Paseka strana 36 z 111

Výbor toho nejlepšího z díla Petra Šabacha doplněný dosud nepublikovanými povídkami připravili spisovatelé Emil Hakl a Václav Kahuda, předmluvu napsal autorův přítel Zdeněk Svěrák. Literární svět Petra Šabacha je královstvím, ve kterém namísto trůnu stojí hospodská židle, okolo stolu sedí štamgasti a rytířský řád se udílí za dobrý příběh. Na život se tu dívá skrz půllitr s pivem, aby získal patřičně komické rysy a nostalgickou náladu, a pije se svižně, aby nespadla pěna. Autorský styl Petra Šabacha představuje nejzákladnější formu, na níž stojí literatura - poutavě odvyprávěnou a vypointovanou historku, kterou ovládl osobitým stylem, s autenticitou a nadsázkou. Šabach se tak posadil k jednomu stolu s Jaroslavem Haškem a Bohumilem Hrabalem. Napsal desítky povídek a románů, z nichž některé byly zpracovány filmově a staly se obecně sdílenou výpovědí o konci normalizace a náhle svobodných devadesátých letech. Když jsem Šabacha poprvé dočetl, přihodilo se mi něco, co mě do té doby nepotkalo. Jeho řeč mi byla tak blízká, jako bychom se dávno znali. Autor sázel do řádků slova tak přesná, že jsem je nestačil vychutnávat. -- Zdeněk Svěrák

V oceňovaném románu Gomora přinesl italský spisovatel a novinář Roberto Saviano odvážné svědectví o nemilosrdném světě neapolské mafie. Teď se vrací do rodného města, aby vyprávěl o vzestupu Nicolase Fiorilla, patnáctiletého, bystrého a ambiciózního chlapce, který si založí vlastní gang. Jeho členové pocházejí ze středostavovských rodin, mají domovy, rodiče, sourozence, chodí do školy. Nebyli odchováni mafiánskými poměry, ale počítačovými hrami, filmy a komiksy. Neumějí rozlišovat virtuální realitu od skutečného světa, a tak se stylizují do postav, které znají z monitorů a displejů. Nevidí rozdíl mezi umělou a skutečnou krví a smrtí, násilí je pro ně hra. Jediné, co je zajímá, jsou peníze. Chtějí zbohatnout, rozkazovat a vládnout. A k tomu je důležité mít zbraně a koule. Proto obdivují i vojáky ISIS a jejich videa. Nicolasův plán vyjde, z členů jeho gangu se skutečně stanou paranza zabijácký potěr, malé piraně. Cena, kterou za takový život zaplatí, je ale vysoká.

Dobrodruzi, dobrodružkyně, dobrodružčata, nelezte na skálu, co je hodně špičatá. Mohl by to totiž ve skutečnosti být troll nebo starý obr… Budiž vám varováním i nový příběh s Hildou, kterou jsme opustili v momentě, kdy sama přestala být člověkem. Netroufáme si prozrazovat víc než to, že vás čeká magické dobrodružství, které ovlivní budoucnost celého města Trolberg. V dalších rolích vystupují Hildina maminka, liškoloušek Větvík nebo velitel hlídky, která chrání město před trolly. Přestože je přirovnávána k Muminkům nebo filmům Hajaa Mijazakiho, je Hilda dokonale svá. Nejprve uchvátila čtenářky a čtenáře komiksů a poté vznikly úspěšný animovaný seriál od Netflixu i samostatná knižní série. Dlouho očekávaný díl vychází česky v čase anglické premiéry.

Ať je jakékoli roční období, vždycky si uvaříme něco dobrého. Každá sezona nabízí jiné ovoce a zeleninu, ze kterých hravě připravíme pizzu, indické birjání nebo třeba jahodové tartaletky. S tím vším nám poradí kamarádi a kamarádky z oblíbených obrázkových příběhů Jaro, Léto, Podzim a Zima. Třeba Zuzana a Tom, Matouš a Káťa nebo teta Květa s dědou Vaškem. Havran a papoušek Niko mají navíc spoustu chytráckých připomínek. Od všech se dozvíme plno zajímavostí třeba o zelenině a koření: Věděli jste například, že sedmikrásku nebo jetel můžeme sníst? Naučíme se všelijaké finty a triky – jak nebrečet nad cibulí, jak si založit bylinkovou zahrádku nebo jak na domácí zmrzlinu. A vyrobíme si i něco, co není k snědku, třeba peckový polštářek, lepidlo nebo vlastní kuchařku.

