Paseka strana 7 z 94

Třetí díl čtyřdílné publikace začíná britsko-francouzským konfliktem mezi dvěma nejsilnějšími evropskými mocnostmi o ovládnutí světových námořních tras a tím i o prvořadé postavení při budování koloniálních impérií. Hlavním vítězem sedmileté války se stává Velká Británie, avšak její kolonie v Severní Americe se vzbouří a vyhlašují nezávislost. Vznikem USA a později i celé řady nezávislých států se evropská západokřesťanská civilizace stává civilizací euroatlantickou. Ve vnitřním životě poražené Francie osvícenská duchovní revoluce vyústí v krvavou revoluci politickou a v důsledku napoleonských válek se principy právního státu, tržního hospodářství a občanské společnosti rozšíří po celém kontinentě. Procesem utváření moderních evropských národů jsou zasaženy také české země, kde za základ národnostní identity přestává být brána příslušnost k teritoriu a zdůrazňuje se příchylnost k mateřskému jazyku. Konkurence mezi Čechy a Němci, případně dalšími etniky, v rámci Čech, Moravy a Slezska, ale i v rámci habsburské monarchie vede k nebývalému ekonomickému a kulturnímu povznesení českých zemí. Na druhé straně tentýž proces má za následek zrod moderního šovinismu, který je jednou z příčin první světové války.

Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Jako osudový se ukazuje rozpad habsburské monarchie, jehož důsledkem bylo zrození samostatné československé republiky. Český stát po dlouhá staletí existoval jako monarchie, která byla vystřídána zřízením republikánským, a podobný proces zasáhl většinu evropských zemí. Zdánlivé vítězství republikanismu a demokracie nad monarchismem a autokracií však otevřelo cestu totalitním režimům – zejména v Rusku a Německu, ale i v dalších evropských zemích. První československá republika sice rozvíjela kulturní a ekonomické základy položené v závěrečné epoše existence habsburské monarchie a využívajíc politické samostatnosti je výraznou měrou zmnožovala, ale vztahy mezi jednotlivými národnostmi se vyhrocovaly a v důsledku celosvětové hospodářské krize a sílícího německého nacismu vedly až k okleštění a rozpadu Československa. „Osvobození“ většiny Protektorátu Čechy a Morava Rudou armádou pak vedlo logicky k nastolení komunistického režimu v Československu, které se v rozdělené Evropě ocitlo na východní straně „železné opony“. Čtyřdílnou publikaci České země v evropských dějinách zpracoval autorský tým, v němž je výrazně zastoupena mladší a střední generace českých historiků vedle autorů, kteří s nakladatelstvím Paseka spolupracují od samého počátku. Jejich práce byla vedena především snahou integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu. Autoři také přihlíželi k faktu, že dějiny euroatlantické civilizace a českých zemí mají být vyučovány zároveň s dějinami vědy a kultury, ale i s občanskou naukou, kam nepochybně patří základy politické filosofie, a rovněž s politickou geografií. Knihy jsou bohatě ilustrovány a doplněny barevnou mapovou přílohou.

Po autobiografickém románu a obsáhlém výboru z veršů přichází Jiří Rulf s další prací, kterou lze označit za bilanční. Komorní novela Jmenuji se Offenbach o milostném vztahu stárnoucího spisovatele k mladé ženě se odehrává na pozadí „velkých“ dějin 20. století a je současně analýzou nevalného stavu vědomí společnosti v dnešních časech. Autor si klade otázku, zda zesurovění doby je dáno stále se na povrch deroucí živočišnou podstatou člověka, kdy se z něj stává „nahá opice“, jednající jen podle svých instinktů, nebo kulturním úpadkem, který kolem sebe spatřuje. Toto hlavní téma knihy, jež se vydává ve stopách myšlení Canettiho a Lorenze, provází řada úvah o zvěcnění vztahů, odcizení, umění a poslání literatury, ale také třeba o kýči a zvonech. Novela napsaná nenápadným, strohým, ale zároveň poetickým stylem ovšem nerezignuje ani na příběh, jehož víc než překvapivé vyústění ponechává člověku naději.

Česká společnost došla v dekomunizaci mezi srovnatelnými zeměmi střední Evropy nejdále. Byl schválen lustrační zákon i zákon o protiprávnosti komunistického režimu, byly rehabilitovány případy komunistického bezpráví, došlo k restitucím. Po celou tu dobu zasedali v parlamentu komunističtí poslanci. Snažili se dekomunizační procesy zpochybnit i zablokovat. KSČM začala místo očekávaného kolapsu posilovat své postavení u voličů i mezi politickými stranami. Autoři hledají odpověď na otázku, čím si polistopadoví komunisté tuto shovívavost, vstřícnost a úctu zasloužili.

Příběhy, pověsti a pohádky z nejslavnějších oper i baletů – včetně stručných medailonků autorů hudby a přehledů nejznámějších písní, árií a sborů –, poutavě, podrobně a souvisle převyprávěných zkušenou popularizátorkou, jsou v posledních desetiletích s ve

Útlý román předního švýcarského prozaika a dramatika je příběhem osudové lásky mezi Clarou, vypravěčovou matkou, a Edwinem, zpočátku bezvýznamným, později naopak bohatým a slavným dirigentem. Clara, šílená láskou, a Edwin, ve své egocentričnosti k jejímu citu nevšímavý, si v průběhu vyprávění vymění role: zatímco Clařin zámožný otec přijde vinou krachu na newyorské burze o veškerý majetek, Edwin si sňatkem s majetnou dědičkou zajistí společenské postavení a postupně se vypracuje v jednoho z nejbohatších mužů země. Také Clara se vdá a porodí syna, její život však už navždy zůstane pod vlivem osudové a neopětované lásky, která jej nakonec dovede až k tragickému konci. Widmer líčí svůj do značné míry autobiografický příběh s místy až nezávaznou lehkostí a ironií, smutkem i melancholií zároveň jeho pozoruhodná „velká malá kniha“ tak v neposlední řadě upoutá neobyčejným kontrastem mezi obsahem a tónem vyprávění.

