Paseka strana 14 z 111

Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné. Obětí posledních pražských demolic byl Aulického Transgas na Vinohradech nebo nárožní, takzvaný Kozákův, dům na Václavském náměstí. Publikace pojednává slovem a obrazem čtyřicet objektů, jejichž ztráta památkový fond výrazněji poškodila. Z těch známějších k nim patří proměna horizontu pražské Hanspaulky po zničení hotelu Praha, estetická degradace Klimentské ulice po zboření Špačkova domu nebo demolice unikátní mazutové výtopny na sídlišti Invalidovna. Kniha se ale zaměřuje i na stavby, jejichž konec palcové titulky nezaznamenaly, jako například skladový areál Na Třebešíně, továrny Ringhoffer, Walter, Lokomotivka, Pergamenka či Praga v Karlíně. Bohaté obrazové vybavení knihy zahrnuje materiál archivní i novější, pořízený v době před zánikem budov.

V téhle knize se ukrývá víc překvapení než v Batmanově opasku. Věděli jste, že redaktoři Batmana dali publiku možnost telefonicky hlasovat o životě a smrti vedlejší postavy? Že filmy s Batmanem navždy změnily hollywoodský marketing? Že nepřímo stál na počátku fenoménů, jako jsou internetová diskusní fóra nebo fanouškovské weby, a že napomohl oblibě psaní takzvané fanfikce? Zkušený publicista a fanoušek Glen Weldon dává do nevídaných souvislostí všechny podoby a interpretace Temného rytíře od jeho zrodu v komiksu před 80 lety až po nedávnou minulost. Přibližuje pozadí vzniku a kvality milovaných i nenáviděných děl: nechybí televizní seriál ze 60. let, filmy od Tima Burtona, Joela Schumachera a Christophera Nolana, animovaná verze z 90. let ani nejslavnější komiksy od Neala Adamse, Franka Millera, Alana Moora nebo Granta Morrisona. Batmanův život na papíře i mimo něj se prolíná se vznikem kultury zarytých fanoušků, kteří si žárlivě střeží to, jak má podle nich Batman vypadat a koho má reprezentovat. Weldon ukazuje vzestup nerdů, kteří svým zápalem dokázali obohatit běžné publikum a mainstream, ale mezi nimiž se pravidelně objevují tací, jejichž vášeň se proměňuje v nenávist vůči vybraným tvůrcům, případně proti ženám nebo homosexuálům. Objevná kniha, kterou si pochvalují také oceňovaní scenáristé jako Tom King nebo Scott Snyder, vám otevře cestu k novému čtení Batmanových příběhů. Odteď si je zkrátka mnohem víc užijete.

Vydejte se bočními uličkami italských měst, objevujte skrytá zákoutí a vychutnejte typickou vůni a hluk tržišť. Autorka úspěšných knih Pod Toskánským sluncem a Toskánsko pro každý den odkrývá Itálii tak, jak ji znají pouze místní. Se svým manželem Edem tentokrát křižuje všech třináct italských regionů od severního Furlánska po Sicílii a cestou požitkářsky představuje místní kuchyni a lahodné pití, památky a neznámá místa, která v turistických průvodcích nenajdete. Spojuje cestovní deník, konkrétní recepty nebo vyprávění o historických zajímavostech. S její knihou probrouzdáte město dřív, než skončí snová doba mezi obědem a večeří.

Obyvatelé nového světa okolo Propasti se krčí v posvátné hrůze před bohyněmi, které prý během dávné katastrofy smetly většinu lidstva z povrchu zdecimované planety. Jediným pramenem vědění je kniha Babel, ovšem jejím nejasným náznakům nejspíš nerozumí ani učitelé, kteří znovu a znovu opakují dětem nedůvěryhodné báchorky. Jisté je jen to, že na výraz díků Matce Propasti je do jejího chřtánu každých třicet šest dní vhozen stařičký dobrovolník. Nikdo toto pravidlo nezpochybňuje. Ani dospívající kluk Key, který se svou početnou rodinou obývá čtvrť zvanou Mnohodvůr. Na rozdíl od svých sourozenců Key v ničem nevyniká, dokonce nedovede roztočit své vřeteno, předmět, který vlastní každý z Mnohodvora. Přesto je Key vtažen do nečekaného dobrodružství, ve kterém kousek po kousku porozumí podstatě nového světa. Vřeteno je fantaskní dystopický román. Je to proměna mladého hocha v dospělého muže. Je to příběh o rozšiřování vědomí. Oceňovaný hudebník Jakub König díky psaní písňových textů uplatňuje smysl pro detail i nespoutanou obraznost. Jeho románový debut je doslova nacpaný intenzivními výjevy a utkvělými vidinami.

