Paseka strana 11 z 111

Všichni si vytváříme představy o správném partnerství. Kde ve vztazích číhá past? Kolik vztahových pastí si vlastně nastražíme sami? A jak vypadají? Například můžeme sami sebe přesvědčit, že nuda je ve vztazích obecně nevyhnutelná. Že stejně tak musíme s tím druhým pořád komunikovat a analyzovat se. Že pořád musíme vytrubovat do světa sociálních sítí, jak se máme báječně. Občas dokážeme sami sebe lapit do pastí svých představ o tom, co je a co není správné. Jestli se dají takové pasti poznat a jak nebezpečné jsou, vám ukáže nová kniha od autora bestselleru Vztahy a mýty. Odborně, ale s humorem sobě vlastním kombinuje lidský přístup a zkušenosti dlouholetého párového terapeuta.

Bůh nehraje se světem kostky, prohlásil Albert Einstein. Na což by mu Benjamín Labatut odpověděl, že Bůh možná ne, ale ďábel ano. Strašlivá závrať je románem faktu o vědcích, kteří ve svých oborech učinili převratné objevy - Bohrovi, Heisenbergovi, Schrödingerovi a dalších -, došli však na hranice lidského chápání a poprvé v dějinách dali lidstvu moc zničit sebe sama. Třeba německý chemik Fritz Heber objevil umělá hnojiva, která zachránila lidstvo před hladomory. Vynalezl ale také bojový plyn yperit, který zabil tisíce vojáků v zákopech první světové války, což jeho manželku dohnalo k sebevraždě, již spáchala před jeho očima. Podobně atomy, které roztrhaly Hirošimu a Nagasaki na kusy, nerozštěopily šikovné ruce generálů, ale skupiny fyziků vyzbrojených hrstí rovnic. Dramatický příběh Benjamína Labatuta o určujících momentech dějin vědy nás vrhá do vzrušujícího území mezi fakty a fikcí, pokrokem a zkázou, genialitou a šílenstvím a staví nás před otázku, jestli díky vědě lépa rozumíme světu, nebo ho naopak ztrácíme. Za svou knihu byl v roce 2021 nominován do finále Mezinárodní Bookerovy ceny.

Sára Fukuharová, po matce Češka a po otci Japonka, žije v Jokohamě a zabývá se výzkumem vymírajícího úhoře japonského. Mezi její jediné přátele patří pan Nakadžima – postarší majitel domu s akvaristikou, ve kterém bydlí, a sousedka Miju, která neudělá krok bez dřevěného meče a celé hodiny tráví rozmluvami s úhořem Unagim. Poklidný život převrátí naruby návštěva Juky Suzukiové, Sářiny bývalé spolužačky, která pátrá po zmizelém kolegovi z redakce novin. Z minulosti se postupně vynořují dávno zapomenuté události a všechny tři ženy se vydávají na cestu, která před ně klade jednu životní výzvu za druhou. Vzpomínky na úhoře jsou mnohovrstevný román zasazený do japonského prostředí, který kombinuje fantaskní prvky s motivem pátrání a přináší příběh o přátelství, odvaze a síle vzpomínek.

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace – těmito slovy často popisujeme dnešní svět. Když literární kritik a novinář Jan Bělíček přemýšlel, jaké slovo vystihuje naši současnost nejlépe, vyskočil na něj zničehonic podivný výraz murmur. V hučení murmuru bývá těžké se zorientovat. Jak na něj reaguje současná beletrie? Pokulhává literatura za realitou, nebo i v dnešní próze můžeme najít odpověď na to, jak se vymanit z chapadel murmuru? Jan Bělíček se ve své svébytné čítance současné beletrie zabývá tématy jako gender, úzkosti nebo rasa a hledá jejich odraz v dílech současných autorů, například Eleny Ferrante, Karla Oveho Knausgarda, Édouarda Louise či Sally Rooneyové. Bělíček Jan(1986) je literární kritik a novinář. Studoval filozofii a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je šéfredaktorem internetového deníku Alarm.cz, který v roce 2013 spoluzakládal. Jeho články o literatuře, politice a kultuře se objevily v deníku E15, Salonu Práva, Respektu, na Českém rozhlase Vltava a v dalších médiích. Soustavně zkoumá fenomény a jevy nacházející se na hranici mezi uměním, společností a politikou. Na přelomu let 2019 a 2020 začal na platformě pro vizuální umění Institut úzkosti publikovat literární podcast V chapadlech murmuru, z něhož vychází i stejnojmenná kniha.

