Paseka strana 3 z 111

Válka je peklo. A láska taky. Píše se rok 1914, světem zmítá válka. Henrymu Gauntovi, Sidneymu Ellwoodovi a dalším studentům prestižní internátní školy na anglickém venkově připadá násilí na frontě vzdálené. Gaunt, poloviční Němec, je zaneprázdněn svým soukromým bojem – sžírající zamilovaností do nejlepšího přítele, šarmantního Ellwooda – aniž by tušil, že Ellwood po něm také touží. V Anglii sílí protiněmecké nálady, a proto Gauntovi rodina doporučí, aby narukoval, což rád udělá a je to pro něj především únik před mučivými city k Ellwoodovi. Jenže na frontu brzy dorazí i Ellwood a další spolužáci. Napínavý a dojemný příběh o tragédii války, ale také o dospívání, ztracené nevinnosti a snaze překonat strach z toho být sám sebou, zaujme především skvěle prokreslenými postavami a silnými dialogy. Alice Winnová (1992) vyrůstala v Paříži, vystudovala anglickou literaturu na Oxfordu, nyní žije s manželem a dcerou v Brooklynu. Její román In memoriam získal v roce 2023 Waterstones Prize za nejlepší debut a nejlepší román a byl přeložen do dvaceti jazyků. Foto: Jamie Ting

Dvě velmi odlišné ženy, které se seznámily na internetu, společně vyrážejí na dovolenou v lázních. Do zanikající osady daleko od civilizace přichází dokumentaristka. Po celém městě se uprostřed noci z ničeho nic zjeví záhadné stavby. Pár se v malém bytě stará o zvláštní tělo. V cukrárně na předměstí pravidelně pláčou muži. Toto jsou povídky o unavených lidech bez jmen kdesi na pomezí reality a horečnatých snů - povídky o neschopnosti uniknout z míst, která si nosíme všude s sebou.

Smutný tygr vás přinutí vidět, skutečně vidět, co to znamená být dítětem, které zneužívá dospělý. – Annie Ernaux Neige Sinno vyrostla v alpském podhůří s matkou, třemi mladšími sourozenci a otčímem, který ji od sedmi do čtrnácti let sexuálně zneužíval. Teprve v rané dospělosti našla odvahu predátora zažalovat – ten vinu přiznal, byl odsouzen k devíti letům vězení, odseděl si pět let a za vzorné chování byl propuštěn. Založil si novou, početnou rodinu a temné období svého života nechal zdánlivě za sebou. Na rozdíl od své oběti, která to udělat nemůže. Ve své románové eseji Sinno popisuje zneužívání i následný soudní proces, které zasáhly její život, poznamenaly rodinné vztahy a ovlivnily atmosféru francouzského maloměsta. Rozebírá, jak prožité trauma deformovalo její vztahy s matkou, sestrami i přáteli a proměnilo způsob, jakým vnímá cizí lidi, děti i vlastní dceru a její výchovu. Smutný tygr hledá literární cestu, jak mluvit o nevyslovitelném a ochránit druhé před tím, co autorka sama prožila.

Proč zoufale potřebujeme silné příběhy, které by nás jako národ spojovaly, a kde je vzít? Jak čelit sílícímu populismu, který manipuluje s fakty, a proč je pravda – které se nám často nedostává – klíčová pro přežití společnosti? Ján Markoš, advokát kritického myšlení, propojuje ve svých textech bystrý vhled filozofa s precizností šachového mistra. Všímá si událostí, které nás matou, zneklidňují nebo frustrují. Dokáže vyjít z přehlíženého detailu či dílčího obrazu a zasadit je do širších souvislostí, které určují náš svět. Ukazuje, jaké drobnosti mohou mít zásadní dopady v budoucnu. Povzbuzuje ke vnímavosti a angažovanosti. Přestože se zabývá chmurnými tématy, jeho úvahy vyznívají nadějně. Píše hlavně o Slovensku, ale jeho texty jsou poučením i pro českého čtenáře: V plném světle ukazují křižovatky, na nichž se demokracie mění v totalitu.