Nejprovokativnější a zároveň nejpraktičtěji zaměřená kniha od autora celosvětového bestselleru Černá labuť. Taleb nově definuje, co znamená rozumět světu, být úspěšný ve své profesi či být prospěšný spravedlivé společnosti. Jak říká: „Nevěřte nikomu, kdo nenasadil vlastní kůži!“ Tvrdí například: • Společenská spravedlnost závisí na symetrii a vyrovnaném rozložení rizika. Není risku – není zisku platí i naopak. Ostatní nemohou nést rizika vašeho podnikání. • Etická pravidla nejsou univerzální. Vaše vlastní bublina je pořád menší než lidstvo samo. Svět ovládají menšiny, nikoli většiny, ne konsensus, ale vkus a etika, kterou vnutí tvrdohlavé menšiny ostatním. • Pozor na složitá (zpoplatněná) řešení. Nač posilovat na drahém stroji – stačí činka. • Pravé náboženství záleží na věrnosti, ne na víře. Sílu víry dokládá jedině ochota riskovat pro ni vlastní kůži.

Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost. Operační sál bylo divadlo s jevištěm a operace krvavou exhibicí pro lačné oči diváků. Scéna se mění teprve v letech 18601875. Chirurg, kvaker Joseph Lister vystupuje s nehorázným tvrzením, že původcem infekcí jsou bakterie, a svádí odvážný, nerovný, ale nakonec vítězný boj o prosazení antisepse a sterilizace. Dramatický příběh, který se odehrával v přízračných kulisách viktoriánské Anglie, líčí oceňovaná kniha sugestivním, téměř beletristickým stylem.

Dobrodružství Hildy nejprve uchvátila čtenářky a čtenáře komiksů, poté vznikl animovaný seriál od Netflixu a nyní je tu knižní série. Druhý díl zavádí modrovlasou rozumbradu a její maminku do uspěchaného města Trolberg, jež se ani v nejmenším nepodobá nádherné divočině, kterou musely opustit. Když Hilda ve škole dostane za úkol vypracovat se spolužáky projekt o krásách jejich města, neví si s ním rady ale když se jí naskytne příležitost zažít dobrodružství, neodolá! Potká během něj divoké elfy, draky, kteří plivou oheň, tajemného mluvícího havrana a nové kamarády, díky nimž na město Trolberg možná přece jen změní názor. Nenechte si ujít ani první dobrodružství v knize Hilda a pidilidi.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.   Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (Prostor 2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka - Prostor 2013) a Černá zem (Paseka - Prostor 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století, burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie. Získal mnoho cen, např. Cenu VIZE 97, Cenu Hannah Arendtové nebo Lipskou knižní cenu evropského porozumění.

Nikolajem zvaným Kolyma, literárním alter egem italského spisovatele ruského původu Nicolaie Lilina, se čeští čtenáři mají možnost setkat už potřetí. Po prózách věnovaných "sibiřské výchově", jíž se hrdinovi dostalo v Podněstří, kde vyrůstal, a zážitku pekla druhé čečenské války, kam se dostal jako branec ruské armády, pokračuje Kolymova pikareskní epopej vyprávěním o návratu z války a snaze začlenit se do "normálního" života a zabít či alespoň umlčet "vraždící monstrum" v sobě. Překonat předsudky postsovětské společnosti, nedůvěřivý či přímo nepřátelský postoj okolí i vlastní pochyby se však ukáže jako nečekaně obtížný úkol, který vystaví Kolymu další zásadní životní zkoušce.

