Paseka strana 9 z 111

Rodina Starlingových se pravidelně sjíždí z různých koutů Spojených států do prázdninového domku u jezera v Severní Karolíně. Dvakrát do roka se tu setkávají rodiče Richard a Lisa, akademikové z Cornellovy univerzity, se syny Michaelem a Thadem a jejich partnery Diane a Jakem. Tato tradice bude ovšem brzy minulostí – rodiče se dům nečekaně rozhodli prodat a strávit penzi na Floridě. Všechny tak čeká poslední víkend u jezera. Poklidné setkání však naruší tragická událost, jíž se Starlingovi stanou svědky, a na povrch vyplaví tajemství, která před sebou jednotliví členové rodiny dlouho skrývali. Román U jezera řadí Davida Jamese Poissanta mezi nejlepší jižanské autory současnosti. Toto sebevědomé, důvtipné a hluboce procítěné dílo upomene na klasiku ze 60. či 70. let. David James Poissant napsal soubor povídek s názvem The Heaven of Animals, ktery´ byl zatím přeložen do pěti světovy´ch jazyků. Za své dílo obdržel také několik literárních cen, např. GLCA New Writer Award, a na celou řádku jich byl nominován. Jeho prózy otiskly časopisy jako The New York Times nebo The Chicago Tribune. David James Poissant vyučuje tvůrčí psaní na University of Central Florida a žije se ženou a dcerami v Orlandu. U jezera je jeho románovy´ debut.

Děda Kroupa, zvaný Krtek, je nejbožejší děda ve vesmíru a taky na světě. Zeptejte se malého Káji, který s ním zažil spoustu dobrodružství v pražském metru. Když o Vánocích najdou oba pod stromečkem mobil, otevřou se jim docela nové příležitosti. Zručný školák bude muset dědu naučit, jak se ta placatá bláznivina používá a co všechno umí. A děda, milovník všeho fortelného a znalec starých technologií, na oplátku Kájovi představí historii počítačů a lidské komunikace. Čeká nás výlet na blešák s elektronikou, do lesa i do hlubin internetu, na okraj velkoměsta i na místa, kde se v Praze scházejí skejťáci a parkouristé. Tohle je knížka, která dětem vysvětlí, jak funguje náš moderní svět. A ukáže jim, proč stojí za to zvednout oči od displejů a vyrazit ven. Klidně i s mobilem v kapse. Protože jak říká děda, pokrok nezastavíš, čéče!

Péťa nemá moc kamarádů, zato má hodně followerů. Na svém kanále se věnuje nejrůznějším záhadám i podfukům. Když náhodou narazí na průvodce po Prašině, na vlastní kůži pozná, kde končí smyšlenky a začíná pravda. A jak s tím souvisí odkaz vědmy Tamary Jemné…

Žijeme v říši obrazů. S chytrým telefonem v ruce se bavíme, nakupujeme, chodíme na rande, usínáme, a především šmírujeme sami sebe. Jenže zatímco péče o vlastní vzhled se stala jednou z nejdůležitějších částí našich životů – vždyť kdo by nechtěl vypadat dobře na fotce? –, samotná krása se ocitla v ohrožení, neboť se jí zmocnil kapitalistický trh a vyrobil z ní spotřební produkt. Švédská komiksová superstar a pronikavá glosátorka moderního světa ve své první celobarevné komiksové knize zkoumá, kdy jsme se stali paparazzi vlastních těl. Jak souvisí láska se vzhledem? Co mají společného poslední snímky Marilyn Monroe a selfíčka Kim Kardashian? Která z císařoven měla nejtenčí pas? A co se můžeme naučit od Sněhurčiny macechy?

Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli dokonce i komunističtí politikové, kteří byli normálními čestny´mi a statečny´mi lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky které má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačny´ příběh muže, jenž je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha. V očích široké veřejnosti je Krieglova osobnost ztenčena na statečny´ čin v srpnu 1968, kdy jako jediny´ politik odmítl podepsat tzv. Moskevsky´ protokol, jímž se legalizovala sovětská okupace Československa. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější a tragiku jim dodává například jeho přímy´ podíl na vzniku Lidovy´ch milicí v únoru 1948. Autor si neklade ambici jednoznačně rozsoudit spor o Kriegla, nabízí však kontext životních peripetií, rozhodnutí a postojů, které jejich nositele opakovaně přiváděly spíše do problémů než na politické a společenské vy´sluní. Martin Groman (1976) je publicista píšící převážně o moderní české a československé historii a o problematice médií. Mimo jiné vydal v roce 2015 životopis komunistického novináře Stanislava Budína a spolu s historikem Michalem Stehlíkem tvoří oblíbeny´ podcast Přepište dějiny. Působí také ve Společnosti Ferdinanda Peroutky a porotě Ceny Františka Kriegla.

Dívka Bea je na útěku z domova, když potká automechaničku Lou. Náhodné setkání se ukáže jako osudové. Obě ženy nasedají do auta a pokouší se ujet před komplikovanými vztahy i traumaty. Bez ohledu na věkový rozdíl obě sdílejí podobné důvody k úniku. Bea je ještě dítě, Lou se pro ni stává průvodkyní, od které nehrozí odsuzování nebo nedůvěra. S tajemným kočičím společníkem putují krajinou, jež se s každým ujetým kilometrem čím dál víc mění v kouzelný prostor, ovšem i zde číhá nebezpečí v podobě podivných pronásledovatelů. Dojemná road movie se prolíná s prvky magického realismu a autorka skládá poctu svým vzorům v čele s Hajaem Mijazakim. Kdo se na tuto cestu do fantazie vydá, tomu zůstane v paměti ještě dlouho po otočení poslední nádherně nakreslené stránky.

Může se člověk neustále měnit, aniž by ztratil sám sebe? Ještě mu nebylo třicet, přesto za sebou má několik životů. Zažil dětství v extrémní chudobě, stud za vlastní původ i za sexuální orientaci. Utekl z vesnice do města, kde se už jako náctiletý na gymnáziu snaží co nejvíc vzdálit svým kořenům. Novou identitu touží najít i později na univerzitách v Amiensu a Paříži. Jako spisovatel zažívá nevídaný úspěch, těší se zájmu médií, neustále cestuje a vypráví o svém životě. Pozornost a uznání jsou zpočátku návykové, vždyť přesně o tomhle snil. Jenže postupně se dostavuje únava a znechucení vlastním životem, nejraději by od všeho znovu utekl a pokračoval v nekonečném přetváření sebe sama. Hluboce osobní a dojemný román je největším dílem literární hvězdy od vydání Skoncovat s Eddym B. Kritika i čtenáři ho ocenili jako pozoruhodný návrat autora, který má co říct a nešetří ani sám sebe.

Péťa nemá moc kamarádů, zato má hodně followerů. Na svém kanále se věnuje nejrůznějším záhadám i podfukům. Když náhodou narazí na průvodce po Prašině, na vlastní kůži pozná, kde končí smyšlenky a začíná pravda. A jak s tím souvisí odkaz vědmy Tamary Jemné…

Labilní, hysterická, sebestředná, vztahovačná, netrpělivá, úzkostlivá, trochu rozmazlená a náladová, to všechno by se dalo o Veronice říct. Jenže co se stalo, že je právě tady a teď, v posteli s cizím klukem, a jen doufá, že tenhle sex brzy skončí? Veronice se vinou hlavou myšlenky, splétají se do obrovského klubka a Veronika se je snaží rozmotat, aby nemusela vnímat přítomnost. Ze zdánlivě zábavné hry a neškodného vzpomínání sestavujeme Veroničin osud, dozvídáme se o jejích láskách, vztazích i bolestech a zjišťujeme, co se jí vlastně stalo. Scenáristka Tereza Nováková debutuje minimalistickou prózou. Nepotřebuje barvité popisy a složité charakteristiky, aby ze střípků a historek nápaditě poskládala příběh třicátnice Veroniky, který není tak lehkonohý, jak by se na první pohled zdálo.

