Petrklíč strana 4 z 37

Autorka na pozadí Královských Vinohrad 50. let 20. století vypráví o traumatech i potěšeních svého dětství a dospívání. Popisuje tehdejší předměty a situace dnešníma očima a s odstupem vnímá komplikované rodinné vztahy. Vzpomínky jsou zasazeny do širšího kontextu tehdejšího socialistického Československa. Bohatě ilustrovaná knížka připomene pamětníkům jejich mládí a před ostatními pootevře zapomínanou každodennost ne tak dávných let.

Jak nás zasáhne, pokud v dětství slyšíme, že ze sexu s otcem by se matka poblila? A je možné, že nám někdo doslova ukradne život? Román Rebelka pod zámkem je výpovědí dívky, kterou neúměrně přísná sexuálně frustrovaná matka postupně vrhne do pasti psychopata. Ten ji považuje za svůj absolutní majetek a jako takový ji podle chuti prodává, vězní nebo používá k získání různých výhod. Mladá žena se snaží vyvléct z manželských pout po svém. Střídání milenců vede až k narození dítěte jiného etnika. Ani to jí nepomůže, boj na "četníky a zloděje" je nekonečný. O co víc se hlavní hrdinka snaží osvobodit, o to víc se nevědomky sama spoutává. On má všechno, její jedinou obrannou i útočnou zbraní je sex. Netradičně napsaný, plně otevřený tragikomický příběh mladé ženy a jejího věznitele vás od začátku zcela pohltí. Budete se smát nebo plakat, ale rozhodně se nebudete nudit.

Nápad sestavit a vydat antologii básní na pomoc obětem domácího násilí se zrodil z jednoduché elektronické korespondence mezi dvěma kamarádkami z dětství, které spojuje jak láska k literární tvorbě, tak neblahá osobní zkušenost s domácím násilím. Od prvního nápadu k realizaci uběhly dlouhé tři roky vzletu a pádu, nadějí a téměř úspěchu. Editorka a autorka Natálie Nera knihu sestavila tak, aby se co nejpříjemněji četla, aby rytmus seřazených básní nepůsobil rušivě a aby si snad každý našel to, co ho nejvíce osloví. Slova mohou nejen zranit, ale dokáží i povzbudit. I lidé, kteří při slově „poezie“ protáhnou obličej, protože si vzpomenou na školní výuku, kdy si museli při hodinách literatury vymýšlet, co tím chtěl básník říci, v ní v obdobích velkého životního vypětí hledají a nacházejí útěchu i odpovědi - při rozchodech, rozvodech, úmrtích v rodině, svatbách, narození dětí... Přišel čas si připomenout, že slovo není jen akademickým cvičením teoreticky připravených vzdělanců, ale že má co dát každému, kdo je ochoten se dívat a naslouchat. Natálie Nera vlastním jménem Natálie Dunn, je autorkou prozatím dvou vydaných románu, mnoha článku a básní psaných jak česky, tak anglicky. Svou literární pout začala již v deseti letech v dnes již legendárním Klubu mladých autoru pod vedením Z. K. Slabého. Po studiu žurnalistiky pracovala několik let zejména v tištených médiích. Poté se vydala na osobní pout Evropou - strávila dva a pul roku v Litvě a od roku 2004 žije ve Velké Británii. Dum v Haydon Bridge v hrabství Northumberland obývá spolu se svým britským manželem a dvěma dětmi.

Místo na konci světa, ostnatý drát a blázni jí dávají dobrou noc. Sabina mohla mít pohodové léto, ale rozhodla se pomoct své dlouholeté kamarádce. 18 složek, 18 pacientů, 18 složitých životních příběhů. Náročný každodenní program, všechno je osobnější než čekala. Každý z nich by potřeboval zachránit. Filip ale o něco víc. Zatímco pomalu odhaluje tajemství skryté za jeho diagnózou, dochází jí čas. Prázdniny jsou u konce a ona se musí vrátit zpátky do svého života daleko odtud. Poslední probdělá noc a Sabina má plán. V sázce je ale víc než jen její kariéra lékařky, je to jeho život. Poutavý a napínavý román pro ženy, ve kterém to opět s muži není jednoduché. Láska proti rozumu, pocity proti předpisům. A vše nám ještě komplikují předsudky. Jedna terapeutická skupina, alternativní medicína i zákulisí profesionálního fotbalu. Intimní vztahy mezi ženami, síla manželského pouta i hloubka otcovské lásky. To vše je v knize k mání. Pobavíte se, zamyslíte, zatoužíte po kávě. Poznáte těžkosti nemocného těla, křehkost duše i nevšední romantiku.

