Petrklíč strana 22 z 37

Kniha vypráví o tom, jak Adolf Hitler spolu se svou pravou rukou Heinrichem Himmlerem v roce 1939 nechali tříletým speciálním výcvikem proškolit dvacet říšských inspektorů, aby dohlédli svými téměř neomezenými pravomocemi již na tak pečlivou nacistickou exekutivu. Hlavní postavou je ambiciózní nacista SS oberstrurmführer Hans Decker, který se ocitá v roce 1942 při své zvláštní misi v nacistickém Německu. Z gestapa se přesune do koncentračního tábora v Osvětimi, aby si ověřil získané důkazy o korupčním provozu jednotek nechvalně známé SS Totenkopfverbände. Zde ovšem dojde ke zlomu, protože vyslaný říšský inspektor nedokáže odolat kráse jedné ženy, jenž nebyla árijské krve, a patřila tak do jiného světa. Svou inspekcí odhalí řadu pro něj překvapujících prvků soukolí smrti, v němž osvětimský tábor exceloval. Chování říšského inspektora se tím v jednu chvíli vymkne zcela kontrole a Hans učiní nečekané kroky, kterými vyděsí celý Hitlerův úřad. Himmler je nucen zahájit hon na svého nejlepšího z nejlepších, aby zamezil případnou spolupráci s britskou tajnou službou. Čtenář se tak může ponořit do osobitého příběhu, který je veden reálnými ději. Kniha umožňuje nahlížet na významná místa, události a osudy lidí v koloběhu války, včetně skutečných Hitlerových plánů. Publikace poskytuje čtenáři přímý zdroj informací z míst nacistické mašinérie a přibližuje úřední soustavu Hitlerovy moci a zároveň poukazuje na složitý, až mechanický postup Němců.

Theo Kojak je světově známý a takřka neomylný detektiv americké manhattanské policie z období sedmdesátých let, jehož charakteristickými znaky jsou především vyholená hlava, lízátko, vždy dokonale padnoucí a na míru zhotovený oblek. Kniha, která obsahuje zejména literárně pojatý rozbor osoby i osobnosti poručíka Kojaka, se opírá hlavně o jeho reakce a projevy, jak je zachycuje v jemných detailech dnes už kultovní americký seriál Kojak (1973-1978) s charismatickým Tellym Savalasem v hlavní roli, jenž se stal prvním a také nejvýraznějším představitelem této svébytné vyšetřovatelské a kriminalistické role v rámci filmové historie. Čtenář se dozví zajímavé i lehce pikantní detaily z Kojakova soukromí i pracovního terénu. Nechybějí kapitoly o vztahu poručíka Kojaka k ženám, snaha o vysvětlení jeho staromládenectví či výčet jednotlivých milenek, statě věnované jeho zálibám, kapitola o lízátku či pasáže o jeho nejbližších přátelích a spolupracovnících. Součástí knihy je i zmapování veškeré filmové tvorby na téma Kojak a soupis jednotlivých epizod původního seriálu ze sedmdesátých let. Vzhledem k tématu a prostředí je kniha napsána tzv. oddechovým jazykem, k němuž mimo jiné patří i řada nejrůznějších slangových a hovorových slov, která čtenář, jenž si chce u četby odpočinout, jistě ocení.

Kniha zcela obnažuje choulostivé kapitoly života Josepha a Magdy Goebbelsových. Manželé byli příklady a vzory možná jen jako národní socialisté, ovšem jejich soukromý život se ve skutečnosti nesl v duchu zvrácenosti, sexuální neukojitelnosti a cynismu. Šéf na cistické propagandy byl jen notorický sukničkář, nenasytný zvrhlík a uspokojovatel sexuálních potřeb. Proto také řada mužů nerada viděla, když se objevoval v blízkosti jejich manželek. Služby ovšem nabízel nejedné herečce a tanečnici a vedl si o tom docela detailní záznamy. Jeho avantýry byly tak rozmanité, že přesahovaly běžný rámec. Známý svůdník mnohé mladičké začínající tváře filmu či divadla ve své ložnici patřičně zaučoval – kvůli rychlé kariéře byly krásky Goebbelsovi po vůli. Téměř dvouletý milenecký vztah s českou herečkou Lídou Baarovou nakonec u Hitlera vyvolal pobouření, takže Goebbelse na nějaký čas odsunul na druhou kolej. Magda Goebbelsová od mládí poutala svým půvabným vzhledem a uhlazeným chováním pozornost vlivných a bohatých mužů. Ukázková žena režimu ovládala několik jazyků a dokonale držela krok s módou. Nacistickou propagandou byla vynášena jako dokonalý vzor německé ženy. Přes to všechno svůj osobní život spojila jak s nejbohatším německým mužem, tak i se skromným Židem a nakonec s nejzuřivějším nacistou. Přesvědčená buddhistka a posléze sionistka z dob mládí byla národním socialismem natolik okouzlená, že se mu bezvýhradně oddala. S Goebbelsem žila jako žena, když k němu pravidelně uléhala a rodila mu děti, ovšem s Hitlerem byla spřízněna jako s Bohem. Není vyloučeno, že v jednom čase přece jen s vůdcem měla intimní poměr. Jisté je, že führerovi propadla zcela, a to natolik, že byla připravena obětovat mu vše, což také nakonec učinila, když zavraždila sebe i své děti.

