Paseka strana 5 z 111

"Jsou mladí, plní úzkosti, prášků, naděje a lásky. S rodiči si nerozumí, policajty nenávidí a sociálka selhává. Ivorovi a jeho nejlepším kamarádům Marcovi, Jonasovi a Arjanovi je šestnáct let, žijí uprostřed Osla a propadají se stále hlouběji do světa drog, násilí a kriminality. Touhu po ztraceném pocitu bezpečí se snaží ukojit dealováním měkkých drog. Nedostatečné začlenění do společnosti jim nahrazuje bratrská sounáležitost a upřímná snaha nezklamat poslední rodinné příslušníky, kteří se k nim ještě neobrátili zády. Intenzivní a syrový román devatenáctiletého autora je psaný šťavnatým a podmanivě rytmickým jazykem. V Norsku se stal senzací, získal několik literárních cen a byl přeložen do patnácti jazyků."

Výtvarné umění je plné zákulisních bojů. Tvůrce se neproslaví jen díky svému talentu, píli, fantazii, zvládnutému řemeslu, vizi nebo zásluhou neotřelých nápadů. Kromě toho musí být šikovným obchodníkem či ještě lépe – reklamním agentem sebe sama. Musí znát ty „správné lidi“. Jan H. Vitvar se pouští na dobrodružnou výpravu do míst, kam oko návštěvníka galerie nedohlédne, a přináší čtenářům svědectví o skutečné podobě uměleckého provozu. Jak se stal z někdejšího rebela české kultury Milana Knížáka umělecký diktátor? Proč se Cena Jindřicha Chalupeckého, která má podporovat začínající tvůrce, vyvinula v elitářský podnik? Kdo se dnes může dostat na uměleckou vysokou školu a co všechno musí udělat pro to, aby ji absolvoval? Kteří galeristé umělce podporují, a kteří naopak zneužívají? A platí v umění, že peníze nesmrdí?

"Anglická verze obsáhlé kolektivní monografie nabízí unikátní vhled do světa grafického designu a typografie. Mapuje více než stoletý vývoj těchto oborů v českých zemích a ukazuje, jak grafický design formuje a odráží kulturní identitu národa uprostřed Evropy. Kniha přináší texty předních teoretiků a designérů i eseje renomovaných odborníků, jako jsou Steven Heller a Jiří Přibáň, které poskytují důležitý historický a kulturní kontext. Představuje hrdiny českého grafického designu, kteří se proslavili nejen v Čechách, ale i v zahraničí, jako byl Alfons Mucha, Vojtěch Preissig nebo Ladislav Sutnar, a přináší rozhovory s tvůrci, kteří dnes jdou v jejich stopách a reprezentují český grafický design a typografii ve světovém kontextu. Patří mezi ně mimo jiné Veronika Burian, Radim Peško, Aleš Najbrt, František Štorm, Rostislav Vaněk, Zdeněk Ziegler a mnozí další. Seznamte se s fenoménem československého filmového plakátu, s dlouhou tradicí knižní úpravy nebo se současnou tvorbou písma, která je unikátní i ve světovém měřítku. Poznejte, kdy je grafický design silným nástrojem kultivace a kdy se stává propagandou. Kniha mimo jiné přináší dosud nepublikované obrazové materiály, originální skici, makety, fotografie a dokumenty ze soukromých i veřejných sbírek, díky čemuž se stává nezbytným zdrojem pro každého, kdo se zajímá o průnik designu, kultury a historie."

"Když se světoznámý spisovatel stal v létě roku 2022 obětí vražedného útoku, tragickou událost přežil s vážnými zraněními. Nůž v rukou atentátníka však nezanechal stopy pouze na jeho těle, ale zasáhl i autorovu mysl. V pronikavé a hluboce otevřené zpovědi, jež je považována za jednu z největších literárních událostí současnosti, tvypráví Rushdie o náročném fyzickém i mentálním zotavení, které by nebylo možné bez lásky nejbližších, podpory přátel i čtenářů – a víry v sílu slov. S nadhledem a také smyslem pro humor klade svůj osobní příběh do pletiva světového písemnictví a odkazuje na literární klasiky i své vlastní texty. Nůž je poutavou, intimní meditací o životě, ztrátě, statečnosti a schopnosti znovu vstát. Je to kniha, kterou Salman Rushdie musel napsat."