Herečku Antonii Hegerlíkovou si vybavíme především ve spojitosti s rolí laskavé a milující maminky v seriálu režiséra Františka Filipa F. L. Věk. Byla taková i ve skutečnosti. Laskavá, přátelská, upřímná, někdy až trochu naivní. Její život je neskutečná směsice komedie s tragédií. Narodila se v Bratislavě, dětství prožila v Žilině. V době nástupu fašismu na Slovensko za dramatických událostí utekla do Prahy, za komických okolností se dostala na pražskou konzervatoř, působila i v angažmá u krále komiků Vlasty Buriana, neuvěřitelných padesát osm let strávila na scéně pražského Divadla na Vinohradech, v sedmdesáti letech se ještě podruhé vdávala. To je jen zlomek hereččina unikátního života. Vše, o čem se v knize píše, je sepsáno na základě autentických nahrávek. Kniha je podle přání již zesnulé herečky nazvána příznačně Serpentiny, což značí ostré životní zatáčky. Těch zažila Antonie Hegerlíková nesčetně a vzpomíná na ně s lehkou nadsázkou a ironií. Podstatnou část vzpomínek věnuje také setkáním a příhodám s kolegy z umělecké branže. Celkový obraz knihy je pak doplněn o unikátní fotografie z osobního i uměleckého života a také vzpomínkami těch, kteří herečku velmi dobře znali. Namátkou režiséři František Filip a Tomáš Magnusek, herci Václav Postránecký a Gabriela Vránová, bývalý ředitel Divadla na Vinohradech Jindřich Gregorini, herec a moderátor Petr Vágner, představitel malého Františka Věka pan Jindřich Hrdý a řada dalších. Významnou měrou se na rukopisu podílela hereččina dcera Antonie Dvořáková.

Normální pražský zimní den a najednou je všechno jinak. Neznámé záření usmrtilo všechny, kteří nebyli nějak chráněni, a zachránilo se méně než pět procent populace. A to nejen v Praze, ale jak se později ukázalo, i na polovině zeměkoule. Evropa byla najednou mrtvá. Žádná vláda, policie, žádná pomoc zvenčí. Hrozí narkomani, gangy bezdomovců a bezvládí. Náhodně se ale začínají organizovat skupiny těch, kteří přežili. Jak si opatřit světlo, vodu a později potraviny? Jak zabránit invazi z Asie, která přežila? Jak ochránit české památky, cennosti a na čem vybudovat identitu národa? Bude to vůbec možné? Jak se zachová svět? To jsou vážné otázky, které si autor v uvedené knize právem klade.

Dětství, kamarádi, první láska – to vše a mnoho dalšího se skrývá v knížce s poetickým názvem Ztracené podoby kraje. Mladý autor v ní nejen vypráví o životě v malebné vesničce uprostřed lesů, ale také se zamýšlí nad vztahy mezi lidmi v rodině, v milostném vztahu, v přátelství. Je toho hodně, co člověk může v životě získat, ale také ztratit. A obvykle záleží jen na něm, na jeho životních postojích, co si vybere, i když překvapení zdaleka není vyloučeno…

V Corrientes, městě na argentinsko-paraguayské hranici, je sedmnáctiletá básnířka Soledad v době války o Falklandy bez viny uvězněna a mučena. Jen nerad se její strýc Gunter, Paraguayec pocházející z Německa a chladný manažer Světové banky, vydává v doprovodu své manželky Elizy na cestu do srdce jihoamerického státního terorismu, aby Soledad zachránil. Gunterova zima byla oceněna jako kniha roku 1987 a je podle rozsáhlého průzkumu mezi odborníky nejvýznamnějším paraguayským románem posledních čtyř desetiletí. Ministerstvo školství této země jej prohlásilo za dílo národního vzdělávacího zájmu. Jeho obsah těží z dramatických zážitků autora Juana Manuela Marcose z let 1973 až 1987, těžkých let vojenské diktatury v Paraguayi, a z ran osudu kvůli jeho politickému exilu ve Španělsku a ve Spojených státech. Je to hrůzná pocta idealismu latinskoamerické mládeže spojená s nejjemnějšími technikami avantgardního vypravěčského umění, román prodchnutý hlubokou lyrikou, oslavovaný čtenáři a mezinárodní kritikou, přeložený do čtyřiceti jazyků.

Kniha Významní lidé v mém životě vypráví o autorových životních osudech po jeho příchodu do Prahy v roce 1949. Popisuje přátelství s mnoha významnými lidmi, jeho vzácnými přáteli – Z. Mahlerem, V. Větvičkou, M. Patřičným, J. Grygarem, J. Himalem, D. Rybníčkem, L. Venyšem, V. Ebrem a dalšími přáteli - kmotry jeho knih. Autor vzpomíná i na své zážitky z lesnických expertiz v Africe a Asii, jakož i z cest a pobytů v dalších zemích pěti kontinentů. Je zde také výčet jeho publikační činnosti včetně 27 knih, z nichž pět je věnováno fotbalu. Publikace obsahuje i pasáž o autorových nových přátelích v penzionu Zátiší. Kniha obsahuje 32 stran barevných obrázků a seznam příloh.

