Paseka strana 36 z 111

Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost. Operační sál bylo divadlo s jevištěm a operace krvavou exhibicí pro lačné oči diváků. Scéna se mění teprve v letech 18601875. Chirurg, kvaker Joseph Lister vystupuje s nehorázným tvrzením, že původcem infekcí jsou bakterie, a svádí odvážný, nerovný, ale nakonec vítězný boj o prosazení antisepse a sterilizace. Dramatický příběh, který se odehrával v přízračných kulisách viktoriánské Anglie, líčí oceňovaná kniha sugestivním, téměř beletristickým stylem.

Dobrodružství Hildy nejprve uchvátila čtenářky a čtenáře komiksů, poté vznikl animovaný seriál od Netflixu a nyní je tu knižní série. Druhý díl zavádí modrovlasou rozumbradu a její maminku do uspěchaného města Trolberg, jež se ani v nejmenším nepodobá nádherné divočině, kterou musely opustit. Když Hilda ve škole dostane za úkol vypracovat se spolužáky projekt o krásách jejich města, neví si s ním rady ale když se jí naskytne příležitost zažít dobrodružství, neodolá! Potká během něj divoké elfy, draky, kteří plivou oheň, tajemného mluvícího havrana a nové kamarády, díky nimž na město Trolberg možná přece jen změní názor. Nenechte si ujít ani první dobrodružství v knize Hilda a pidilidi.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.   Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (Prostor 2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka - Prostor 2013) a Černá zem (Paseka - Prostor 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století, burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie. Získal mnoho cen, např. Cenu VIZE 97, Cenu Hannah Arendtové nebo Lipskou knižní cenu evropského porozumění.

Co vedlo vzdělané, ale nezkušené německé dívky k aktivní účasti na nepředstavitelných zvěrstvech nacismu na východních výspách Třetí říše? Po dvacetiletém terénním i archivním výzkumu přichází americká historička s originálním příspěvkem k historii druhé světové války. Na základě nově objevených dokumentů rozkrývá osudy a činy třinácti učitelek, zdravotních sester a sekretářek, jež zdaleka nebyly jen partnerkami vrahů, svědkyněmi zločinů či pachatelkami zodpovědnými "pouze úředně". Lowerová doprovází své postavy na "romantických výletech" po židovských ghettech i na výjezdech k polím smrti, kde se ani ženská ruka nebrání stisknout spoušť, vypráví příběhy manželek esesmanů, matek jejich dětí, jejichž brutalita si nezadá s brutalitou jejich mužských protějšků.

Napjatě očekávaná nejnovější kniha autora slavné Gomory je pokusem o zmapování mezinárodního obchodu s kokainem, který v posledních desetiletích výrazně poznamenal nelegální ekonomiku mnoha zemí a stal se rovněž významným zdrojem příjmů mafiánských kruhů. Na své živě vylíčené cestě po stopách drogy od jihoamerických plantáží s kokou až po její odbytiště a v USA, západní Evropě či Asii sleduje Saviano obchodníky, pašeráky i konečné konzumenty a oběti kokainu, zaznamenává změny ve struktuře světového obchodu s ním a nabízí tak fascinující obraz jedné z nejvýnosnějších aktivit současného organizovaného zločinu.

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány.Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

Krátce před nástupem Adolfa Hitlera k moci najdou dva chlapci v lese za Berlínem nahou, zřejmě umírající dívku. Poté, co se probere z bezvědomí, mladá žena neví, kdo je, trpí ztrátou paměti. Jedinou stopou je vedle ní nalezená pozvánka na přednášku Alberta Einsteina. Psychiatr Martin Kirsch, kterého případ zaujme, odhalí dívčiny geniální matematické schopnosti a začne objevovat záhadné souvislosti jejího života. Má snad dívka s Einsteinem společného i něco víc, než je zájem o jeho práci? Kirsch se vydává do Curychu a začíná tušit, že tento psychiatrický případ je jeho poslední.