"Marek žije typickým životem studenta v osmdesátkovém Československu. Chodí na přednášky, mejdany a povinná vojenská cvičení a vytrvale usiluje o krásnou a nedostupnou Annu. Jenže ta má jiné starosti. Aktivně se zapojila do šíření petice Augustina Navrátila za náboženskou a občanskou svobodu – největší akce svého druhu v socialistickém Československu. Katolička Anna chce agitovat a sbírat podpisy, ať už je to za jakoukoliv cenu. Marek do akce s peticí přímo zapojen není, ale paradoxně je to on, kdo dopadne nejhůř. Román z vysokoškolského prostředí vypráví Markův bratr na základě fiktivního deníku hlavního hrdiny. Současně je inspirován i skutečnými zážitky a vzpomínkami autora Martina Uhlíře. V jeho podání má návrat do 80. let daleko k „milému retru“ a otevírá neprvoplánově pojatá témata víry či odlišné sexuální orientace."

Bubeneč a Dejvice jsou celkem poklidné pražské čtvrti, dokud nedojde k havárii pitné vody. Pak se začnou dít divné věci: květen nekončí a červen nepřichází, na dosud neviditelné hranici mezi oběma čtvrtěmi se objeví stříbrná čára, která nejde odstranit, voda neteče a nevraživost vzrůstá. Do událostí se vkládá Klub přátel starých Dejvic, trojice bubenečských přátel se jmény vyslovovanými pozpátku, architekt hledající podzemní město a jeho přítelkyně z pasáže Riviéra. Z rádia to s vtipem sobě vlastním komentuje profesor Hlístek a přímo na místě vše bedlivě pozoruje stará paní Rukavičková se svým psem Boxíkem. Co se děje pod zemí? Kde je voda? A která vlastně? A čí je tahle voda? A. Gravensteen po debutu z polárních krajů a paralelních světů s názvem Pohyby ledu zavede čtenáře na podobně exotické území Prahy 6. Mnohovrstevnatý román nadchne především čtenáře se slabostí pro vybroušený styl a literární potměšilost.

"Cestu dějinami hudby začíná autorka v 18. století, posledním období, kdy byla hudba i její tvůrci pod patronátem šlechty. Zrod tzv. národních škol v hudbě se kryje s národní emancipací následujícího století, s érou měšťanských salonů, ale také nových nacionálně definovaných kulturních institucí. Dodnes slavíme skvělé české úspěchy, vznik konzervatoře, Národního divadla nebo České filharmonie, a přece stále nedoceňujeme vliv národnostního kotle a soupeření etnik v hranicích České koruny na ohromující vývoj české hudby. Z této úrodné půdy čerpalo v 19. i 20. století několik skvělých hudebních generací. Hudba se mohla opřít o funkční infrastrukturu, divadla, koncertní síně nebo kabarety, rozvíjela se hudební věda i pedagogika. Česká hudba má ale i svou odvrácenou stranu. Už od dob staromilského pražského „mozartovství“ před dvěma sty lety se tu sváří progresivní tendence s tradicionalismem. Během dob protektorátu a socialistického státu čelila kulturněpolitickým tlakům. Možná ale právě díky těmto vnitřním rozporům je česká hudba tak pestrá a světově uznávaná."

"Adam a Sára, dlouholetí partneři, najdou během nočního návratu domů podivného tvora a rozhodnou se, že ho odnesou do chaty po babičce a druhý den zavolají veterináře. Chata se nachází ve Stepi, části města, která se postupně mění v rumiště s posledními odvážnými a svéráznými obyvateli. Flora — tak „to“ pojmenují — nevypadá jako nic známého či živého, ovšem Sára si k ní postupně vytvoří pouto. Dvojice se rozhodne ve Stepi zůstat a o Floru se postarat navzdory všemu a všem. Flora je prozaickým debutem básníka Jonáše Zbořila. Něžná i děsivá novela s prvky dystopie o rodičovství vypráví i o nové přírodě, která nám vzniká pod rukama."