Křehkost, rozhodnost, solidarita, brutalita. Neznalému pozorovateli může připadat hardcore-punková subkultura plná protikladů a nesrozumitelná, příliš divoká, nespoutaná a nebezpečná. Jenže za stěnou hluku, agresivních kytarových riffů a extatického křiku lze především slyšet tlukot lidského srdce. Banán se na scéně aktivně pohybuje už více než 25 let a ve svém knižním rozhovoru mluví o ideálech, kvůli nimž se kdysi odcizil své rodině, o koncertech a legendárních klubech, o pendlování mezi šumavskými samotami a pražskými prodejnami desek, o empatii, politickém aktivismu, festivalu May Day a mnohaleté spolupráci s Antifašistickou akcí. Prozrazuje, co se stalo, když jeho kapela vyhrála Anděla, co jej spojovalo s Miss České republiky a jak tohle vše souvisí s punkovou etikou a jeho vnitřním nastavením. A nebojí se mluvit velmi otevřeně, o ostatních i o sobě. Pokud jste straight edge a nepijete alkohol jako Banán, pamatujete si toho opravdu hodně.   Banán (1979) je zpěvák a textař, pořadatel koncertů, hudební publicista, ikona české hardcore-punkové scény. Působil v řadě kapel (Balaclava, Lahar, Hanba, Hlinomaz nebo Kovadlina), angažuje se v ekologických tématech a na Radiu Wave moderuje už patnáctým rokem pořad věnovaný hudebním subkulturám nyní nazvaný Modeláři. Maxim Horovic (1975) je hudební kritik, v roce 2006 zakládal hudební portál Diycore.net, od roku 2010 působí v magazínu Full Moon coby editor, redaktor a korektor.

Rozšířené a upravené vydání kultovní hudební publikace, která oslavila jedenáct let od prvního vydání. Hudba ohně dává českému čtenáři možnost získat ucelený přehled o dějinách černošské hudby a pochopit současné žánry jako rap, house nebo dubstep v jejich historických i myšlenkových souvislostech. Od nedobrovolných pasažérů otrokářských lodí až po dunící reproduktory klubových soundsystémů vypráví hypertextový labyrint osudy revolucionářů, pro něž se hudba stala mocnou zbraní. Kromě vzniku a vývoje dalších hudebních žánrů, jako jsou funk, disco či soul, nabízí i vhled do příbuzných segmentů afroamerické kultury jako gangsta rap, stand-up komika či blaxploitation filmy.Nové vydání doplňuje příběh černé hudby o události poslední dekády – nástup trapu a drillu, úspěchy žen v rapu či vlnu nové angažovanosti afroamerické hudby v souvislosti s hnutím Black Lives Matter. Průvodce od Jamese Browna a Milese Davise přes Prince a Michaela Jacksona ke Kanye Westovi a Drakeovi vás zároveň seznámí s klíčovými termíny, jako jsou remix, sampling, pirátská rádia, voodoo, zombies, afro-futurismus, slam, mixtapes nebo turntablismus.