Kniha Česká kartografie je jednou z prvních na našem knižním trhu, která se komplexně zabývá vývojem kartografie na českém území. V knize je přehledně vysvětleno, co je vlastně náplní kartografie a jaký je její vztah k ostatním souvisejícím vědním oborům. Nejobsáhlejší kapitolou je přehledně zpracovaný vývoj mapových děl, a to od počátku vzniku map na našem území až po současnost, kdy jsou mapová díla vytvářena pomocí nesrovnatelně kvalitnějšího a přesnějšího vybavení. Kniha vás seznámí s osobnostmi tohoto oboru, které se zasloužily o dochování vskutku skvělých grafických děl, jež zaujmou nejen oko odborníka. Pro lepší představu čtenáře je textová část doplněna ilustracemi významných mapových děl, na kterých je zřetelně vidět, jakým vývojem tento bezpochyby zajímavý obor procházel. Věříme, že kniha zaujme jak odbornou, tak laickou veřejnost a stane se dobrým průvodcem dějinami kartografie.

Ivan Fontana (*1946) předkládá čtenářům nové aforismy a verše. Je mistrem literární zkratky, a pokud se čtenář v textech přímo nepozná, jistě ocení jejich sílu. Autor navazuje na mnoho našich i světově proslulých autorů. Aforismus byl kultivován v mnohých literárních salonech, z evropské školy vyčnívá podle něj o hlavu francouzský a německý duch. Jak sám říká, zná pod Petřínem téměř každý kámen – chodil zde do základní školy (dnes Keplerovo gymnázium). Publikoval stovky aforistických sloupků, básní a esejů v pražském i celostátním tisku. Zúčastnil se se mnoha literárních soutěží, z nichž některé ho jen popostrčily, jiné jeho tvorbu ocenily. Za literární dílo např. převzal na Šrámkově Sobotce grafický list z rukou Mistra Vladimíra Komárka. Jeho svěží verše jsou lehké a hravé. Odrážejí četná témata, především však život. Prvotinu Kostky v letu vydalo SNK již před sametovou revolucí. Naše Nakladatelství Petrklíč vydalo jeho tituly Lidské stíny aneb Malé studie charakterů (1994), Klobouk myšlenek (1995) a Co řekly ženy (1996). Zúčastnil se mnoha sborníků a almanachů, např. přispěl do antologie českého aforismu, kterou uspořádali Mirek Huptych a Jiří Žáček (Knižní klub 2004). Vydal knížky Zámecké aforismy a Písařovy desky (2010), Dixi Maxi Pixi - Maňáskový recitál (2012) a Slovosledy (2014). Nakladatelství Plot vydalo Velkou knihu aforismů (2012). Jeho básně a aforismy byly čteny v Českém rozhlase a pražské Viole. Autorsky se zúčastnil almanachů Pastýři noci (2014) a Rybáři odlivu (2015), které sestavil básník Vladimír Stibor. Ivan Fontana je členem UČS a Obce spisovatelů.

Že se život s některými z nás nemazlí, na vlastní kůži pozná i Sabina Lojdová, dívka nadaná, krásná a podmanivého pohledu. Sabině je sedmnáct let, když se poprvé zamiluje. Bohužel, jak se to často stává, do nesprávného člověka. Až donedávna byla bezproblémovou studentkou, ale po smrti jejích rodičů s ní osud pořádně zamával. Je posedlá rebelií, odmlouvá babičce, která se o ni stará, a po častých neshodách utíká z domu. Cítí, že musí jít za hlasem svého srdce a na nic se neohlížet. Drsný příběh, odehrávající se převážně pod klenbou matičky Prahy, je plný nečekaných zvratů. Lásky, nenávisti, touhy, ale i odříkání, v němž nechybí sebezpytování a jen postupné nacházení sama sebe i vnitřní pohled až na samé dno vlastní duše. Je někdy těžké, přetěžké pozvednout své sebevědomí a jít dál. Postavy tohoto příběhu se pokoušejí právě o to, avšak cesty protkané hříchy, lží, sexem, drogami, ale i všudypřítomným strachem se zdají být příliš obtížné a neschůdné. Je skoro nemožné změnit vše k lepšímu. Přesto se to hrdinům napínavého a velmi čtivého románu podaří. Najdou totiž sílu v lásce. Po úspěšném románu Na slzy nezbyl čas předkládá autorka čtenářům další knihu, která nikoho nezklame