Ariannin poplašný signál měl podobu zlomené lícní kosti a ošklivého šrámu nad okem v důsledku náhlého zhroucení. Zážitek vedl k prozření a k otázce: jsou moc a peníze opravdovým úspěchem? Honba za nimi nás vede k vyhoření a k epidemii chorob souvisejících se stresem. Trpí tím naše vztahy, rodinný život a paradoxně také naše pracovní kariéra. Ztrácíme spojení s tím, na čem opravdu záleží. Naše současná definice úspěchu nás doslova zabíjí, a proto je třeba ji změnit.Autorka, proslulá mediální podnikatelka a zakladatelka vlivných internetových novin Huffington Post, líčí vlastní zážitky a zkušenosti a radí, jak se vyhnout potížím, k nimž současný životní styl vede. Čerpá konkrétní podněty z nejnovějších výzkumů a vědeckých zjištění v oboru psychologie, sportu, spánku a fyziologie a dokazuje, že cesta vede přes meditaci, bdělou pozornost, nesobecké dávání a schopnost odpoutat se od všudypřítomných technických vymožeností. Ukazuje nám cestu k revolučním změnám našeho myšlení, naší práce i života.  "Arianna vytyčuje stezku, po níž se každý z nás může vydat do vlastního nitra; píše o důležitosti spánku a nutnosti naslouchat vlastnímu vnitřnímu hlasu, který nám může poradit, jak se vyrovnat s každodenní časovou tísní, abychom dokázali žít opravdovějším a plnějším životem."- Sheryl Sandbergová, provozní ředitelka sociální sítě Facebook a autorka knihy Lean In. Opřete se do toho

Představte si, že se David Lynch rozhodne točit ve Finsku. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami. Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví zvláštní "zmutovaný" knižní svazek. V touze poznat, proč se v knihách přeskupují nejen písmena, ale i události, vydá se do místní knihovny… a narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem spolku, a rozplést pavučinu fikce, která jako sníh halí všechno dění v městečku Zaječín?  O autoroviPasi Ilmari Jääskeläinen (* 1966) je považován za jedno z nejlépe střežených finských literárních tajemství. Jako romanopisec a autor povídek proslul zejména v oblasti sci-fi a fantasy a vyhrál řadu žánrových ocenění (cena Kuvastaja, udělovaná Finskou tolkienovskou společností, cena Atorax). „Setkání Twin Peaks a bratří Grimmů."Telegraph  „Připomíná raného Murakamiho.“Financial Times  „Absurdní, ale uvěřitelné, pochmurné, ale zábavné, krásné, ale znepokojující.“Independent

Populární detektiv Havran v novém kriminálním thrilleru bestsellerového dánského autora. Jedenáct nahých mužů utopených ve speciálních boxech. Děsivý případ z dob NDR. Odhalená nevěra a agent Stasi, který zešílel. Za Thomasem Ravnsholdtem, přezdívaným Havran, přichází mladá krásná Louise s žádostí, aby vypátral jejího zmizelého bratra. Osamělého expolicistu si podmaní nejen její půvaby, ale i naléhavost prosby. A tak se vydává do Berlína vstříc vzrušujícímu dobrodružství s neodolatelnou ženou… a sérii nepředstavitelně zvrácených zločinů. O autorovi: Michael Katz Krefeld (1966) se poprvé představil knihou Před bouří (2007), která mu vynesla Cenu Dánské kriminální akademie za debut. Následovaly další romány, z nichž Padá černý sníh se stal dánskou detektivkou roku 2012 a získal nominaci na prestižní Skleněný klíč, udělovaný nejlepším skandinávským kriminálním dílům. V současnosti pracuje na sérii s detektivem Havranem, která vychází ve dvou desítkách zemí a z níž Paseka už vydala úvodní román Vyšinutí (2014).