Ponožky, pyžamo, smokink, rum. To všechno si musí zabalit houslista českého filharmonického orchestru, když vyrazí na zahraniční zájezd po koncertních síních. A přidat k tomu notnou dávku trpělivosti, aby se dovedl tísnit v autobusu i v hotelových pokojích, přežil všechny zastávky na benzinkách rádoby vtipné požadavky kolegů. Houslista Evžen je navíc dobrák od kosti a svyým spoluhráčům vychází vstříc prakticky ve všem: ať už potřebují...Ponožky, pyžamo, smokink, rum. To všechno si musí zabalit houslista českého filharmonického orchestru, když vyrazí na zahraniční zájezd po koncertních síních. A přidat k tomu notnou dávku trpělivosti, aby se dovedl tísnit v autobusu i v hotelových pokojích, přežil všechny zastávky na benzinkách rádoby vtipné požadavky kolegů. Houslista Evžen je navíc dobrák od kosti a svým spoluhráčům vychází vstříc prakticky ve všem: ať už potřebují uvolnit hotelový pokoj pro milostná dostaveníčka, nebo chtějí půjčit peníze. K tomu se zamiloval do flétnistky a netuší, jak jí své city vyjevit. Zuzana Dostálová ve svém novém románu dává čtenářům nahlédnout do zákulisí orchestru a odhaluje, že poslové výsostného umění často nemají na růžích ustláno. Živit se kulturou není žádný med.

Brooklyn, konec 60. let. Starý svérázný jáhen jednoho dne nakráčí před místního dealera, kterého ještě nedávno učil hrát baseball, a postřelí ho. Spustí tak kaskádu událostí, jež změní život nejen jim dvěma, ale celé různorodé komunitě žijící ve „špatné čtvrti“. Sociální problémy, rasismus a nepokoje jsou spíše pozadím živelného příběhu, který postupně nabírá parametry pátrání ve stylu Indiana Jonese. Americký klasik James McBride, jenž vychází v češtině vůbec poprvé, zde ukazuje jak mistrovské vypravěčské schopnosti, tak svou trvalou víru v lidstvo. Jáhen King Kong voní atmosférou New Yorku a jazzu, potěší milovníky gangsterek a podivínských hrdinů a je povzbudivou zprávou o tom, že láska a víra žije i v tom nejposlednějším darebákovi.

Jako kabinet kuriozit může působit historie tak exaktní vědy, jakou je medicína. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit. Smysl léčebných postupů osvícenských lékařů spočíval ve vyvolání projevů podobných nemoci, již bylo třeba léčit. Pouštění žilou se tak vžilo, že je pacienti vyžadovali jako prevenci ještě v dobách, kdy již vůči němu byli lékaři skeptičtí. Kouření bylo dobovou medicínou podporováno. Na druhou stranu stopy chirurgických zákroků nacházíme už v pravěku, prospěšnost lázeňských pobytů znal už raný novověk a první osvícenské vakcinace patří dodnes k největším objevům lékařské vědy. Nový svazek známé ediční řady líčí téma lékařství od prehistorie po současnost v širokém záběru, od diagnostiky, terapie, prevence, léků a technologií, přes vývoj vědeckých teorií, historii odborné literatury a zpracování vědeckých informací či budování institucí až po okrajové jevy typu „lidové“ medicíny, pověr a magie.

Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá „Jeřabinový dům“. Právě do něj se vrací Lucie. Na léto, nebo napořád. Starý dům pro ni v dětství představoval bezpečné útočiště a teď, když se jí život drolí mezi prsty, tu hledá úkryt znovu. Svým návratem Lucie naruší křehkou rovnováhu života místních obyvatel. Z okna samoobsluhy ji žárlivě pozoruje Janina, která se ve vesnici narodila i vyrostla a nikdy se jí nepodařilo odejít. Teď čeká třetí dítě a doufá, že tentokrát zvládne mateřství i svůj vztah lépe. Jenže když se tu objeví emancipovaná Lucie zvyklá na městský ruch, začne Janina pochybovat o tom, jestli jí její životní situace vyhovuje. Obě přehodnocují své dosavadní životy, zatímco i mezi dalšími obyvateli vesnice se pomalu vyjevují dávné křivdy. Vztahový román Marie Hajdové o mateřství ve všech podobách, o návratech a nových začátcích. Vypráví o tom, že některé kořeny nelze tak lehce vyrvat a že je můžeme zapustit tam, kde bychom to nejméně čekali. Marie Hajdová (1986) pochází z Jeseníku, kde v současnosti opět žije. Studovala knihovnictví v Brně a v Praze. Poté pracovala jako redaktorka na volné noze i v různých nakladatelstvích. Kromě redakční práce se věnuje i dalším činnostem: můžete ji potkat například za barem v kavárně anebo na literárních čteních, která spolupořádá. Když se vrátila do rodného Jeseníku, slíbila si, že napíše knihu.

Péťa nemá moc kamarádů, zato hodně followerů. Na svém kanále se věnuje nejrůznějším záhadám i podfukům. Když narazí na průvodce po Prašině, na vlastní kůži pozná, kde končí smyšlenky a začíná pravda. A jak s tím souvisí odkaz vědmy Tamary Jemné… Svět knižního fenoménu Prašina se rozrůstá v komiksové sérii s novými příběhy, novými hrdiny a novými záhadami. Toto jsou kroniky Prašiny.

Starlingovi se rozutekli do různých koutů Spojených států. Rodiče Richard a Lisa se usadili v Ithace a oba učí na Cornellově univerzitě. Syn Michael, obchodník, a jeho žena Diane bydlí v Dallasu. Mladší Thad, začínající básník, žije v New Yorku společně se svým přítelem, úspěšným malířem Jakem. Celá rodina se tak pravidelně schází o každém volnu v domku u jezera v Severní Karolíně. Jenže s touhle tradicí je konec, Richard a Lisa se rozhodli dům prodat a strávit penzi na Floridě. Všechny tak čeká poslední víkend u jezera. Ovšem poklidné setkání se brzy promění v noční můru. Tragická událost, jíž se Starlingovi stanou svědky, vyplaví na povrch tajemství, která před sebou jednotliví členové dlouho skrývali. Román U jezera řadí Davida Jamese Poissanta mezi nejlepší jižanské autory současnosti. Je až s podivem, že dílo tak sebevědomé, důvtipné a hluboce procítěné napsal někdo tak mladý, přitom upomene spíše na klasiku z 60. či 70. let.

Všichni si vytváříme představy o správném partnerství. Kde ve vztazích číhá past? Kolik vztahových pastí si vlastně nastražíme sami? A jak vypadají? Například můžeme sami sebe přesvědčit, že nuda je ve vztazích obecně nevyhnutelná. Že stejně tak musíme s tím druhým pořád komunikovat a analyzovat se. Že pořád musíme vytrubovat do světa sociálních sítí, jak se máme báječně. Občas dokážeme sami sebe lapit do pastí svých představ o tom, co je a co není správné. Jestli se dají takové pasti poznat a jak nebezpečné jsou, vám ukáže nová kniha od autora bestselleru Vztahy a mýty. Odborně, ale s humorem sobě vlastním kombinuje lidský přístup a zkušenosti dlouholetého párového terapeuta. „A co bys chtěla po patnácti letech?“ „Hlavně spolu musíme pořád mluvit!“ „Proč nám ten sex už tak nefunguje?“ „Všichni jsou na sociálních sítích, tak co se rozčiluješ!“