Petrklíč strana 4 z 37

Mimořádná osobnost české kultury Čeněk Šlégl, filmový a divadelní herec, režisér a scenárista, dlouholetý člen Divadla Vlasty Buriana, měl jedinou dceru Blanku. Ta se ve 30. letech zamilovala do Arnošta Weisse, muže židovského původu. V roce 1941, v rozporu s platnými norimberskými zákony, se za něj provdala. Tím začalo vyhrožování likvidací celé rodiny slavného umělce a začal zápas o holé životy. Populární herec byl přinucen k učinkování v antisemitských rozhlasových skečích, k napsání protižidovského románu, k propagandistické cestě do Říše, k převzetí nacistického vyznamenání … Těmito kroky vědomě ohrozil svou kariéru a pošpinil svou pověst před celým národem. Dokázal však intervencemi zachránit životy svého zetě, dcery i teprve dvouleté vnučky Zuzany, která měla být v roce 1945 jakožto poloviční Židovka zlikvidována. Šlégl byl po válce odsouzen k půlročnímu těžkému žaláři a již nikdy se k umělecké práci nevrátil.

28. říjen 1918 byl významným předělem, ale záhy i novým problémem českých a slovenských dějin. Kniha Milana Macáka Sto let chatrné samostatnosti ukazuje, že v dějinách neexistuje žádná přímočarost a vítězství dneška v sobě může skrývat zítřejší porážku. Spojenci dneška se zítra mohou stát nepřáteli. Také 28. říjen neznamenal jen radost nad vznikem Československé republiky jako samostatného státu dvou národů, ale přinesl i řadu palčivých otázek, na něž měla přinést odpověď až budoucnost. Stane se nový stát skutečným domovem Čechů a Slováků? Nebylo chybou vzdát se výhod života v obrovské mnohonárodní habsburské říši? Přizpůsobí se novým poměrům velmi početná německá menšina? Hlavní neznámou však bylo, zda jsme schopni v případě ohrožení uhájit svou samostatnost. A máme ji hájit sami, nebo máme být součástí nějaké větší aliance států? Demokratická republika znamenala v mnohém krok do neznáma, protože její existenci ovlivňovaly síly, s nimiž jsme dosud neměli téměř žádnou historickou zkušenost. O výsledcích války se rozhodovalo nejen na bojištích a v pracovnách významných státníků, ale také ve světě vysokých financí, nebo v zednářských lóžích, které uplatňovaly svůj vliv zejména na politiky dohodových mocností. T. G. Masaryk se dokázal v složitostech doby orientovat zdánlivě bravurně, ale byl to přece jen muž v českém prostředí ojedinělý a ne vždy přijímaný s nadšením. Nebyl už také příliš starý na nové výzvy? „Velká válka“ byla totiž také prvním významným krokem k novodobé globalizaci, která však, jak ukázala velká hospodářská krize, přinášela vedle některých výhod i obrovské a mnohdy až neřešitelné hospodářské a sociální problémy. Nová válka byla na obzoru. Na jejím konci se sice znovu objevila československá státnost, ale ta dnes už také neexistuje. Dosáhli jsme tedy před sto lety skutečného vítězství, nebo se stále jen potácíme v bludném kruhu? I na tyto otázky hledá odpověď nová kniha Milana Macáka.

Romik byl triatlonista, Ironman. Sebevědomý, ješitný a testosteronem nabitý chlap. Měl peníze, úspěch, krásnou rodinu a právě prožíval intenzivní milenecký vztah s jinou ženou. Až jedno ráno a pohled do zrcadla všechno změnily. Když se padá z výšky, tak to bolí. Vážná nemoc a nečekaná zrada dostaly železného muže až na dno. Ironman se ale nikdy nevzdává!!! Ironlove je poutavý životní příběh mistra Evropy, účastníka havajského Ironmana Romana Malivánka. Pobavíte se nad jeho neuvěřitelnými příhodami s vůní alkoholu, prožijete s ním velkou lásku i těžké chvíle. Můžete jím opovrhovat, obdivovat ho, každopádně vám nebude lhostejný. Poznáte atmosféru nejtěžšího sportovního klání na světě.

Babička na inzerát je zpovědí poválečné generace. Senioři chtějí žít trochu jiný život. Skupinku sedmi lidí, kteří spolu prožili část dětství, spojuje pocit, že už je nikdo nepotřebuje, že jsou na obtíž. Začínali za zpěvu pionýrských písní, končí se smutným pohledem do peněženky. Naskytne se jim však nová příležitost – nastěhovat se do objektu bývalé školky, kde se poznali jako děti. Touha po kvalitnějším životě a pospolitosti, ale i nedostatek peněz, je vedou k poněkud zvláštním aktivitám. Navíc mají stále větší problémy s „náctiletými“ ze sousední školy, kterou také dobře znají z let dětství. Nyní se však strachují o své políčko zakázaných rostlin. A dělat babičku na inzerát je pro některé lákavá nabídka. Ale na opožděný milostný vztah mezi Vladem a Bedřiškou není nikdy pozdě. Tragikomický, úsměvný pohled nejen na poválečnou generaci.