Hlavní hrdina Tomáš Neratovský pracuje v televizi jako nadějný scenárista, ale když mu dají adaptovat izraelský sitcom, duševně se zhroutí. Osud mu do cesty nadělí fyzioterapeutku Báru, která si duševní klid zajišťuje pomáháním ostatním, a jejího kamaráda, katolíka Jeremiáše, který nešťastnou nehodou přivedl do jiného stavu mentálně postiženou dívku. Ve své románové prvotině prokazuje autor poučenost filmovým řemeslem: kombinuje filmové motivy s kritickým líčením nemálo problematického českého prostředí; příběh spletený z několika dějových linií je plný nečekaných zvratů, dobrodružných i každodenních situací a sarkastických point, a nechybí mu situační vtip a zejména naléhavost výpovědi.

Tajemná postava bývalého pilota Ricarda Laverdeho fascinuje mladého bogotského právníka Antonia Yammaru od jejich prvního setkání v kulečníkovém baru. Když jednoho dne Laverde obdrží magnetofonovou kazetu, oba muži se vydají společně do kulturního centra, kde si chce Laverde její obsah přehrát. Vzápětí je na ulici zastřelen neznámými vrahy a Yammara, který je sám při incidentu zraněn, začne pátrat po Laverdeho minulosti. Vydává se za jeho dcerou a postupně rozplétá záhadu mužova pozoruhodného života, který jako by ztělesňoval trauma celé generace Kolumbijců zasažené spirálou násilí, do níž zemi uvrhly drogové války.

Americká autorka líčí ve své mimořádně úspěšné knize radosti i strasti, jež jí a jejím blízkým přineslo rozhodnutí zakoupit opuštěnou usedlost na toskánském venkově a pustit se do její opravy, především ale své objevování krás okolní krajiny, chutí místní kuchyně i půvabu volně plynoucích dnů toskánského jara a léta. Svodům italské přírody, historie a venkovského životního stylu není v podání Mayesové obtížné podlehnout – autorka dokáže se stejným zápalem a humorem přiblížit dobrodružství stavebních úprav a zahradních prací na léta neobdělávaných pozemcích stejně jako návštěvu trhu v blízkém městečku či sžívání s místními obyvateli a jejich zvyklostmi, a své podmanivé vyprávění prokládá i téměř pěti desítkami kuchařských receptů. Kniha figurovala více než dva roky na žebříčku bestsellerů listu New York Times a r. 2003 se dočkala i filmového zpracování.Frances Mayesová (1940) je autorkou čtyř úspěšných knih vycházejících z jejích pobytů v Toskánsku, kde pravidelně tráví část roku, a několika svazků prózy a poezie. Je pravidelnou přispěvatelkou časopisů Food & Wine, House Beautiful a dalších periodik, na San Francisco State University přednáší obor tvůrčího psaní.

Hospodyně, jejíž staropanenský život od základu změní škodolibý žert, vážně nemocná žena, které náhodné setkání poskytne nečekanou psychickou vzpruhu, spisovatelka, jež odhalí utajovanou skutečnost v životě své nekonvenční příbuzné, manželka uchovávající si po léta vzpomínku na prožitek milostné vášně s cizím mužem a sledující její proměny… Kanadská prozaička Alice Munroová potvrzuje opětovně pověst skvělé vypravěčky, především však neobyčejně vnímavé a citlivé pozorovatelky všedních i přelomových životních situací. Příběhy svých mladších i zralejších hrdinek, ať už se točí kolem citových vztahů, hledání vlastní identity, mezigeneračních problémů či stárnutí a smrti, dokáže vylíčit s takřka hmatatelnou živostí a schopností vcítit se do svých postav, aniž by sklouzla k sentimentalitě nebo jen náznaku klišé. Alice Munroová (1931) pochází z kanadského Ontaria. Je autorkou třinácti povídkových sbírek a jednoho románu. Českým čtenářům byla představena výborem Už dávno ti chci něco říct a jiné povídky (Paseka 2003) a sbírkami Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel (Paseka 2009), Útěk (Paseka 2011) a Příliš mnoho štěstí (Paseka 2013). V roce 2009 byla za svou dosavadní literární tvorbu vyznamenána cenou Man Booker International Prize a roku 2013 Nobelovou cenou.