Každý rodič často úporně přemýšlí o tom, jak se jeho nastavající potomek bude jmenovat. Je to vážná věc, neboť jméno každého z nás doprovází po celý život. Tato kniha obsahuje výklady jmen, ze kterých vznikla říkadla Magdy Maškové. I jména pomáhají o d raného věku upevňovat mateřský cit a křehké pouto mezi matkou a dítětem. Knihu doprovází fotografie.

Kriminálně laděný příběh je zasazen do světa nekompromisních intrik a právnických kliček, a i když není konkrétně určeno místo, kde se děj odehrává, každý záhy pochopí, že se může jednat o kteroukoliv lokalitu nám blízkého světa. Hlavním hrdinou je bývalý policista Alan Krainer, který pracuje pro velkou právnickou korporaci jako vedoucí bezpečnostního oddělení. Vše začíná jednoho večera, kdy mu zavolá syn jeho šéfa, že autem srazil dívku a v panice z místa dopravní nehody ujel. Byla to nešťastná náhoda, nebo úkladně narafičená past, která má sloužit jako nástroj k vydírání? Alan pomalu rozplétá síť pavučiny neprůhledných právnických kliček a sám nečekaně zjišťuje, že i on má v této hře svou roli, jejíž kořeny sahají do doby, kdy byl policistou. Připomínka jeho křivého obvinění z vraždy kolegy v něm probouzí nejen smutné vzpomínky, ale také řadu nezodpovězených otázek. Přestože byl zproštěn viny, jeho kariéra u policie skončila. Vrah však nikdy nebyl dopaden. Sled následujících událostí postupně odhaluje nejen důvod vydírání jeho šéfa, ale i skutečnosti týkající se jeho vlastní minulosti. Alan se tak nakonec dostává až do bodu, kdy se musí rozhodnout, čemu dá přednost. Zda loajalitě ke svému zaměstnavateli, který mu poskytl možnost začít nový život, nebo touze pomstít se. Odplata však přináší nejen úlevu, ale i oběti, kterých přibývá. Čas se zkracuje a rychlost událostí se střemhlav řítí ke konečnému rozuzlení...

SNY, REALITA a NADĚJE. Těmito slovy se mladičká Helena snažila uchopit svůj život ve své maturitní slohové práci. Ale to už je dávno. Realitou dnešních dní je ona, dospělá žena po třicítce, provdaná za úspěšného muže, v domácnosti se dvěma malými dětmi, která si na životní úroveň nemůže stěžovat. Heleně ale zdánlivě růžová realita nestačí. O čem tajně sní když sedí ve svém ušatém křesle a její děti spí? Jsou to luxusní nákupy, vlastní podnikání nebo jiný muž? Podaří se jí překonat překážky, které osud nachystá a její sny naplnit? A má i tak naději být opravdu šťastná? Nabízím Vám poutavý příběh o tajných dívčích touhách, ženských ambicích, mateřských radostech, manželských starostech, pokušení, vášni, zradě, nečekaném překvapení a nakonec i splněných přáních, které ale mají svojí cenu, stejně jako každá mince má svůj rub i líc. Prosíme čtěte, pobavte se, darujte slzu, zamyslete se, nejen nad tenkou hranicí mezi láskou a nenávistí, životem a smrtí, nebem a zemí. A třeba zjistíte, že má kniha dodala Vašemu životu nový růžový odstín.

Kniha "NEJEN O TOM , aneb jak jsem našel Ričrda“ propojují několik rovin do jednotného napínavého příběhu s překvapivým vyvrcholením. Příběh muže po padesátce, zkušeného, životem protřelého, je poháněn velmi silným erotickým a sexuálním nábojem, který však není samoúčelný. Situace, do kterých se s krásnými protějšky vcelku náhodně dostává, spolu s jasně vnitřně definovaným názorem a pocitem vnitřního poslání, tvoří velmi napínavý, ale i humorný a až kafkovsky pitoreskní rámec pro definici pohledu na svět, který je i přes naturalizaci přístupu k erotice a sexu jako takovému, oslavou ženy, její krásy, senzitivity, smysluplnosti, síly, vynalézavosti a nezastupitelnosti pro časy budoucí a možná i východiskem, řešením, nadějí. Kniha je psána velice čtivou formou se smysluplnou mírou vtipu a nepostrádá ani dávku drobných úvah k zamyšlení. Je doplněna autorovými ilustracemi, které dodávají celku velmi příjemný ráz.