Helena Lukavská, hrdinka komorní povídky zaměřené na souboj zdravého rozumu s duševní nemocí, stojí na prahu třicítky a psychiatrovy ordinace. Navzdory vlastní snaze i péči blízkých přátel se nakonec propadá na samotné dno duševního bytí. Příběh podtržený vážnou diagnózou nemusí být nutně těžký. Helenini přátelé Lucas a Sima se k životu staví čelem. V momentech, kdy je Helena doslova na zabití, neztrácejí tolik potřebný nadhled. Hořkosladká povídka o třech dějstvích má rychlý spád a díky diskutabilnímu přístupu doktora Nesta Helenin příběh ztrácí jasné kontury. Tato útlá povídka patří mezi ty knihy, které zapůsobí zejména při prvním přečtení. Teprve závěrečná pasáž reflektuje oprávněné čtenářovy pochyby. Stejně jako v případě prvotiny Budu zářit (Eroika, 2009) autorka vypráví příběh úsporně a s důrazem na vnitřní svět hlavních hrdinů.

Autorka na pozadí Královských Vinohrad 50. let 20. století vypráví o traumatech i potěšeních svého dětství a dospívání. Popisuje tehdejší předměty a situace dnešníma očima a s odstupem vnímá komplikované rodinné vztahy. Vzpomínky jsou zasazeny do širšího kontextu tehdejšího socialistického Československa. Bohatě ilustrovaná knížka připomene pamětníkům jejich mládí a před ostatními pootevře zapomínanou každodennost ne tak dávných let.

Jak nás zasáhne, pokud v dětství slyšíme, že ze sexu s otcem by se matka poblila? A je možné, že nám někdo doslova ukradne život? Román Rebelka pod zámkem je výpovědí dívky, kterou neúměrně přísná sexuálně frustrovaná matka postupně vrhne do pasti psychopata. Ten ji považuje za svůj absolutní majetek a jako takový ji podle chuti prodává, vězní nebo používá k získání různých výhod. Mladá žena se snaží vyvléct z manželských pout po svém. Střídání milenců vede až k narození dítěte jiného etnika. Ani to jí nepomůže, boj na "četníky a zloděje" je nekonečný. O co víc se hlavní hrdinka snaží osvobodit, o to víc se nevědomky sama spoutává. On má všechno, její jedinou obrannou i útočnou zbraní je sex. Netradičně napsaný, plně otevřený tragikomický příběh mladé ženy a jejího věznitele vás od začátku zcela pohltí. Budete se smát nebo plakat, ale rozhodně se nebudete nudit.

Nápad sestavit a vydat antologii básní na pomoc obětem domácího násilí se zrodil z jednoduché elektronické korespondence mezi dvěma kamarádkami z dětství, které spojuje jak láska k literární tvorbě, tak neblahá osobní zkušenost s domácím násilím. Od prvního nápadu k realizaci uběhly dlouhé tři roky vzletu a pádu, nadějí a téměř úspěchu. Editorka a autorka Natálie Nera knihu sestavila tak, aby se co nejpříjemněji četla, aby rytmus seřazených básní nepůsobil rušivě a aby si snad každý našel to, co ho nejvíce osloví. Slova mohou nejen zranit, ale dokáží i povzbudit. I lidé, kteří při slově „poezie“ protáhnou obličej, protože si vzpomenou na školní výuku, kdy si museli při hodinách literatury vymýšlet, co tím chtěl básník říci, v ní v obdobích velkého životního vypětí hledají a nacházejí útěchu i odpovědi - při rozchodech, rozvodech, úmrtích v rodině, svatbách, narození dětí... Přišel čas si připomenout, že slovo není jen akademickým cvičením teoreticky připravených vzdělanců, ale že má co dát každému, kdo je ochoten se dívat a naslouchat. Natálie Nera vlastním jménem Natálie Dunn, je autorkou prozatím dvou vydaných románu, mnoha článku a básní psaných jak česky, tak anglicky. Svou literární pout začala již v deseti letech v dnes již legendárním Klubu mladých autoru pod vedením Z. K. Slabého. Po studiu žurnalistiky pracovala několik let zejména v tištených médiích. Poté se vydala na osobní pout Evropou - strávila dva a pul roku v Litvě a od roku 2004 žije ve Velké Británii. Dum v Haydon Bridge v hrabství Northumberland obývá spolu se svým britským manželem a dvěma dětmi.