Samotný sexuální akt se od dob, kdy lidé přišli na to, co kam patří, nezměnil. Na rozdíl od společensko- kulturních přístupů k tématu. Lidé jako jediní tvorové na Zemi spojují sex se studem a pocitem viny a stigmatizují určité sexuální praktiky. Sex lidi kulturně rozděluje, ačkoli jde o jednu ze zkušeností, jež je nám společná. Kate Listerová se s osobitým humorem ujímá dějin penisu a vulvy, testů panenství v dějinách, tématu afrodiziak a anafrodiziak, dějin prostituce, antikoncepce, proměn společenského vnímání masturbace nebo třeba i jízdy na kole. Cesta od erotických fresek v Pompejích po moderní nevěstince se sexuálními roboty či od středověkých zkoušek impotence po krádež varlat v současnosti vyvrací stereotypy a poskytuje cenný rámec aktuálním otázkám včetně genderu a sexuálního násilí. Text doplňují dobové ilustrace, často překvapivé, vtipné a někdy děsivé. Listerová Katepřednáší na Trinity University v Leedsu a ve svých článcích popularizuje dějiny sexu. Pod heslem „Buďte zvědaví a nesuďte“ spustila roku 2015 projekt Whores of Yore (thewhoresofyore.com), který dává hlas zavrženým a prostor pro nepředpojatou diskusi o sexuální tematice. Z materiálu, který zde shromáždila, čerpá i její kniha.

Pochmurná zimní krajina Novohradských hor na počátku 90. let. Ostnaté dráty zmizely a jednotky Rudé armády se chystají k odsunu. Dvěma mužům s temnou minulostí, poručíku pohraniční stráže Šturcovi a majoru sovětské posádky Treťjakovi, končí celoživotní kariéra a začíná tvrdý boj o přežití. Mladému knihovníkovi Tomášovi se naopak otevírá možnost změnit svůj život k lepšímu. Jejich osudy spojuje Černá rusalka, tajemná soška vyrobená v místní sklárně, kde kdysi vznikla skvostná sbírka hyalitového skla hraběte Buquoye, kterou všichni tři muži hledají. Postupně se tak odhaluje příběh, který sahá až do 19. století, a do nějž jsou zapleteni i další obyvatelé vsi Černé Domky a především osudová Rút a záhadná Petra. Na každého tu těžce dopadá rozpad starého světa i dědictví násilím poznamenaného kraje, který zpustnul a stal se zemí nikoho. O člověka se tu snadno pokouší šílenství nebo dokonce může přijít o život. Sugestivně napsaný debut nabízí historický thriller z doby, která radikálně měnila osudy lidí. Müller Martin(1988) je vystudovaný scenárista a původní profesí novinář. Dlouholetý člen ostravského uměleckého uskupení Bezejmenná skupina. Publikoval v časopisech Host, Psí víno nebo Texty. Román Černá rusalka je jeho prvotina.  

Martin pracuje ve stacionáři pro lidi s autismem. Když má volno, pije víno, sarkasticky komentuje sebe i okolí a sleduje svět skrz sociální sítě. Nic ho zdánlivě nerozhází, dokud mu v jeden moment do života nevstoupí dva lidé: Veronika, se kterou začíná chodit, a nový a ne zrovna bezproblémový klient Michal. K oběma si Martin nachází cestu, zároveň ale zjišťuje, že tyto vztahy naťukly jeho pracně budovanou skořápku cynika. Martin se tak ocitá uprostřed vlastní zranitelnosti a křehkosti a není pro něj jednoduché si je připustit. Prozaický debut oblíbeného autora knih Autismus & Chardonnay vypráví o tom, jak těžké je požádat o pomoc, když ji nejvíce potřebujeme, a že odhalit svá slabá místa vyžaduje odvahu.

Vaškův strýc a Cihlářová pod tlakem veřejnosti chystají léčku. Na Prašině se schyluje k něčemu strašnému a zdá se, že Vašek je tím jediným, kdo tomu může zabránit. Svět knižního fenoménu Prašina se rozrůstá v komiksové sérii s novými příběhy, novými hrdiny a novými záhadami. Toto jsou kroniky Prašiny.