Názory na tuto knížku mohou být různé. Třeba už proto, že se – jak doufám – značně liší od literatury již vydané na obdobné téma. Jejím podtitulem by totiž mohlo být motto „Můj dům – můj hrad“, anebo povzdechnutí: „Všude je něco!“. Právě proto, že lidé jsme všichni, neseme s sebou každý často i hodně těžký náklad, přidělovaný nám životem, jenž žijeme. Stejně jako hrdinové, jimž se v této publikaci věnuji. Zejména z tohoto úhlu jsem hleděl na jejich domy a obydlí. Navíc s otázkou jak silně se jejich osudy otiskly v těchto zdech. Anebo jak naopak kvality jejich příbytků poznamenaly je. Dost možná, že se někde se čtenářem neshodneme. Už proto, že každý akceptuje sdělené i viděné jinak, obvykle po svém. Myslel jsem však svou věc dobře a budu si velmi vážit toho, jestliže alespoň trochu laskavý čtenář uzná, že jsem dělal, co jsem mohl.

Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky. Spisovatelka se v knize zaměřuje výhradně na soukromí a civilní život výjimečné, přemýšlivé, charismatické a citlivé ženy. Čtenář se například dozví, jak a s jakým prospěchem Milada Horáková studovala, jaké byly její záliby, jaký měla vztah k literatuře či hudbě, jaká byla její první láska, jakou byla manželkou, jak se oblékala a jaký měla vztah k módě. Součástí knihy je objasnění některých zavádějících informací ze života Milady Horákové, mezi něž náleží například fáma o její spojitosti se zbořeným mariánským sloupem na Staroměstském náměstí v Praze či spekulace, že měla být sekretářkou našeho druhého prezidenta E. Beneše. Autorka ve své knize současně odhalila i dosud velice spoře publikovaný profil Milady Horákové jako svébytné studentky Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde ji vyučoval například také prof. JUDr. Jan Krčmář, jehož životem a prací se autorka dlouhodobě zabývá. V knize nechybí emotivně silné momenty a úryvky z dopisů a dalších zdrojů, které statečná žena a pravá dáma, okouzlující svým nefalšovaným šarmem, učinila jen několik dní před svou smrtí.

Všichni ho známe a téměř všichni ho milujeme… Ostatně, kdo by si fešného detektiva s knírkem a pověstnými „šedými buňkami mozkovými“, jenž má na svou mnohdy dokonale pichlavou ješitnost a samolibost díky své genialitě a oslnivé znalosti psychologie a společenských konvencí plné právo, nezamiloval… Řeč není o nikom jiném nežli o Herculu Poirotovi, nejslavnějším hrdinovi z pera Agathy Christie (1890–1976). Detektivek s jeho postavou v hlavní roli vyšly od té první v roce 1921 již desítky, avšak nyní je na řadě knižní rekonstrukce jeho vlastního já – (nejen) portrét Hercule Poirota. Kniha, jejíž autorkou je profesí specialistka na historii umění meziválečného období je zpracována netradičně, a to především díky odvážnému a citlivému propojení několika různých tématických okruhů. Slavný detektiv v této publikaci poprvé v historii získává na plastické životnosti, díky které čtenář uceleně pozná nejen kompletní Poirotovu charakteristiku, jak mu ji vtiskla autorka a posléze tvůrci 13 sérií filmových snímků, ale současně i řadu detailních rysů, které v průběhu četby či sledování televizního filmu mohou fanouškům uniknout. Neméně významnou součástí knihy je také představení tvůrkyně slavného elegána – Agathy Christie - a taktéž nemalý prostor je věnovaný úloze Hercula Poirota ve filmu, kde se jeho vrcholným představitelem stal slavný britský herec David Suchet, jemuž je rovněž věnován dostatečný prostor. Specialitou knihy je podrobný rozbor postavy spisovatelky Ariadne Oliverové – „karikatury“, do níž Agatha Christie promítla sebe samu…

Princezna českého popu Iveta Bartošová odešla z pozemského života až neuvěřitelně tragicky. Je to smutné a nejeden fanoušek této bohyně jistě uronil slzu. Bude nám všem chybět. Její vzestup k výšinám byl doslova raketový, ale zasloužený. Uměla zaujmout nejen svým božským hlasem, ale i svým zjevem a vystupováním. Poslední léta však prožívala doslova muka a zřejmě neuvěřitelně trpěla. Po rozchodu s Ladislavem Štaidlem se jí v podstatě nic nedařilo. Pravděpodobné depresivní stavy a v neposlední řadě zčásti i média udělala své. Stala se z ní nešťastná a politováníhodná žena, která ztratila všechno. Zřejmě i to ji dovedlo k ukončení strastiplné cesty životem. Přesto takovýto konec nikdo nečekal. Je to velká tragédie. Kniha vypráví o jejím životě a o tom, jaká Iveta doopravdy byla a co jsme jejím odchodem z tohoto světa ztratili.

