáři dosud neznámý francouzský prozaik předkládá ve své knize devětačtyřicet „narátů“, originálních literárních útvarů, jež postupně skládají fascinující obraz poslední fáze lidské civilizace po nespecifikované katastrofě, prosycený osobitým humorem, ironií i chmurnou poetičností. Volodinovo jedinečné zachycení „postexotického“ světa na nejasném pomezí reality a snu, plné fantastických výjevů a provokativních nesrovnalostí, právem vzbudilo pozornost čtenářů i kritiky a bylo odměněno dvěma francouzskými literárními cenami.

Kolekce filmových povídek Horem Pádem, Kráska v nesnázích a Medvídek zahrnuje tři původní autorské texty Petra Jarchovského. Na jejich námětech se spolupodílel i režisér Jan Hřebejk. Jedná se o příběhy pohybující se na pomezí hořké komedie a dramatu, ve kterých je příběh nesen paradoxem a střetáváním vícerozměrných, nečernobílých figur. Humorné a groteskní stránky jejich života se v nich překrývají s tragickými a pokoušejí se tak vytvořit nejednoznačný obraz naší současnosti. Jarchovského příběhy nechtějí vynášet snadné soudy, ale spíše prozkoumávat nejrůznější východiska jednání postav v jejich složitosti a přiblížit se tak pravdivému obrazu života. Filmy Horem Pádem a Kráska v nesnázích se těší zájmu filmové kritiky i diváků a získaly mnohá významná ocenění doma i v zahraničí. Filmová povídka Medvídek je předlohou k filmu, který by měl do kin přijít v roce 2007.

Tuto knížku lze považovat za satirické, křivé a zvětšující zrcadlo pražské ironie a černého humoru. Je ji však možné považovat i za dokument o tom, nakolik se podařilo stavitelům a dělnickýcm rukám obnovit půvab velkoměsta v prapůvodní kráse.

Třetí svazek osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české zachycuje dobu posledních Přemyslovců. Vratislav Vaníček, jeden z nejpřednějších odborníků na dané téma, bezprostředně navazuje na svůj předchozí díl.

V české odborné literatuře o náboženských systémech se dosud věnovala jen minimální pozornost "genderovému" hledisku (pojem "gender" znamená způsob, jak je konstruováno ženství či mužství nebo pojetí rodovosti obecně). Kniha se soustřeďuje na obrazy ženství v rovině božské i lidské, poněvadž dosud stály spíše ve stínu badatelské pozornosti, především pod vlivem nepřesného ztotožňování mužství s lidstvím obecně. Vybírá náboženské systémy, které svým významem přesáhly hranice i dobu svého vzniku a vytvořily modelové obrazy ženství a mužství. Ideové působení těchto modelů ilustrují příklady z literatury a výtvarného umění.

Třináct miniatur kanadského humoristy a satirika Stephena Leacocka představuje autora jako mistra slovního vtipu, laskavého šprýmu i břitké parodie, trefně postihujících nejrůznější podoby lidského sobectví, snobismu či zkostnatělosti, aniž by přitom ztratily svůj bytostně humanistický základ. Druhé vydání.

Dnes již klasické dílo amerického literárního historika a komparatisty palestinského původu o přístupu Západu ke kulturní a politické realitě Orientu a způsobu, jímž byly východní kultury během staleté nadvlády Evropanů přijímány a vykládány v opozici proti normě dané civilizací západní. Takový, do značné míry z pozice moci vycházející přístup, argumentuje autor, dodnes dominuje západnímu pohledu na oblast Východu, zabraňuje pochopení jeho reálné podoby a napomáhá přetrvávání osudové propasti mezi oběma částmi světa. Saidovo živě napsané a vysoce hodnocené dílo je již léta jedním ze základních titulů v oblasti politických a kulturních studií.

Do jaké míry se kryje romantický portrét vznešené a poněkud záhadné "paní kněžny", jak jej do našeho povědomí uvedla Božena Němcová ve své Babičce, se skutečností? Vévodkyně Zaháňská byla nesporně pozoruhodnou osobností. Půvabem a duchaplností po léta okouzlovala nejvyšší evropské společenské kruhy. Vedla intenzivní soukromý život poznamenaný řadou milostných vztahů k významným mužům. Avšak přes obrovské jmění a ostatní přednosti žila svá poslední léta s pocitem bezútěšné osamělosti a její neklidné a stále hledající srdce nenašlo místo k pokojnému spočinutí.

Německým specifikem druhé světové války bylo masové, ideologicky motivované vyvražďování nevinných lidí za frontou a v německém zázemí. Na tomto masovém vraždění měli největší podíl nacističtí lékaři, kteří prováděli smrtící pokusy na vězních koncentračních táborů, vraždili injekcemi a rozhodovali o tom, kdo má být zahuben v plynových komorách. Lékařských pokusů, o nichž hovoří první část knihy, bylo provedeno daleko více, než se předpokládalo, a podílely se na nich německé armádní, státní a vědecké instituce. Vězeňská práce v německých koncentračních táborech - předmět druhé části knihy - sloužila jako nástroj teroru, brutálního vykořisťování a vraždění.