Paseka strana 7 z 111

Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být. Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.

Dřív než byl stvořen marvelovský vesmír, dřív než nad Gothamem přeletěl netopýří muž, zrodil se ve viktoriánské Anglii největší superhrdina všech dob – Sherlock Holmes. Poprvé se objevil v románu Studie v šarlatové před 140 lety, jeho hvězda však nepřestává zářit. Geniální mozek, výstřední povaha i náchylnost k drogám fascinují generace čtenářů i tvůrců. Teprve však v této komiksové knize máme možnost vstoupit přímo do detektivovy hlavy, do Sherlockova legendárního „paláce myšlenek“. Londýn sužují záhadná zmizení a stopou se zdá být vstupenka na kouzelnické představení. Každá strana komiksu slibuje nejen potěšení z překvapivých a detailních ilustrací, ale hlavně další krok k vyřešení zločinu. Pátrání se totiž odvíjí přímo před našima očima jako červená niť, kterou můžeme při listování opakovaně hledat a sledovat. Originální Sherlockův příběh, jehož výtvarná stránka českému čtenáři připomene třeba Káju Saudka, ocenili evropští knihkupci i porota slavného festivalu v Angoul?me.

Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty. Autorčin široký záběr poskytuje kontext pro současné debaty o sexuální emancipaci a o postavení žen ve společnosti. Pestrá plejáda historických postav „děvek“, „kurev“ a společnic dokládá, že sama historie bádání o sexu je historií předsudků a že dějiny prostituce jsou především dějinami restrikcí, zákazů, které nikdy nefungovaly, a proměnlivých přístupů. Elizabeth Moryngová, jež uspokojovala ve středověkém Londýně duchovní, skončila jako prostopášnice ve vězení. Gejši a herečky divadla kabuki, které za japonského období Edo poskytovaly sexuální služby svým mecenášům, jsou kladnými postavami, na rozdíl od mužů prodávajících sex v Anglii za regentského období. Jejich příběhy ožívají díky vtipnému podání autorky i peprnému obrazovému materiálu, který čítá na 500 fotografií či ilustrací.

Od událostí knižní trilogie uplynuly dva roky. Prašina se proměnila, nad starými střechami se tyčí siluety jeřábů, kamenné domy vyklízí prostor sklu a oceli a dávná tma nevyhnutelně prohrává svůj boj se světlem. Jenže co když na sebe tma dokáže vzít lidskou podobu? Nový domov přichází na Prašinu hledat mladík Vašek a brzy na vlastní kůži pocítí, že zdejší klid je jen zdánlivý – pod skořápkou všedního života stále dřímají stará tajemství. Na Prašině začne řádit tajemný žhář a na ohořelých stěnách se objeví podivný symbol. Komiksová série Křídový panáček získala cenu Muriel za nejlepší kresbu, nominaci na Zlatou stuhu a byla zařazena do katalogu Nejlepší knihy dětem. Nyní všech sedm sešitů konečně vychází v jedné vázané knize.

Co znamená domov? A co všechno jej pomáhá utvářet? Královna cestování Frances Mayesová vždy hledala pocit domova, ať už navštívila jaky´koli kontinent. Její dům v italské Cortoně, ktery´ čtenáři a čtenářky autorčiny´ch knih dobře znají, byl pro ni láskou na první pohled. Vše, co se ho ty´ká, líčí v novince přímo vroucně a každy´ detail evokuje vodopád zábavny´ch historek i myšlenek. Mayesová se rozbíhá k rozličny´m tématům, jako je jídlo, zahradničení nebo příroda, vzpomíná také na domovy svy´ch přátel i na chvilková útočiště, která vyvolávají touhu po jiném životě. Nechybí zážitky z cest po Itálii, Francii, Mexiku či americkém Jihu. Místo na světě je kniha o touze po domově.  Frances Mayesová (1940) je americká spisovatelka. Její knihy o kultuře a kuchyni Itálie byly přeloženy do více než padesáti jazyků. Vydala také několik románů a sbírek poezie. Na Sanfranciské státní univerzitě vedla katedru tvůrčího psaní a Centrum poezie. Nyní se věnuje psaní, cestování a obnově historické zahrady. Žije střídavě v Severní Karolíně a v italské Cortoně.

Rozvedený padesátník Sergej Sergejič si nepřeje o moc víc než pomáhat svým včelám v klidu sbírat pyl. Jenže žije na ukrajinském Donbasu, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou. A tak na jaře naloží včely na přívěs a putuje přes několik hraničních přechodů až na Krym… Prostá mise ve prospěch včel ho vede přes nejžhavější místa probíhajícího konfliktu. Dostává se do kontaktu s vojáky i civilisty na obou stranách bojové linie: loajalisty, separatisty, ruskými okupanty i krymskými Tatary, u nichž nakonec nachází útočiště. Navzdory tíživému tématu je román o rozvíjející se krizi na Ukrajině plný černého humoru a groteskních prvků. A kdo jiný než nejslavnější ukrajinský spisovatel – narozený v Rusku a píšící v ruštině – může osvětlit tento nepochopitelný konflikt? Andrej Kurkov je ukrajinský spisovatel, scenárista a publicista. Jeho knihy byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Za Šedé včely získal v roce 2022 prestižní francouzskou literární cenu Médicis, za svůj starší román Jimi Hendrix živě ve Lvově (2012) byl v roce 2023 nominován na Mezinárodní Bookerovu cenu. I během probíhající války zůstává na Ukrajině a tamní situaci často komentuje pro evropská a americká média.

Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost. Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny. Křehky´ debut je unikátním pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury. Také svy´m stylem by se snadno mohl řadit vedle tvorby autorů, jako jsou Ocean Vuong nebo Édouard Louis. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky Marek Torčík (1993) je básník, spisovatel a publicista. Pochází z Přerova, žije v Praze, kde také vystudoval anglofonní literatury a kultury na FF UK. V roce 2016 mu vyšla básnická sbírka Rhizomy a od té doby publikoval především časopisecky prózu i básně. V roce 2018 a 2020 se stal jedním z desítky finalistů v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ. Rozložíš paměť je jeho románovy´ debut.

Tři generace žen, tři různé osudy komplikované složitou dobou a vzájemnými vztahy. Střídavé vyprávění matky a dcery začíná a končí za sovětského období v Lotyšsku. V centru pozornosti stojí matka, mimořádně nadaná lékařka a intelektuálka, která odmítá kojit svou čerstvě narozenou dceru, aby ji neotrávila svým neštěstím. O mnoho let později se dostává do nuceného exilu na venkov, kde se role obrací: dcera se stává mateřskou pečovatelkou své depresivní matky. Sílu a útěchu nachází dcera v láskyplném vztahu se vzdálenou babičkou. Román Mateřské mléko přední pobaltské spisovatelky se stal fenoménem, vyšel ve dvacítce zemí a do mezinárodní distribuce přichází filmová adaptace, která v domácím Lotyšsku zaznamenala rekordní návštěvnost. Nora Ikstena (1969) je světově nejznámější lotyšská spisovatelka, narodila se v Rize, kde také studovala anglický jazyk a literaturu. Napsala řadu románů, povídek, esejů a získala několik významných cen.

Hajao Mijazaki vyrůstal v postapokalyptické atmosféře Japonska po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki. Právě zde se rodí jedna z interpretačních linií knihy, která zdařile kombinuje režisérovu biografii s výkladem jeho filmů a přináší spoustu detailů o Mijazakiho životě, inspiracích či tématech, ať už jde o silné hrdinky, environmentální noční můry, nebo vize utopických společností. Mijazakiho kultovní snímky jako Můj soused Totoro, Princezna Mononoke nebo Cesta do fantazie otevřely Západu umění japonské animované tvorby a dodnes ovlivňují celosvětovou popkulturu od komiksů po videohry. Odpověď, proč je právě Mijazaki tak vlivný, nabízí kniha, která podle mnohých patří k zásadním publikacím, jež čtenáře seznamují se světem anime a mangy.

Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost. Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny. Křehký debut je unikátním pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury. Také svým stylem by se snadno mohl řadit vedle tvorby autorů, jako jsou Ocean Vuong nebo Édouard Louis.

Tři generace, tři životní postoje. Děda, otec, dcera. Děda tráví důchod psaním řetězovy´ch e-mailů o tom, jak mizí normální svět, a stává se konspirátorskou celebritou. Otec Vladimír, počítačovy´ expert a fanoušek vědeckého pokroku, se samostatně vypracoval ke skvěle placenému místu v technologické firmě. Rád si vypočítává, co všechno udělal pro blaho rodiny i lidstva, a vždycky mu vyjde, že na sebe může by´t právem pyšny´. Až do chvíle, kdy zjistí, že z jeho dcery Julie se stala ekologická aktivistka, která nekompromisně bojuje právě proti tomu, v co sám věří. Kousavy´ román Michala Kašpárka se čte jako katalog mezigeneračních nedorozumění. V ostře načrtnuty´ch situacích a vtipně podany´ch dialozích se střetávají tři rozličné pohledy na svět.   Michal Kašpárek (1984) je editor a publicista. Od roku 2021 pracuje v Samizdatu – datovém ty´mu Českého rozhlasu. Komentáře, recenze a rozhovory publikoval ve Finmagu, Reportéru, Heroine, na Seznam Zprávách nebo na Radiu Wave. V roce 2018 mu vyšla novela Hry bez hranic.