Gaby Mortimerové na první pohled nic nechybí - je hvězdou populárního televizního pořadu, matkou osmileté dcerky, s manželem Philipem, úspěšným finančníkem, žijí v luxusním domě na londýnském předměstí. Když však jednoho rána narazí při běhu v místním parku na mrtvolu neznámé ženy a uvědomí o nálezu policii, uvede do pohybu sled událostí, které její život nenávratně změní. Může za to skutečnost, že se těla dotkla a pak policistům tvrdila opak? Nebo souhlas s tím, že bude vyslechnuta bez přítomnosti právníka? A kde se berou další a další stopy, jež naznačují spojitost zavražděné s Gaby a její rodinou? Zatímco šokovaná žena zjišťuje, že se v případu stala hlavní podezřelou, její svět a kariéra se začínají hroutit. Zachrání Gaby její pokus pustit se do vyšetřování na vlastní pěst? Psychologický thriller, ve kterém nelze nikomu věřit a vše je jinak, než se na první pohled zdá, čtenáře nepustí až do poslední stránky a svého zcela nečekaného vyústění. Sabine Durrantová působila v britských listech Guardian a Sunday Times, dnes pracuje jako novinářka na volné noze. Je autorkou dvou knih pro mládež, Pod kůží (2013) je jejím debutem v žánru krimi a psychologického thrilleru. Žije v Londýně.

Služka Sára si na longbournském panství zvykla dřít do úmoru a oplátkou dostávat pramálo. Jenomže každodenní život služebnictva, jehož pravidla neurčují pouze něžné srdce a železná vůle hospodyně paní Hillové, ale především omezené příjmy rodiny Bennetovy, už záhy obrátí vzhůru nohama příchod nového komorníka Jamese Smithe, který s sebou přinese tajemství a vůni moře. V georgiánské Anglii existuje svět, který mladé dámy zvyklé na salony a taneční sály nikdy nepoznají: svět bídy, lásky a krvavých válek. Kniha Longbourn je holdem spisovatelce Jane Austenové, jejž ocení nejen ti, kdo si oblíbili hrdiny jejích duchaplných románů.  Jo Bakerová (1974) se narodila a vyrostla v hrabství Lancashire na severozápadě Anglie, studovala v Oxfordu a v Belfastu. Debutovala roku 2001 knihou Offcomer, následovaly tři další romány a řada povídek. V roce 2013 na sebe strhla celosvětovou pozornost prózou Longbourn, která vychází ve více než dvou desítkách zemí a má se stát předlohou filmu. „Bakerová dokázala zdánlivě nemožné: zmocnila se světa Jane Austenové. Fantastické dílo.“ – Guardian

Jedenáctiletá Johana si ze všeho nejraději čte. Narodila se v polovině 70. let a žije v Praze ve vinohradském činžáku jen s mámou. Máma se trápí odchodem otce a trápí se i Johana. A po smrti milované babičky je to ještě o něco těžší. Sametová revoluce přinese nečekané naděje a možnosti, a Johaně také první lásku. Kolem se proženou divoká devadesátá léta a s novým tisíciletím se svět několikrát převrátí naruby. A Johana - dítě, dívka, žena - uprostřed velkých změn žije, jak umí - tak jako celá její generace. Stále se jí přitom vrací otázka: kde je její otec? Bude mít dost odvahy na to, aby ho našla? A naplní její představy? Johana, román o lidské zranitelnosti i síle, křehkosti vztahů a chybách, které opakujeme a kterým se nedokážeme vyhnout, je společným dílem tří autorek. Jednotlivými dekádami Johanu provedly Zuzana Dostálová, Pavla Horáková a Alena Scheinostová.Zuzana Dostálová (1976), violoncellistka a spisovatelka, vydala v roce 2016 svou prvotinu Proč všichni odcházejí. Je také zakladatelkou projektu Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní. Pavla Horáková (1974) je spisovatelka a překladatelka, připravuje pořady pro Český rozhlas, publikovala knihy pro děti (série o Hrobařících) a s Jiřím Kamenem knihu Přišel befel od císaře pána mapující příběhy Čechů v první světové válce. Alena Scheinostová (1977) je novinářka a publicistka. Je autorkou překladů romské prózy (Andrej Pešta) či poezie (Vlado Oláh), vlastní tvorbu publikovala časopisecky (Host). Romské literatuře věnovala odbornou monografii (Romipen - Literaturou k moderní identitě, 2006).

