Paseka strana 6 z 94

Pohádky Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena a dalších autorů pro nejmenší čtenáře s půvabnými ilustracemi M. Fischerové-Kvěchové.

Ve své knize profesor Jiří Krupička načrtává svou představu stavu dnešního světa a perspektivy, kterou má lidský rod před sebou. Lidstvo, směřující stále rychleji do pasti neomezeného růstu, by se mělo zamyslet nad další cestou. Mysl člověka je unášena vpřed, aniž by se zajímala o širší souvislosti. Ačkoli dnes žijeme v mnoha směrech „lidštěji“ a solidárněji než kdy v minulosti, je posledních sto let také dobou hromadného zabíjení lidí a nebývalého ničení prostředí, ve kterém žijeme. Jedinou možností je tvořivá inteligence, která ovládne rostoucí a potenciálně ničivou moc lidstva. Vesmír si neuvědomuje sám sebe, my jsme jeho jediný mozek, který by si měl uvědomit svou výjimečnost a odpovědnost za svou budoucnost.

Monografie věnovaná Renátě Tyršové (1854–1937), dceři Jindřicha Fűgnera a manželky Miroslava Tyrše, zakladatelů Sokola, významné české intelektuálce, která vedle obecně kulturního působení, odborné umělecké kritiky, nemalého podílu na kultivaci dívčího školství v rámci bývalého Rakouska-Uherska a filantropických aktivit, vrcholících v době první světové války, byla důležitou osobností v dějinách etnografie a neúnavnou propagátorkou české kultury na řadě domácích i zahraničních výstav ve významných evropských metropolích.

Druhý ze čtyř svazků neotřelé historie britské námořní moci za druhé světové války líčí období, v němž Královské námořnictvo stálo samo proti námořním silám evropských mocností Osy a čelilo jednak náporu německých hladinových lodí zejména ve vodách Atlantiku, jednak snahám italského námořnictvo, později mohutně podporovaného německým letectvem, o ovládnutí Středozemního moře. Autor líčí epopej honu na německou bitevní loď Bismarck, detailně rozebírá boje ve Středomoří, podrobuje drtivé kritice britskou strategii v letech 1940 a 1941, především pak Churchillovy snahy o ofenzivní akce bez ohledu na stávající poměr sil na příslušných bojištích. V závěru pak líčí zhmotnění nočních můr britských náčelníků štábů v trojí hrozbě britskému impériu vstupem Japonska do války a zbytečnou ztrátu britských bitevních lodí Prince of Wales a Repulse při strategicky pochybené koncepci „pevnosti“ Singapur.

Harry, syn stavitele, jenž umírá v závěru románu Nebeský strom vinou krutosti svého pána Isambarda, lorda z Parfois, vyrůstá na dvoře velšského prince Llewellyna a chystá se pomstít otcovu smrt a zároveň očistit vlastní jméno poté, co se nešťastně zapletl do milostné aféry mezi princeznou a anglickým šlechticem. Vydává se proto zpět do Anglie na hrad Parfois, kde však zjišťuje, že mocného Isambarda není lehké zabít - nejen pro jeho moc, ale i povahu.

Známá autorka historických a detektivních próz rozvíjí v první části nové románové tetralogie, zasazené do dramatické éry velšského středověku, na barvitém dobovém pozadí životní příběh prvního velšského knížete Llewelyna, charismatického sjednotitele velšských panství v bouřlivém období bojů s anglickou korunou. Llewelyn (1225–1282), vnuk legendárního vládce severního Walesu Llewelyna Velkého, je odhodlán uskutečnit svůj sen o sjednocení země a prosazení její nezávislosti na rozpínavé anglické moci, v cestě za vytouženým cílem však stojí zájmy jeho tří bratrů i řada dalších překážek…

Dánská prozaička známá svými vybroušenými minimalistickými texty pokračuje ve svém posledním románu v ohledávání možností tematizace banality každodenního života. Zatím nejnovější přírůstek jejího díla – jež si v autorčině vlasti získalo nebývalou popularitu a našlo si cestu do vědeckých studií i populárních masových periodik – se točí kolem epizod v životě uklízečky Susanne, jejího přítele, začínajícího spisovatele Kima a Susanniny známé Ester, která jednoho dne vstoupí do Kimova a Susannina vztahu. Tak jako v předchozích autorčiných prózách, i v Představě o nekomplikovaném životě s mužem „se neděje skoro nic, ale tohle banální nic se děje s obrovskou vytrvalostí a urputností“.

Román „Kruhy na vodě je knihou o vodě, o jejích různých formách a projevech od mikroskopické struktury přes běžné projevy až po sílu mocného živlu, který nás živí i ničí. Především je to ale román o lidech, jejichž vzájemně propletené osudy jsou nějak spjaty s vodou, zejména stárnoucího profesora fyziky a mladé ženy jeho ctižádostivého žáka, jež v něm zřejmě hledá náhradu za svého zavrženého otce. Profesorův tragický milostný příběh se proplétá s příběhem profesorovy ženy, malířky, která se v krizi na prahu středního věku pokouší vzkřísit starou láskou.