Třicátnice Klára se rozhodne, že musí se svy´m jednotvárny´m životem něco udělat. Chce se vymanit ze zajety´ch kolejí vyznačeny´ch zastávkami „studium – práce – nájem“ a konečně začít se psaním. A tak se sbalí a odstěhuje se do ciziny, do přístavního města. Zabydlí se v ulici, která má lepší časy dávno za sebou. Na chodníku posedávají vyžilé prostitutky a střetává se tu zašly´ svět s chutí bezhlavě bořit a modernizovat. Klára chtěla hledat samu sebe, ale nakonec objevuje hlavně tohle zvláštně přitažlivé místo a jeho obyvatele, jako jsou Pán nebo Zaseklá. Jako Vy´chodoevropanka však nedokáže situaci místních zcela porozumět. Co na první pohled vypadá jako příběh o hledání vlastní identity, se posléze mění v aktuální román tematizující gentrifikaci, migraci, masovou turistiku nebo stereotypy spojené s tím, co by žena měla nebo neměla dělat. Magdaléna Rejžková (1985) vystudovala žurnalistiku, překladatelství a sociologii. Od roku 2015 žije mezi Prahou a Marseille, odkud spolupracuje s česky´mi médii (Česky´ rozhlas Vltava a další). Založila blog Bujabéza, z něhož vznikl alternativní knižní průvodce Chtěj Marsej. V roce 2019 vydala knihu rozhovorů Bez práce nejsou bagety aneb Jak Češi žijí ve Francii. V Marseille vede spolek Goulash, ktery´ propojuje českou a francouzskou kulturu.

Tři generace, tři životní názory a postoje. Děda, otec, dcera. Děda, bývalý učitel tělocviku, vnímá, že svět není v pořádku. Píše o tom knihu, přitom je zcela v zajetí konspiračních teorií. Otec Vladimír, počítačový expert a velký obdivovatel vědeckého pokroku, se samostatně vypracoval a zastává lukrativní pozici v technologické firmě. Rád si vypočítává, co všechno udělal pro blaho rodiny i lidstva, a vždycky mu vyjde, že na sebe může být právem pyšný. Až do chvíle, kdy zjistí, že z jeho dcery Julie se stala radikální ekologická aktivistka, která nekompromisně bojuje právě proti tomu, v co sám věří. Kousavý román Michala Kašpárka se čte jako katalog mezigeneračních nedorozumění. V ostře načrtnutých situacích a vtipně podaných dialozích se střetávají tří rozličné pohledy na svět.

Tři generace žen, tři různé osudy komplikované složitou dobou a vzájemnými vztahy. Střídavé vyprávění matky a dcery začíná a končí za sovětského období v Lotyšsku. V centru pozornosti stojí matka, mimořádně nadaná lékařka a intelektuálka, která odmítá kojit svou čerstvě narozenou dceru, aby ji neotrávila svým neštěstím. O mnoho let později se dostává do nuceného exilu na venkov, kde se role obrací: dcera se stává mateřskou pečovatelkou své depresivní matky. Sílu a útěchu nachází dcera v láskyplném vztahu se vzdálenou babičkou. Dcera ztělesňuje výhled do nadějné budoucnosti, babička dlouhý pohled na lotyšské dějiny. Symbolická rovina románu se nedá přehlédnout, jádro příběhu však zůstává plnokrevné, poutavé a silné. Román Mateřské mléko přední pobaltské spisovatelky se stal fenoménem, vyšel ve dvacítce zemí a do mezinárodní distribuce přichází filmová adaptace, která v domácím Lotyšsku zaznamenala rekordní návštěvnost.

Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí. A také s trochou nostalgie po zanikajícím duchu místa, kde prožil své dětství a kde původní kolorit stále více podléhá technokratickým vizím. Nápad vztyčit na Vítkově Žižkovu jezdeckou sochu dostal stavitel Karel Hartig roku 1862 a krátce nato vzniká v jeho pracovně regulační plán budoucího Žižkova. Vychází z vlasteneckého konceptu čtvrtě jako místa historické paměti s názvy ulic a prostranství odkazujícími na husitství. Obdiv k husitům byl vlastní také první republice a domnělá sociální pokrokovost tohoto pozdně středověkého hnutí se hodila komunistickému režimu, který z něj učinil ideologický nástroj. Politická pnutí se propisovala do mapy Žižkova novými názvy, zatímco se obraz lokality v obecném povědomí měnil: husitská tradice ztrácela na naléhavosti a čím dál tím silnější se stávala legenda „rudého“ Žižkova, kterou české společnosti vnutili komunisté.

Nejrozsáhlejší dílo Štěpánky Jislové je příhodným vrcholem její desetileté kariéry a dvousetstránkovým důkazem o evoluci českého komiksu. Kde se bere láska? Může za ni genetika, okoukali jsme vztah rodičů, nebo jde o nespoutaný proces zcela mimo naši kontrolu? Co když každý další vztah je přesnou kopií toho předchozího? Autorka nás vezme na divokou intimní jízdu svými vzpomínkami a zážitky s láskou, vztahy a vším mezi tím. Provází nás vysokoškolskými večírky i pocity osamělosti, bourá představy o tom, co to vlastně znamená být mladou ženou či mužem, a svěřuje se s vlastní zkušeností se sexuálním násilím. Postavy sledujeme od dětství přes pubertu až po dospělost, jejich příběh reflektuje také svět online seznamek a aplikací, kulturu nezávazného sexu i bezvýchodnost toxických vztahů. Nejrozsáhlejší dílo Štěpánky Jislové je příhodným vrcholem její desetileté kariéry a dvousetstránkovým důkazem o evoluci českého komiksu.