Kniha Disident. Václav Havel (1936–1989) novináře Daniela Kaisera je pokusem o co nejkomplexnější politický životopis českého prezidenta, dramatika a disidenta, ohraničený výše uvedenými letopočty. Václav Havel se v tomto období postupně proměňuje z chlapce z komunisty pronásledované, ale celkem konformní podnikatelské rodiny v neústupného odpůrce Husákovy totality. Mezitím dosahuje světového úspěchu jako dramatik; šedesátá léta prožívá nejen jako permanentní večírek, ale i uprostřed intelektuálních diskusí a práce pro divadlo. Následuje sovětská okupace, léta strávená v ústraní, deprese, otevřený konflikt s komunistickou mocí, vězení, život v disidentském ghettu, listopadová revoluce a nástup do prezidentského úřadu. Když píší zahraniční autoři o roce 1989 ve východní Evropě, zmiňují většinou tři jména: Michaila Gorbačova, Lecha Wałęsu a Václava Havla. Z těch tří Gorbačov vládl obrovskému mocenskému aparátu, Wałęsa zastupoval rozsáhlé podzemní hnutí, jen Havel žádnou takovou dějinnou sílu k dispozici neměl. Daniel Kaiser vycházel při psaní knihy z rozhovorů s Václavem Havlem, ze vzpomínek mnoha disidentových přátel a spolupracovníků a z teprve nedávno zpřístupněných archivních materiálů. Soustřeďuje se ponejvíc na konflikt Václava Havla s komunistickou mocí a to, jak postupem času získal výsadní postavení v českém disentu a obrovské zahraniční renomé. Líčí jeho život včetně některých zaškobrtnutí a (z pohledu autora) ideových omylů.

Světoznámý prozaik, jehož každé nové dílo se očekává v předtuše planetární senzace, napsal první velký román trumpovské éry. Mnohovrstevnatý příběh, který rámuje vláda Baracka Obamy a volba prezidenta nového, vypráví o záhadném magnátovi Neru Goldenovi a jeho třech synech. Mocný muž, jenž je bývalým společníkem bombajské stavební a filmové mafie, a právě proto žárlivě střeží tajemství své minulosti, se stěhuje do luxusního domovního bloku v newyorském SoHo. Ve svém okolí vyvolává řadu dohadů a fám, nejen kvůli výstřednímu chování či sňatku s krásnou a vypočítavou ruskou emigrantkou. Jedním z těch, kdo se touží o Nerovi dozvědět víc, je i vypravěč románu, mladý filmař René, kterého láká myšlenka natočit o rodině a jejích osudech polodokumentární film. Již brzy však má přijít apokalypsa... Filmová stylizace, noirová atmosféra, popkulturní narážky, hutný děj se spoustou odboček, to vše vytváří velkolepý „ohňostroj marnosti“ současné zblázněné Ameriky.   Salman RushdieSalman Rushdie (nar. 1947 v Bombaji) je autorem třinácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Knižně debutoval románem Grimus (1975). Jeho druhý román Děti půlnoci (1981, č. 1995, 2009), barvitá sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl v r. 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize a r. 2008 rovněž zvítězil ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny. Výrazný ohlas zaznamenaly i další Rushdieho romány Hanba (1983, č. 1990, 2004), Satanské verše (1988, č. 1994, 2015), Hárún a Moře příběhů (1990, č. 1994), Maurův poslední vzdech (1995, č. 1999, 2013), Zem pod jejíma nohama (1999, č. 2001), Zběsilost (2001, č. 2003), Klaun Šalimar (2005, č. 2008), Čarodějka z Florencie (2008, č. 2010), Luka a Oheň života (2010, č. 2013) a Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí (2015, č. 2016), svazek kratších próz Východ, Západ (1994, č. 1997) a kniha vzpomínek Joseph Anton (2012, č. 2012). Roku 2007 byl Rushdie britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

"Všechny tyhle příběhy jsou pravdivé, ale někde jinde." Co všechno musí autor obětovat, aby se proslavil? A dá se vůbec dobře psát, a přitom zůstat sám sebou? Beznadějně nespolehlivý - ale beznadějně upřímný - vypravěč tohoto důmyslného románu chtěl být odjakživa spisovatelem. A tak pokukuje nejen po půvabech svůdné dívky Evelyn, ale především po úspěchu svého talentovanějšího kamaráda Juliana. Jenže když se přátelé fatálně rozhádají, Jansmův hlavní hrdina se ve snaze psát pravdivě začne zaplétat do nekonečné sítě lží… Jazzové kluby na Manhattanu, vesnice na Srí Lance, Island, Dubaj, černá Afrika - závratný děj omotává celý svět a na čtenáře vyskakují příběhy jak z ruské matrjošky. Neměnnost leopardích skvrn je nejen příběhem o vyprávění příběhů, v němž zaznívají ohlasy Fitzgeralda, Čechova, Hemingwaye, Kafky a mnoha dalších mistrů, ale především oslavou umění. Nápaditou, zábavnou, dojemnou i nevídaně vtipnou.

