Paseka strana 5 z 93

Třetí vydání knihy úspěšného autora.

Svazek obsahuje knihy Kolury, Torzo, Lemuria a Hadry, kosti, kůže.

Vzpomínky předního českého básníka a dnešního mezinárodního předsedu PENu, který prožil osud disidentského autora, emigraci, posléze pak kariéru českého diplomata na důležité okamžiky jeho literárního i občanského života. Formou rozhovoru se vrací zejména k literárnímu dění 60. a 70. let, vlastním zkušenostem s literárním časopisem Tvář, ale zamýšlí se i nad obecnými otázkami české kultury.

Deváté vydání úspěšné dvoudílné učebnice české historie pro střední školy.

Kronikářem století, zachycujícím drama německé rozpolcenosti a německých katastrof, tak je nazýván Victor Klemperer (1881-1960), německý romanista a humanista, jehož deníky vznikaly během celého autorova pohnutého života, stráveného převážně v Drážďanech, a jsou jak svým rozsahem (9 dílů, dohromady cca 5 000 stran, všechny vyšly v berlínském nakladatelství Aufbau teprve v 90. letech), tak svým obsahem unikátním a autentickým svědectvím německé reality několika generací a dvou světových válek. Dva díly nazvané Chci vydat svědectví zachycují přesným a výmluvným způsobem pronásledování Židů v Německu za nacistické krutovlády v letech 1933-45 z pohledu oběti. Deníky měly nebývalý ohlas a staly se přímo literárním šlágrem (mj. byl podle nich natočen dvanáctidílný seriál televize ARD).

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916–1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují tři nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města, druhý a třetí historickým předměstím a okrajům města – pravému a levému břehu Vltavy.

Čtení o neobyčejných cestách Jana Eskymo Welzla obsahuje úryvky z původních vyprávění slavného moravského rodáka a dobrodruha, který strávil převážnou část svého života v polárních oblastech, kde se snad dokonce stal eskymáckým náčelníkem. Doplňují je komentáře a úvahy, ale také výběr článků, dopisů a dokumentů, který přibližuje zrod Welzlovy popularity i méně známá fakta, především z jeho posledních let prožitých v Dawsonu, kde žil v chudobě a ústraní, ačkoli jeho hvězda na nebi mediální slávy stále zářila.

Druhý díl středomořské řady líčící nejvýznamnějšího střetnutí italského a britského loďstva za celou druhou světovou válku. Odehrávalo se u mysu Matapan, jižní výspy řeckého poloostrova Peloponésos, v posledních dnech března 1941. A protože k němu došlo v době, kdy se v tomto strategicky důležitém prostoru začala rovnováha sil nebezpečně vychylovat ve prospěch mocností Osy, byl jeho výsledek o to cennější a značně ovlivnil celkovou situaci i zbytek války ve Středomoří.

Třetí, rozšířené vydání jedinečného díla v historii české lexikografie: přes šestnáct tisíc výrazů z oblasti argotu, slangu a „nekonvenční češtiny“ z let 1945 až 1989.

Bagately, 10. svazek Spisů Vladimíra Holana, přinášejí prvotinu Blouznivý vějíř, autorem zavrženou, a znění 1. (1930) a 2. (1936) vydání Triumfu smrti, tedy předchůdce textu, který básník považoval za definitivní až v přepracování z roku 1948. Znamená to, že obě tyto sbírky dokládají prehistorii Holanova díla. K ní se řadí i většina dalších textů Bagatel: verše časopisecky tištěné i rukopisné, ale nezařazené do sbírek, prózy, především z dvacátých let, eseje, úvahy, vzpomínky, referáty a glosy. Samostatný oddíl tvoří texty o lidové poezii, odpovědi na ankety, interviewy, vyznání, výroky. Text 1. vydání Bagatel (Odeon 1988) se podařilo rozšířit o několik básní a rozhlasovou přednášku o Rilkovi z ledna 1937, nalezenou po smrti Věry Holanové (1988) v její pozůstalosti. Bagately uzavírají původní dílo Vladimíra Holana, další čtyři svazky jeho Spisů přinesou básníkovy překlady.