Láska. Píšou se o ní romány i písně, mluvíme o ní s přáteli, cítíme ji, prožíváme. Ale co to vlastně je? Díky moderním odborným přístupům s definitivní platností víme, že láska není jen emoce. Současná věda odkrývá povahu tohoto složitého procesu– od prvního píchnutí zamilovanosti až po děje v mozku, když se ji snažíme přetavit v silnější a dlouhodobější pouto s druhým člověkem. Převzala tedy princip lásky věda? A když lásku dokážeme vědecky vysvětlit, zůstalo jí ještě nějaké tajemství? Psychoterapeut Honza Vojtko se ve své nové knize zodpovědně a s příslušnou erudicí pokouší popsat tento fenomén s přesahem do historie, sociologie, neurologie či filozofie a teologie. Chce zachytit, po jakých stezkách se za láskou vydáváme a co si z nich odnášíme do každodenního života. Píše tak osobitý příběh lásky.

Ondřej s partnerkou Monikou přijíždí do rodných Rychlebských hor. Zdědil tu dům po babičce a těší se, že mu to do života přinese nové příležitosti. Vrací se také Jan, který s sebou ale místo nadějí veze staré rány. Helena s Martou jsou ve zdejším kraji naopak usazené už dlouho, jenže zatímco jedna touží po klidu, druhá zoufale sní o dítěti. Dovede tahle pětice najít správné místo pro sebe i pro svá přání? Komu se podaří přizpůsobit a kdo se stane vlkem samotářem? Marie Hajdová ve svém novém románu z pohraničí píše o tom, jak těžké bývá připojit se ke společenství, aniž bychom se museli vzdát vlastní podstaty. S empatií a smyslem pro detail se ptá: Nejsme to my, kdo sám sobě staví ty nejpevnější hradby?

Co když ostatní zjistí, že vlastně nevím, co dělám? Není to jen náhoda, že mě na tohle místo přijali? Byl to opravdu můj úspěch, nebo jen štěstí? Vyhoření, tvůrčí blok, syndrom podvodníka - naši vnitřní strašáci, kteří nás trápí čím dál víc. Alfonso Casas navazuje na svůj úspěšný komiksový bestiář Bludy v hlavě a vydává se do nitra vyhořelého hrdiny, který se za doprovodu bluda Crise pouští na cestu, aby opět našel sám sebe. Vizuálně nápaditý komiks ukazuje, že ty největší krize se často odehrávají v hlavě. A právě to, co na první pohled vypadá jako konec, může být impulz k něčemu novému. Možná totiž nejsi v bezvýchodné krizi. Možná jen začínáš znovu.

Rozevřít papírový obal, přičichnout k desce, opatrně ji položit na talíř, zapnout otáčení… Vinyl je vstupenkou do jiného světa. Kdo propadl jeho kouzlu, ví, že se k němu pojí nejen nejrůznější rituály, ale že také zakládá celou specifickou kulturu. Jaký byl ten vůbec první český? Jak souvisí hraní desek s rozhlasovým vysíláním? Kdo pořádal nelegální burzy? A proč se deska v éře digitálních technologií zase vrací? Radek Diestler ve své knížce splácí dluh fenoménu, který formoval celé generace fanoušků, ale jemuž u nás nebyla dosud věnována soustředěná pozornost. Vinylová deska je totiž nejen nejdůležitějším médiem pro uchování hudby v dějinách lidstva. Je to také umělecký artefakt, kultovní předmět, cenina a v neposlední řadě magnet na příběhy.

„Rozsudek smrti byl v souladu se zákonem oznámen Cincinnatovi C. šeptem.“ V žádné jiné ze svých próz se Nabokov nepřiblížil literárnímu světu Franze Kafky tak jako v Pozvání na popravu. Zjitřené vnímání společenské látky se tu spojuje s pocitem hlubokého existenciálního traumatu, jež má obecný charakter a o to více promlouvá k současnému čtenáři. Mladý hrdina čeká na svou popravu, přičemž není zcela zřejmá ani povaha jeho skutečného provinění, ani bližší okolnosti chystané exekuce. V tomto svíravém rámci jde odsouzenci o jediné – vymezit se vůči netečnosti světa prostřednictvím vlastního psaní. Román pochází z Nabokovova „ruského“ období, tedy z doby, kdy autor již nežil ve své vlasti, ale byl součástí široké ruské diaspory v Evropě. Přestože se příběh odehrává ve fiktivním prostředí, odkaz k mašinérii stalinské hrůzovlády je nepopiratelný. Kniha je tak považována za stěžejní dílo ruské literatury 20. století. Román doprovází doslov literárního vědce Richarda Müllera.