Místo na konci světa, ostnatý drát a blázni jí dávají dobrou noc. Sabina mohla mít pohodové léto, ale rozhodla se pomoct své dlouholeté kamarádce. 18 složek, 18 pacientů, 18 složitých životních příběhů. Náročný každodenní program, všechno je osobnější než čekala. Každý z nich by potřeboval zachránit. Filip ale o něco víc. Zatímco pomalu odhaluje tajemství skryté za jeho diagnózou, dochází jí čas. Prázdniny jsou u konce a ona se musí vrátit zpátky do svého života daleko odtud. Poslední probdělá noc a Sabina má plán. V sázce je ale víc než jen její kariéra lékařky, je to jeho život. Poutavý a napínavý román pro ženy, ve kterém to opět s muži není jednoduché. Láska proti rozumu, pocity proti předpisům. A vše nám ještě komplikují předsudky. Jedna terapeutická skupina, alternativní medicína i zákulisí profesionálního fotbalu. Intimní vztahy mezi ženami, síla manželského pouta i hloubka otcovské lásky. To vše je v knize k mání. Pobavíte se, zamyslíte, zatoužíte po kávě. Poznáte těžkosti nemocného těla, křehkost duše i nevšední romantiku.

Herečku Antonii Hegerlíkovou si vybavíme především ve spojitosti s rolí laskavé a milující maminky v seriálu režiséra Františka Filipa F. L. Věk. Byla taková i ve skutečnosti. Laskavá, přátelská, upřímná, někdy až trochu naivní. Její život je neskutečná směsice komedie s tragédií. Narodila se v Bratislavě, dětství prožila v Žilině. V době nástupu fašismu na Slovensko za dramatických událostí utekla do Prahy, za komických okolností se dostala na pražskou konzervatoř, působila i v angažmá u krále komiků Vlasty Buriana, neuvěřitelných padesát osm let strávila na scéně pražského Divadla na Vinohradech, v sedmdesáti letech se ještě podruhé vdávala. To je jen zlomek hereččina unikátního života. Vše, o čem se v knize píše, je sepsáno na základě autentických nahrávek. Kniha je podle přání již zesnulé herečky nazvána příznačně Serpentiny, což značí ostré životní zatáčky. Těch zažila Antonie Hegerlíková nesčetně a vzpomíná na ně s lehkou nadsázkou a ironií. Podstatnou část vzpomínek věnuje také setkáním a příhodám s kolegy z umělecké branže. Celkový obraz knihy je pak doplněn o unikátní fotografie z osobního i uměleckého života a také vzpomínkami těch, kteří herečku velmi dobře znali. Namátkou režiséři František Filip a Tomáš Magnusek, herci Václav Postránecký a Gabriela Vránová, bývalý ředitel Divadla na Vinohradech Jindřich Gregorini, herec a moderátor Petr Vágner, představitel malého Františka Věka pan Jindřich Hrdý a řada dalších. Významnou měrou se na rukopisu podílela hereččina dcera Antonie Dvořáková.

V Corrientes, městě na argentinsko-paraguayské hranici, je sedmnáctiletá básnířka Soledad v době války o Falklandy bez viny uvězněna a mučena. Jen nerad se její strýc Gunter, Paraguayec pocházející z Německa a chladný manažer Světové banky, vydává v doprovodu své manželky Elizy na cestu do srdce jihoamerického státního terorismu, aby Soledad zachránil. Gunterova zima byla oceněna jako kniha roku 1987 a je podle rozsáhlého průzkumu mezi odborníky nejvýznamnějším paraguayským románem posledních čtyř desetiletí. Ministerstvo školství této země jej prohlásilo za dílo národního vzdělávacího zájmu. Jeho obsah těží z dramatických zážitků autora Juana Manuela Marcose z let 1973 až 1987, těžkých let vojenské diktatury v Paraguayi, a z ran osudu kvůli jeho politickému exilu ve Španělsku a ve Spojených státech. Je to hrůzná pocta idealismu latinskoamerické mládeže spojená s nejjemnějšími technikami avantgardního vypravěčského umění, román prodchnutý hlubokou lyrikou, oslavovaný čtenáři a mezinárodní kritikou, přeložený do čtyřiceti jazyků.

Normální pražský zimní den a najednou je všechno jinak. Neznámé záření usmrtilo všechny, kteří nebyli nějak chráněni, a zachránilo se méně než pět procent populace. A to nejen v Praze, ale jak se později ukázalo, i na polovině zeměkoule. Evropa byla najednou mrtvá. Žádná vláda, policie, žádná pomoc zvenčí. Hrozí narkomani, gangy bezdomovců a bezvládí. Náhodně se ale začínají organizovat skupiny těch, kteří přežili. Jak si opatřit světlo, vodu a později potraviny? Jak zabránit invazi z Asie, která přežila? Jak ochránit české památky, cennosti a na čem vybudovat identitu národa? Bude to vůbec možné? Jak se zachová svět? To jsou vážné otázky, které si autor v uvedené knize právem klade.