Pod společným označením Zmizelé Čechy vydává nakladatelství Paseka edici, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové.

Vzpomínky politického vězně na téměř patnáctiletý (1949–1964) pobyt v komunistických vězeních. Autor je napsal s vírou, že zvěrstva páchaná tam na lidech se stanou mementem pro další generace, a že jeho vyprávění bude připomínkou oněch statečných, kteří se nedali zlomit. Zároveň chtěl ukázat, v co on i jemu podobní doufali a věřili.

Soubor osmi povídek a jedné delší novely od známého českého spisovatele, který prožil léta v Paříži a procestoval podstatnou část světa. Všechny prózy mají dva společné jmenovatele: odehrávají se v jakémsi blíže neurčeném přístavu a jejich protagonisté se

Objev exoplanet, planet u jiných hvězd, než je naše Slunce, je jedním z největších úspěchů astronomie na prahu třetího tisíciletí. Jsme ve vesmíru sami? Na tuto otázku, kladenou už déle než dvě tisíciletí, budeme zdá se brzy znát odpověď. Přispívá k tomu fantastické vylepšení spektroskopické techniky v posledních letech. Autoři, přední odborníci v problematice exoplanet, dávají poutavým způsobem nahlédnout do astronomické kuchyně a historie objevování těchto nesmírně přitažlivých vesmírných objektů. Zároveň čtenáře seznamují se širší problematikou, která s otázkou exoplanet souvisí: s historií objevování planet sluneční soustavy, s klasifikací hvězd, se základy spektroskopie. Anglické vydání knihy v nakladatelství Cambridge University Press označil časopis Astronomy za jednu z nejlepších publikací v oboru astronomie v roce 2003.

Samizdatový almanach, sestavený v roce 1956 Josefem Hiršalem a Jiřím Kolářem, v němž poprvé vedle sebe vystoupila významná generace mladých básníků a spisovatelů, odrážející se zásadně od tehdy vládnoucího socialistického realismu. V tomto sborníku, který je v podstatě dosud neznámým literárním dokumentem prvořadého významu, jsou zastoupeni J.Kolář, J.Hiršal, J.Zábrana, E.Juliš, J.Škvorecký, B.Hrabal, V.Havel, M.Hendrych a J.Kuběna.

Čtyřdílná publikace České země v evropských dějinách navazuje na úspěšnou řadu již vydaných učebnic Dějiny zemí Koruny české a Dějiny evropské civilizace. Je určena nejen studentům středních škol, ale i vysokých škol společenskovědního zaměření. Posloužit by rovněž měla jako pracovní pomůcka učitelům dějepisu na všech stupních škol a v neposlední řadě všem, kdo nejsou v daném oboru profesionály, avšak hledají poučení, doplnění vědomostí a orientaci v problémech současnosti. První díl se odvíjí od christianizace Evropy a s ní souvisejícího utváření celé řady států, které existují dodnes. Z informační temnoty a politického chaosu vystupuje říše Karla Velikého jako obnovitelka dědictví antického římského impéria a řecké civilizace, v důsledku čehož se stává rivalem říše byzantské a napomáhá rozkolu mezi západním a východním křesťanstvím. Není náhodou, že právě v době karlovské renesance se objevují první zprávy o slovanském etniku nazývajícím se Čechy, jež v mnohostranné konfrontaci s impériem Karlových dědiců buduje svůj stát a rozhoduje o své církevní a politické orientaci. Český stát se pak za vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků stává poprvé a naposledy evropskou velmocí, ovšem ztrátou tohoto postavení a jistou kulturní izolací platí za výrazný předstih, s nímž podstatná část jeho obyvatel přikročila k náboženské reformaci.

Druhý díl čtyřdílné publikace začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě osudové hrozby. Vnější představuje osmansko-muslimská expanze a vnitřní náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými, který nikoli náhodou evokuje předchozí rozchod mezi východním a západním křesťanstvím. První z nich je těžce postiženo pádem Konstantinopole do rukou osmanských Turků a obnovuje se v ruském prostředí, avšak druhé se koncem 15. století energicky vydává na cestu poznávání a dobývání mimoevropského světa, v němž mu nezabrání ani dlouhotrvající náboženské války. Jejich vyústění se osudově dotýká i politického a duchovního vývoje českých zemí. Stavovská opozice je poražena po déletrvajícím soupeření se sílící panovnickou mocí rakouských Habsburků a v souvislosti s rekatolizací jsou položeny základy moderního státu. České země se zdánlivě rozplývají v rámci habsburské monarchie, nicméně i tak se podílejí na jejím velmocenském postavení v Evropě.