Metro křižuje pražské podzemí už přes půl století. Vystavěno bylo jako výkladní skříň socialistické doby: architektonicky velkolepé, s promyšlenou páteří tří linek, vybavené sovětskými soupravami a uměním, které mělo přežít navěky. Po roce 1990 se tratě rozšířily, technologie modernizovaly a umění na mnoha místech ustoupilo reklamě. Původní tvář některých stanic už dnes nerozeznáme. Kniha zve čtenáře na cestu pod zem a do minulosti prostřednictvím více než stovky dobových i současných fotografií. Srovnání staré a nové podoby metra ukazuje, co všechno se v něm ztratilo – a co pod povrchem stále ještě dřímá.

„Řeknu ti to, co nevíš. Řeknu ti, co jsem ti celou dobu tajila, to, co jsem si myslela a co jsem cítila. Ale připomeneme si i to, co známe. Bude to zábavný.“ Třicátnice Laura vypráví svůj příběh. Příběh osiřelé čtrnáctileté holky, kterou si pro sebe v dětském domově vyhlédl starší učitel. Mluví o opuštěných dětech, které se musejí spokojit s odměřenou porcí lásky, o pevném přátelství s drsňačkou Marií i o životě v příhraniční Aši. Minulost se prolíná s Lauřiným současným životem exkluzivní prostitutky a sžíravými myšlenkami na pomstu. Miřenka Čechová se ve svém novém románu zamýšlí nad jednoduchostí, s níž jde druhými manipulovat, a ptá se, kde je hranice toho, co se dá, a co už se nesmí odpustit, a jestli je pomsta spravedlivý trest. Zároveň si pohrává s novou literární formou – stylizovaným zvukovým záznamem.

Deváťačka Ester je na první pohled obyčejná holka: Žije s tátou a mámou, chtěla by jít na uměleckou školu a obdivuje spolužačku Henrietu. Jenže brzy zjistíme, že nic není, jak se zdá: Ester ubíjí kontrolující maminka, napjatá rodinná atmosféra i vlastní nejistoty. Své strachy obrací proti sobě a „řešení“ nachází v sebepoškozování. Její rodiče dlouho nemají o ničem tušení, pohlcuje je péče o nepříliš laskavého, ale nemohoucího dědečka i vlastní vztahové potíže. Esterčiny bolesti tak zaznamená až její třídní učitelka. I ta se snaží dívce najít účinnou a rychlou odbornou pomoc, ačkoli sama se musí vypořádat s vlastními traumaty. Jak se vlastně taková pomoc hledá? A přijde včas? Zuzana Dostálová ve svém novém románu předestírá příběh jedné rodiny hned z několika perspektiv. Ukazuje, že v každém zdánlivě spokojeném domově přebývá ještě tichý nájemník, který dovede spolehlivě rozleptat radost. Zuzana Dostálová (1976) je violoncellistka a spisovatelka. V roce 2016 publikovala svou prvotinu Proč všichni odcházejí, která se v roce 2024 dočkala v Pasece reedice. Je zakladatelkou projektu Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní. S autorkami Pavlou Horákovou a Alenou Scheinostovou vydala novelu Johana (Paseka 2018) a ve stejném roce vyšel v Pasece její druhy´ román Hodinky od Ašera, po kterém v roce 2020 následoval Soběstačný. Jejím posledním literárním počinem je román Karneval zvířat (Paseka 2023), který s nadhledem popisuje těžký život hudebních umělců.