Setkávání a rozchody, nedorozumění a míjení, nálezy a ztráty – to jsou náměty "krátkých filmů" obsažených v téhle knížce. Vladimír Jiránek mluví o věcech života se znalostí jeho výšin, mělčin i propastí, s porozuměním a s melancholickou ironií.

Kníže Soběslav I. (vládl v letech 1124–1140) patří mezi významné a přesto poměrně málo známé panovníky středověkých Čech. Autor si klade provokující otázku: Byl Soběslav „ideálním Přemyslovcem“, mužem statečným i rozvážným, jak jej líčí některé prameny, či typickým despotou raného středověku, který se nerozpakoval zastrašovat nespokojené velmože inscenovanými procesy a popravami? Propojuje přitom děje v českých zemích s rozhodujícími procesy „velkých“ dějin Evropy – střetnutím mezi císaři a papežstvím v tzv. sporu o investituru a koncem sálské dynastie na říšském trůnu – a srovnává politický vývoj v Čechách, Polsku a Uhrách. Věnuje se i události, jíž se kníže Soběslav I. nejvýrazněji zapsal do českého historického povědomí – vítězství nad vojsky císaře Lothara III. u Chlumce roku 1126.

Autor se sedmi životními příběhy evropských kolaborantů z let druhé světové války snaží odpovědět na často vznášenou otázku, zda právě Češi měli nějaký zvláštní talent na spolupráci s nepřítelem. V neposlední řadě jde však i sondu do psychologie těchto lidí: byli to většinou "vlastenečtí zrádci", muži, jejichž prvotní motivací rozhodně nebyly peníze. Prohlašovali, že zachraňují své národy v obtížné a dramatické době, a při tom byli pouhým nástrojem okupační moci. Knihu doplňuje obrazová příloha obsahující řadu u nás dosud nepublikovaných snímků.

Milá dárková knížka s obrázky pejska Snoopyho.

Milá dárková knížka s obrázky pejska Snoopyho.

Když nastoupil Paul Mitchell po skončení studií do svého prvního místa, na veterinární kliniku Na šancích, byl sice plný poznatků z fakulty, plný nadšení a dychtivosti tyto vědomosti uplatnit v praxi, ale bez sebemenší zkušenosti. Má vůbec šanci uspět u své zaměstnavatelky, dokonalé zvěrolékařky a půvabné ženy, kterou sice všichni milují, ale které se zároveň všichni včetně manžela bojí? A jak se vypořádá nejen se zapeklitými případy zvířecích miláčků, ale hlavně s jejich páníčky, svéráznými venkovany z pahorkatiny jihovýchodní Anglie? Po krušných začátcích Paul postupně získává sebedůvěru, neboť se mu v novém místě začíná dařit a líbí se mu tam čím dál víc. Zvláště když zjistí, že ani u zpočátku nesmělé pomocné sestřičky, sympatické Lucy, není tak zcela bez šancí.

V dnešním světě vzniká paradox. Houstnoucí síť informací nevyjasňuje pohled na lidstvo jako celek, nepomáhá mysli vytvářet si soustavný a nerozporný obraz lidského světa. Dochází k opaku. Tato záplava už sama o sobě zvyšuje zmatek v lidských myslích o stavu světa. Je tedy vůbec nějaká naděje, že lidstvo si bude vědět rady se stále hustší a až příliš často nebezpečnější spletí problémů, se stále větším informačním zmatkem? Je, ale budeme muset vydolovat to nejlepší z fondu inteligence lidského rodu. V této knize se autor opět pokouší přemýšlet o některých závažnějších otázkách života člověka, společnosti a světa jako celku.

Otcové a bastardi vyprávějí o nelehkosti začátků a trpkosti konců. Vyjít ze samoty, vpustit někoho do svého života, riskovat, že se společná stavba zřítí a na konci bude opět osamělost, chce nejen odvahu, ale i elementární radost ze života. Její každodenní hledání a ztrácení proplétá osudy všech postav tohoto pražského románu.

V Kapitolách z české politiky se schází okruh českých i zahraničních autorů mladší a střední generace, kteří se pokoušejí o první nahlédnutí politického vývoje po roce 1989 z historické perspektivy, tj. především z hlediska dlouhodobějších trendů i diskontinuit moderního českého politického života. „Politika“ v jejich pojetí přitom nezahrnuje pouze studentské hnutí, vytvářející se politické strany, osobnosti politiků, instituce občanské společnosti či politické ideologie, nýbrž také společenskou reflexi transformace tak, jak ji můžeme sledovat z literárních a filmových zpracování nebo na fenoménu ostalgie. Kniha je určena širšímu okruhu čtenářů, kteří chtějí svou vlastní paměť doby transformace a postkomunismu konfrontovat s výsledky bádání odborníků z nejrůznějších oborů – historie, politologie, sociologie, ekonomie, práva i literární a filmové vědy.