Andrej Babiš se obrazně řečeno přes noc stal pojmem, jakýmsi fenoménem těchto dnů. Kupodivu nikoliv kvůli svému majetku odhadovanému na několik miliard, ale dík úspěšnosti hnutí ANO, které se v předčasných volbách v roce 2013 stalo druhou nejsilnější stranou v zemi a i nyní by podle všech průzkumů volby vyhrálo. Andreje Babiše charakterizuje přímost, jednoduché, až strohé vyjadřování, dalo by se říci, že je to bodrý Slovák, který se před ničím a nikým nezastaví. Jestli je to dobré, nebo ne, jistě ukáže čas, a zřejmě velmi brzy. To se mnoha vysloužilým politikům nelíbí, zejména ne těm, kteří mají na každou otázku odpověď, ale ve skutečnosti odpovídají na něco úplně jiného, než na co byli tázáni. Andrej Babiš ale má i své skryté třinácté komnaty a sotva kdo tuší, čím nás překvapí. Tato publikace si dává za cíl „trhnout oponou”, poodhalit jeho zákoutí a představit ho trochu jinak, z jiného úhlu, než jak ho prezentuje náš tisk a televize. Autor knihy, zkušený spisovatel a publicista, se v některých částech knihy do jisté míry snaží fabulovat a také si klade otázku, co by se stalo, kdyby... Babišovy třinácté komnaty mohou být diskutabilní, nicméně existují a čtenář se s nimi určitě rád seznámí.

Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války ve shodě s celosvětovým trendem, který se nese v duchu hesla ,,co by se stalo, kdyby..." V této publikaci líčí v jedenácti kapitolách realitu Anschlussu Rakouska, hlavních Hitlerových tažení, největších bitev a bojů na evropských frontách i celé řady dalších zlomových situací, do nichž uvedl Adolf Hitler svět během druhé světové války. Čtenáři jsou nabízeny alternativy, podle nichž každá z nich mohla mít i docela jiné finále. Fakta, data, události a důsledky uvedené v knize souhlasí. Také všechny zúčastněné osoby žily a chovaly se tak, jak je tu vylíčeno. Rovněž ostatní užité reálie odpovídají známým skutečnostem. Každá z vytvořených historických konstrukcí je přitom zajímavou evokací konkrétní zlomové doby a současně pokusem o varující vylíčení Hitlerových alternativních možností a cesty třeba až do samotného pekla. Uvedené skutečnosti však podávají nezvratný důkaz o tom, že válka především Hitlerovým osobním zaviněním nikdy nemohla skončit vítězstvím nacionálně-socialistického Německa, ačkoli k němu obvykle scházelo jen velmi málo. Protože nakonec i nad zdánlivou materiální a statistickou převahou vždy zvítězí jen zdravý rozum, to lepší co je v lidech, pokrok, morálka a civilizace vůbec.

Publikace ZLATÝ BULETIN 2013 byl vydán u příležitosti pětačtyřicátého výročí prvního založení Uměleckého sdružení ARTES. Kniha má velkou uměleckou a dokumentární hodnotu pro všechny členy Uměleckého sdružení ARTES a lidí, kteří se tak či onak zajímají o českou kulturu a její historii. Publikace obsahuje zajímavé dokumenty a fotografie o činnosti uměleců - členů ARTES.

Muže jako takové můžeme milovat a nebo i nenávidět. Ovšem je tu i kategorie lhostejnosti. Ano, mohou nám být ukradení a my spíše pak hladíme uši svého psa s láskou a důvěrou. Zkrátka s muži je to jako s projímadlem. Jak si nedáme pozor, pořádně nás proženou. Pokud nás budou ale prohánět v ložnicích a bude se nám to líbit, tak budeme veselé a naše tváře se budou lesknout jako vycíděná jablíčka a my okolo nich budeme poskakovat jako bujaré klisňičky. Presto žádná z nás nikdy nebude znát muže dokonale a oni nás můžou nemile překvapit i po diamantové svatbě. Takže obezřetnost je na místě. Prostě, s muži zacházejme jako z prasklým prkýnkem na záchodě. Nikdy nevíme, kdy nás bolestivě štípne do zadečku.