Fantastická, uhrančivá, strašlivá kniha, zatím největší ukázka vypravěčské síly, pronikající k jádru věci ještě hlouběji než Chudí v Lodži, říká o novém Sem-Sandbergově románu švédská kritika. Vojín W., neboli Woyzeck či česky Vojcek, je otloukánek stíhaný posměchem, naivní a čistá duše, a přece vrah. Jeho vyšetřování a poprava za vraždu ze žárlivosti, které proběhly v Lipsku roku 1824, byly jedním velkým ponížením, stejně jako když ho v mládí načapal mistr při masturbaci nebo kdykoli se Vojcek pokusil přiblížit k ženám. Pokus o únik vtáhne Vojcka až do krvavého soukolí napoleonských bitev a přinese jen další utrpení, boj o holé přežití a nakonec potupnou dezerci. Návrat domů zplodí už jen vztek, zoufalství a zločin. Zda byl Vojcek při smyslech, co je realita a skutečné vzpomínky a co jen hlasy jeho podvědomí, zůstává nejisté.

Ruské tajné služby stále častěji operují na evropském území a jejich sebevědomí i agresivita roste. Dokládá to otrava Sergeje Skripala nebo Alexeje Navalného, vražda čečenského velitele Zelimchana Changošviliho v Berlíně či pokus o puč v Černé Hoře v roce 2006. Jak popisuje investigativní reportér Ondřej Kundra, nejde o izolované události, ale o propracovaný systém likvidace kritiků Putinova režimu, jehož součástí jsou speciální vražedná komanda GRU a FSB. Autor však nabízí mnohem víc než jen tato odhalení. Obrací optiku do nitra novinářské kuchyně a líčí historii a fungování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat, se kterou spolupracoval na odhalení jednoho z agentů v kauze Skripal. A zvláště cenné jsou pro domácího čtenáře kapitoly věnované českým kauzám: případu ricin a českým zbraním, které měly skončit v rukách ruských agentů. Je to zneklidňující a varovný pohled do temných zákoutí politických cílů Kremlu.

Freddy chodí se svou dívkou snů a nejpopulárnější holkou ve škole. Laura je sebevědomá, okouzlující a krásná. Ale jako přítelkyně za moc nestojí. Freddy se trápí jejich opakovanými rozchody a zároveň přes opojení láskou nevidí, jak jí Laura ubližuje. Sama kvůli tomu zanedbává nejlepší kamarádku Doodle, která by přitom potřebovala podporu přátel jako nikdy dřív. Civilní příběh ze střední školy, ve kterém hrdinové hledají vlastní životní cestu a sebevědomí, už jsme viděli mockrát, jenže tady si to autorky uvědomují. Také díky opojnému vizuálu na pomezí evropského přístupu a japonské mangy se komiks stal senzací a přesáhl žánrové škatulky i věková doporučení. Ve Spojených státech vyhrál hlavní komiksové ceny Will Eisner Award, Harvey a Ignatz a dočkal se ocenění na Mezinárodním veletrhu dětské knihy v Boloni.

Tahle kniha by se klidně mohla jmenovat Příběh skokana do prázdných bazénů, říká izraelský spisovatel Amos Oz. To když vypráví o zlomových okamžicích svého života, kdy se několikrát vydal do neznáma a musel začít znovu změnil si jméno a opustil domov, podstatnou část života strávil v kibucu, kde si těžce vybojoval podmínky na psaní a nakonec i odtud musel spolu s dětmi a manželkou odejít téměř bez peněz a bez prostředků. Rozhovor s ním vede dlouholetá redaktorka jeho knih Šira Chadadová. Kriticky se ho ptá na jeho psaní a inspirace, politické postoje a vztah k erotice a genderu, empaticky naslouchá, když Oz vypráví o sebevraždě své matky nebo hněvu fanatiků, které pobouřil svými texty. V šesti rozhovorech o vášni a lásce, vině, radosti a smrti přináší ojedinělý a intimní vhled do života a tvorby významného spisovatele, věčného čekatele na Nobelovu cenu za literaturu.

Byla to vzrušená doba. Evropský kontinent se po roce 1400 zmítal v nejistotě. Církev byla rozpolcena, brány Evropy už téměř vyvraceli z pantů Turci, politický systém se ocital v krizi. Roku 1413 však svitla naděje, protože kostnický koncil měl od příštího roku konečně nejpalčivější problémy řešit. Jeho výsledkům kontinent zatleskal a vzápětí strnul nad bouří, kterou v jeho srdci vyvolala poprava Mistra Jana roku 1415. Jako vzrušená novela o krátkých, svižných kapitolách působí Čornejovo líčení revoluce, četných přelévání jejích sil, střetů, zvratů, politického kvasu i jejích klíčových aktérů od počátků a ideových zdrojů až po vládu husitského krále Jiřího z Poděbrad. Populární formou osvětluje evropský kontext událostí, dobovou mentalitu, náboženské souvislosti, vojenskou strategii husitů a jejich protivníků i význam husitství pro české dějiny. Tato historie do kapsy shrnuje vše podstatné o jedné z nejslavnějších kapitol českých dějin. Nabízí skvělé čtení i možný doplněk ke studiu.