Dětství, kamarádi, první láska – to vše a mnoho dalšího se skrývá v knížce s poetickým názvem Ztracené podoby kraje. Mladý autor v ní nejen vypráví o životě v malebné vesničce uprostřed lesů, ale také se zamýšlí nad vztahy mezi lidmi v rodině, v milostném vztahu, v přátelství. Je toho hodně, co člověk může v životě získat, ale také ztratit. A obvykle záleží jen na něm, na jeho životních postojích, co si vybere, i když překvapení zdaleka není vyloučeno…

Kniha Významní lidé v mém životě vypráví o autorových životních osudech po jeho příchodu do Prahy v roce 1949. Popisuje přátelství s mnoha významnými lidmi, jeho vzácnými přáteli – Z. Mahlerem, V. Větvičkou, M. Patřičným, J. Grygarem, J. Himalem, D. Rybníčkem, L. Venyšem, V. Ebrem a dalšími přáteli - kmotry jeho knih. Autor vzpomíná i na své zážitky z lesnických expertiz v Africe a Asii, jakož i z cest a pobytů v dalších zemích pěti kontinentů. Je zde také výčet jeho publikační činnosti včetně 27 knih, z nichž pět je věnováno fotbalu. Publikace obsahuje i pasáž o autorových nových přátelích v penzionu Zátiší. Kniha obsahuje 32 stran barevných obrázků a seznam příloh.

Kniha Česká kartografie je jednou z prvních na našem knižním trhu, která se komplexně zabývá vývojem kartografie na českém území. V knize je přehledně vysvětleno, co je vlastně náplní kartografie a jaký je její vztah k ostatním souvisejícím vědním oborům. Nejobsáhlejší kapitolou je přehledně zpracovaný vývoj mapových děl, a to od počátku vzniku map na našem území až po současnost, kdy jsou mapová díla vytvářena pomocí nesrovnatelně kvalitnějšího a přesnějšího vybavení. Kniha vás seznámí s osobnostmi tohoto oboru, které se zasloužily o dochování vskutku skvělých grafických děl, jež zaujmou nejen oko odborníka. Pro lepší představu čtenáře je textová část doplněna ilustracemi významných mapových děl, na kterých je zřetelně vidět, jakým vývojem tento bezpochyby zajímavý obor procházel. Věříme, že kniha zaujme jak odbornou, tak laickou veřejnost a stane se dobrým průvodcem dějinami kartografie.

Ivan Fontana (*1946) předkládá čtenářům nové aforismy a verše. Je mistrem literární zkratky, a pokud se čtenář v textech přímo nepozná, jistě ocení jejich sílu. Autor navazuje na mnoho našich i světově proslulých autorů. Aforismus byl kultivován v mnohých literárních salonech, z evropské školy vyčnívá podle něj o hlavu francouzský a německý duch. Jak sám říká, zná pod Petřínem téměř každý kámen – chodil zde do základní školy (dnes Keplerovo gymnázium). Publikoval stovky aforistických sloupků, básní a esejů v pražském i celostátním tisku. Zúčastnil se se mnoha literárních soutěží, z nichž některé ho jen popostrčily, jiné jeho tvorbu ocenily. Za literární dílo např. převzal na Šrámkově Sobotce grafický list z rukou Mistra Vladimíra Komárka. Jeho svěží verše jsou lehké a hravé. Odrážejí četná témata, především však život. Prvotinu Kostky v letu vydalo SNK již před sametovou revolucí. Naše Nakladatelství Petrklíč vydalo jeho tituly Lidské stíny aneb Malé studie charakterů (1994), Klobouk myšlenek (1995) a Co řekly ženy (1996). Zúčastnil se mnoha sborníků a almanachů, např. přispěl do antologie českého aforismu, kterou uspořádali Mirek Huptych a Jiří Žáček (Knižní klub 2004). Vydal knížky Zámecké aforismy a Písařovy desky (2010), Dixi Maxi Pixi - Maňáskový recitál (2012) a Slovosledy (2014). Nakladatelství Plot vydalo Velkou knihu aforismů (2012). Jeho básně a aforismy byly čteny v Českém rozhlase a pražské Viole. Autorsky se zúčastnil almanachů Pastýři noci (2014) a Rybáři odlivu (2015), které sestavil básník Vladimír Stibor. Ivan Fontana je členem UČS a Obce spisovatelů.