Dvacetiletá Karolína studuje filozofii a zdávají se jí podivné sny. Kdyby se jí nerozbil počítač a nebyla zoufalá, tomu cizímu klukovi, co ji oslovil v kavárně, by nikdy nenapsala. Tomáš: floutek, co se jen vychloubá! To známe. Jenže je to právě Tomáš, kdo Karolínu bez předsudků a rychlých závěrů vyslechne. Karolína totiž také pátrá po tom, kdo vlastně byla její máma a kam zmizela. A tak se tihle dva vydávají na dobrodružnou cestu po Evropě i filozofických směrech a přehodnocují svá životní stanoviska. Jakou roli v našem životě hraje náhoda? Bere vesmír v potaz naše přání?   O Trny v čase by měli zavadit především ti, kdo se v dětství s chutí ztratili v Sofiině světě a záhady je nepřestaly lákat ani v dospělém věku. Jan Tomeš přichystal literární výlet po myšlenkových proudech a také ukázal, že mileniálové nemají v hlavě jen avokádo.   Jan Tomeš (1986) pochází z Lomnice nad Popelkou. Studium bohemistiky a obecné lingvistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil, ale prostředí této školy si zamiloval natolik, že si jednu filozofku vzal za ženu a z druhé udělal hlavní hrdinku své prvotiny.  

Nikolajem zvaným Kolyma, literárním alter egem italského spisovatele ruského původu Nicolaie Lilina, se čeští čtenáři mají možnost setkat už potřetí. Po prózách věnovaných "sibiřské výchově", jíž se hrdinovi dostalo v Podněstří, kde vyrůstal, a zážitku pekla druhé čečenské války, kam se dostal jako branec ruské armády, pokračuje Kolymova pikareskní epopej vyprávěním o návratu z války a snaze začlenit se do "normálního" života a zabít či alespoň umlčet "vraždící monstrum" v sobě. Překonat předsudky postsovětské společnosti, nedůvěřivý či přímo nepřátelský postoj okolí i vlastní pochyby se však ukáže jako nečekaně obtížný úkol, který vystaví Kolymu další zásadní životní zkoušce.

Ariannin poplašný signál měl podobu zlomené lícní kosti a ošklivého šrámu nad okem v důsledku náhlého zhroucení. Zážitek vedl k prozření a k otázce: jsou moc a peníze opravdovým úspěchem? Honba za nimi nás vede k vyhoření a k epidemii chorob souvisejících se stresem. Trpí tím naše vztahy, rodinný život a paradoxně také naše pracovní kariéra. Ztrácíme spojení s tím, na čem opravdu záleží. Naše současná definice úspěchu nás doslova zabíjí, a proto je třeba ji změnit.Autorka, proslulá mediální podnikatelka a zakladatelka vlivných internetových novin Huffington Post, líčí vlastní zážitky a zkušenosti a radí, jak se vyhnout potížím, k nimž současný životní styl vede. Čerpá konkrétní podněty z nejnovějších výzkumů a vědeckých zjištění v oboru psychologie, sportu, spánku a fyziologie a dokazuje, že cesta vede přes meditaci, bdělou pozornost, nesobecké dávání a schopnost odpoutat se od všudypřítomných technických vymožeností. Ukazuje nám cestu k revolučním změnám našeho myšlení, naší práce i života.  "Arianna vytyčuje stezku, po níž se každý z nás může vydat do vlastního nitra; píše o důležitosti spánku a nutnosti naslouchat vlastnímu vnitřnímu hlasu, který nám může poradit, jak se vyrovnat s každodenní časovou tísní, abychom dokázali žít opravdovějším a plnějším životem."- Sheryl Sandbergová, provozní ředitelka sociální sítě Facebook a autorka knihy Lean In. Opřete se do toho