"Válka je peklo. A láska taky. Píše se rok 1914. Henrymu Gauntovi, Sidneymu Ellwoodovi a dalším studentům prestižní internátní školy na anglickém venkově připadá násilí na frontě vzdálené. Gaunt, poloviční Němec, je zaneprázdněn svým soukromým bojem – sžírající zamilovaností do nejlepšího přítele, šarmantního Ellwooda – aniž by tušil, že Ellwood po něm také touží. V Anglii sílí protiněmecké nálady, a proto Gauntovi rodina doporučí, aby narukoval, což rád udělá a je to pro něj především únik před mučivými city k Ellwoodovi. Jenže na frontu brzy dorazí i Ellwood a další spolužáci. Napínavý a dojemný příběh o tragédii války, ale také o dospívání, ztracené nevinnosti a snaze překonat strach z toho být sám sebou, zaujme především skvěle prokreslenými postavami a silnými dialogy."

„Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, jak naložit se svým životem. Za prvé si ho můžete podělat. Anebo si ho poděláte míň, když se budete víc snažit. Je čas na pravdu o tom, jaký ve skutečnosti jsem. A věřím, že nepíšu jen vlastní příběh.“ Tomáš Šebek, chirurg a autor úspěšných reportážních knih z humanitárních misí, se vydává na dosud nejnáročnější cestu. Na cestu do dětství stráveného v nefunkční rodině. Na cestu osobních i profesních selhání, partnerských nevěr a lží. Ale také na cestu odhodlání vzepřít se osudu a touhy vzít život do svých rukou. Rvačky v ulicích starého pražského Karlína se tu střídají s epizodami z operačních sálů, napínavé výpravy lemují ještě napínavější okolnosti při budování vlastní firmy. Jenže všechna ta dobrodružství za kniplem letadla, v zatopených štolách nebo ve válečných zónách blednou ve srovnání s misí nejtěžší – být dobrým otcem čtyřem dětem a neopakovat chyby rodičů. Kniha, napsaná pro Šebka typicky dravým, energickým stylem a se smyslem pro humor a nadsázku, se na základě autorových zkušeností věnuje vážným sociálním problémům – domácímu násilí, dezinformacím nebo závislostem. V kontrastu s nimi vynikají hodnoty, jako jsou láska, statečnost, disciplína, vášeň či vděk, jejichž pravý význam je objevován při každodenních příležitostech i v širší perspektivě společenské odpovědnosti. Šebek píše bolestně otevřenou, a přitom osvobozující zpověď, jež je svého druhu lékařskou zprávou, „objektivním nálezem“, který vypovídá nejen o něm, ale i o nás všech. Knihu doprovázejí ilustrace autora.

Že důležité vztahy v našem životě nejsou jen ty partnerské či intimní, ukazuje nejnovější kniha psychoterapeuta Honzy Vojtka. Dívá se na vztahy z širší, pro někoho možná překvapivé perspektivy: navazujeme je totiž s živými bytostmi i neživými předměty. Dovedeme si vytvořit pouto s časem, s bohem, ale podobné vazby vytváříme také k penězům a s vervou kupíme majetek. Jak moc nás při vytváření jakýchkoli vztahů ovlivňují pouta v rámci rodiny? Proč je pro někoho práce nutné zlo a pro jiné druhý domov? Proč nás rozčilují zlozvyky některých kolegů? A můžeme vztahy nenavazovat? „Jsem opravdu stejná jako matka?“ „Máš radši zvířata než lidi!“ „Nemít prachy? Vadí!“ „Ty jsi víc v práci než doma…“

Nejnebezpečnějším vědeckým vynálezem 20. století byla atomová bomba, nyní jí šlape na paty umělá inteligence. Když sledujeme příběhy těchto dvou objevů dostatečně daleko do minulosti, zjistíme, že se protínají v osobě Johna von Neumanna, který bývá označován za nejchytřejšího člověka, jaký kdy žil. Maďar von Neumann byl zázračné dítě, jehož nadání lidem nahánělo strach. Jeho objevy přispěly k rozvoji kvantové mechaniky i genetiky. Založil teorii her, sestrojil první programovatelný počítač, který dostal jméno MANIAC, a přes účast na Oppenheimerově projektu Manhattan se dostal až k základům umělé inteligence. Labatut nás podobně jako ve své prvotině Strašlivá závrať nechává nahlédnout do mysli člověka, jehož vědecké objevy posouvají lidstvo kupředu, ale zároveň s sebou nesou hrozivé následky, jež nelze dohlédnout. Strhující příběh kombinující fakta a fikci konfrontuje čtenáře s nejhlubšími otázkami, kterým jako živočišný druh čelíme.