S problematikou tzv. historického revizionismu, proudu v historiografii dějin druhé světové války, který nejčastěji zlehčuje, přikrášluje a ospravedlňuje historii nacistického Německa a jeho zločinů – pro tento způsob psaní o dějinách tohoto období se též používá termínu "osvětimská lež" –, se česká veřejnost dosud neměla možnost důkladněji seznámit. Americká historička věnuje pozornost vývoji "revizionistického" přístupu k židovské genocidě zejména v anglosaském světě, přesvědčivě dokládá jeho metody a nebezpečí využívání takovýchto výkladů pro politické cíle extrémistických hnutí.

Pavlína ze Schwarzenbergu, manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810. Tato událost, závažná diplomatická zápletka složitě budovaných rakousko-francouzských vztahů, umožnila kněžně ze Schwarzenbergu „život po životě“. Zemře-li náhle matka devíti dětí, je to vždy tragédie, je-li tato matka známou osobností, stává se taková tragédie majetkem veřejnosti. A tak prvním posmrtným obrazem Pavlíny byl obraz statečné a obětavé matky, která položila život při záchraně vlastního dítěte. Pavlína byla však nejen svým skonem, ale především životem výjimečnou ženou – nejen svým malířským talentem, darem obratné písemné komunikace, ale především tím, že jako jedna z prvních urozených žen přijala za svůj model rousseauovské matky. Přitom dostála všem požadavkům reprezentace rodu, společenského života, filantropie, udržovala rozsáhlou korespondenci s mocnými tehdejšího světa,např. s knížetem Metternichem, přátelila se s paní de Staël apod. Prostřednictvím jejího příběhu tak nahlížíme i do každodenního života ženy z nejvyšší šlechtické společnosti.

Kolekce filmových povídek Horem Pádem, Kráska v nesnázích a Medvídek zahrnuje tři původní autorské texty Petra Jarchovského. Na jejich námětech se spolupodílel i režisér Jan Hřebejk. Jedná se o příběhy pohybující se na pomezí hořké komedie a dramatu, ve kterých je příběh nesen paradoxem a střetáváním vícerozměrných, nečernobílých figur. Humorné a groteskní stránky jejich života se v nich překrývají s tragickými a pokoušejí se tak vytvořit nejednoznačný obraz naší současnosti. Jarchovského příběhy nechtějí vynášet snadné soudy, ale spíše prozkoumávat nejrůznější východiska jednání postav v jejich složitosti a přiblížit se tak pravdivému obrazu života. Filmy Horem Pádem a Kráska v nesnázích se těší zájmu filmové kritiky i diváků a získaly mnohá významná ocenění doma i v zahraničí. Filmová povídka Medvídek je předlohou k filmu, který by měl do kin přijít v roce 2007.

Humoristický román o tom, co se všechno může stát, když mladá dívka na malém městě zčistajasna získá schopnost předvídat budoucnost.

První díl dvousvazkové reedice původního vydání z roku 1939 poskytuje milovníkům Prahy neobvyklé pohledy na město a jeho historii. Ukazuje Prahu, jak ji Pražané neznají, co jim každodením stykem zevšednělo, co je však při novém osvětlení staré věci přímo skoro uhodí přes oči , jak je obdivuhodná a jak úzce je spojena s osudem celého národa. První svazek popisuje historii hradeb, znaku města, nádraží, kanalizace, domovních znamení, osvětlení, tramvajové dopravy, paroplavby, městského osvětlení a ostrovů, pojednává o požárech a velkých povodních.

Další svazek edice Smil - jazykem o jazyce obsahuje šedesát šest variací na téma Kde domov můj?, od romantických přes poetické až po zcela satirické, doplněných třemi studiemi Martina Svatoše, Pavla Spunara a Vladimíra Macury, které zazněly na symposiu o české hymně, konané v roce 1993.