Mungo a James vyrůstají na sídlišti v Glasgow a měli by být zapřisáhlými nepřáteli – Mungo je protestant, James katolík. Jenže místo toho se do sebe zamilují. Mungo se usilovně snaží skrýt své pravé já, zejména před svým starším bratrem Hamishem, vůdcem místního gangu s brutální pověstí. To je však nic ve srovnání s tím, co přijde o několik měsíců později, když matka pošle Munga na rybářský výlet se dvěma podivnými muži, kteří z něj mají udělat „pořádného chlapa“. Mungo musí sebrat všechnu vnitřní sílu a odvahu, aby se dostal zpět na bezpečné místo, kde on a James ještě mohou mít budoucnost. Mladej Mungo je strhující příběh o hranicích mužství, o násilí, kterému čelí mnoho queer lidí, a o nebezpečí, jež hrozí, když někoho milujete příliš. PŘEKLAD: Ester Žantovská Douglas Stuart (1976) vyrostl ve skotském Glasgow, vystudoval Královskou akademii umění v Londýně, nyní žije v New Yorku a pracuje jako módní návrhář. Za román Shuggie Bain (2020, č. Paseka 2022) získal Bookerovu cenu, byl nominován na Carnegieho medaili a stal se finalistou Národní knižní ceny. Jeho knihy se překládají do více než čtyřiceti jazyků.

Roku 1967, necelých dvacet let po převratu, který měl být důkazem neomylnosti marxisticko--leninské teorie, připustil prezident Antonín Novotný: „Dopustili jsme se chyb, soudruzi? Dopustili.“ První reformní vlnu, která se zvedla po odhalení kultu osobnosti o desetiletí dříve, se přitom ještě podařilo zabrzdit a hlasy reformistů potlačit. Na přelomu padesátých a šedesátých let zadlužená ekonomika dál zaostávala za kapitalistickým Západem, centrálně řízené hospodářství se míjelo s očekáváním konzumně naladěné společnosti, lidé naplňovali své potřeby prostřednictvím šedé ekonomiky, kvetla korupce, a především rostla poptávka po rozkrytí policejní a justiční zvůle uplynulých let. Osmnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Politické, hospodářské a kulturní dějiny doprovázejí sondy do každodenního života za socialismu – od hodnocení životní úrovně přes bydlení, práci či zdraví po intimní zónu rodinného prostředí nebo náboženské víry.

Devatenácté století zrodilo zcela nový typ cestovatele. Moderní turisté prahnou spatřit děsivou vznešenost velehor, zažít středověk uvnitř tajuplných hradních ruin nebo nasát kosmopolitní atmosféru a technologickou vyspělost velkých měst. Cestování je i zdrojem hluboce tělesných prožitků: Bleskurychlá jízda vlakem dává zakusit zcela nově časoprostor, lázně slibují nejen upevnění zdraví, ale i sexuální povyražení. Na plážích zaručují na přelomu 19. a 20. století naprosté soukromí koupací vozy. Božena Němcová si přitom úzkostlivě chrání svoji alabastrovou pleť před opálením. A Franz Kafka si s Maxem Brodem na cestu do Paříže plné nevěstinců do kufru přibalí proti pohlavním nemocem Odol. Originální, bohatě obrazově dokumentovaná historická monografie čerpá z desítek deníkových a cestopisných záznamů slavných i zcela neznámých Středoevropanů. A své čtenáře vezme na jedinečnou pouť po proměnách moderního turisty a jeho tělesných prožitků.

Kdo by netoužil zdokonalit svůj život? Svět je plný koučů a všemožných rádců, kteří nám slibují, že vědí, jak na to. Už v antice chodili lidé do věštíren, nicméně svého osobního astrologa měl třeba i Ronald Reagan. V současnosti potřeba vyhledávat nejrůznější "odborníky" přerůstá v masovou mánii, na jejíž digitální vlně se vezou instagramoví psychoterapeuti s miliony sledujících, samozvaní experti na lásku i guruové dokonalého sexu či úklidu. Jak z toho ven? A jak se vyrovnat s tím, že nakonec všichni zemřeme? Švédská komiksová superstar přichází se self-help příručkou pro všechny, kdo self-help příručky nenávidí. S vtipem i s filozofickým přesahem nahlíží naši posedlost kulturou wellness, víru v internetová orákula i řadu dalších neuróz dnešní doby.