Paseka strana 43 z 111

Masaryk pro 20. 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

Masaryk pro 20. 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

V normandském městečku popadali z oblohy mrtví ptáci. Přestože se zvláštní jev během krátké doby zopakuje ve dvou dalších obcích, zdá se, že to nikoho nezajímá. K objasnění záhady se horečně upne až mladý Pařížan, student literatury, jehož disertační práce i osobní život už před nějakou dobou ustrnuly na mrtvém bodě. Protože se úkaz odehrál v jeho rodné vsi, nechává mladík všeho a vyzbrojen příruční knihovničkou vyplouvá do Normandie na výletní lodi plné seniorů. Spíše než stopy vedoucí k objasnění záhady však na své bizarní detektivní pouti nachází vzpomínky, objevuje neznámou historii své rodiny a střetává se sám se sebou. Co ale stojí za tajemným jevem? Sesílají snad nebesa znamení blížící se apokalypsy?

Malý Záviš se z Prahy, od rodičů a tří mladších bratrů, stěhuje do Poděbrad. Nastupuje totiž na nově otevřenou Kolej Jiřího z Poděbrad, elitní internátní školu, která v duchu skautských zásad chce z chlapců vychovávat vzdělané, čestné a odolné muže. Záviš je v koleji sice nejmladší, ale zato velice zvídavý. Postupně se spřátelí s ostatními a společně pátrají například po tom, co skrývá tajemná dutina za stěnou v umývárně. Závišův příběh má oporu v reálných událostech a životních osudech mnoha významných osobností, které se podílely na rozvoji a zviditelnění české kultury. Za všechny jmenujme především Václava Havla (ano, právě on je Závišův kamarád Batík). Kolej Jiřího z Poděbrad navštěvovali také Miloš Forman, Ivan Passer či Mario Klemens.

Alledia, alternativní verze naší planety Země. Nová nositelka mocného kamene Emily a její bratr Navin pokračují v cestě za záchranou své matky. Jejich výprava v doprovodu mechanického králíka Miskita a nové robotické rodiny vede do rušného Kanalisu, města vodopádů. Pozemští sourozenci poznávají roztodivné obyvatele říše, ale také zlo, které ohrožuje celou Alledii. Elfí král a jeho syn jsou jim v patách Na scénu naštěstí přichází mluvící lišák Leon Rudovous, který výpravě nabízí nejen přátelství, ale také šermířský um. Komiksová fantasy sága se stala fenoménem a základním kamenem moderní tvorby pro děti a mládež. Bývá považována za nástupce popkulturních klasik, jako jsou Star Wars, Pán prstenů nebo série o Harrym Potterovi, jejíž americkou edici k 15. výročí Kibuishi ilustroval.

Kniha aforismů od autora světového bestselleru Černá labuť staví řadu jeho myšlenek do překvapivých souvislostí. Antický Prokrustes se svým ložem, na němž zkracuje nebo prodlužuje své oběti, je pro Taleba metaforou vedlejších účinků civilizačních procesů, jejichž základem je manipulace a arogance: Lidstvo musí vyhovět technologiím, nikoli naopak. Realitu je třeba přizpůsobit ekonomickým modelům. Kvůli lékům se vynalézají nemoci. Inteligence je umělý pojem z psychologických laboratoří. Otroky dnes označujeme jako zaměstnance. Talebovy myšlenky jsou jako vždy hravé, brilantní, podvratné a ukazují, že naše skálopevné jistoty se mohou velmi snadno rozplynout jako ty nejlehkovážnější iluze.

Kniha aforismů od autora světového bestselleru Černá labuť staví řadu jeho myšlenek do překvapivých souvislostí. Antický Prokrustes se svým ložem, na němž zkracuje nebo prodlužuje své oběti, je pro Taleba metaforou vedlejších účinků civilizačních procesů, jejichž základem je manipulace a arogance: Lidstvo musí vyhovět technologiím, nikoli naopak. Realitu je třeba přizpůsobit ekonomickým modelům. Kvůli lékům se vynalézají nemoci. Inteligence je umělý pojem z psychologických laboratoří. Otroky dnes označujeme jako zaměstnance. Talebovy myšlenky jsou jako vždy hravé, brilantní, podvratné a ukazují, že naše skálopevné jistoty se mohou velmi snadno rozplynout jako ty nejlehkovážnější iluze.