Ony jsou ona a její matka. Žijí na dánském ostrově, píše se rok 1981. Šestnáctiletá dívka nastupuje na gymnázium, matka vlastní obchod s oblečením a parfémy. Jejich každodenní život vnímáme očima dcery, která zažívá drobné radosti i strasti dospívajících: Trapná zamilování, přátelství, večírky. Pod zdánlivě klidným tokem běžného života se však rodí tragédie. Neobyčejně úsporně napsaný román nepůsobí navzdory tématu temně a depresivně, o to větší je jeho emocionální účinek. Zasazení do dánského maloměsta 80. let vytváří zajímavou dobovou kulisu, ale mimořádně silný příběh o dceři a její matce je nadčasový.

Max se dopustil zrady a přidal se k nepříteli. Přelomovy´ díl série však ukazuje, že Maxův osud je mnohem tragičtější, než se zdálo. Proč by Elfímu králi pomáhal probudit dávného netvora? Zoufaly´ elf Trellis si zahrává se schopnostmi svého amuletu v naději, že se mu povede změnit minulost. A mezitím se zdá, že tajemny´ hlas posouvá Emily jako figurku po šachovnici. Ale vstříc čemu? Sázky se zvyšují s tím, jak celá sága vstoupila do druhé poloviny. Pohádková fantasy Amulet se stala základním kamenem moderní tvorby pro děti a mládež. Její autor Kazu Kibuishi v ní spojuje vlivy ze Star Wars, Pána prstenu, Alenky v říši divů nebo ze série o Harrym Potterovi, jejíž americkou edici k 15. vy´ročí ilustroval.

Kniha Tichý dech přináší svědectví mladého českého chirurga z afrického Konga a z Haiti, kam odletěl s dalšími lékaři ihned po ničivém zemětřesení. Zároveň jde o velmi osobní výpověď člověka, který vyrazil do dalekých končin plný romantického nadšení. Brzy byl ale konfrontován nejen se všudypřítomným utrpením mnohdy končícím zbytečnou smrtí, ale i s neznalostí a neochotou některých tamních lékařů a sester. Dramatická líčení náročných operací na africkém venkově a v haitských ruinách se střídají s popisem exotických krajin a života jejich obyvatel.

„Můj deník je tou částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla by nazmar.“ Americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau si vedl deník čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti. Vedle úvah o přírodě, umění, dějinách, politice, náboženství a dokonce i sexu obsahuje také střípky z Thoreauova soukromí, „nekorektní“ postřehy o ženách i vtipné historky. Myšlenkovou hloubkou, poutavostí a literární kvalitou jsou tyto zápisky významným doplněním dosud přeloženého Thoreauova díla. V českém výboru vycházejí poprvé. Na základě čtrnáctisvazkové edice z roku 1906 s přihlédnutím k rukopisům a jejich transkripcím vybral, přeložil a poznámkami a doslovem opatřil Jan Hokeš. Grafickou úpravu, obálku a ilustrace připravil s použitím harmonografu František Štorm.

"Můj deník je částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla nazmar," poznamenal si roku 1841 americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau do deníku, který si vedl čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti. Vedle úvah o přírodě, umění, dějinách, politice, náboženství a dokonce i sexu obsahuje také střípky z Thoreauova soukromí, "nekorektní" postřehy o ženách i vtipné historky. Myšlenkovou hloubkou, poutavostí a literární kvalitou jsou tyto zápisky významným doplněním dosud přeloženého Thoreauova díla.

Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29. října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930-2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence.

Vedle jarní světové zdravotní krize inspirovala Timothyho Snydera k sepsání Nemocné Ameriky i osobní zkušenost s americkým zdravotnictvím. Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se historik v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života téměř od hranic smrti. Zážitek způsobilo fatální zanedbání péče. Autor však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém. V knize rozvíjí četné historické, etické, politické, právní a ekonomické argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu. Evropskému, respektive českému čtenáři bude znít líčení komercializovaného amerického zdravotnictví jako varování. Právě tomuto systému přičítá Snyder vinu nejen za snižující se věk dožití Američanů nebo za jejich závislost na opioidech, ale i za selhání v době pandemie.