"Kolumbijský režisér Sergio Cabrera přijíždí v říjnu 2016 do Barcelony na přehlídku svých filmů. Prožívá těžké chvíle: právě mu zemřel otec, jeho manželství je v krizi a rodná země odmítla mírové dohody, které mohly ukončit více než padesát let trvající válku. V průběhu několika intenzivních dnů, během nichž se promítají Sergiovy filmy, vzpomíná na události, které poznamenaly život jemu i jeho otci: od španělské občanské války po exil v Americe, od čínské kulturní revoluce po ozbrojená hnutí v Kolumbii šedesátých let. Čtenář se stane svědkem života, jenž je mnohem víc než jen velkým dobrodružstvím: je to obraz půlstoletí dějin, které otřásly celým světem. Epický a zároveň intimní román, za nějž Vásquez získal prestižní Cenu Maria Vargase Llosy, je působivým zamyšlením nad vztahy mezi rodiči a dětmi, které poznamenal politický fanatismus, ale také hlubokou politicko-společenskou studií dvacátého století."

Většina příběhů plyne od A do Z, od začátku do konce. Tento oceňovaný evropský komiks jde opačným směrem, od Z jako Zeno po A jako Ana. Začíná kapitolou dvacet a postupně se pročítáme proti proudu času až k momentu, kdy se hrdinové poprvé setkali a začalo jejich osudové míjení. Zeno je starý mládenec, knihkupec, světoběžník a doktorand fyziky, jemuž trvalo čtyřicet let, než dokončil svou práci o cestování časem. Šedesátnice Ana byla celý život starostkou, matkou a manželkou a nyní je připravena začít novou etapu. Jak se ale v mládí potkali a jak začala jejich nenaplněná láska? Komiksová romance ovlivněná stylem animovaných filmů od studia Disney vypráví příběh dvou srdcí, která vibrují v jednotě napříč prostorem a časem.

Autofikční román inspirovaný autorčinými vzpomínkami na Milana Kunderu vypráví o vztahu mezi charismatickým, ale velmi náročným profesorem a jeho postupně se emancipující studentkou. Když se Slovence Laře v šedesátých letech podařilo dostat na pražskou FAMU, v té době jednu z nejprestižnějších filmových škol na světě, byla si dobře vědoma svého privilegia. O to víc, když byla přijata do třídy známého spisovatele Romana Kantora. Kniha buduje dobovou atmosféru Prahy konce šedesátých let a začátku normalizace a zabývá se tématy autorské angažovanosti, disidentství a emigrace. Především ale zůstává intimním textem o sexualitě, mocenských rolích a potřebě obstát jako žena v mužském prostředí.

S nadsázkou lze říci, že Nabokov měl kromě literatury tři velké vášně – šachy, motýly a filmy. Román, v němž umělecký kritik Albert Albinus zatouží po sedmnáctileté adeptce herectví Margot a rozehraje s ní vztahovou partii plnou ochromující posedlosti, jako by byl poctou právě filmovému médiu. Ostatně první ruské vydání tohoto díla v roce 1932 neslo pojmenování Kamera obskura, tedy „temná komora“. Autor jej po šesti letech přeložil do angličtiny pod názvem Smích ve tmě, přičemž jeho slávu stvrdila i stejnojmenná filmová adaptace z roku 1969. V knize, která na čtenáře působí stejně podmanivou silou jako příšeří biografu, splétá spisovatel tkanivo psychologického thrilleru o nevyváženém milostném vztahu, v němž se z lovce stává kořist. Vykresluje tak kontury dramatu, které se stane předzvěstí skandální Lolity. Doslov napsal Jiří Kratochvil.