Po rodinné tragédii se Emily, Navin a jejich maminka stěhují do tajemného domu po pradědečkovi. Hned první noc unesou maminku chapadlovitá stvoření a sourozenci jsou vtažení do skrytého světa, kde existují nadpřirozená stvoření i mluvící zvířata, létající lodě i roboti, chodící domy i temní elfové. A kde naštěstí čekají noví přátelé a hrdinové. Aby toho nebylo málo, Emily se stává nositelkou mocného amuletu, který jí může propůjčit velkou sílu a usnadnit její cestu. Ale za jakou cenu? Velkolepá fantasy sága se stala fenoménem a základním kamenem komiksové tvorby pro děti a mládež. Čerpá ze všeho, co měl její autor sám jako mladý nejraději – Star Wars, Pán prstenů, Alenka v říší divů nebo série o Harrym Potterovi, jejíž americkou edici k 15. výročí Kibuishi ilustroval.

Novinář Miqel přijel do Andorry, malého knížectví sevřeného vrcholky Pyrenejí, aby napsal reportáž o vzácných knihách. Ale našel tu mnohem víc lásku ke knihovnici a vášnivé bibliofilce Maríi, s níž se pouští do pátrání po vzácném cestopisu anglické autorky. Vědí o něm jen to, že byl vydán roku 1865 v Londýně a před mnoha lety se objevil v katalogu jistého knihkupce. Co ale mladou cestovatelku vedlo k její dobrodružné výpravě? A navštívila skutečně andorrské knížectví, nebo si všechno jen vysnila? Román Joana Perugy v sobě spojuje tajemství, detektivní zápletku i poutavou reportáž o současném knížectví na hranicích Francie a Španělska, ve kterém kdysi dobrodruzi hledali exotické zážitky, romantické ideje a svobodu. Onu nikdy nedosažitelnou a neviditelnou republiku.

Název finského města Marrasvirta doslova znamená Smrtný proud, což v lecčems symbolizuje vyznění nejnovějšího románu od známého mistra finského podivna. Ač se příběh odehrává v jediném dni, ten den možná trvá i 100 let. Ve městě vrcholí každoroční festival, ale Kaarna, jeden z jeho organizátorů, nemá na zábavu ani pomyšlení. Právě mu zavolali z domu pro seniory, že jeho matka, trpící Alzheimerovou chorobou, umírá a on by měl co nejdříve přijet. Jaké nečekané události rozbijí Kaarnův pečlivě připravený program a nakonec převrátí naruby celý jeho život? Populární autor opět míchá kartami osudů a spojuje žánry do jedinečného finského podivna, v němž nechybí prvky fantasy, špionážního románu, hororu, ba ani detektivky nebo pohádky.

Šedesátá léta v české karikatuře zdaleka nereprezentoval jen režimní Dikobraz a laciná propaganda. Právě naopak: šlo o dobu, kdy českou vizuální kulturou vládly nejprogresivnější výtvarné tendence, často inspirované západní produkcí i avantgardními postupy. Přestože se tak dělo zásluhou osobností typu Adolfa Borna, Oldřicha Jelínka, Jiřího Kalouska, Miroslava Liďáka, Jaroslava Maláka a dalších velkých jmen, systematická monografie mapující tvorbu autorů volně soustředěných kolem časopisu Mladý svět a vystavujících pod neformálním označením Polylegran dosud chyběla. Zkušený badatel v oblasti vizuální kultury Pavel Ryška nyní přináší nejen zasvěcenou a poutavě napsanou studii o dosud přehlížených rysech československého obrazového humoru, ale především strhující vhled do uměleckého i společenského kvasu nejpestřejšího období naší poválečné historie. Jeho kniha je vizuální lahůdkou pro nejširší okruh zájemců o dějiny umění.

Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem japonské povídky. Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román mladé debutujcí japanoložky je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu. Pozoruhodná próza, která vydatně obohacuje spektrum současné české literatury. Vyznívá i jako určitá verze univerzitního románu, což je žánr, který v českém literárním prostředí až překvapivě absentuje. Nesporný autorčin talent vede k pocitu, že by nemusela nutně zůstat jen autorkou jedné knihy. Petr A. Bílek

Když se psaní stane osudem, jde osobní život stranou. Spisovatelé Gottfried Keller, Johann Peter Hebel, Eduard Mörike, Jean-Jacques Rousseau, Robert Walser a malíř Jan Peter Tripp byli outsideři a osamělci stojící stranou dění, možná i ztroskotanci. Žijící klasik W. G. Sebald sleduje stopy, jež zanechali v životě a literatuře. Píše o nich tak naléhavě, jako by stáli před námi živí a byli našimi současníky. Sebald splétá jejích osudy a tvorbu se svým vlastním životem a bohatou kariérou. Přináší obraz výjimečně talentovaných autorů, jejichž prokletím byla křehká povaha. V neposlední řadě je Byt ve venkovském domě netradičním autoportrétem téměř kultovního spisovatele. Knihu doprovází reprodukce více než čtyřiceti obrazů, které k textu sám Sebald vybral.

Perlmutterova metoda zaměřená především na snížení rizika mozkových onemocnění si umí poradit zároveň s nadváhou, cukrovkou, depresí, nespavostí, alergií, vysokým krevním tlakem, ADHD a s mnoha dalšími potížemi. Nová kniha ji zpracovává jako praktický, široce aplikovatelný životní program. Autor čtenáře seznamuje s novými poznatky, k nimž dospěl od vydání předchozích knih a které potvrdily jeho původní koncept více tuku, méně sacharidů a důležitost péče o střevní mikrobiom. Komplexní návod zahrnuje původní recepty a výživový plán, rady, tipy a triky, jak překonávat každodenní překážky, jak správně naložit se spánkem či stresem, jak správně cvičit, a mnoho dalšího.

Nuselský most mohl stát už za první republiky, Petřín a Kampu jsme dnes mohli mít spojenou s asfaltem a automobily, Vyšehrad s krematoriem nebo s činžáky a Letnou s gigantickým průkopem od Vltavy až po Stromovku nebo s komplexem vládních mrakodrapů. Neuskutečněných projektů pro Prahu, smělých, často šokujících, ale někdy i překvapivě vizionářských, najdeme zejména na přelomu 19. a 20. století a na počátku první republiky plno. Autorka z nich vybírá významnější, vizuálně výrazné nebo ve své době nejkontroverznější. Kromě zmíněných míst se kniha věnuje i Staroměstskému náměstí, náměstí Republiky, lokalitám na Malé Straně, Podskalí a Vítkovu. Bohatou dobovou obrazovou dokumentaci doprovázejí výtvarné vizualizace Jana Šrámka a Veroniky Vlkové.

Žádná jiná část lidského těla nevzbuzuje po staletí tolik vášní jako to, čemu se říká ženský pohlavní orgán. Co to vlastně je? A proč máme právě k němu tak extrémně problematický, vyhraněný, láskyplný i nenávistný vztah? Švédská autorka dráždivých komiksů Liv Strömquistová přivádí na scénu ženy doby kamenné, staré Řeky, Sigmunda Freuda, Šípkovou Růženku, vynálezce kukuřičných lupínků, hinduistické bohyně, rappery, zdravovědné příručky i Kateřinu Janouchovou a vytváří ve svém naučném komiksu impozantní portrét orgánu, který malíř Gustave Coubert nazval Původem světa. Z této jediné učebnice biologie, kterou si skutečně musíte přečíst, se dozvíte nejen o tajemství ženského orgasmu a menstruačních mýtech, ale třeba také to, proč si Marie Bonapartová nechala operativně upravit klitoris nebo proč je na měděné destičce, kterou lidstvo vyslalo do vesmíru, ženské přirození cenzurováno.