Civilizace se nachází na pokraji zániku, protože mužské sperma ztratilo svou schopnost oplodnit ženské vajíčko a bílá lidská rasa je na pokraji vyhynutí. To je svět, do kterého se Brad, doprovázený čápem Felixem prostřednictvím zákonů kvantové mechaniky paralelních Vesmírů nechtěně dostane. Nicméně osud s ním má své plány. Stane se jedním z hybatelů odvrácení konce této civilizace. Jedinou možností, jak svět zachránit je rozluštění staroegyptské moudrosti „Věty smíření“, ke které vede šifra žida Eicka. Musí být nalezena nová duchovní cesta, která civilizaci vyvede z krize. Podaří se to? Bude „Věta smíření“ rozluštěna? Bude civilizace zachráněna? A jakou roli v tom sehraje muž s čápem, Brad a jeho Felix, kteří se do tohoto světa dostali, neboť byli předurčeni pomoci? Na tyto a mnoho jiných otázek odpoví detektivně laděný příběh s mnoha zvraty a tajemnými zákoutími dobrého sci-fi románu na pokraji skutečnosti, kterou všichni žijeme.

V listopadu 2015 uplyne od události, které se říká Bitva na Bílé hoře, tři sta devadesát pět let. Mnoho o ní víme už ze školních lavic, ale pouze okrajově, i když přece. Tato kniha se daleko šířeji zabývá prakticky vším, co předcházelo této jinak z vojenského hlediska nepříliš významné šarvátce, co se seběhlo kolem ní a co ji následovalo. Líčí tedy celý zajímavý a napohled až snad romantický úsek českých a evropských dějin mezi první polovinou 16. a počátkem 17. století – v dobových konsekvencích a často s uvedením souvisejících podrobností, záhadných zvratů a významných informací, které zpravidla nejsou všechny běžnému čtenáři známy. Zabývá se tedy teorií, praxí a vývojem renesančního umění války, také ovšem celou galerií císařů a králů i jejich dvorů, kamarily a panstva obou stran a vysvětluje pravou podstatu jejich konfliktů. Tedy to, proč se navzájem znepřátelili a co všechno za tím doopravdy bylo, popisuje postupnou cestu jich všech až k první velké válce evropských dějin a zároveň osvětluje osudovou neodvratnost této katastrofy. Velká část lidí, ale i některých odborníků se nedovede oprostit od obvykle účelové oficiální prezentace této bitvy, jak je jim předkládána po celé generace. Čtenáři budou žasnout nad skutečnou hloubkou jistých omylů. Název knihy OPRAVDU TEMNÁ BÍLÁ HORA? je otázkou právem. Konkrétní odpověď na ni se však nabízí populární, čtivou, ale důvěryhodnou formou na jejích stránkách.

Účastník balkánských bojů, zvyklý už na ledascos, se vrací do Prahy. Ke svému zděšení se dostává do prostředí, kde neplatí žádná mezilidská pravidla. Resp. platí „ber kde ber“, „ukradni, kde můžeš“, „podraz, koho podrazit lze“. Nejsou to pravidla lidská, ale prasečí. Hlavní hrdina se těmto pravidlům rychle přizpůsobuje a stává se jedním z pražské prasečí smetánky. To vše za pasivní účasti Normálů s igelitkami, kterých je většina a jejichž hlavní motivací je snaha přežít. Osudu ani minulosti však nelze utéci, ač se o to hlavní hrdina snaží – nesnaží. Chápe neudržitelnost takové vlastní existence, ale na životní luxus si zvykl. Na prasečí pravidla ostrých loktů také, ačkoliv je sám sobě odporným. Vždyť je to tak pohodlné. Chtěl být Psem, vázán slibem z Balkánu, rostou mu však prasečí uši. Napětí stoupá. Na rozdíl od předchozích Pfannerových knih ( Clicheaux, Loupež v P., To se může stát, Don Trip), hlavní postava necouvá, neztrácí se v nekonečném hledání sebe sama, nesnaží se uniknout, ale koná. Koná, protože konat musí. Není pro něj jiné cesty. Prasata Psům totiž náleží.

Příběh o naději, lásce, hledání, začínající kariéře a životním tápání. Daniel je mladý, ambiciózní a talentovaný zpěvák, studuje konzervatoř a zpívá v kapele. Jako každý umělec touží po úspěchu. Hledá své místo v životě a zároveň se poohlíží po tom pravém, s nímž by dokázal žít. Dan je totiž gay. Svou orientaci považuje za danou věc. Je sám na sebe zdravě hrdý a rozhodně o sobě nikdy nepochyboval. Leč lze podobný liberální přístup v dnešní době očekávat ode všech v okolí? Daniel chce v životě okusit co nejvíc a v písku času zanechat co možná nejvíce stop. Dokáže Daniel nakonec odolat svodům okolního světa? Vytrvá na své cestě za štěstím? To vše a ještě více se dozvíte v barevném příběhu doplněném o osobité ilustrace malířky Ivety Breburdové.