Kolik osob může člověk milovat, ptá se hrdinka Andrea, která uvízla mezi dvěma muži. Zuzana Kultánová, autorka oceňovaného historického románu Augustin Zimmermann, napsala tentokrát příběh o současné mladé ženě, která dospívala v 90. letech. Nejprve chudá studentka, pak žádoucí milenka a nakonec pochybující manželka a matka touží po „obyčejném životě“, nedaří se jí však si ho vybudovat. Podceňuje se a má pocit, že si ho ani nezaslouží. Andrea vede průběžně dialog se svými blízkými, se světem zmítaným krizemi i se sebou samou. Je kritická i sebekritická. S brutální upřímností se přiznává ke svým pokleskům i selháním a líčí ponižující život otce gastarbeitera a gamblera. Nebojí se také odhalit temnou stránku mateřství. Díky živému jazyku, schopnosti vhledu do nitra svých postav i vypravěčskému temperamentu Kultánová dokazuje, že je jednou z nejvšestrannějších prozaiček mladé generace.

Základní příručka pro každého, kdo chce pochopit, proč je antisemitismus tak prastarý a zároveň na vzestupu. Světově uznávaný judaista Peter Schäfer vypráví, jak se antisemitské stereotypy šířily již od antiky, jak vedly k pronásledování, ničení a zabíjení a jsou živé i po šoa. Již v předkřesťanské době se objevovala nenávist vůči Židům, ale Nový zákon této nenávisti poskytl živnou půdu v podobě legend: Pavel zaútočil na tradiční židovství, Matouš se zaměřil na vinu všeho židovského lidu a Jan vykreslil Židy jako syny temnoty. Schäfer připomíná například středověké pálení talmudu v Paříži a motiv židovské svině, Lutherovu nenávist a výzvu ke zničení Židů v novověku, společensky akceptovaný antisemitismus v době osvícenství. Z předpeklí Výmarské republiky přes třetí říši se dostává k současnému islámskému antisemitismu i k tomu, jak dědictví antisemitismu souvisí s novým nástupem pravicových ideologií.

Mladý Tchajwanec Wej našel tu pravou holku. Britská učitelka angličtiny Lucy zase našla byt s nečekaným spolubydlícím. Studentka práv Su­wej hledá sílu, jak obstát nejen na vysoké škole. Realitní makléř William se žene za úspěchem a bohatstvím. Indonéská pečovatelka Siti se probírá vzpomínkami na domov na východní Jávě. Youtuber Shade hledá duchy, a to doslova. Šest velmi odlišných hrdinů, šest příběhů o hledání. Spojují se na Tchaj­wanu, kde duchové jsou často živější než lidé a kde se posmrtný život nebere na lehkou váhu. Kláře Wang Tylové se brilantně podařilo zachytit nejen atmosféru tohoto místa, ale umně pracuje i s napětím a nadpřirozenou tematikou. Příběhy s podivuhodnými zápletkami z pera mladé české novinářky, které jsou úzce propojeny s prostředím a až magickou atmosférou ostrova Tchaj-wan.

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nachází krvavá země, území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států, oběť největší demografické a humanitární katastrofy, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Širokoúhlý záběr této syntetické monografie je v dějinách daného území novinkou. Příčinu sledu katastrof vysvětluje ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí.

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace - těmito slovy často popisujeme dnešní svět. Když literární kritik a novinář Jan Bělíček přemýšlel, jaké slovo vystihuje naši současnost nejlépe, vyskočil na něj zničehonic podivný výraz "murmur". V hučení murmusu bývá těžké se zorientovat. Jak na nej reaguje současná beletrie? Pokulůhává literatura za realitou, nebo i v dnešní próze můžeme najít odpověď na to, jak se vymanit z chapadel murmuru? Jan Bělíček se ve své svébytné čítance současné beletri zabývá tématy jako gender, úzkosti nebo rasa a hledá jejich odraz v dílech současných autorů, například Eleny Ferrante, karla Oveho Knausgarda, Édouarda Louise či Sally Rooneyové.

Od střetnutí Vaška s tajemným žhářem uběhlo čtrnáct dnů. Z nečekaného místa přichází informace o klíči s třemi propletenými rybami. Svět knižního fenoménu Prašina se rozrůstá v komiksové sérii s novými příběhy, novými hrdiny a novými záhadami. Toto jsou kroniky Prašiny.